Apple ukončil měsíce spekulací. Do čela nejhodnotnější firmy světa se od letošního září postaví John Ternus, muž, který stál u zrodu iPadu i revolučních čipů Apple Silicon. Zatímco Tim Cook, který se posouvá do dozorčí role v boardu, byl mistrem logistiky, Ternus je „produktovým člověkem“ s duší inženýra. A jako takový slibuje návrat k tradici Steva Jobse.
Již tuto středu by podle agentury Bloomberg mohli zástupci Evropské unie přijít s novým opatřením, které by mělo racionalizovat distribuci leteckého paliva na kontinentu. Kvůli problémům v Hormuzském průlivu totiž hrozí nedostatek této suroviny, jejíž spotřebu navíc v posledních měsících výrazně navýšily ozbrojené složky NATO.
Málokdo se na našich životech podepsal tak mocně jako Steve Jobs nebo zakladatelé Googlu Larry Page a Sergey Brin. Nicméně Reed Hastings k těmto inovátorům posledních dekád bezesporu patří. Založil totiž Netflix a posléze jej proměnil v globální streamovací službu, jež změnila Hollywood a náš způsob sledování televize. Nyní Hastings oznámil, že definitivně odchází z vedení firmy.
Akcionáři společnosti Alphabet, majitele Googlu či YouTube, se mohou těšit na další masivní zhodnocení investic. Alphabet totiž drží ve startupu velký podíl, který při vstupu vesmírné společnosti na burzu vynese ohromné jmění. Podle odhadu Bloombergu by podíl měl mít hodnotu 122 miliard dolarů.
Investoři neustále hledají příležitosti. V posledních měsících masivněji objevují indické akcie, které nabízejí zajímavé výnosy. Přestože patří Indie k nejrychleji rostoucím ekonomikám světa, nadále tu přetrvávají specifická rizika.
Luxusní sektor se dostává do dalšího tlaku. Po akciích LVMH začal padat také doposud neotřesitelný král Hermès. Důvod je ale totožný: investoři se začínají obávat dopadu situace na Blízkém východě na nejprestižnější zboží světa, jako jsou Birkinky. Paradoxně pád akcií přichází v době, kdy se potvrzuje růst tržeb společnosti.
Veřejnoprávní média projdou zásadní proměnou. Bohužel nebude motivovaná žádnou debatou nad tím, jakou službu vlastně mají poskytovat, ale půjde o prozaickou věc: méně peněz. A to o dost. V důsledku toho nabídnou prostě méně a Česko se zbavuje donedávna zajímavé kulturní zbraně.
Rok 2026 by měl patřit k nejlepším letům pro investory do akcií. Na burzu by totiž mohly vstoupit některé velmi žhavé společnosti, což by se mělo projevit i na celkových datech o IPO. Pokud se potvrdí dosavadní trendy z prvního čtvrtletí, měly by primární úpisy vynést více než 200 miliard dolarů, což se stane poprvé od rekordního roku 2021.
Maďaři chtějí změnu a při rekordní volební účasti nechali Pétera Magyara převálcovat Viktora Orbána. Situace tak zračí výměnu rolí v další ze zemí Visegrádské čtyřky. Ale zároveň by se Magyar měl poučit z toho, jak jeho předchůdci v Česku či na Slovensku selhali.
Není to tak dávno, co se velká část místní elity vzhlédla v Polsku. Milovali na něm v podstatě vše, ale zejména odvahu a rychlost, s níž v posledních deseti letech buduje dálnice, a vůbec to, jaké to je skvělé místo pro investice. Jenomže pak někdo začal tu pohádku nabourávat realitou, která se moc nehodí. A teď část podnikatelů zjišťuje, že ne vše polské je tak fantastické, jak se tady vypráví.
Jak uvažují čeští dolaroví milionáři? Proč čím dál více sázejí na private equity? A jakou roli ve wealth managementu hraje otázka předávání majetku? Data nejnovějšího Wealth Reportu J&T Banky ukazují, že tuzemští velmi úspěšní lidé uvažují strategicky a v dlouhodobé perspektivě. A nejvíce dnes vydělávají na investicích, říká manažer privátního bankovnictví J&T Banky Roman Koděra.
Co dokáže nový model Mythos od Anthropicu? Nejspíš hodně, když se kvůli němu schází americký ministr financí se šéfy bank a kyberbezpečnostní firmy na celém světě panikaří.
Turecká centrální banka vyprodávala zlaté rezervy. Musela, aby ochránila liru před dalším propadem. Podle listu Financial Times byl výprodej natolik masivní, že se podepsal na propadu ceny kovu, k němuž došlo za uplynulý měsíc.
Vzdělávání se stává jedním z klíčových témat společnosti, a to nejen kvůli nastupující AI. Nástup umělé inteligence totiž ukazuje, že řada znalostí a dovedností bude již zanedlouho nepoužitelná. Jak tomu čelit? „My studenty motivujeme, aby AI používali, ale zodpovědně. Zároveň posilujeme dovednosti, které budou v budoucnosti nepostradatelné,“ říká rektorka Newton University Anna Plechatá Krausová.
S plíživou, ale nevyhnutelnou vlnou propouštění v celé ekonomice zejména v důsledku zavádění umělé inteligence se do veřejného prostoru opět vrací diskuse o nepodmíněném základním příjmu. Mají lidé dostávat peníze za nic? Jakým způsobem by to bylo? Kde na to vzít a k čemu by to vedlo? Jaké jsou výhody a rizika takového opatření?
