Nový magazín právě vychází!

Objednávejte zde

Dalibor Martínek: Vláda nepotřebuje NERV. Má robota Karla

Dalibor Martínek: Vláda nepotřebuje NERV. Má robota Karla
Profimedia
Dalibor Martínek

NERV končí, ale skutečná změna to není. Ekonomické rady vládám sloužily hlavně jako marketing. Nová strategie má nahradit staré poradce. Problém je, že slibuje hlavně směr, ne konkrétní kroky.

Vláda oficiálně zrušila Národní ekonomickou radu vlády, ekonomický poradenský orgán. Rušit ho ani nemusela, NERV fakticky skončil činnost už před volbami, svou závěrečnou zprávou. Poté už se nescházel a nebyl aktivní. Takový stav mohl klidně trvat do nekonečna.

Viditelný rozchod s poradci

Vláda se svým rozhodnutím chtěla viditelně a nahlas distancovat od poradců, kteří naposledy radili Petru Fialovi. Fakticky nejde o mstu vůči těmto poradcům, každý z nich má svou práci, většinou prestižní. Poselstvím má být, že vláda si sama sobě vždy nejlépe ví rady. Jak by ne, má přece Karla Havlíčka.

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO)

Vláda zrušila svou Národní ekonomickou radu. Poradní orgán končí po letech fungování

Kabinet rozhodl o ukončení činnosti Národní ekonomické rady vlády (NERV), která v minulých letech připravovala doporučení k zásadním hospodářským reformám. Podle ministryně financí Aleny Schillerové už vláda její další fungování nepovažuje za potřebné.

Přečíst článek

Havlíčkova kuchařka místo poradců

Havlíček už půl roku před volbami pracoval na ekonomické strategii země. Po volbách dílo dokončil, „kuchařku“ nechal vytisknout a vláda bude v jejím duchu pracovat. Nejde o nějaké zásadní dílo. Je to jakýsi souhrn žádaného vývoje v různých oblastech, od školství přes inovace až po energetiku a dopravu.

Obecné teze místo konkrétních kroků

Je to takový sesyp myšlenek, vyzobaných tu i jinde. Většinu z nich by nejspíš vymyslel a podepsal každý člen bývalého NERVu. Jde o obecné fráze ve smyslu, musíme se soustředit na to či ono. Koncepce není nijak závazná, neobsahuje konkrétní výkonné kroky. Naplňování koncepce je neměřitelné, je to pouze ideový záměr. Podobná doporučení chrlil jeden NERV za druhým. V tomto smyslu je NERV skutečně zbytečný.

Průmysl propouští, nezaměstnanost vyskočila nad pět procent

Průmysl propouští, nezaměstnanost vyskočila nad pět procent

Nezaměstnanost v Česku v lednu nečekaně vzrostla nad pět procent. Jde o nejvyšší hodnotu za posledních devět let. Analytiky zaskočil zejména rozsah nárůstu. Hlavním důvodem je propouštění v průmyslu a změny v podpoře v nezaměstnanosti.

Přečíst článek

Marketingový projekt od Topolánka po Fialu

NERV vymyslel Mirek Topolánek v době finanční krize, aby veřejnosti ukázal, že vláda je kompetentní a nelení. Prostě marketingový tah. Úkolem poradců měla být „analýza rizik a případných dopadů světové finanční krize na Českou republiku“. Měla hledat recepty směřující „k udržení a akceleraci ekonomického růstu“. Zadání vágní, stejně jako výsledky.

Také Petr Fiala, který NERV reinkarnoval, chtěl marketingově hasit průšvihy roku 2022 – pád ekonomiky kvůli covidu, válce na Ukrajině či zdražování energií. Bez ohledu na rady chytrých hlav se ekonomika vzpamatovala s poklesem inflace a konci covidových opatření.

Mluvící hlavy bez dopadu

NERVy vždy působily hlavně jako nástroj pro uklidňování veřejnosti. Podívejte, makáme na vašich problémech. Vždy bylo najato několik renomovaných ekonomů, takzvaných mluvících hlav. Hlavními kritérii výběru bývala popularita, známost a jejich renomé. Musely to být „značky“. Jejich doporučení si byla podobná jako vejce vejci a do reálného života se obvykle nikdy nepropsala.

Proč podobné strategie selhávají

Podobně to patrně dopadne i s Havlíčkovou strategií, která v mnoha částech kopíruje bývalá doporučení NERVů. Problém s naplňováním podobných koncepcí není v tom, že by ty či ony myšlenky byly špatné. To platí i o té Havlíčkově, není špatná. Je fajn si stanovit směr. Jenže společnost se nedá řídit jako firma, prostřednictvím personálních rošád. Dají se vymyslet jednotlivá opatření. Některá rychlá, jiná se projeví po generacích. Společnost jako celek se vyvíjí evolucí, ne revolucí. Tedy, obvykle.

Další komentáře (ne)korektního Dalibora Martínka

Související

Skončí všichni politruci, říká Karel Havlíček. A chystá čistku ve státních firmách

Přečíst článek

Průmysl propouští, nezaměstnanost vyskočila nad pět procent

Průmysl propouští, nezaměstnanost vyskočila nad pět procent
ČTK
 nst
nst

Nezaměstnanost v Česku v lednu nečekaně vzrostla nad pět procent. Jde o nejvyšší hodnotu za posledních devět let. Analytiky zaskočil zejména rozsah nárůstu. Hlavním důvodem je propouštění v průmyslu a změny v podpoře v nezaměstnanosti.

Míra nezaměstnanosti v Česku v lednu vzrostla na 5,13 procenta, což je nejvyšší hodnota od ledna 2017. Oproti prosinci tak vzrostla o zhruba 0,3 procentního bodu a poprvé po devíti letech překročila hranici pěti procent. Vyplývá to z údajů Český statistický úřad a Úřad práce ČR.

Nárůst byl vyšší, než analytici očekávali. Podle průzkumu agentury Bloomberg se odhady pohybovaly v rozmezí 4,8 až pět procent.

Bez práce je téměř 380 tisíc lidí

Prostřednictvím úřadů práce si v lednu hledalo zaměstnání 378 547 lidí, což je o více než 24 tisíc více než v předchozím měsíci. Počet volných pracovních míst naopak klesl na 86 431, tedy zhruba o tisíc méně než v prosinci.

Pro srovnání: loni v lednu činila nezaměstnanost 4,3 procenta, bez práce bylo 320 516 lidí.

Stanislav Šulc: Co bude Babiš nebo Trump dělat, až o práci přijdou naši lidi?

Umělá inteligence je příjemný společník. Škoda, že nám již zanedlouho sebere většinu práce. A spása v podobě nových povolání rozhodně nepřijde tak brzy, jak všichni doufají. Svět čekají pohyby, proti kterým jsou půtky o Grónsko nebo takzvaná migrační krize v podstatě banální.

Přečíst článek

Průmysl propouští, ztrácí konkurenceschopnost

Podle ekonomů stojí za nečekaně silným nárůstem především pokračující snižování stavů v průmyslu.

„Míra nezaměstnanosti nečekaně a nepříjemně narůstá na devítileté maximum. Důvodem je zejména propouštění v průmyslu, který ztrácí konkurenceschopnost kvůli drahým energiím, emisním povolenkám, přeregulovanosti či prosazování nákladné zelené agendy,“ uvedl Lukáš Kovanda, hlavní ekonom Trinity Bank.

Podle něj je sice lednový růst nezaměstnanosti částečně sezonní, letošní skok je ale výraznější než obvykle.

Úřad práce

Nezaměstnanost v zimě roste. Vrchol má ještě přijít

Prosincové zvýšení nezaměstnanosti na 4,8 procenta nebylo pro ekonomy překvapením. Za nárůstem stojí hlavně sezonní vlivy, konec stavební sezony a utlumené nábory během svátků. Analytici čekají, že nezaměstnanost krátce vystoupá až k pěti procentům, poté by se měla s příchodem jara znovu snižovat.

Přečíst článek

Vyšší podpora mění chování lidí bez práce

Na vývoj má podle analytiků vliv také změna pravidel podpory v nezaměstnanosti, která platí od letošního ledna. V prvních měsících se podpora zvýšila ze 65 na 80 procent předchozího výdělku, maximálně na zhruba 38 500 korun.

„Vyšší podpora v úvodu nezaměstnanosti umožňuje části lidí hledat práci déle a nebýt nuceni přijmout první dostupnou nabídku. Krátkodobě to může nezaměstnanost zvyšovat,“ upozornil Petr Dufek, hlavní ekonom skupiny Creditas.

Hypotéky zlevňují. Kosmeticky, ale přece

Rozdíl pár desetin procentního bodu se může zdát zanedbatelný. Ve splátkách ale znamená tisíce korun měsíčně. Zvlášť u vyšších hypoték se vyplatí pečlivé srovnání. Špatná volba může stát statisíce.

Přečíst článek

Služby část lidí zachrání, ale ne všechny

Část pracovníků propuštěných z průmyslu nachází nové uplatnění ve službách, podle Kovandy však tato možnost není neomezená.

„Sektor služeb sice část pracovníků absorbuje, ale jeho kapacita není bezedná. Navíc obsazování pozic lidmi z průmyslu zužuje prostor pro sezonní zaměstnávání, které je v posledních letech slabší,“ uvedl Kovanda.

To se podle něj projevilo už loni v prosinci, kdy nezaměstnanost vzrostla z 4,6 na 4,8 procenta, mimo jiné kvůli slabšímu najímání sezonních pracovníků v logistice a gastronomii.

Podle Kovandy by nezaměstnanost měla kulminovat v únoru kolem 5,2 procenta, poté s příchodem jara klesnout přibližně na pět procent. „Je ale pravděpodobné, že se letos už pod hranici pěti procent nedostane,“ dodal.

ZIMNÍ NEWSTREAM CLUB PRÁVĚ VYCHÁZÍ

Myslet na budoucnost. To je hlavní téma zimního vydání magazínu Newstream CLUB. Hvězdou magazínu je Rony Plesl, který v rozhovoru poodkrývá velké plány pro další roky, které chce strávit v novém ateliéru za Prahou. Dále si můžete přečíst rozhovor s miliardářem a investorem Michalem Zahradníčkem, který před rokem otevřel fond Life BioCEEd a hledá skryté poklady ve vědeckých laboratořích.

Se svými vizemi budoucnosti se podělí i další výrazné figury českého veřejného dění včetně technologického evangelisty Petra Máry nebo ekonoma a filozofa Tomáše Sedláčka. 

O zachování hodnot, tradic a budování odkazu hovoří Štěpán Laichter, který opravuje rodový dům na pražských Vinohradech od architekta Kotěry.

Čeští a slovenští dolaroví milionáři prožívají dobré časy. A to nikoli jen kvůli úspěchům v podnikání, ale také díky situaci na trzích, ukazuje nejnovější vydání Wealth Reportu, který ve spolupráci s agenturou Perfect Crowd připravila J&T Banka. Výnosy z akcií se vůbec poprvé staly hlavním zdrojem příjmů, když překonaly i výnosy z podnikání. A co je neméně podstatné: většina respondentů očekává, že dobře bude i nadále, třeba kvůli investicím do private equity. Kam dále tuzemští milionáři investují? I to zjistíte v novém vydání magazínu Newstream CLUB.

Desáté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.

Na další číslo magazínu se můžete těšit opět na jaře.

Související

Škoda Auto, ilustrační foto

Jan Bureš: Propouští průmysl, nabírá stavebnictví a služby, mzdy dál svižně rostou

Přečíst článek

Moderní lofty a nová fasáda. Dům Radost bude zářit, říká manažer Kašpar

Dalibor Martínek

Jedním z největších projektů nájemního bydlení, na kterém se nyní v Česku pracuje, je přestavba pražského domu Radost. V původně kancelářské budově ze třicátých let má vyrůst na 600 nových, nájemních bytů. Majitelé budovy, rodina Valových, pověřila vedením projektu Tomáše Kašpara, který je zároveň viceprezident Asociace nájemního bydlení.

Jedna z ikon spodního Žižkova se mění. Dům Radost projde rozsáhlou rekonstrukcí a nabídne stovky nájemních bytů.

„Nyní usilovně pracujeme na prováděcí dokumentaci. Máme před sebou asi tak půl roku, je to těžký dům,“ říká Kašpar. Každá rekonstrukce bývá složitější než stavba na zelené louce. Navíc, velkolepé bývalé sídlo odborářů na pražském Žižkově je kulturní památkou. Památkáři již schválili záměr předělat kanceláře na byty. Jak říká Kašpar, jde o stanovisko, které v sobě má stovky podmínek, za kterých lze záměr realizovat.

Česko málo respektuje vlastnictví majetku, říká Kašpar z Asociace nájemního bydlení

Na českém trhu s nájemním bydlením nepanuje rovnováha v ochraně zájmů nájemníků a vlastníků, tvrdí Tomáš Kašpar, viceprezident Asociace nájemního bydlení. Ta hájí zájmy vlastníků. Podle něj je nedostatečně chráněno vlastnictví, neplatiči nájemného nebo lidé, kteří hrubě porušují nájemní smlouvu, jsou prý příliš ve výhodě.

Přečíst článek

„Jsme ve fázi, kdy detailně provádíme průzkum každého metru čtverečního.“ Problém při rekonstrukcích takto starých domů bývá, že se podcení příprava, a potom se při realizaci objeví spousta okolností, které nebyly popsány. A roste cena. „Tomu se snažíme zabránit, v domě teď pořád někdo něco zkoumá, sonduje, navrtává.“ Do fáze realizace by se v Radosti mělo přejít asi za rok.

Nejen bydlení, ale i kultura

Smyslem záměru není, aby se z Radosti stalo pouze 600 garsonek. „Chceme tam další využití. Pracujeme s kulturně společenským centrem,“ popisuje šéf projektu. Ambicí je, aby se dům stal kulturním centrem spodního Žižkova. „Myslíme na program na střeše, v kině a dalších sálech.“

V budově nebudou klasické garáže, bude tam parkovací zakladač pro zhruba dvě stě aut. Byty budou mít půdorys 18 až 21 metrů čtverečních. Část bytu bude v loftovém uspořádání. „Využijeme výšky jednotlivých podlaží, vložili jsme tam vestavbu, takový loftík. Nahoře bude místo na spaní a navrhujeme tam pracovní stůl. Tam je osm, devět metrů čtverečních,“ popisuje Kašpar uspořádání. Dole bude koupelna, kuchyň a obývák. „Právě nad kuchyní a koupelnou bude loft. Obývák bude pěkně přiznaný do výšky.“

Jan Klaška

„Chtěl bych postavit stadion Sparty,“ říká architekt, který dobývá Ameriku

„Ten nejdůležitější stadion bych chtěl postavit doma,“ říká architekt Jan Klaška, jenž se z Česka dostal až ke světovým projektům v Americe. V rozhovoru popisuje zákulisí globální architektury, roli investorů i svůj sen spojený se Spartou.

Přečíst článek

Nový plášť pro ikonický dům

Velkou změnou projde plášt budovy, známá svými světlými, nicméně již poněkud zašlými kachličkami. Půjdou dolů a nahradí je nové, v původní podobě, ale především čisté. „Budou skoro bílé. Dům nádherně prokoukne,“ těší se Kašpar.

Kdy se začne v nové Radosti bydlet? „Problémem těchto objektů je, že se neplní termín dokončení,“ říká manažer v nadsázce. Rok budou kreslit, tři roky stavět. Potom začnou práce na vybavení. „Vybavit 600 až 650 bytů interiérem na míru není nic jednoduchého.“ Je podle něj možné, že ve spodních patrech se bude bydlet dřív a vrchní se ještě budou dodělávat. Bude to odhadem za čtyři a půl až pět let ode dneška.

Tomáš Kašpar byl hostem podcastu Realitní Club. Epizoda se spouští v úvodu tohoto článku. Všechny Newstream Podcasty najdete také na Spotify či Apple Podcasts. Hezký poslech.

Brno roste. A Praha hledá směr

Je tu nové, podzimní číslo magazínu Realitní Club. Zaměřuje na současné trendy ve výstavbě, investicích a dostupnosti bydlení.
Titulní rozhovor patří Radimu Passerovi, který otevírá pohled do zákulisí developerských projektů a rozvoje pražské Brumlovky.

Hlavní tematický blok sedmého vydání magazínu přináší detailní pohled na Brno, které se mění v jedno z nejdynamičtějších měst střední Evropy.

Exkluzivní data z Flat Zone potvrzují, že brněnský realitní trh už dávno není levnější než pražský. Magazín doplňují rozhovory s odborníky, analytiky i vizionáři, kteří určují budoucnost českého developmentu.

V rozsáhlé reportáži i rozhovorech například s Tomášem Vavříkem, šéfem brněnské developerské společnosti Domoplan, a Janem Tesárkem, ředitelem Kanceláře architekta města Brna, magazín mapuje největší proměnu Brna od meziválečného období.

Exkluzivní data z Flat Zone zase potvrzují, že brněnský realitní trh už dávno není levnější než pražský.

A magazín doplňují další rozhovory s odborníky, analytiky i vizionáři, kteří určují budoucnost českého developmentu.

Realitní Club vychází dvakrát ročně a je součástí multiplatformního projektu Newstreamu: zahrnuje rubriky na newstream.cz, tematické eventy a diskusní setkání pod hlavičkou klubu i úspěšný podcast moderovaný Petrou Nehasilovou a Daliborem Martínkem.

Aktuální číslo je k dostání u dobrých prodejců tisku, online a v předplatném na SENDu. Digitální verze magazínu je dostupná na newstream.cz.

Související

Bytová výstavba

Konec zdlouhavých povolení? Nový stavební zákon má rozhýbat bytovou výstavbu

Přečíst článek
Doporučujeme