Čtvrtstoletí 2000-2025: Jak se Češi naučili opět pít víno
Ještě v roce 2000 byla nabídka většiny restaurací více méně stejná: mohli jste si dát dvojku bílého, tedy nejčastěji Müllera či Veltlín, nebo dvojku červeného, kdy jste pravděpodobně dostali Frankovku nebo Svatovavřinecké. V lepším případě to bylo „od známého z Moravy, který je vinař“, v horším to bylo z obecně dostupných zdrojů. Dneska je situace radikálně jiná. Lepší. Na druhou stranu „dvojku“ už skoro nikde nedostanete.
Takovou radikální proměnu, jakou zažila česká vinařská kultura, lze pozorovat jen na málokteré oblasti české společnosti. Ekonomický růst, vstup do Evropské unie a otevření trhu výraznějším hráčům a celková proměna místního užívání volného času dala vzniknout zcela nové oblasti.
Vznikl fenomén vinoték, vyrostla řada specializovaných podniků na kvalitní vína nejvyšší kvality a místní miliardáři si dokonce začali kupovat vinice doma i v zahraničí.
Pivo klesá, víno roste
Spotřeba vína v České republice od roku 2000 výrazně stoupla. Na přelomu tisíciletí činila průměrná roční spotřeba vína odhadem kolem 14 až 16 litrů na osobu. Během následujících dvou dekád došlo k nárůstu o přibližně 5 litrů na hlavu – podle statistik ČSÚ se v letech 2018–2019 spotřeba pohybovala okolo 20,3 litru na osobu ročně. Tato hodnota je jen těsně pod průměrem zemí EU (cca 21–25 l na osobu) a výrazně vyšší než dříve.
To se odráží také na tom, že víno čeští gurmáni volí stále častěji, naopak spotřeba piva stagnuje, a někdy dokonce klesla. Na celkové spotřebě alkoholu ale podíl vína za prvních pětadvacet let aktuálního století dramaticky narostl. Analýzy ukazují, že za tím stojí zejména rostoucí životní úroveň. Naproti tomu krátkodobé ekonomické výkyvy či inflace nemají na konzumaci vína tak výrazný vliv – víno si Češi dopřejí i v horších časech.
Ještě na začátku tisíciletí byla káva v Česku především rutinou. Doma i v kanceláři vládl turek, v restauracích rychlé presso z automatu. Chuť se neřešila. Důležité bylo dát si kávu. Rychle. Pravidelně. Dnes je situace jiná. Ptáme se, odkud káva pochází, kdy byla pražená a jak byla připravená. Řešíme mlýnek, vodu i recept. A vedle espressa nebo filtru se v menu stále častěji objevuje matcha. Česká kávová kultura mezi lety 2000 a 2025 prošla zásadní proměnou, chuťovou, ekonomickou i kulturní.
Od turka k filtrům a matcha latté. Jak se z Čechů během čtvrtstoletí stala kávová elita
Enjoy
Výjimku tvořily roky 2012 a 2013, kdy došlo k poklesu spotřeby vína, což je přičítáno jednak ekonomické situaci po krizi 2009, ale částečně i tzv. metanolové aféře, kdy řada lidí přestala pít alkohol zcela.
Maďarsko nahradila Itálie
Situace se razantně proměnila také v dovozu vína. Celkový export značně narostl a změnila se i skladba jeho původu. Zatímco kolem roku 2000 dominoval dovoz z okolních zemí (tehdy nejvíce z Maďarska), po vstupu ČR do EU se trh více otevřel západoevropským vínům a objemy importu prudce vzrostly.
Již v roce 2005 se největším dovozcem stala Itálie – množství italského vína dovezeného do ČR tehdy bylo více než dvojnásobné oproti objemu maďarských vín v roce 2000. V dalších letech si jižní Evropa udržela přední pozice: Itálie dlouhodobě tvoří okolo 20 procent veškerého dovozu, Španělsko patří také k největším dodavatelům a Francie se pravidelně řadí mezi pět nejvýznamnějších zdrojů.
Například v roce 2020 byla Itálie největším dovozcem podle hodnoty (dovoz vín za 1,35 mld. Kč) a Francie třetí (845 mil. Kč), byť objemově představovala jen třetinu italského dovozu. To ukazuje, že francouzská vína se dováží méně, ale v průměru za vyšší cenu na litr (vyšší kvalitativní segment). Mezi významné dovozce patří i Německo a Slovensko, na konci uplynulé dekády se opět dočasně vrátilo do čela Maďarsko (v objemu dovozu). Jedná se však zčásti o reexport (dovoz vín z jiných zemí přes maďarské firmy). Celkově se dnes přes 80–90 procent objemu vína dováží z členských zemí EU, což souvisí s jednotným trhem a také s preferencí cenově dostupných vín z Evropy.
Nabídka v gastru se proměnila
Vývoj poptávky a dovozu se odrazil ve výrazném rozšíření nabídky vín, jak v gastronomických zařízeních, tak v maloobchodě. Na začátku 21. století byla nabídka vín v běžné restauraci či obchodě poměrně úzká – dominovala domácí (moravská) produkce a několik značek dovážených ze Slovenska, Maďarska či základních francouzských a italských stolních vín. Specializované vinotéky existovaly, ale spíše ojediněle, a výběr zahraničních vín byl omezený.
Od té doby se situace dramaticky změnila. Supermarkety a hypermarkety dnes běžně nabízejí vína z celého světa v různých cenových kategoriích – od krabicových vín po prémiová přívlastková vína. Velké řetězce průběžně rozšiřují sortiment o vína ze všech významných světových regionů, často za dostupné ceny. Podle Vinařského fondu dvě třetiny konzumentů nakupují víno v supermarketech a diskontech a tento kanál v posledních letech dále posílil.
Za 25 let nového století se česká pivní kultura posunula od masové spotřeby levného ležáku k rozmanitému trhu, kde hrají roli minipivovary, specializované pivotéky i rostoucí ceny. Pivo zůstává národním symbolem s jasnými trendy, riziky i novými příležitostmi.
Od desítky k pivním speciálům: Čtvrtstoletí cesty proměny chuti, ceny i trhu
Enjoy
V gastronomii pak došlo k výraznému zkvalitnění vinných lístků a stále více restaurací mají vlastního someliéra nebo personál školený ve víně a nabízí desítky položek vín z různých regionů. Běžnou součástí nabídky jsou vína rozlévaná po skleničce, často se obměňují sezónní doporučení (např. mladá vína na sv. Martina, letní růžová vína, apod.).
Kromě klasických vináren vznikl nový fenomén wine barů a moderních vinoték, zejména ve větších městech. Příkladem mohou být pražské wine bary jako Vinograf, Na břehu Rhôny či Bokovka, které se specializují na pečlivě vybraná vína z ČR i ze zahraničí a umožňují hostům ochutnávat vína po skleničce.
Miliardáři na vinici
Zvláštní cílovkou pak jsou zdejší miliardáři, kteří právě ve vínu často objevili svou vášeň a do kvality investují nemalé prostředky. A to nejen do sklepů a konkrétních lahví, ale také do vinic. V Česku do vinic investuje například Zdeněk Hort (vinařství Gurdau v Kurdějově), Patrik Tkáč a skupina J&T pak má vinice v Česku, na Slovensku, ale také ve Francii.
Právě skupina J&T pak nabízí také možnost investovat do vína prostřednictvím specializovaného fondu J&T Wine Fund.
Ještě nedávno stačilo, aby porce byla velká. Dnes řešíme původ surovin, atmosféru i rytmus večera. Česká gastronomie za posledních pětadvacet let urazila cestu, která změnila nejen restaurace, ale i naše očekávání.
Od smažáku k michelinským hvězdám. Jak Česko změnilo vztah k jídlu
Enjoy
Apple letos po více než dekádě sesadí Samsung z trůnu světového lídra smartphonů. Analytici společnost Counterpoint tvrdí, že dominanci si Apple udrží nejméně do roku 2029.
iPhone vítězí. Apple sesadil Samsung z pozice světové jedničky
Zprávy z firem
VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB
Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.
Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.
Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.
Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.
To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB.
A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.
Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
