Čínská automobilka BYD odmítá řeči o konci zlaté éry elektromobilů. Věří, že podíl elektrických aut v Číně se může rychle přiblížit 80 procentům, a sází na rychlé nabíjení i chytré asistenční systémy.
Zisky největších výrobců automobilů loni meziročně klesly o 59 procent a z 19 autokoncernů se pouze jednomu podařilo zisk zvýšit. Poradenská společnost EY to přičítá elektroautům. Nejziskovějšími automobilkami loni byly japonské Suzuki a Toyota.
Největší čínský výrobce elektromobilů BYD zaznamenal loni první pokles zisku za čtyři roky. Navzdory růstu tržeb firmu zasáhla tvrdá cenová konkurence na domácím trhu, která tlačí marže dolů. Společnost proto zrychluje expanzi do zahraničí, kde už dnes generuje stále větší část svých prodejů.
Prodeje amerického výrobce elektromobilů Tesla v Evropě v lednu klesly již třináctý měsíc po sobě. Registrace nových vozů se meziročně snížily o 17 procent na 8 075 automobilů, vyplývá z údajů Evropského sdružení výrobců automobilů (ACEA).
Tesla loni vydělala o 46 procent méně než rok předtím. Automobilce klesly tržby i prodeje a přišla o pozici světové jedničky na trhu elektromobilů. Přesto firma posílá miliardy dolarů do AI projektu xAI Elona Muska. Právě umělá inteligence má být podle Muska cestou z krize.
Čínský automobilový gigant BYD v pátek sesadil amerického rivala Teslu z pozice největšího světového prodejce elektromobilů. Tento milník završuje mimořádný vzestup společnosti BYD, kterou generální ředitel Tesly Elon Musk kdysi veřejně zesměšnil, připomíná server CNBC. V rozhovoru pro Bloomberg v roce 2011 se tehdy smál jejím produktům a odmítal ji jako vážného konkurenta.
Ještě před pár lety byla Tesla synonymem elektromobilu. Kdo mluvil o elektroautech, mluvil o Tesle. Dnes se ale ukazuje, že tato éra končí – nikoli dramatickým kolapsem, ale pozvolným a o to výmluvnějším sesednutím z trůnu. Čínská BYD letos Teslu skutečně předstihne v prodejích. A nepůjde jen o statistiku, ale o symbolickou změnu celé branže.
Evropští výrobci aut mohou být nuceni zavřít až osm továren. Na vině je slabá poptávka, bolestivá restrukturalizace, kterou automobilové odvětví právě prochází, a nová čínská konkurence, jakou představuje například automobilka BYD. S odkazem na poradenskou společnost AlixPartners to napsala agentura Bloomberg.
Americká automobilka Tesla uvedla na trh dlouhou očekávanou verzi levnějších modelů. Snaží se tak čelit poklesu prodejů. Bude to ale stačit v Evropě, kde tvrdě naráží na lacinější konkurenci?
Strasti evropských automobilek nekončí. Další negativní zprávou je propad prodejů německé automobilky Mercedes-Benz na čínském trhu. Tamní spotřebitelé dávají přednost domácím elektromobilům.
Německý kancléř Friedrich Merz řekl, že chce, aby EU upustila od plánu na ukončení prodeje aut se spalovacími motory v roce 2035, píše agentura AFP. Uvádí, že velké německé automobilky jako Volkswagen, BMW a Mercedes-Benz vyjadřují ohledně tohoto cíle sedmadvacítky pochybnosti v situaci, kdy mají problém vytvořit elektromobily, které by obstály v konkurenci vozů z Číny, jako je třeba BYD.
Kongres Spojených států v úterý schválil návrh zákona, jenž poskytne ministerstvu vnitřní bezpečnosti (DHS) dodatečných 70 miliard dolarů 💵 (1,45 bilionu korun) na prosazování imigrační politiky. V noci na dnešek o tom informovala agentura AFP. Návrh nyní míří k podpisu k americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi.
Spojené státy provedly v noci na dnešek nové údery 💣 na Írán, a to jako reakci na íránské sestřelení amerického vrtulníku Apache nad Hormuzským průlivem. Na síti X to oznámilo oblastní velitelství amerických sil na Blízkém východě (CENTCOM).
Nová bulharská vláda nepošle žádné další zbraně Ukrajině, prohlásil ministr obrany Dimitar Stojanov, píše agentura AP. Připomněla, že premiér Rumen Radev, jehož vláda nastoupila po drtivém vítězství v dubnových volbách, se léta stavěl proti vyzbrojování Ukrajiny a vyzýval k diplomatickému řešení konfliktu.
Evropská unie by měla projednat možnost dočasného omezení některých hlasovacích práv budoucích členů unie a zavedení dalších záruk dodržování zásad právního státu. Vyplývá to ze společného dokumentu Německa, Francie, Nizozemska, Belgie a Lucemburska, do něhož nahlédla agentura Reuters. Důvodem jsou částečně předchozí zkušenosti s úpadkem demokracie v Maďarsku za vlády premiéra Viktora Orbána.