Původem Slovák, poražený finalista přímé volby prezidenta v lednu 2023 v souboji s generálem ve výslužbě Petrem Pavlem Babiš je podle žebříčku Forbesu pátý nejbohatší obyvatel ČR s majetkem 4,3 miliardy dolarů (asi 103 miliard korun), bývalý majitel obří zemědělsko-potravinářsko-chemicko-mediální skupiny Agrofert a jedna z nejvýraznějších a také kontroverzních postav české politiky od roku 2011. V tom roce založil hnutí ANO, za které byl v letech 2013 až 2017 ministrem financí ve vládě Bohuslava Sobotky (ČSSD), v dalším volebním období do loňska byl premiérem. Od roku 2013 je poslancem, po volbách v roce 2022 v opozici. Babiš má velké množství přesvědčených voličů, ale také řadu velkých kritiků. Hlavním trnem v oku je jeho údajný střet zájmů, a to kvůli vlastnictví Agrofertu pobírajícího v době jeho vládního angažmá dotace od státu a EU a toho, že vlastní velká tuzemská média. Je také obžalován v kauze padesátimilionové dotace pro výstavu centra Čapí hnízdo v Průhonicích z roku 2008, kterou nyní řeší soud, který jej zatím nepravomocně zprostil obžaloby. Slovenské soudy se také od roku 2012 stále zabývají Babišovou žalobou, kterou se snaží vyvrátit, že před listopadem 1989 vědomě spolupracoval s komunistickou Státní bezpečností (StB).
Aleš Svoboda by se mohl stát prvním českým astronautem na Mezinárodní vesmírné stanici. Mise je plánována na druhou polovinu roku 2027 a do vesmíru ji má dopravit loď Dragon společnosti SpaceX.
Andrej Babiš chce, aby za Evropskou unii jednal o ukončení války na Ukrajině německý kancléř Friedrich Merz. Podle premiéra by měl dostat mandát Evropské rady a komise, protože konflikt nemůže pokračovat donekonečna a Donald Trump se nyní soustředí hlavně na Blízký východ.
Spor o dotace pro Agrofert má další obrat. Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) tvrdí, že mu unijní zemědělské ředitelství potvrdilo správnost postupu při obnovení plateb firmám z holdingu. Opozice i protikorupční organizace ale dál upozorňují na možný střet zájmů premiéra Andreje Babiše.
Spor mezi vládou a prezidentem o summit NATO dál nemá jasné řešení. Kabinet měl rozhodnout 8. června, premiér Andrej Babiš ale naznačil možný odklad a do hry se vrací kompromis, podle něhož by do Ankary jeli on i Petr Pavel. Právě tam se přitom bude řešit jedno z nejcitlivějších témat pro Česko: obranné výdaje a tlak spojenců na jejich navýšení.
Začátkem roku tvrdil vicepremiér Karel Havlíček v rozhovoru pro Newstream, že ve státních firmách vymění nekompetentní politické nominanty v dozorčích radách za odborníky. „Skončí všichni politruci,“ prohlašoval. „Budeme tam dávat lidi z oborů,“ říkal. Co se v posledních měsících děje? Pravý opak. Vládní koalice obsazuje jednu státní firmu za druhou svými nohsledy.
Opozice už prakticky rezignovala na souboje s vládou. Po půl roce Babišova vládnutí jsou hranice nakresleny. V ODS nebo u Starostů zjistili, že sice mohou dlouze mluvit u sněmovního pultíku, ale kormidlo neposunou ani o milimetr. Pozornost obracejí ke komunálním volbám.
Český premiér poskytl rozhovor britskému deníku The Financial Times. V něm se přihlásil k podpoře amerického prezidenta Donalda Trumpa a Evropskou unii přirovnal k hroutící se Římské říši. Zároveň připustil, že závazek vůči NATO ve výši dvou procent na obranu ale Česko letos nesplní.
Nový mediální zákon končí dřív, než se vůbec stal skutečným politickým návrhem. Vláda chtěla zrušit koncesionářské poplatky, ale místo promyšlené reformy předvedla chaos, slabou přípravu a nejasnou představu o tom, jak ochránit nezávislost České televize a Českého rozhlasu.
Vláda ustupuje od rozsáhlé reformy veřejnoprávních médií. Ministr kultury Oto Klempíř potvrdil, že koalice už nechce měnit celý systém fungování České televize a Českého rozhlasu, ale zaměří se pouze na zrušení televizních a rozhlasových poplatků. Financování obou médií by se tak mělo přesunout pod státní rozpočet jednodušší novelou stávajících zákonů. Spor tím ale nekončí: otevřené zůstává, kolik peněz ČT a ČRo dostanou a jak bude zajištěna jejich nezávislost na vládě.
Premiér Andrej Babiš nyní neuvažuje o rekonstrukci vlády ANO, SPD a Motoristů. Případné personální změny by podle něj mohly přijít až po ročním zhodnocení práce kabinetu. Na dotazy k účasti prezidenta Petra Pavla na summitu NATO v Ankaře neodpověděl.
Evropská komise podle zdroje ČTK zahrnula do prověřování možného střetu zájmů premiéra Andreje Babiše také zemědělské fondy. České úřady podle Bruselu zatím neposkytly dostatek informací k tomu, aby Komise mohla případ uzavřít. Holding Agrofert trvá na tom, že dotace čerpá v souladu se zákonem.
