Původem Slovák, poražený finalista přímé volby prezidenta v lednu 2023 v souboji s generálem ve výslužbě Petrem Pavlem Babiš je podle žebříčku Forbesu pátý nejbohatší obyvatel ČR s majetkem 4,3 miliardy dolarů (asi 103 miliard korun), bývalý majitel obří zemědělsko-potravinářsko-chemicko-mediální skupiny Agrofert a jedna z nejvýraznějších a také kontroverzních postav české politiky od roku 2011. V tom roce založil hnutí ANO, za které byl v letech 2013 až 2017 ministrem financí ve vládě Bohuslava Sobotky (ČSSD), v dalším volebním období do loňska byl premiérem. Od roku 2013 je poslancem, po volbách v roce 2022 v opozici. Babiš má velké množství přesvědčených voličů, ale také řadu velkých kritiků. Hlavním trnem v oku je jeho údajný střet zájmů, a to kvůli vlastnictví Agrofertu pobírajícího v době jeho vládního angažmá dotace od státu a EU a toho, že vlastní velká tuzemská média. Je také obžalován v kauze padesátimilionové dotace pro výstavu centra Čapí hnízdo v Průhonicích z roku 2008, kterou nyní řeší soud, který jej zatím nepravomocně zprostil obžaloby. Slovenské soudy se také od roku 2012 stále zabývají Babišovou žalobou, kterou se snaží vyvrátit, že před listopadem 1989 vědomě spolupracoval s komunistickou Státní bezpečností (StB).
Andrej Babiš si ještě před vložením Agrofertu do svěřenského fondu nechal z holdingu vyplatit dividendu 4,25 miliardy korun po zdanění. Premiér tvrdí, že Agrofert z částky odvedl státu 750 milionů korun a že při přesunu firmy do zahraničí by Česko nedostalo nic.
Spor vlády s Hradem o účast Petra Pavla na summitu NATO pokračuje i poté, co prezidenta ministr zahraničí Petr Macinka doplnil do delegace. Premiér Andrej Babiš přesto tvrdí, že by Pavel mohl projevit velkorysost a letošní cestu do Ankary přenechat vládě.
Hnutí ANO je před komunálními volbami v Praze v rozkladu. Poté, co kvůli své kauze s byty odstoupil z čela kandidátky Ondřej Prokop, hledá se marně jeho nástupce. O žhavé místo se zájemci nehlásí.
Spor vlády s Hradem o cestu Petra Pavla na summit NATO pokračuje. Ministr zahraničí Petr Macinka má definitivní složení delegace představit vládě v pondělí, zatím tvrdí jen to, že o něm ví premiér Andrej Babiš. Prezidentova akreditace podle Aleny Schillerové bezpochyby proběhla, spor o to, kdo delegaci povede, ale dál trvá.
Macinka opět zastínil politiky ostatních stran a uplynulý týden si vzal pro sebe. Nejdříve se „definitivně“ pomstil prezidentu Pavlovi a vyloučil ho ze summitu NATO v Ankaře. Potom vynadal návštěvníkům folklorního festivalu ve Strážnici, řekl jim, že se zbláznili. Ondřej Prokop ukončil kandidaturu na pražského primátora, s tím snad Macinka nemá nic společného.
Petr Pavel po zásahu Ústavního soudu vrací úder vládě. Tvrdí, že jako prezident automaticky povede delegaci na summit NATO a sám rozhodne, kterých částí jednání se zúčastní. Spor podle něj vyvolal ministr Petr Macinka.
Petr Pavel připustil, že ho spory s vládou spíše motivují k obhajobě mandátu. Konflikt o summit NATO označil za pomstu Petra Macinky za nejmenování Filipa Turka ministrem a zpochybnil, kdo má v Babišově koalici skutečně hlavní slovo.
Ústavní soud zatím nerozhodl celý kompetenční spor mezi Hradem a vládou. V jedné prakticky zásadní věci ale jasno udělal. Prezident Petr Pavel nemá být z červencového summitu NATO v Ankaře vyřazen administrativní nečinností vlády. Kabinet musí jeho účast zajistit. A dostal tím připomínku, že zahraniční politika není kořistí momentální politické většiny.
Ústavní soud předběžným opatřením vyhověl prezidentu Petru Pavlovi ve sporu s vládou o účast na červencovém summitu NATO v Ankaře. Kabinet má podle soudu zajistit, aby byl prezident i jeho doprovod součástí české delegace. O samotné kompetenční žalobě soud rozhodne až později.
Česká republika splňuje tři ze čtyř maastrichtských kritérií nutných pro vstup do eurozóny, vyplývá z Konvergenční zprávy Evropské komise za rok 2026. Země podle Bruselu vyhovuje požadavkům na cenovou stabilitu, veřejné finance i dlouhodobé úrokové sazby. Nadále ale nesplňuje kritérium stability směnného kurzu a česká legislativa není plně sladěna s pravidly EU a Evropské centrální banky.
Skupina ekonomů, bývalých centrálních bankéřů a expertů na energetiku se otevřeným dopisem obrátila na premiéra Andreje Babiše kvůli plánovanému rozdělení společnosti ČEZ. Signatáři varují, že výkup minoritních akcionářů by mohl zbytečně odčerpat peníze potřebné na investice do energetiky, a navrhují jiný postup. Dopis publikujeme v plném znění, protože se týká budoucnosti největší tuzemské energetické firmy, role státu v ČEZ i možného dopadu na veřejné finance, spotřebitele a český kapitálový trh.
