Původem Slovák, poražený finalista přímé volby prezidenta v lednu 2023 v souboji s generálem ve výslužbě Petrem Pavlem Babiš je podle žebříčku Forbesu pátý nejbohatší obyvatel ČR s majetkem 4,3 miliardy dolarů (asi 103 miliard korun), bývalý majitel obří zemědělsko-potravinářsko-chemicko-mediální skupiny Agrofert a jedna z nejvýraznějších a také kontroverzních postav české politiky od roku 2011. V tom roce založil hnutí ANO, za které byl v letech 2013 až 2017 ministrem financí ve vládě Bohuslava Sobotky (ČSSD), v dalším volebním období do loňska byl premiérem. Od roku 2013 je poslancem, po volbách v roce 2022 v opozici. Babiš má velké množství přesvědčených voličů, ale také řadu velkých kritiků. Hlavním trnem v oku je jeho údajný střet zájmů, a to kvůli vlastnictví Agrofertu pobírajícího v době jeho vládního angažmá dotace od státu a EU a toho, že vlastní velká tuzemská média. Je také obžalován v kauze padesátimilionové dotace pro výstavu centra Čapí hnízdo v Průhonicích z roku 2008, kterou nyní řeší soud, který jej zatím nepravomocně zprostil obžaloby. Slovenské soudy se také od roku 2012 stále zabývají Babišovou žalobou, kterou se snaží vyvrátit, že před listopadem 1989 vědomě spolupracoval s komunistickou Státní bezpečností (StB).
Ústavní soud zatím nerozhodl celý kompetenční spor mezi Hradem a vládou. V jedné prakticky zásadní věci ale jasno udělal. Prezident Petr Pavel nemá být z červencového summitu NATO v Ankaře vyřazen administrativní nečinností vlády. Kabinet musí jeho účast zajistit. A dostal tím připomínku, že zahraniční politika není kořistí momentální politické většiny.
Vláda slíbila zvýšení slev na jízdném pro studenty a seniory na 75 procent, termín ale jistý není. Premiér Andrej Babiš uvedl, že opatření možná nepůjde zavést už příští rok. Rozhodující budou jednání o státním rozpočtu.
Premiéři zemí V4 chtějí znovu posílit visegrádskou spolupráci. Maďarský premiér Péter Magyar po jednání u Budapešti prohlásil, že „V4 je zpět“ a že skupina má ambici společně čelit výzvám 21. století.
Telenovela kolem prezidenta Pavla v Ankaře nekončí. Prezident posunul svůj spor o účast na vlastně nepodstatném zasedání NATO v Turecku k Ústavnímu soudu. Asi to Česko potřebovalo, aby někdo rozsekl, jak říká Pavel, spor o moc. Dva lidé s milionovou podporou to nedokázali, to je vlastně nejsmutnější sdělení. Nechají to na právnících.
Opozice se staví za Petra Pavla ve sporu o summit NATO. Kompetenční žalobu označuje za logický krok a viní premiéra Andreje Babiše, že kvůli tlaku koaličních partnerů nechal konflikt s Hradem dojít až k Ústavnímu soudu.
Ústavní soud obdržel kompetenční žalobu prezidenta Petra Pavla ve sporu o jeho účast na červencovém summitu NATO v Ankaře. Pavel rozhodnutí vlády vyloučit ho z delegace považuje za bezprecedentní a mimořádně nešťastný krok. Podle Hradu jde také o omezení ústavních pravomocí hlavy státu.
Ať už jste příznivci Donalda Trumpa a Andreje Babiše, nebo jejich odpůrci, jedno se jim nemůže upřít: dělají věci jinak. Tradice pro ně nic neznamená, instituce jsou v jejich očích od toho, aby škodily, proto je lepší je zničit. Bojovat proti tomu v rámci mantinelů zákona tak zcela zjevně nemůže stačit. A i to potvrdila aktuální výstražná stávka veřejnoprávních médií, která se odehrála v mantinelech zákona.
Měsíce natahovaný spor o to, kdo bude Česko zastupovat na červencovém summitu NATO v Ankaře, je u konce. Vláda prezidenta Pavla nepustila do delegace. Prezident ještě může spor protahovat pomocí kompetenční žaloby u Ústavního soudu, patrně však nikam nepoletí. Paradoxně, nejde o spor prezidenta a premiéra. Šlo o mocenský boj uvnitř vlády.
Vláda neposílá Petra Pavla na červencový summit NATO. Delegaci povede premiér Andrej Babiš, který odmítá, že by šlo o truc vůči prezidentovi. Pavel přitom už dříve naznačil, že může podat kompetenční žalobu. Její podání podle premiéra nedává smysl.
Evropskou unii čeká další tvrdý spor o migraci. Devatenáct států včetně Česka tlačí na rychlejší návraty migrantů a centra mimo EU, zatímco Francie varuje, že podobný model odporuje základním principům Evropy.
Některé prognózy čekají růst sazeb hypoték až o 0,3 procentního bodu. Ekonom Lukáš Kovanda vysvětluje, proč je takový scénář krajně nepravděpodobný. Banky
