Andrej Babiš – jedněmi milován, druhými tvrdě kritizován
Původem Slovák, poražený finalista přímé volby prezidenta v lednu 2023 v souboji s generálem ve výslužbě Petrem Pavlem Babiš je podle žebříčku Forbesu pátý nejbohatší obyvatel ČR s majetkem 4,3 miliardy dolarů (asi 103 miliard korun), bývalý majitel obří zemědělsko-potravinářsko-chemicko-mediální skupiny Agrofert a jedna z nejvýraznějších a také kontroverzních postav české politiky od roku 2011. V tom roce založil hnutí ANO, za které byl v letech 2013 až 2017 ministrem financí ve vládě Bohuslava Sobotky (ČSSD), v dalším volebním období do loňska byl premiérem. Od roku 2013 je poslancem, po volbách v roce 2022 v opozici. Babiš má velké množství přesvědčených voličů, ale také řadu velkých kritiků. Hlavním trnem v oku je jeho údajný střet zájmů, a to kvůli vlastnictví Agrofertu pobírajícího v době jeho vládního angažmá dotace od státu a EU a toho, že vlastní velká tuzemská média. Je také obžalován v kauze padesátimilionové dotace pro výstavu centra Čapí hnízdo v Průhonicích z roku 2008, kterou nyní řeší soud, který jej zatím nepravomocně zprostil obžaloby. Slovenské soudy se také od roku 2012 stále zabývají Babišovou žalobou, kterou se snaží vyvrátit, že před listopadem 1989 vědomě spolupracoval s komunistickou Státní bezpečností (StB).
Aktualizováno
Zemědělský fond je připravený pozastavit dotace Agrofertu, pokud bude Babiš ve střetu zájmů, říká ředitel Dlouhý
Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) je připravený pozastavit vyřizování žádostí o dotace firmám z holdingu Agrofert, pokud se vlastník holdingu předseda hnutí ANO Andrej Babiš stane premiérem a nadále bude ve střetu zájmů. Uvedl to generální ředitel SZIF Petr Dlouhý. Případné pozastavení by podle něj trvalo do doby, než by si byl SZIF jistý, že poskytnutí dotací není v rozporu se zákonem.
Čeští spotřebitelé důvěřují české ekonomice nejvíce od roku 2019. Vyplývá to z údajů, které tento týden zveřejnil ČSÚ. Letos v listopadu se tak důvěra spotřebitelů vůbec poprvé srovnává s úrovněmi právě roku 2019. Tedy posledního „normálního“ roku bez pandemie, války, energetické krize či inflační vlny.
Nominace Filipa Turka způsobila největší konflikt při vzniku nové vlády. Prezident Petr Pavel má stále vůči Turkovi výhrady, Babiš hledá ústupové řešení a politologové varují, že sporné jméno může jmenování nové vlády zdržet.
Ústava poněkud vágně praví, že „prezident republiky jmenuje a odvolává na návrh předsedy vlády ostatní členy vlády a pověřuje je řízením ministerstev nebo jiných úřadů.“ Toť vše. O Turkovi se v ní nepíše nic.
Babiš odtajnil nominace do nové vlády. Hrad už má kompletní seznam ministrů, který čítá politické matadory i nováčky, ale také překvapivé přesuny. Šéfem diplomacie má být Petr Macinka, zatímco Filip Turek má řídit ministerstvo životního prostředí.
Když chci být premiérem, měl bych předložit voličům nějaký plán, co bych v této pozici dělal. Andrej Babiš to tak nějak udělal. Sice nabídl hlavně sebe, silného psa, a potom několik populistických slibů. Dva miliony voličů mu dalo důvěru. OK.
Ve Sněmovně se schyluje k rozpočtové bitvě. Babiš tvrdí, že rozpočet připravený Fialovou vládou „nelze opravit“. Podle ANO chybí v rozpočtu miliardy. Fiala obviňuje Babiše z politické hry. A poslanci se připravují na jednu z nejdelších debat roku.
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov označil slovenského premiéra Roberta Fica, šéfa maďarské vlády Viktora Orbána a pravděpodobného příštího českého premiéra Andreje Babiše za pragmatiky, kterým záleží na občanech jejich zemí. Informovala o tom ruská státní agentura TASS, podle níž se tak šéf ruské diplomacie vyjádřil v rozhovoru pro youtubový kanál sdružení Francouzsko-ruský dialog, který zveřejnilo na svém webu i ruské ministerstvo zahraničí. Lavrov také prohlásil, že západní mocnosti z pohledu Moskvy promarnily příležitost podílet se na urovnání konfliktu na Ukrajině.
Předložení návrhu rozpočtu na další rok je klíčovou povinností každé české vlády. Daňoví poplatníci si ji za to platí. Za to, aby rozpočtovala užití jejich vybraných daní a odvodů. Momentálně, jako vždy, má Česko jen jednu vládu. Tu Fialovu. Žádné dvojvládí neexistovalo, neexistuje a existovat nebude. I když je Fialova vláda v demisi, stále vládne. A stále tak má povinnost předložit návrh rozpočtu na rok 2026.
Holding Agrofert předsedy hnutí ANO a pravděpodobného budoucího premiéra Andreje Babiše koupil za 290 milionů eur (zhruba sedm miliard korun) nizozemskou společnost OCI Ammonia Holding B.V., která vlastní dovozní a skladovací terminál čpavku v Rotterdamu a také platformu pro distribuci čpavku zákazníkům v Evropě.
Hra vznikající koalice kolem návrhu státního rozpočtu na příští rok je podle premiéra v demisi Petra Fialy (ODS) jen snahou, jak odclonit pozornost od nevyřešených dotačních problémů předsedy ANO Andreje Babiše, které brání rychlejšímu vzniku nové vlády. Fiala sdělil, že je načase přestat s politickými hrami a hnutí ANO se musí konečně začít chovat odpovědně. Kabinet se poradí, jak bude postupovat, řešení je víc, dodal později Fiala. Podle dosluhujícího ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) znamená počínání nastupující koalice jen vyšší deficit a rozhazování peněz.
Evropský výrobce letadel 🛬🛬🛬 Airbus nařídil bezodkladnou úpravu softwaru u výrazného množství letadel řady A320. Podle zdrojů agentury Reuters by se svolání mohlo týkat přibližně 6000 letadel, což představuje přibližně třetinu světové flotily tohoto výrobce. Úpravy je nutné provést ještě před příštím vzletem. Dopravci Wizz Air a Air India už avizovali, že se opatření může dotknout některých jejich letů.
Americké akcie při dnešní zkrácené seanci po Dni díkůvzdání posílily. Náladu na akciových trzích zlepšila rostoucí očekávání, že americká centrální banka v prosinci přikročí k dalšímu snížení úrokových sazeb, uvedla agentura Reuters.
Irská nízkonákladová letecká společnost Ryanair oznámila, že ruší svůj věrnostní program, protože se slev rozhodlo využít příliš mnoho cestujících a po osmi měsících od jeho zahájení se projekt ukázal jako ztrátový.
Akcie na pražské burze za 11 měsíců letošního roku výrazně vzrostly a index PX si od počátku ledna do konce listopadu připsal 41,6 procenta na 2493,1 bodu. Během listopadu se dostal na dosavadní maximum. Nejvíce posílily akcie Doosan Škoda Power, které se obchodují na hlavním trhu burzy od 6. února. Naopak nejvíce ztratily akcie Photon Energy.
Ruský úřad pro kontrolu médií a internetu Roskomnadzor pohrozil úplným zablokováním komunikační aplikace WhatsApp. Rusko již v srpnu začalo omezovat hovory přes aplikaci WhatsApp a obvinilo ji, že odmítá ruským úřadům poskytovat informace ohledně podvodů a terorismu, napsala agentura Reuters.
Pražská burza v závěru týdne posílila, index PX stoupl 0,42 procenta na 2493,07 bodu. Z předních emisí se dařilo rakouským titulům a Komerční bance, naopak akcie energetické společnosti ČEZ a Monety Money Bank mírně oslabily.
Vývoz zboží z České republiky do zahraničí by měl podle Asociace exportérů letos vzrůst přibližně o 2,3 procenta na rekordních asi 6,25 bilionu korun z loňských 6,11 bilionu korun. Meziroční nárůst však bude výrazně nižší než mezi lety 2024 a 2023, kdy činil 7,6 procenta.
Česko začalo jednat s Polskem o společné přihlášce do projektu evropské AI Gigafactory. Součástí jednání a společného projektu jsou také Pobaltské státy. Uvedlo to ministerstvo průmyslu a obchodu, které jednání za českou stranu vedlo. Projekt by se měl podle plánu zahájit v roce 2026 a jeho rozpočet přesahuje 90 miliard korun, když přibližně třetinu pokrývají evropské a státní dotace a zbytek financuje soukromý sektor.
Kriminalisté Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ) podle webu iROZHLAS.cz v domě generálního ředitele Správy železnic Jiřího Svobody nalezli hotovost převyšující částku 80 milionů korun. Svoboda následně sdělil, že peníze pocházejí z celoživotních úspor jeho předků.
Německý Spolkový sněm schválil rozpočet na příští rok. Vláda v něm počítá s výdaji 524,5 miliardy eur (12,7 bilionu Kč), tedy vyššími než letos. Předpokládá rovněž rekordní investice za 126,7 miliardy eur (3,1 bilionu Kč), tedy o deset procent vyšší než v rozpočtu na letošní rok. Kvůli loňskému pádu vlády a únorovým předčasným volbám Německo rozpočet na letošní rok schválilo teprve v září.
