Andrej Babiš – jedněmi milován, druhými tvrdě kritizován
Původem Slovák, poražený finalista přímé volby prezidenta v lednu 2023 v souboji s generálem ve výslužbě Petrem Pavlem Babiš je podle žebříčku Forbesu pátý nejbohatší obyvatel ČR s majetkem 4,3 miliardy dolarů (asi 103 miliard korun), bývalý majitel obří zemědělsko-potravinářsko-chemicko-mediální skupiny Agrofert a jedna z nejvýraznějších a také kontroverzních postav české politiky od roku 2011. V tom roce založil hnutí ANO, za které byl v letech 2013 až 2017 ministrem financí ve vládě Bohuslava Sobotky (ČSSD), v dalším volebním období do loňska byl premiérem. Od roku 2013 je poslancem, po volbách v roce 2022 v opozici. Babiš má velké množství přesvědčených voličů, ale také řadu velkých kritiků. Hlavním trnem v oku je jeho údajný střet zájmů, a to kvůli vlastnictví Agrofertu pobírajícího v době jeho vládního angažmá dotace od státu a EU a toho, že vlastní velká tuzemská média. Je také obžalován v kauze padesátimilionové dotace pro výstavu centra Čapí hnízdo v Průhonicích z roku 2008, kterou nyní řeší soud, který jej zatím nepravomocně zprostil obžaloby. Slovenské soudy se také od roku 2012 stále zabývají Babišovou žalobou, kterou se snaží vyvrátit, že před listopadem 1989 vědomě spolupracoval s komunistickou Státní bezpečností (StB).
Tak už nejen Francouzi. O Explosii mají zájem i tři české firmy, řekl Babiš
O možném prodeji státní Explosie se rozjíždí politicky citlivá debata. Premiér Andrej Babiš uvedl, že o pardubického výrobce výbušnin mají zájem tři velké české firmy. Zároveň tvrdí, že stát by si případný prodej pojistil tak, aby neohrozil strategické zájmy Česka.
Možný prodej státní Explosie francouzskému strategickému partnerovi se na první pohled může jevit jako pragmatický obchod. Stát získá peníze, podnik investora a český obranný průmysl napojení na silnější evropské řetězce. Jenže u výroby výbušnin a prachových náplní nejde o běžné podnikání. Evropské zkušenosti ukazují, že privatizace kritických zbrojních kapacit často nevede k větší bezpečnosti, ale k dlouhodobé závislosti. Pardubický podnik tak může formálně přejít do soukromých rukou, fakticky však zůstane pod vlivem státu — jen už ne českého, nýbrž francouzského.
Evropa po ruské agresi na Ukrajinu zjišťuje, že bez vlastních výbušnin, prachů a munice je strategická autonomie jen fráze. Český premiér Andrej Babiš přesto připouští prodej pardubické Explosie. Tedy přesně té firmy, kterou by si stát měl v této době hlídat jako strategický poklad.
Stát uvažuje o prodeji pardubické Explosie, výrobce výbušnin a střelivin. Po návštěvě podniku to řekl premiér Andrej Babiš (ANO). Podle něj se firmě mimořádně daří a případný prodej by musel být výhodný pro stát i bezpečnostní zájmy České republiky.
Luxusní nemovitosti na jihu Francie, řetězec offshore firem a čtyřleté vyšetřování. Francouzská Národní finanční prokuratura se blíží k rozhodnutí, zda se realitní transakce českého premiéra Andreje Babiše posune ke stíhání, nebo skončí odložením.
Spojit protidrogovou politiku s péčí o duševní zdraví dává odborně smysl. Jenže vláda si pro citlivou reformu vybrala tvář, která místo důvěry okamžitě otevírá staré politické otázky.
Na horách řádili v polovině května ledoví muži, ve sněmovně vládní koalice. Jako zákon roku se vždy označoval rozpočet. Od nynějška už to nebude platit, zákonem roku se klidně může stát novela, kterou sněmovnou protlačila Alena Schillerová. Ta v zásadě ruší úlohu státního rozpočtu.
Sněmovna schválila změny v nakládání s rozpočtem. Až normu podepíše prezident, bude moci vláda utrácet za výstavbu silnic a dálnic, železnic nebo za energetické projekty, kolik bude chtít, a nebude se to počítat do schodku rozpočtu.
Benešovy dekrety, sudetští Němci a sjezd v Brně. Sněmovna se celý den zabývala tématem, které žádný skutečný problém neřeší. Politici místo důležitých zákonů otevřeli staré historické rány a přijali zbytečné stanovisko.
Zájmy České republiky by měl na červencovém summitu NATO v turecké Ankaře zastupovat především premiér Andrej Babiš z ANO. Vyplývá to z aktuálního průzkumu agentury NMS pro server Novinky.cz, v němž se pro Babišovu účast vyslovilo 57 procent respondentů.
Brusel obnovu plateb Agrofertu nezablokoval, případ ale neuzavírá. Evropská komise chce od českých úřadů další informace a bude dál prověřovat, zda vyplácení dotací odpovídá pravidlům EU.
Ruské ministerstvo zahraničí si v nejbližší době předvolá vedoucího českého zastupitelského úřadu v Moskvě kvůli zadržení metropolity ruské pravoslavné církve Ilariona v Česku. Jeho zadržení Rusko pokládá za zinscenovanou provokaci. Uvedla to dnes mluvčí ministerstva Marija Zacharovová, jejíž vyjádření citovaly ruské agentury.
Pražská burza v úvodu týdne posílila 💪 o 0,78 procenta na 2580,60 bodu. Je to její nejsilnější závěr v letošním květnu. Rostla většina hlavních titulů, dařilo se především akciím Erste Bank. Ztrácela naopak energetická společnost ČEZ. Aktivita na trhu byla podprůměrná. Cenné papíry Erste Bank zdražily o 3,55 procenta na 2479 korun. Komerční banka posílila o 0,46 procenta na 992,50 korun a Moneta Money Bank o 0,59 procenta na 188,50 koruny.
Koruna dnes posílila k oběma hlavním světovým měnám. K euru si polepšila jen nepatrně, přesto se dostala na nejsilnější hodnotu od začátku března. Obchoduje se za 24,25 Kč/EUR a za 20,83 Kč/USD. V porovnání s pátkem získala vůči euru dva haléře a proti americkému dolaru deset haléřů.
Ruské ministerstvo zahraničí dnes uvedlo, že v odvetě za ukrajinský úder na Starobilsk zahajuje údery na vojenskoprůmyslové objekty, velitelská stanoviště a místa rozhodování v Kyjevě. Vyzvalo též zahraniční diplomaty, aby město ❌ opustili. Ukrajina se již pátým rokem brání rozsáhlé ruské invazi.
Premiérovi 👴 Andreji Babišovi (ANO) jde v případě veřejnoprávních médií pouze o změnu jejich financování z poplatků na státní rozpočet. Obsah, který média veřejné služby vysílají, neřeší, uvedl dnes předseda vlády na tiskové konferenci po dnešním zasedání kabinetu. Večer by měla o vládním návrhu nového zákona o médiích veřejné služby jednat koaliční rada.
V letošním prvním čtvrtletí bylo oznámeno na trhu fúzí a akvizic 85 transakcí s českou stopou, což je proti stejnému období loni pětinásobek. Celkem 52 českých společností letos měnilo své majitele. V 41 případech je kupovala jiná společnost z ČR, u dalších 11 je nový majitel ze zahraničí. Vyplývá to z údajů M&A Indexu společnosti Deloitte.
Číst více
Společnost Eset investuje 40 milionů eur 💶, tedy téměř miliardu korun, do technologií kybernetické bezpečnosti využívajících umělou inteligenci. Investice mají být zacílené na vývoj nezávislých AI modelů zaměřených na kybernetickou bezpečnost, vývoj vícevrstvých technologií AI ochrany a na novou generaci bezpečnostního operačního centra využívajícího AI. Eset to uvedl v tiskové zprávě.
Vláda posílá soubor změn zpřísňujících podmínky dočasné ochrany Ukrajinců Sněmovně. O schválení novely ministerstva vnitra dnes informoval premiér 👴 Andrej Babiš (ANO). Držitelé takzvané dočasné ochrany, tedy většinou uprchlíci z Ukrajiny, žádající o humanitární dávku budou muset být podle návrhu zaměstnaní, podnikat, nebo být v evidenci úřadu práce.
Detektivové rozšířili stíhání jednoho z obviněných v tzv. bitcoinové kauze o další jednání, které se týká praní špinavých peněz. V případu jsou obviněni 4️⃣ lidé. Podle olomouckého vrchního žalobce Radima Dragouna se tento krok týká obviněného, který je stíhán na svobodě.
Nezávislá měnová politika je pro polskou ekonomiku 👍 přínosem. Polská centrální banka je nyní schopna měnovou politiku lépe přizpůsobit domácím hospodářským podmínkám, než kdyby úrokové sazby pro Polsko stanovovala Evropská centrální banka. Uvedl to polský ministr financí Andrzej Domański, informuje agentura PAP.