Původem Slovák, poražený finalista přímé volby prezidenta v lednu 2023 v souboji s generálem ve výslužbě Petrem Pavlem Babiš je podle žebříčku Forbesu pátý nejbohatší obyvatel ČR s majetkem 4,3 miliardy dolarů (asi 103 miliard korun), bývalý majitel obří zemědělsko-potravinářsko-chemicko-mediální skupiny Agrofert a jedna z nejvýraznějších a také kontroverzních postav české politiky od roku 2011. V tom roce založil hnutí ANO, za které byl v letech 2013 až 2017 ministrem financí ve vládě Bohuslava Sobotky (ČSSD), v dalším volebním období do loňska byl premiérem. Od roku 2013 je poslancem, po volbách v roce 2022 v opozici. Babiš má velké množství přesvědčených voličů, ale také řadu velkých kritiků. Hlavním trnem v oku je jeho údajný střet zájmů, a to kvůli vlastnictví Agrofertu pobírajícího v době jeho vládního angažmá dotace od státu a EU a toho, že vlastní velká tuzemská média. Je také obžalován v kauze padesátimilionové dotace pro výstavu centra Čapí hnízdo v Průhonicích z roku 2008, kterou nyní řeší soud, který jej zatím nepravomocně zprostil obžaloby. Slovenské soudy se také od roku 2012 stále zabývají Babišovou žalobou, kterou se snaží vyvrátit, že před listopadem 1989 vědomě spolupracoval s komunistickou Státní bezpečností (StB).
Předseda hnutí ANO Andrej Babiš oznámí, jakým způsobem vyřeší svůj střet zájmů, těsně před tím, než ho prezident Petr Pavel jmenuje do premiérské funkce. Pokud si to prezident přeje, sdělí to veřejně. Babiš to řekl po jednání koaliční rady vznikající vlády ANO, SPD a Motoristů v Průhonicích.
Ani pět týdnů po volbách prezident Petr Pavel nejmenoval nikoho premiérem, což je jediný akt, který Ústava České republiky zná. Sice pověřil Andreje Babiše vyjednáváním, to ale není nijak formální věc. Babišovi přitom doutná střet zájmů kvůli vlastnictví Agrofertu, což mu podle zákona brání ve výkonu premiérského postu. Kdo uhne první? Prezident, nebo šéf hnutí ANO? A co by jedno či druhé vlastně znamenalo?
Voliči STAN jsou ve srovnání s voliči koalice Spolu (ODS, KDU-ČSL, TOP 09) více nakloněni tomu, aby jejich strana tolerovala případnou menšinovou vládu ANO, která by zabránila vzniku koalice ANO, SPD a Motoristů. Toto řešení preferuje 45 procent voličů STAN a 38 procent voličů Spolu. Ale většina voličů STAN i Spolu nadále upřednostňuje to, aby strany dodržely předvolební slib s ANO se nespojovat. Vyplývá to z průzkumu o povolebních postojích, který zveřejnila agentura Median.
Reálně lidi rozpočet státu vlastně nezajímá. Jestli bude jeho schodek 286 miliard nebo 360 miliard? Nikdo kromě Mojmíra Hampla si kvůli tomu vlasy na hlavě rvát nebude. Každého zajímá jen to, kolik peněz mu měsíčně přistává na účtu. A všichni chtějí víc. Soudci jsou dokonce schopni se za zvýšení svých vysokých platů soudit.
V návrhu státního rozpočtu na příští rok, který připravila končící vláda Petra Fialy (ODS), chybí podle šéfa ANO a pravděpodobně příštího premiéra Andreje Babiše víc než 85 miliard korun na výdajích. Navíc obsahuje 15 miliard korun nafouknutých, v podstatě neexistujících příjmů, tvrdí Babiš ve svém příspěvku na sociálních sítích. Kabinet v demisi se podle něj bojí, že tyto údaje vyjdou najevo, a proto nechce návrh poslat do Sněmovny. Zástupci odcházející vlády jeho kritiku odmítli.
Pokud chce vznikající koalice ANO, SPD a Motoristů po vládě v demisi, aby odeslala do Sněmovny návrh státního rozpočtu, měla by dodržet jeho parametry. Jinak by si měla připravit svůj vlastní, řekl na sněmu TOP 09 v Praze premiér v demisi Petr Fiala (ODS). Šéf ANO Andrej Babiš se podle něj tímto tématem jen snaží odvracet pozornost od toho, že by se nyní měl řešit jeho střet zájmů, či od nevhodných nominací do ministerských pozic, míní.
Pokud by Babišova vláda naplnila všechny své sliby během prvního roku vládnutí, z výpočtu Národní rozpočtové rady plyne, že se český schodek veřejných financí stále vyjde pod 3 procenta HDP; německá vláda by v takovém případě měla o 20 procent vyšší deficit než ta česká, rakouská o 38 procent, a polská dokonce o 124 procent. Ani inflace by neměla být v Česku problémem.
Demokratické strany, TOP 09, ODS nebo STAN svedly v Poslanecké sněmovně hrdý, leč marný boj. Nechtěly do čela Sněmovny Tomia Okamuru. Argumentovaly jeho protiukrajinskými, asociálními a populistickými postoji. Marně.
Zpochybní migraci, klima i pomoc Ukrajině, ale do války s Bruselem se nepustí. Německý Der Spiegel popsal Andreje Babiše jako politika, který „vládne byznysem, ne přesvědčením“.
Vítěz českých sněmovních voleb Andrej Babiš vytvořil se dvěma stranami z pravého okraje politického spektra koalici, která bude kritická k Evropské unii a další pomoci Ukrajině. Napsala to německá média poté, co hnutí ANO a strany Svoboda a přímá demokracie (SPD) a Motoristé v pondělí podepsaly koaliční smlouvu. Špinavou práci podle nich nechal pravděpodobný příští premiér Babiš na prezidentovi Petrovi Pavlovi.
Prvním velkým cílem Andreje Babiše na evropské scéně je zhatit plány Evropské unie na nový systém emisních povolenek ETS2, napsal bruselský server Politico s odvoláním na programové prohlášení nové české vlády, které uniklo do médií. Server si všímá i toho, že se český politik, který byl po vítězství v parlamentních volbách pověřen jednáním o stavení budoucí vlády, více zaměřuje na potlačení zelené agendy EU, než na podkopávání Ukrajiny. Mohl by tak najít spojence spíše u polského premiéra Donalda Tuska, než u jeho maďarského kolegy Viktora Orbána.
