Porážka Viktora Orbána v maďarských parlamentních volbách znamená podle českých politiků zásadní změnu i pro Prahu. Česko tím přichází o jednoho ze svých klíčových spojenců v Evropské unii, zároveň se ale připravuje na spolupráci s novou vládou.
Vláda plánuje převzít stoprocentní kontrolu nad energetickou skupinou ČEZ. Stát chce vykoupit podíly minoritních akcionářů a stát se jediným vlastníkem klíčové energetické firmy v zemi. Podle ministra průmyslu Karla Havlíčka má proces začít ještě letos a trvat zhruba dva a půl roku. Opozice ale varuje před vysokými náklady a negativním dopadem na veřejné finance.
Přípravy projektu stavby dvou nových jaderných bloků v Dukovanech, které má vybudovat korejská společnost KHNP, pokračují podle časového plánu. Po jednání se svým korejským protějškem Kim Čung-Kwanem to řekl ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). Kromě Dukovan byla tématem jednání i možnost spolupráce obou zemí při těžbě a zpracování lithia, ve hře je podle Havlíčka společný projekt. Ministerstvo průmyslu a obchodu podle něj zároveň zahájilo analýzu k dostavbě Temelína.
NERV končí, ale skutečná změna to není. Ekonomické rady vládám sloužily hlavně jako marketing. Nová strategie má nahradit staré poradce. Problém je, že slibuje hlavně směr, ne konkrétní kroky.
Akcie společnosti ČEZ dnes před třináctou hodinou ztrácely zhruba osm a půl procenta po včerejším poklesu o více než čtyři procenta. Pokud by na této úrovni uzavřely, šlo by o jejich nejvýraznější jednodenní propad od 29. června 2023, kdy se však obchodovaly bez nároku na rekordní dividendu. Tentokrát se nárok na dividendu nemění; z dnů bez dividendové změny se akcie výrazněji propadly naposledy 1. července 2022.
Vláda letos zahájí přípravné kroky k výkupu akcií minoritních vlastníků energetické společnosti ČEZ a zestátnění této firmy. Celý proces bude trvat rok a půl až dva. V České televizi (ČT) to řekl ministr průmyslu Karel Havlíček (ANO). Jaké kroky vláda plánuje, Havlíček neupřesnil, protože se jedná o informace, které by mohly ovlivnit cenu akcií na burze.
Poradní orgán vlády NERV, který měl minulým vládám pomáhat v ekonomických otázkách, zanikl. S koncem Fialovy vlády skončila jeho aktivita. Žádný nový NERV zatím není na obzoru.
První místopředseda vlády Karel Havlíček vypracoval hospodářskou strategii země. Je to komplexní materiál, má 88 stran. Přináší recepty nejen pro průmysl, ale třeba pro vzdělávání, dopravu nebo digitalizaci. Podle této kuchařky se teď bude v Česku vládnout, Havlíček je na ni náležitě pyšný. Než doporučení přejdou do praxe, vláda se vypořádá ještě s několika oblastmi. Jednak chce změnit služební zákon, aby mohla lépe propouštět nadbytečné úředníky. Omezí řečnění ve sněmovně a vyčistí státní firmy. „Skončí všichni politruci,“ říká Havlíček.
Koalice ANO, SPD a Motoristů trvá na seznamu nominantů na ministry, jak ho už dříve schválila, včetně poslance a čestného prezidenta Motoristů Filipa Turka. Po odpoledním jednání lídrů stran to řekl místopředseda hnutí ANO Karel Havlíček. Šéf sněmovní frakce Motoristů Boris Šťastný předpokládá, že posun ve sporné nominaci Turka by mohlo přinést úterní jednání prezidenta Petra Pavla s šéfem ANO Andrejem Babišem. Toho v úterý ráno jmenuje prezident předsedou vlády.
Místopředseda ANO Karel Havlíček odmítá, že by Česko přišlo o daňové příjmy z Agrofertu, pokud ho Andrej Babiš převede do trustu. Kritici ale upozorňují na řadu nejasností.
Rychlejší odpisy daní pro firmy, které by podnikům pomohly kompenzovat náklady na vysoké ceny energií, by mohly být zavedeny od roku 2027. V pořadu České televize Otázky Václava Moravce to uvedl místopředseda ANO Karel Havlíček. Na zkrácení časových horizontů, kdy by si podniky mohly jinak odepisovat daně, se ale podle Havlíčka strany musí nejdříve domluvit na koaliční radě. Nová koalice chce od začátku příštího roku pomoci kompenzovat cenu regulované složky energií. Řešit kompenzaci takzvaných nepřímých nákladů, mezi které patří například i rychlejší odpis daní, může začít řešit následně.
Tržby 75 největších globálních ✂️✂️✂️módních koncernů se loni zvýšily o 0,9 procenta na 541 miliard eur (13,2 bilionu korun). Byly o třetinu vyšší než v předkrizovém roku 2019. Podle agentury APA to vyplývá ze zprávy o globálním módním průmyslu, kterou zveřejnila italská Mediobanca. Z celkových tržeb připadlo 62 procent na evropské společnosti. Zhruba 29 procent vytvořily severoamerické firmy.
