Vláda už na začátku roku schválila snížení počtu míst ve státní správě o 322 pozic. Další změny přicházejí od 1. července. Odpovědi ministerstev ukazují, že realita škrtů je rozdílná: někde jde hlavně o neobsazená místa v tabulkách, jinde už o obsazené pozice.
Petr Pavel zůstává nejsilnějším jménem pro příští prezidentskou volbu. Podle průzkumu STEM/MARK je jediným z nabízených možných kandidátů, kterého by volila nebo možná volila nadpoloviční většina lidí. Andrej Babiš za ním zaostává o devět procentních bodů.
Porážka Viktora Orbána v maďarských parlamentních volbách znamená podle českých politiků zásadní změnu i pro Prahu. Česko tím přichází o jednoho ze svých klíčových spojenců v Evropské unii, zároveň se ale připravuje na spolupráci s novou vládou.
Poškozený ropovod Družba otevírá nové scénáře. Česko nabízí Slovensku řešení v podobě reverzního toku a společných investic.
Česká republika je připravena stát v čele mise, která by zjistila stav ropovodu Družba poškozeného na Ukrajině ruskými útoky, uvedl v Bruselu ministr průmyslu Karel Havlíček (ANO). Ukrajina by podle něj měla umožnit návštěvu skupiny evropských odborníků. Stejný návrh na zasedání ministrů zahraničí zemí EU v Bruselu přednesl také šéf české diplomacie Petr Macinka. Česko je připraveno dát dohromady tým profesionálů, například ze společnosti Čepro, který bude schopen situaci posoudit. Nad Havlíčkovou iniciativou se pozastavil předseda opoziční ODS Martin Kupka.
Český premiér Andrej Babiš přistoupil ohledně svého potenciálního střetu zájmů k opatření, které jde daleko nad rámec standardu, uvedl v Bruselu vicepremiér a ministr průmyslu Karel Havlíček. Reagoval tak na informace serveru Seznam Zprávy, že Evropská komise zaslala do Česka dopis, ve kterém žádá vysvětlení, jak Česko brání střetu zájmů předsedy vlády Babiše (ANO). Babiš tvrdí, že odstranil svůj střet zájmů tím, že vložil veškeré akcie holdingu Agrofert do soukromého svěřenského fondu RSVP Trust.
Na dotační program Nová zelená úsporám letos podle vicepremiéra Karla Havlíčka (ANO) mohou jít čtyři miliardy korun, možná víc. V České televizi uvedl, že vláda počítá s úvěry, záručními instrumenty a bude možné vyřídit i zatím nevypořádané žádosti podle starších pravidel. Původně vláda s penězi na program nepočítala, což vyvolalo kritiku ze strany byznysu.
Vláda plánuje převzít stoprocentní kontrolu nad energetickou skupinou ČEZ. Stát chce vykoupit podíly minoritních akcionářů a stát se jediným vlastníkem klíčové energetické firmy v zemi. Podle ministra průmyslu Karla Havlíčka má proces začít ještě letos a trvat zhruba dva a půl roku. Opozice ale varuje před vysokými náklady a negativním dopadem na veřejné finance.
Přípravy projektu stavby dvou nových jaderných bloků v Dukovanech, které má vybudovat korejská společnost KHNP, pokračují podle časového plánu. Po jednání se svým korejským protějškem Kim Čung-Kwanem to řekl ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). Kromě Dukovan byla tématem jednání i možnost spolupráce obou zemí při těžbě a zpracování lithia, ve hře je podle Havlíčka společný projekt. Ministerstvo průmyslu a obchodu podle něj zároveň zahájilo analýzu k dostavbě Temelína.
NERV končí, ale skutečná změna to není. Ekonomické rady vládám sloužily hlavně jako marketing. Nová strategie má nahradit staré poradce. Problém je, že slibuje hlavně směr, ne konkrétní kroky.
Akcie společnosti ČEZ dnes před třináctou hodinou ztrácely zhruba osm a půl procenta po včerejším poklesu o více než čtyři procenta. Pokud by na této úrovni uzavřely, šlo by o jejich nejvýraznější jednodenní propad od 29. června 2023, kdy se však obchodovaly bez nároku na rekordní dividendu. Tentokrát se nárok na dividendu nemění; z dnů bez dividendové změny se akcie výrazněji propadly naposledy 1. července 2022.
Ukrajina má nového premiéra, Serhije Koreckého. Pro nového předsedu vlády hlasovalo 289 poslanců, jediný byl proti, sedm se zdrželo a 21 zákonodárců nehlasovalo. Koreckyj byl dosud šéfem energetické společnosti Naftohaz.
Číst víceLidé nakoupili státní dluhopisy za 74 miliard korun, pořídilo si je 92 tisíc občanů, uvedlo ministerstvo financí. Největší zájem měli lidé o pětileté fixní dluhopisy s výnosem do splatnosti 4,544 procenta ročně. Nakoupili je za 37,9 miliardy korun.
Číst více
