Česko má jasno. Dětem do 15 let sociální sítě nepatří. Osm z deseti lidí by jim je dle aktuálního průzkumu zakázalo. Což je krásný důkaz, že jako společnost pořád věříme ve výchovu. Zejména tu, která začíná slovy: „Ty to mít nebudeš, protože já na tom trávím šest hodin denně.“
Slovinsko připravuje zákon zakazující používání sociálních sítí dětem do 15 let. Podle agentury Reuters a slovinské tiskové agentury STA o tom informoval místopředseda vlády Matej Arčon. Zákaz přístupu dětí a mladistvých na sociální sítě zavedla jako první země na světě Austrálie. Další státy v Evropě i ve světě o podobném omezení uvažují nebo jej připravují.
Vedle iPhonu jsou největší technologickou novinkou 21. století sociální sítě. Slibovaly, že nás více propojí. Nakonec nás ale zcela rozdělily a uzavřely v sociálních bublinách, které se navzájem nenávidí, napomohly k etnickým čistkám a jsou hlavní příčinou pandemie psychických potíží u dospívajících. Ale také daly zbohatnout několika miliardářům.
Zákon, který naštvává americké technologické mediální platformy, od této středy platí v Austrálii. Jde o přísný zákaz používání sociálních sítí lidmi mladšími než 16 let. Podobné zákazy sice ve světě také existují, ale v menší míře a mírnější podobě. O jejich rozšíření se dále diskutuje – a to i v Evropě. Odborníci se neshodnou na tom, jestli to opravdu má smysl, píše v analýze pro Newstream novinář Josef Tuček.
Žijeme dnes v jakési emokracii, vládě emocí. Politická komunikace jede tak zběsile rychle, že se všechno převalí, okamžitě je překryto novou informací, emocí, zapomnění je téměř okamžité, zůstane jen krátký vjem. Místo věcné debaty jen výbušný status. Politici se tomu přizpůsobují, protože musejí, a mnozí z nich se v tom našli. Stávají se z nich jen influenceři s asistenty pro tvorbu stories a reels.
Dánská vláda chce zakázat používání sociálních sítí dětem mladším 15 let. Oznámila to premiérka Mette Frederiksenová. Zákaz se má týkat vybraných sítí a aplikací a země se jím připojí k Austrálii, která už dětem přístup omezila. Uvedla to agentura AFP.
Francouzský prezident Emmanuel Macron chce zakázat přístup na sociální sítě dětem a mládeži. Zní to jednoduše, ale jedná se o velký diplomatický i technologický oříšek. Ukazuje se, jak jsou možnosti jednotlivých stát vůči globálním sítím limitované. Nejzásadnější překážky shrnul magazín Politico.
Bývalá německá kancléřka Angela Merkelová navštívila Prahu. Ve velkém sálu pražské Lucerny představila svou knihu Svoboda a v obsáhlém rozhovoru se před plným sálem vrátila ke svému kancléřství, začátkům v politice, ale také do dob bývalé NDR a studií. „Kdybych se narodila do svobodné země, do politiky bych téměř jistě nešla, spíš bych byla učitelkou,“ prozradila expolitička.
V některých evropských podnicích v poslední době rostou obavy ohledně vysílání zaměstnanců na služební cesty do Spojených států, uvedl server CNBC. Poukazuje v této souvislosti na nestabilní politiku administrativy amerického prezidenta Donalda Trumpa, přísnější imigrační kontroly a rostoucí počet zpráv o zadrženích a deportacích návštěvníků Spojených států.
Čínská firma Pop Mart, která oblíbené přívěsky Labubu ve tvaru chlupatých příšerek vyrábí, musela do června pozastavit jejich prodej ve svých svých britských obchodech, aby předešla potenciálním bezpečnostním problémům. V prodejnách totiž docházelo ke strkanicím a hádkám o poněkud drahé sběratelské postavičky.
Izrael a Libanon se dohodly na prodloužení příměří o 45 dní, oznámil to po jednáních ve Washingtonu mluvčí amerického ministerstva zahraničí Tommy Piggott. Jde o příměří, které americký prezident Donald Trump oznámil 16. dubna, informovala agentura Reuters.
Pražská burza v závěru týdne posílila, index PX stoupl o 0,9 procenta na 2535,85 bodu. Dařilo se většině titulů, z předních emisí vzrostly o více než procento a půl akcie energetické společnosti ČEZ a Komerční banky, Moneta a Erste posílily mírněji a cenné papíry VIG oslabily. Z menších emisí zdražily výrazněji například cenné papíry tabákové Philip Morris či nápojářské Kofoly. Vyplývá to z výsledků obchodování na webu burzy.
Čínský prezident Si Ťin-pching na podzim navštíví na pozvání prezidenta Donalda Trumpa Spojené státy, uvedl to čínský ministr zahraničí Wang I. Návštěva by se měla uskutečnit 24. září. Trump čínského prezidenta pozval do USA ve čtvrtek při své dvoudenní návštěvě Pekingu, informují tiskové agentury.
Sever Japonska zasáhlo zemětřesení o síle 6,4 stupně, uvedla japonská meteorologická služba. Žádné škody ale podle úřadů nebyly hlášeny.
Spojené arabské emiráty urychlí výstavbu nového ropovodu, který by měl zdvojnásobit vývozní kapacitu přes přístav Fudžajra. Tím se výrazně rozšíří možnosti, jak obejít Hormuzský průliv. Uvedla to podle agentury Reuters vládní tisková kancelář Abú Zabí.
Tržby skupiny Rohlik Group, která doručuje potraviny on-line, v roce 2025 meziročně vzrostly o 35 procent na 1,333 miliardy eur, tedy asi 32,3 miliardy korun. K růstu přispělo rozšiřování do nových měst i vyšší poptávka ve stávajících regionech. V Německu vzrostl počet objednávek meziročně o 70 procent, v Rakousku po spuštění nového skladu o 89 procent. Vyplývá to ze zprávy J&T k fondu Rohlik Growth SICAV, který drží akciový podíl ve skupině jako své hlavní aktivum.
Cenový strop na pohonné hmoty se o víkendu změní o jednotky haléřů. Litr benzinu oproti dnešku zdraží o osm haléřů na 44,30 koruny. Nafta naopak o čtyři haléře zlevní, čerpací stanice ji budou moci prodávat maximálně za 41,99 koruny za litr. Jde o ceny pro víkend i pondělí. Vyplývá to z cenového věstníku, který dnes odpoledne zveřejnilo ministerstvo financí.
Policisté již mají lebku svaté Zdislavy, ukradenou v úterý z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku. Dal jim ji muž, kterého z krádeže relikvie nevyčíslitelné historické hodnoty podezírají a kterého zadrželi ve čtvrtek. Uvedla to CNN Prima News, které to potvrdila dozorující státní zástupkyně Veronika Klapková. Podle televize se o relikvii nyní starají restaurátoři, podezřelý prý chtěl lebku pohřbít.
Italská finanční policie odhalila na Sardinii stovku ⛵⛵⛵ lodí, které jejich italští majitelé registrovali v zahraničí, aby je utajili před místními daňovými úřady. Informovala o tom dnes agentura APA a italská média. Dle vyšetřovatelů mají tyto jachty a další rekreační lodě celkovou hodnotu přes 1,17 miliardy korun) a možné pokuty jejich majitelům by mohly dosáhnout až 559 milionů korun.
Šéf protiimigrační strany Reform UK Nigel Farage podle serveru Sky News koupil 🏡🏡🏡 nemovitost za 1,4 milionu liber (přes 39 milionů korun) poté, co od svého podporovatele a miliardáře Christophera Harborna obdržel dar ve výši pěti milionů liber. Farage uvedl, že peníze dostal za svou kampaň pro brexit, podle vyjádření strany nákup nemovitosti zahájil předtím, než dar obdržel. Farage kvůli daru prošetřuje dohledový orgán britského parlamentu.