Austrálie byla první zemí, která přistoupila k zákazu sociálních sítí pro mladší 16 let. Po pár měsících však opatření moc nefunguje. Není to však argument pro opuštění regulace, ale pro její důslednější vymáhání a tvrdší přístup vůči technologickým firmám, které vynikají tendencemi dělat si, co chtějí.
Ruská vnitřní tajná služba FSB označila sociální síť Telegram za bezpečnostní riziko. Ruská armáda podle ní jejím užíváním ohrožuje životy vojáků na ukrajinské frontě. S odkazem na sdělení FSB o tom informuje agentura DPA. Telegram v Rusku používají miliony lidí, je považován za důležitý zdroj volného přístupu k informacím. Podle DPA tak nyní zpravodajská služba přiživuje spekulace o ukončení této služby v Rusku.
Americké ministerstvo vnitřní bezpečnosti (DHS) rozesílá technologickým firmám obsílky se žádostí o osobní údaje uživatelů sociálních sítí, kteří kritizují Úřad pro imigraci a cla (ICE) nebo sledují jeho aktivity. Informoval o tom deník The New York Times s odvoláním na vládní zdroje i zaměstnance dotčených společností.
Premiér Andrej Babiš (ANO) ve videu na sítích dnes uvedl, že je pro zákaz používání sociálních sítí u dětí mladších 15 let po vzoru Francie. Někteří experti podle něj tvrdí, že jsou pro děti škodlivé. Řada zemí podobné opatření zvažuje. Hnutí ANO ke komunikaci s občany často sociální sítě využívá, právě Babiš takřka denně natáčí videa s informacemi. V sobotu v televizi Nova k jejich sledování vybídl.
Slovinsko připravuje zákon zakazující používání sociálních sítí dětem do 15 let. Podle agentury Reuters a slovinské tiskové agentury STA o tom informoval místopředseda vlády Matej Arčon. Zákaz přístupu dětí a mladistvých na sociální sítě zavedla jako první země na světě Austrálie. Další státy v Evropě i ve světě o podobném omezení uvažují nebo jej připravují.
Po reorganizaci americké části TikToku se objevují stížnosti na cenzuru. Týkají se Trumpa, ICE i Epsteina. Firma vše popírá. Vyšetřování už ale běží.
Vedle iPhonu jsou největší technologickou novinkou 21. století sociální sítě. Slibovaly, že nás více propojí. Nakonec nás ale zcela rozdělily a uzavřely v sociálních bublinách, které se navzájem nenávidí, napomohly k etnickým čistkám a jsou hlavní příčinou pandemie psychických potíží u dospívajících. Ale také daly zbohatnout několika miliardářům.
Zákon, který naštvává americké technologické mediální platformy, od této středy platí v Austrálii. Jde o přísný zákaz používání sociálních sítí lidmi mladšími než 16 let. Podobné zákazy sice ve světě také existují, ale v menší míře a mírnější podobě. O jejich rozšíření se dále diskutuje – a to i v Evropě. Odborníci se neshodnou na tom, jestli to opravdu má smysl, píše v analýze pro Newstream novinář Josef Tuček.
Žijeme dnes v jakési emokracii, vládě emocí. Politická komunikace jede tak zběsile rychle, že se všechno převalí, okamžitě je překryto novou informací, emocí, zapomnění je téměř okamžité, zůstane jen krátký vjem. Místo věcné debaty jen výbušný status. Politici se tomu přizpůsobují, protože musejí, a mnozí z nich se v tom našli. Stávají se z nich jen influenceři s asistenty pro tvorbu stories a reels.
Dánská vláda chce zakázat používání sociálních sítí dětem mladším 15 let. Oznámila to premiérka Mette Frederiksenová. Zákaz se má týkat vybraných sítí a aplikací a země se jím připojí k Austrálii, která už dětem přístup omezila. Uvedla to agentura AFP.
Francouzský prezident Emmanuel Macron chce zakázat přístup na sociální sítě dětem a mládeži. Zní to jednoduše, ale jedná se o velký diplomatický i technologický oříšek. Ukazuje se, jak jsou možnosti jednotlivých stát vůči globálním sítím limitované. Nejzásadnější překážky shrnul magazín Politico.
Křišťálový glóbus🔮 v Karlových Varech dnes získal koprodukční snímek s účastí České republiky Padlé ovoce, za kterým stojí debutující režisér z Barmy Aun Pčou (v anglické transkripci Aung Phyoe). Na dramatu o posedlosti a queer touze se podíleli také filmaři z Myanmaru a Francie. Snímek popisuje realitu současného Myanmaru, kde hlavní hrdinky nepřestávají snít o nalezení intimity a úniku.
