Česko má jasno. Dětem do 15 let sociální sítě nepatří. Osm z deseti lidí by jim je dle aktuálního průzkumu zakázalo. Což je krásný důkaz, že jako společnost pořád věříme ve výchovu. Zejména tu, která začíná slovy: „Ty to mít nebudeš, protože já na tom trávím šest hodin denně.“
Slovinsko připravuje zákon zakazující používání sociálních sítí dětem do 15 let. Podle agentury Reuters a slovinské tiskové agentury STA o tom informoval místopředseda vlády Matej Arčon. Zákaz přístupu dětí a mladistvých na sociální sítě zavedla jako první země na světě Austrálie. Další státy v Evropě i ve světě o podobném omezení uvažují nebo jej připravují.
Po reorganizaci americké části TikToku se objevují stížnosti na cenzuru. Týkají se Trumpa, ICE i Epsteina. Firma vše popírá. Vyšetřování už ale běží.
Vedle iPhonu jsou největší technologickou novinkou 21. století sociální sítě. Slibovaly, že nás více propojí. Nakonec nás ale zcela rozdělily a uzavřely v sociálních bublinách, které se navzájem nenávidí, napomohly k etnickým čistkám a jsou hlavní příčinou pandemie psychických potíží u dospívajících. Ale také daly zbohatnout několika miliardářům.
Zákon, který naštvává americké technologické mediální platformy, od této středy platí v Austrálii. Jde o přísný zákaz používání sociálních sítí lidmi mladšími než 16 let. Podobné zákazy sice ve světě také existují, ale v menší míře a mírnější podobě. O jejich rozšíření se dále diskutuje – a to i v Evropě. Odborníci se neshodnou na tom, jestli to opravdu má smysl, píše v analýze pro Newstream novinář Josef Tuček.
Žijeme dnes v jakési emokracii, vládě emocí. Politická komunikace jede tak zběsile rychle, že se všechno převalí, okamžitě je překryto novou informací, emocí, zapomnění je téměř okamžité, zůstane jen krátký vjem. Místo věcné debaty jen výbušný status. Politici se tomu přizpůsobují, protože musejí, a mnozí z nich se v tom našli. Stávají se z nich jen influenceři s asistenty pro tvorbu stories a reels.
Dánská vláda chce zakázat používání sociálních sítí dětem mladším 15 let. Oznámila to premiérka Mette Frederiksenová. Zákaz se má týkat vybraných sítí a aplikací a země se jím připojí k Austrálii, která už dětem přístup omezila. Uvedla to agentura AFP.
Francouzský prezident Emmanuel Macron chce zakázat přístup na sociální sítě dětem a mládeži. Zní to jednoduše, ale jedná se o velký diplomatický i technologický oříšek. Ukazuje se, jak jsou možnosti jednotlivých stát vůči globálním sítím limitované. Nejzásadnější překážky shrnul magazín Politico.
Bývalá německá kancléřka Angela Merkelová navštívila Prahu. Ve velkém sálu pražské Lucerny představila svou knihu Svoboda a v obsáhlém rozhovoru se před plným sálem vrátila ke svému kancléřství, začátkům v politice, ale také do dob bývalé NDR a studií. „Kdybych se narodila do svobodné země, do politiky bych téměř jistě nešla, spíš bych byla učitelkou,“ prozradila expolitička.
V některých evropských podnicích v poslední době rostou obavy ohledně vysílání zaměstnanců na služební cesty do Spojených států, uvedl server CNBC. Poukazuje v této souvislosti na nestabilní politiku administrativy amerického prezidenta Donalda Trumpa, přísnější imigrační kontroly a rostoucí počet zpráv o zadrženích a deportacích návštěvníků Spojených států.
Čínská firma Pop Mart, která oblíbené přívěsky Labubu ve tvaru chlupatých příšerek vyrábí, musela do června pozastavit jejich prodej ve svých svých britských obchodech, aby předešla potenciálním bezpečnostním problémům. V prodejnách totiž docházelo ke strkanicím a hádkám o poněkud drahé sběratelské postavičky.
Pražská burza dnes posílila 💪. Index PX stoupl o 0,75 procenta na 2513,31 bodu. Polepšily si z emisí, s nimiž se obchodovalo v největším objemu, třeba akcie energetické firmy ČEZ či bank Moneta a Erste. Cenné papíry ČEZ, které zaznamenaly druhý největší objem obchodů, zdražily o 1,56 procenta na 1237 korun. Energetická skupina ČEZ dnes oznámila, že v letošním prvním čtvrtletí jí čistý zisk meziročně stoupl o 13 procent na 14,5 miliardy korun.
