Česko má jasno. Dětem do 15 let sociální sítě nepatří. Osm z deseti lidí by jim je dle aktuálního průzkumu zakázalo. Což je krásný důkaz, že jako společnost pořád věříme ve výchovu. Zejména tu, která začíná slovy: „Ty to mít nebudeš, protože já na tom trávím šest hodin denně.“
Slovinsko připravuje zákon zakazující používání sociálních sítí dětem do 15 let. Podle agentury Reuters a slovinské tiskové agentury STA o tom informoval místopředseda vlády Matej Arčon. Zákaz přístupu dětí a mladistvých na sociální sítě zavedla jako první země na světě Austrálie. Další státy v Evropě i ve světě o podobném omezení uvažují nebo jej připravují.
Vedle iPhonu jsou největší technologickou novinkou 21. století sociální sítě. Slibovaly, že nás více propojí. Nakonec nás ale zcela rozdělily a uzavřely v sociálních bublinách, které se navzájem nenávidí, napomohly k etnickým čistkám a jsou hlavní příčinou pandemie psychických potíží u dospívajících. Ale také daly zbohatnout několika miliardářům.
Zákon, který naštvává americké technologické mediální platformy, od této středy platí v Austrálii. Jde o přísný zákaz používání sociálních sítí lidmi mladšími než 16 let. Podobné zákazy sice ve světě také existují, ale v menší míře a mírnější podobě. O jejich rozšíření se dále diskutuje – a to i v Evropě. Odborníci se neshodnou na tom, jestli to opravdu má smysl, píše v analýze pro Newstream novinář Josef Tuček.
Žijeme dnes v jakési emokracii, vládě emocí. Politická komunikace jede tak zběsile rychle, že se všechno převalí, okamžitě je překryto novou informací, emocí, zapomnění je téměř okamžité, zůstane jen krátký vjem. Místo věcné debaty jen výbušný status. Politici se tomu přizpůsobují, protože musejí, a mnozí z nich se v tom našli. Stávají se z nich jen influenceři s asistenty pro tvorbu stories a reels.
Dánská vláda chce zakázat používání sociálních sítí dětem mladším 15 let. Oznámila to premiérka Mette Frederiksenová. Zákaz se má týkat vybraných sítí a aplikací a země se jím připojí k Austrálii, která už dětem přístup omezila. Uvedla to agentura AFP.
Francouzský prezident Emmanuel Macron chce zakázat přístup na sociální sítě dětem a mládeži. Zní to jednoduše, ale jedná se o velký diplomatický i technologický oříšek. Ukazuje se, jak jsou možnosti jednotlivých stát vůči globálním sítím limitované. Nejzásadnější překážky shrnul magazín Politico.
Bývalá německá kancléřka Angela Merkelová navštívila Prahu. Ve velkém sálu pražské Lucerny představila svou knihu Svoboda a v obsáhlém rozhovoru se před plným sálem vrátila ke svému kancléřství, začátkům v politice, ale také do dob bývalé NDR a studií. „Kdybych se narodila do svobodné země, do politiky bych téměř jistě nešla, spíš bych byla učitelkou,“ prozradila expolitička.
V některých evropských podnicích v poslední době rostou obavy ohledně vysílání zaměstnanců na služební cesty do Spojených států, uvedl server CNBC. Poukazuje v této souvislosti na nestabilní politiku administrativy amerického prezidenta Donalda Trumpa, přísnější imigrační kontroly a rostoucí počet zpráv o zadrženích a deportacích návštěvníků Spojených států.
Čínská firma Pop Mart, která oblíbené přívěsky Labubu ve tvaru chlupatých příšerek vyrábí, musela do června pozastavit jejich prodej ve svých svých britských obchodech, aby předešla potenciálním bezpečnostním problémům. V prodejnách totiž docházelo ke strkanicím a hádkám o poněkud drahé sběratelské postavičky.
Emise skleníkových plynů vyprodukované českou ekonomikou ve čtvrtém čtvrtletí loňského roku 📉 klesly o 0,6 procenta. Jde o třetí nejlepší výsledek z EU. Dnes to uvedl unijní statistický úřad Eurostat. Nejvíce z EU emise redukovalo Finsko, a to o 3,2 procenta. Následuje Malta, jejíž hospodářství vyprodukovalo o dvě procenta emisí méně.
Francouzská prokuratura u odvolacího soudu navrhuje pro bývalého prezidenta 👴 Nicolase Sarkozyho sedm let vězení v kauze možného nezákonného financování volební kampaně z roku 2007, píše agentura AFP. Politik čelí obvinění, že se snažil získat prostředky na svou prezidentskou kandidaturu od tehdejšího libyjského vůdce Muammara Kaddáfího. Sarkozy vinu odmítá.
Hraniční přechody mezi Slovenskem a Ukrajinou byly dnes odpoledne po asi dvou hodinách opět ✅ otevřeny. Oznámily to slovenská finanční správa i policie, podle které přechody uzavřela Ukrajina. Ta hlásila ruské vzdušné údery na cíle v západní části Ukrajiny, která sousedí se Slovenskem.
Ceny ropy se dnes dále drží nad psychologickou hranicí 1️⃣0️⃣0️⃣ dolarů za barel. Investoři sledují křehké příměří na Blízkém východě a očekávali důležitý summit v Pekingu mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a jeho čínským protějškem Si Ťin-pchingem.
Největší český ⛷️ skiareál ve Špindlerově Mlýně letos jednosměrně propojí areály Svatý Petr a Medvědín. Umožní to nová lanovka, most a terminál. V lyžařské sezoně 2026/2027 se lyžaři z Medvědína dostanou po nové sjezdovce Lesní přes lyžařský most nad výpadovkou na Vrchlabí přímo k budované lanovce Přehradní a odtud dále do Svatého Petra.
Slovenská finanční správa dnes oznámila ❌ uzavření všech hraničních přechodů Slovenska s Ukrajinou, a to z bezpečnostních důvodů. Úřad to bez bližších informací uvedl v tiskové zprávě. Slovensko-ukrajinská hranice je také vnější hranicí Evropské unie a schengenského systému volného pohybu osob.
Ukrajinský prezident 👨 Volodymyr Zelenskyj dnes vyzval NATO, aby na červencovém summitu ukázalo sílu a jednotu. Schůzky v Ankaře se chce osobně zúčastnit, uvedla agentura Interfax-Ukrajina. Zelenskyj je v Bukurešti na setkání lídrů Bukurešťské devítky (B9), která sdružuje země východního křídla aliance.
Narušování vzdušného prostoru zemí východního křádla Severoatlantické aliance Ruskem ukazuje na potřebu ✊ posílit protivzdušnou obranu této části NATO, uvádí podle agentury Reuters společné prohlášení z dnešního summitu lídrů zemí Bukurešťské devítky (B9).
Maximální cena benzinu ve čtvrtek vzroste o 14 haléřů na 44,01 koruny za litr. Nafta naopak bude pokračovat ve zlevňování, když její nejvyšší povolená prodejní cena klesne o 25 haléřů na 41,86 koruny za litr. Vyplývá to z cenového věstníku, který dnes zveřejnilo ministerstvo financí.
Polská armáda uvedla, že během ruského útoku na Ukrajinu z preventivních důvodů vyslala vyslala do vzduchu stíhačky a vrtulníky, uvedla agentura Reuters.