Od VHS k streamingu. Za 25 let se domácí televizní zábava proměnila k nepoznání
Domácí filmová zábava prošla od začátku 21. století zásadní proměnou. Během dvou desetiletí jsme se přesunuli od analogových videokazet VHS a prodeje DVD disků až k éře on-line streamovacích služeb. Zatímco digitální streaming reprezentovaný Netflixem a dalšími globálními hráči se stal jasným vítězem nového modelu konzumace obsahu, fyzické nosiče utrpěly drtivý pokles zájmu.
VHS kazety vládly domácí zábavě v 80. a 90. letech, ale nástup DVD na konci 90. let odstartoval jejich ústup. DVD nabídlo výrazně lepší obrazovou i zvukovou kvalitu a především větší uživatelský komfort (například možnost přímého výběru kapitol či bonusový obsah). Během první dekády 21. století DVD postupně vytlačilo VHS z trhu.
Výmluvným milníkem byl rok 2016, kdy japonská firma Funai jako poslední výrobce ukončila produkci videorekordérů VHS – po zhruba 40 letech existence formátu. Mnohé tehdy překvapilo, že se videopřehrávače VHS vyráběly tak dlouho. Faktem však je, že ještě v polovině nultých let měla videorekordér doma více než polovina amerických domácností, i když už sloužil spíše jen k přehrávání starých kazet.
Ještě v roce 2000 byla nabídka většiny restaurací více méně stejná: mohli jste si dát dvojku bílého, tedy nejčastěji Müllera či Veltlín, nebo dvojku červeného, kdy jste pravděpodobně dostali Frankovku nebo Svatovavřinecké. V lepším případě to bylo „od známého z Moravy, který je vinař“, v horším to bylo z obecně dostupných zdrojů. Dneska je situace radikálně jiná. Lepší. Na druhou stranu „dvojku“ už skoro nikde nedostanete.
Čtvrtstoletí 2000-2025: Jak se Češi naučili opět pít víno
Enjoy
Vzestup a pád DVD
V Česku probíhal nástup DVD obdobně. První DVD tituly se objevily koncem 90. let a kolem roku 2004 dosáhl trh vrcholu – v tomto roce se v ČR a SR prodaly DVD filmy za cca 730 milionů korun. VHS kazety byly na ústupu a diváci masově přecházeli na nový formát.
Prodejny a videopůjčovny začaly nahrazovat nabídku VHS za DVD. Legendární videopůjčovny, které v 90. letech rostly jako houby po dešti, se ještě počátkem nultých let držely – například v Praze fungovaly stovky půjčoven. Avšak s rozšířením DVD (a později nástupem internetu) jejich éra skončila. V září 2017 ukončila provoz poslední klasická videopůjčovna v Praze na Vinohradech, čímž se symbolicky uzavřela jedna kapitola filmové kultury.
Slepá větev: Blu-ray a HD-DVD
S rostoucí oblibou televizí s vysokým rozlišením kolem poloviny nultých let hledal filmový průmysl nástupce DVD s vyšší kapacitou a rozlišením. Výsledkem byl souboj dvou konkurenčních formátů: Blu-ray Disc, za nímž stála Sony a hollywoodská studia jako Disney či Fox, a HD-DVD prosazovaný Toshibou ve spolupráci s dalšími studii.
„Formátová válka“ začala zhruba v letech 2006–2007 a trvala necelé dva roky. Vyústění přišlo v únoru 2008, kdy Toshiba oznámila, že končí s podporou HD-DVD a uznává porážku – vítězem se stal Blu-ray. Blu-ray disky nabídly až pětinásobnou kapacitu oproti DVD a umožnily distribuci filmů ve vysokém rozlišení 1080p. Zpočátku to vypadalo, že Blu-ray převezme štafetu po DVD podobně, jako DVD nahradilo VHS.
Krátkodobý úspěch
Ve skutečnosti však nástup Blu-ray přišel ve složité době. Mnoho běžných spotřebitelů bylo s kvalitou DVD spokojeno, a navíc se již začínaly objevovat první vlaštovky digitální distribuce filmů on-line. Přesto kolem roku 2008 krátkodobě ožil i trh s fyzickými nosiči – někteří distributoři a půjčovny doufali, že nové vysokokapacitní disky trh oživí. Například v ČR se tehdy Blu-ray nosiče začaly objevovat ve větší míře a roku 2008 se trh díky novým nosičům ještě oklepal.
Prodeje Blu-ray v ČR skutečně zpočátku rostly – například v roce 2011 vzrostly tržby z Blu-ray o 44 procent na 72 milionů korun (prodalo se asi 203 tisíc BD disků). Ve stejném roce se však v ČR stále prodalo přes 3,1 milionu kusů klasických DVD, takže Blu-ray zůstal menšinovým formátem.
Celosvětově rovněž Blu-ray nikdy nedosáhl masového rozšíření, jaké mělo DVD – používali ho hlavně filmoví nadšenci kvůli bonusům a kvalitě obrazu. A dodnes je vyhledává jen úzká skupina sběratelů.
S koncem roku 2025 skončí také první čtvrtina 21. století. Na konci toho předchozího se od něho očekávala řada změn. A to se naplnilo více než vrchovatě. Světy let 1999 a 2025 jsou natolik odlišné, že bychom mohli mluvit i o příslovečném evolučním skoku. K lepšímu? V některých ohledech jistě ano, v některých nejspíš zatím ne. Zpravodajský portál newstream.cz připravil seriál zachycující proměny v nejrůznějších oblastech našich životů. Co se dozvíte?
Jak jsme se naučili mít internet v kapse nebo pít víno. Končí čtvrtstoletí radikálních změn
Názory
Úpadek prodeje fyzických nosičů
Zatímco na počátku 21. století trh s DVD prosperoval, po roce 2005 začal pozvolný pokles zájmu o fyzická média – a v následujících letech se změnil v strmý pád. V USA vrcholily tržby z prodeje DVD kolem roku 2005, kdy dosáhly zhruba 16 miliard dolarů. Od té doby prodej disků klesal a zrychlující se propad nastal po roce 2010. V roce 2024 už tržby z prodeje DVD v USA spadly na pouhých 340 milionů dolarů. Součet všech fyzických video nosičů (DVD, Blu-ray, UHD BD) vynesl v USA za rok 2024 necelou miliardu dolarů (959 mil.), tedy šest procent oproti vrcholu v roce 2005.
A obdobný trend nastal i na dalších trzích včetně České republiky. Po rekordním roce 2004 nastal postupný ústup, už okolo roku 2011 se tržby z DVD a BD disků v ČR vrátily na úroveň počátku tisíciletí. K poklesu přispělo i zaplavení trhu levnými „příbalovými“ DVD k časopisům se prodávaly za pár desítek korun. V roce 2008 se jich přes trafiky prodalo více než 116 milionů kusů, o rok později už jen necelá polovina. I tento model se rychle vyčerpal a kolem roku 2010 zanikl.
Ještě nedávno stačilo, aby porce byla velká. Dnes řešíme původ surovin, atmosféru i rytmus večera. Česká gastronomie za posledních pětadvacet let urazila cestu, která změnila nejen restaurace, ale i naše očekávání.
Od smažáku k michelinským hvězdám. Jak Česko změnilo vztah k jídlu
Enjoy
Nastupují streamovací služby
Klíčovým okamžikem se stává rok 2011. Tehdy se dosavadní zásilková videopůjčovna Netflix rozhodla jít naplno do online streamingu videoobsahu. A tehdy málem zkrachovala, protože chtěla vyčlenit doposud funkční zásilkový model DVD půjčovny.
Nakonec si ponechala obojí s tím, že chce rapidně navýšit nabídku právě online videotéky. A tím se datuje zrod fenoménu streamingu, který je dnes naprosto převažujícím distribučním modelem domácí zábavy.
Jen v USA vzrostly tržby ze streamingu od roku 2011 do roku 2024 o 5100 procent na 52 miliard dolarů, což představovalo asi 90 procent veškerých útrat domácností za audiovizuální zábavu.
Průkopníkem řady modelů se stal právě Netflix, který se z pouhého distributora licencovaného obsahu stal postupně jedním z největších producentů filmů a seriálů na světě, protože působí v podstatě na všech trzích a ve velké části z nich se snaží produkovat lokální obsah.
Za 25 let nového století se česká pivní kultura posunula od masové spotřeby levného ležáku k rozmanitému trhu, kde hrají roli minipivovary, specializované pivotéky i rostoucí ceny. Pivo zůstává národním symbolem s jasnými trendy, riziky i novými příležitostmi.
Od desítky k pivním speciálům: Čtvrtstoletí cesty proměny chuti, ceny i trhu
Enjoy
Konkurence roste
Úspěch Netflixu motivoval řadu konkurentů. Již od roku 2008 fungovala v USA služba Hulu. Amazon spustil svou videoplatformu Prime Video v roce 2014 (globálně dostupnou od 2016). Postupně se přidaly další giganty: HBO GO posléze přejmenovaná na Max a nyní HBO Max, Disney+ (2020), Apple TV+ a mnoho dalších, včetně regionálních hráčů či žánrově specializovaných (například Mubi cílících na návštěvníky filmových festivalů a klubů).
V Česku patří k oblíbeným kromě Netflixu také HBO Max, dále lokalizované verze Disney+ či Amazon Prime Video, ale nejvíce předplatitelů má od roku 2025 platforma Oneplay. Ta pod hlavičkou skupiny PPF technologicky i obchodně propojila služby O2 TV a Voyo, čímž na českém trhu vytvořila dominantního hráče s nejširší nabídkou lokálního i sportovního obsahu.
Ještě na začátku tisíciletí byla káva v Česku především rutinou. Doma i v kanceláři vládl turek, v restauracích rychlé presso z automatu. Chuť se neřešila. Důležité bylo dát si kávu. Rychle. Pravidelně. Dnes je situace jiná. Ptáme se, odkud káva pochází, kdy byla pražená a jak byla připravená. Řešíme mlýnek, vodu i recept. A vedle espressa nebo filtru se v menu stále častěji objevuje matcha. Česká kávová kultura mezi lety 2000 a 2025 prošla zásadní proměnou, chuťovou, ekonomickou i kulturní.
Od turka k filtrům a matcha latté. Jak se z Čechů během čtvrtstoletí stala kávová elita
Enjoy
Miliardy do nového obsahu
Streaming si publikum získal kombinací pohodlí a obrovské obsahové nabídky. Uživatel si může ihned pustit libovolný film či seriál z obsáhlé knihovny, a to na jakémkoli zařízení (televize, tablet, telefon) s internetem. Měsíční paušál za předplatné přitom často odpovídá ceně jediného DVD. Tento model zcela změnil divácké návyky – místo jednorázového nákupu filmu na nosiči dnes lidé dávají přednost neomezenému přístupu ke streamované zábavě.
Čísla ilustrují rozsah fenoménu: Netflix měl v roce 2011 necelých 25 milionů předplatitelů, koncem roku 2024 překročil hranici 300 milionů uživatelů. A tím zůstává největší předplatitelskou službou světa a může si dovolit také jedny z nejvyšších investic do původního obsahu. Pro rok 2026 se odhaduje, že Netflix vydá na nové pořady až 19 miliard dolarů. Víc plánuje jen Disney+, která společně s Hulu a ESPN+ (všechny patří do konglomerátu Walt Disney) plánuje investice ve výši 24 miliard dolarů. Kolem 15 miliard pak na nové show a filmy vydají Amazon Prime Video či HBO Max, ačkoli u poslední jmenované služby může do investic promluvit probíhající prodej mateřské společnosti Warner Bros.
Streamovací války tak nekončí a mají vždy především jednoho vítěze: diváka, který si může užívat stále nové pořady, jejichž kvalita většinou značně přesahuje díla klasických televizí.
Počet miliardářů celosvětově roste. Vede to k tomu, že stále více ovládají i politiku. To platí i v Česku. 
Miliardáři si za čtvrtstoletí vytvořili vlastní svět. Jako vždy, vládne pár rodin
Leaders
Na počátku století panovalo období opoziční smlouvy. Byla to smlouva o „vytvoření stabilního prostředí v Česku“ mezi Václavem Klausem a Milošem Zemanem. Tito dva političtí matadoři byli v té době na vrcholu. Klaus za sebou měl několik let jako premiér, Zeman právě premiérem byl.
Dalibor Martínek: Čtvrt století s Klausem a Zemanem. A také s Babišem
Názory
VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB
Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.
Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.
Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.
Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.
To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB.
A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.
Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
