Od VHS k streamingu. Za 25 let se domácí televizní zábava proměnila k nepoznání
Domácí filmová zábava prošla od začátku 21. století zásadní proměnou. Během dvou desetiletí jsme se přesunuli od analogových videokazet VHS a prodeje DVD disků až k éře on-line streamovacích služeb. Zatímco digitální streaming reprezentovaný Netflixem a dalšími globálními hráči se stal jasným vítězem nového modelu konzumace obsahu, fyzické nosiče utrpěly drtivý pokles zájmu.
VHS kazety vládly domácí zábavě v 80. a 90. letech, ale nástup DVD na konci 90. let odstartoval jejich ústup. DVD nabídlo výrazně lepší obrazovou i zvukovou kvalitu a především větší uživatelský komfort (například možnost přímého výběru kapitol či bonusový obsah). Během první dekády 21. století DVD postupně vytlačilo VHS z trhu.
Výmluvným milníkem byl rok 2016, kdy japonská firma Funai jako poslední výrobce ukončila produkci videorekordérů VHS – po zhruba 40 letech existence formátu. Mnohé tehdy překvapilo, že se videopřehrávače VHS vyráběly tak dlouho. Faktem však je, že ještě v polovině nultých let měla videorekordér doma více než polovina amerických domácností, i když už sloužil spíše jen k přehrávání starých kazet.
Ještě v roce 2000 byla nabídka většiny restaurací více méně stejná: mohli jste si dát dvojku bílého, tedy nejčastěji Müllera či Veltlín, nebo dvojku červeného, kdy jste pravděpodobně dostali Frankovku nebo Svatovavřinecké. V lepším případě to bylo „od známého z Moravy, který je vinař“, v horším to bylo z obecně dostupných zdrojů. Dneska je situace radikálně jiná. Lepší. Na druhou stranu „dvojku“ už skoro nikde nedostanete.
Čtvrtstoletí 2000-2025: Jak se Češi naučili opět pít víno
Enjoy
Vzestup a pád DVD
V Česku probíhal nástup DVD obdobně. První DVD tituly se objevily koncem 90. let a kolem roku 2004 dosáhl trh vrcholu – v tomto roce se v ČR a SR prodaly DVD filmy za cca 730 milionů korun. VHS kazety byly na ústupu a diváci masově přecházeli na nový formát.
Prodejny a videopůjčovny začaly nahrazovat nabídku VHS za DVD. Legendární videopůjčovny, které v 90. letech rostly jako houby po dešti, se ještě počátkem nultých let držely – například v Praze fungovaly stovky půjčoven. Avšak s rozšířením DVD (a později nástupem internetu) jejich éra skončila. V září 2017 ukončila provoz poslední klasická videopůjčovna v Praze na Vinohradech, čímž se symbolicky uzavřela jedna kapitola filmové kultury.
Slepá větev: Blu-ray a HD-DVD
S rostoucí oblibou televizí s vysokým rozlišením kolem poloviny nultých let hledal filmový průmysl nástupce DVD s vyšší kapacitou a rozlišením. Výsledkem byl souboj dvou konkurenčních formátů: Blu-ray Disc, za nímž stála Sony a hollywoodská studia jako Disney či Fox, a HD-DVD prosazovaný Toshibou ve spolupráci s dalšími studii.
„Formátová válka“ začala zhruba v letech 2006–2007 a trvala necelé dva roky. Vyústění přišlo v únoru 2008, kdy Toshiba oznámila, že končí s podporou HD-DVD a uznává porážku – vítězem se stal Blu-ray. Blu-ray disky nabídly až pětinásobnou kapacitu oproti DVD a umožnily distribuci filmů ve vysokém rozlišení 1080p. Zpočátku to vypadalo, že Blu-ray převezme štafetu po DVD podobně, jako DVD nahradilo VHS.
Krátkodobý úspěch
Ve skutečnosti však nástup Blu-ray přišel ve složité době. Mnoho běžných spotřebitelů bylo s kvalitou DVD spokojeno, a navíc se již začínaly objevovat první vlaštovky digitální distribuce filmů on-line. Přesto kolem roku 2008 krátkodobě ožil i trh s fyzickými nosiči – někteří distributoři a půjčovny doufali, že nové vysokokapacitní disky trh oživí. Například v ČR se tehdy Blu-ray nosiče začaly objevovat ve větší míře a roku 2008 se trh díky novým nosičům ještě oklepal.
Prodeje Blu-ray v ČR skutečně zpočátku rostly – například v roce 2011 vzrostly tržby z Blu-ray o 44 procent na 72 milionů korun (prodalo se asi 203 tisíc BD disků). Ve stejném roce se však v ČR stále prodalo přes 3,1 milionu kusů klasických DVD, takže Blu-ray zůstal menšinovým formátem.
Celosvětově rovněž Blu-ray nikdy nedosáhl masového rozšíření, jaké mělo DVD – používali ho hlavně filmoví nadšenci kvůli bonusům a kvalitě obrazu. A dodnes je vyhledává jen úzká skupina sběratelů.
S koncem roku 2025 skončí také první čtvrtina 21. století. Na konci toho předchozího se od něho očekávala řada změn. A to se naplnilo více než vrchovatě. Světy let 1999 a 2025 jsou natolik odlišné, že bychom mohli mluvit i o příslovečném evolučním skoku. K lepšímu? V některých ohledech jistě ano, v některých nejspíš zatím ne. Zpravodajský portál newstream.cz připravil seriál zachycující proměny v nejrůznějších oblastech našich životů. Co se dozvíte?
Jak jsme se naučili mít internet v kapse nebo pít víno. Končí čtvrtstoletí radikálních změn
Názory
Úpadek prodeje fyzických nosičů
Zatímco na počátku 21. století trh s DVD prosperoval, po roce 2005 začal pozvolný pokles zájmu o fyzická média – a v následujících letech se změnil v strmý pád. V USA vrcholily tržby z prodeje DVD kolem roku 2005, kdy dosáhly zhruba 16 miliard dolarů. Od té doby prodej disků klesal a zrychlující se propad nastal po roce 2010. V roce 2024 už tržby z prodeje DVD v USA spadly na pouhých 340 milionů dolarů. Součet všech fyzických video nosičů (DVD, Blu-ray, UHD BD) vynesl v USA za rok 2024 necelou miliardu dolarů (959 mil.), tedy šest procent oproti vrcholu v roce 2005.
A obdobný trend nastal i na dalších trzích včetně České republiky. Po rekordním roce 2004 nastal postupný ústup, už okolo roku 2011 se tržby z DVD a BD disků v ČR vrátily na úroveň počátku tisíciletí. K poklesu přispělo i zaplavení trhu levnými „příbalovými“ DVD k časopisům se prodávaly za pár desítek korun. V roce 2008 se jich přes trafiky prodalo více než 116 milionů kusů, o rok později už jen necelá polovina. I tento model se rychle vyčerpal a kolem roku 2010 zanikl.
Ještě nedávno stačilo, aby porce byla velká. Dnes řešíme původ surovin, atmosféru i rytmus večera. Česká gastronomie za posledních pětadvacet let urazila cestu, která změnila nejen restaurace, ale i naše očekávání.
Od smažáku k michelinským hvězdám. Jak Česko změnilo vztah k jídlu
Enjoy
Nastupují streamovací služby
Klíčovým okamžikem se stává rok 2011. Tehdy se dosavadní zásilková videopůjčovna Netflix rozhodla jít naplno do online streamingu videoobsahu. A tehdy málem zkrachovala, protože chtěla vyčlenit doposud funkční zásilkový model DVD půjčovny.
Nakonec si ponechala obojí s tím, že chce rapidně navýšit nabídku právě online videotéky. A tím se datuje zrod fenoménu streamingu, který je dnes naprosto převažujícím distribučním modelem domácí zábavy.
Jen v USA vzrostly tržby ze streamingu od roku 2011 do roku 2024 o 5100 procent na 52 miliard dolarů, což představovalo asi 90 procent veškerých útrat domácností za audiovizuální zábavu.
Průkopníkem řady modelů se stal právě Netflix, který se z pouhého distributora licencovaného obsahu stal postupně jedním z největších producentů filmů a seriálů na světě, protože působí v podstatě na všech trzích a ve velké části z nich se snaží produkovat lokální obsah.
Za 25 let nového století se česká pivní kultura posunula od masové spotřeby levného ležáku k rozmanitému trhu, kde hrají roli minipivovary, specializované pivotéky i rostoucí ceny. Pivo zůstává národním symbolem s jasnými trendy, riziky i novými příležitostmi.
Od desítky k pivním speciálům: Čtvrtstoletí cesty proměny chuti, ceny i trhu
Enjoy
Konkurence roste
Úspěch Netflixu motivoval řadu konkurentů. Již od roku 2008 fungovala v USA služba Hulu. Amazon spustil svou videoplatformu Prime Video v roce 2014 (globálně dostupnou od 2016). Postupně se přidaly další giganty: HBO GO posléze přejmenovaná na Max a nyní HBO Max, Disney+ (2020), Apple TV+ a mnoho dalších, včetně regionálních hráčů či žánrově specializovaných (například Mubi cílících na návštěvníky filmových festivalů a klubů).
V Česku patří k oblíbeným kromě Netflixu také HBO Max, dále lokalizované verze Disney+ či Amazon Prime Video, ale nejvíce předplatitelů má od roku 2025 platforma Oneplay. Ta pod hlavičkou skupiny PPF technologicky i obchodně propojila služby O2 TV a Voyo, čímž na českém trhu vytvořila dominantního hráče s nejširší nabídkou lokálního i sportovního obsahu.
Ještě na začátku tisíciletí byla káva v Česku především rutinou. Doma i v kanceláři vládl turek, v restauracích rychlé presso z automatu. Chuť se neřešila. Důležité bylo dát si kávu. Rychle. Pravidelně. Dnes je situace jiná. Ptáme se, odkud káva pochází, kdy byla pražená a jak byla připravená. Řešíme mlýnek, vodu i recept. A vedle espressa nebo filtru se v menu stále častěji objevuje matcha. Česká kávová kultura mezi lety 2000 a 2025 prošla zásadní proměnou, chuťovou, ekonomickou i kulturní.
Od turka k filtrům a matcha latté. Jak se z Čechů během čtvrtstoletí stala kávová elita
Enjoy
Miliardy do nového obsahu
Streaming si publikum získal kombinací pohodlí a obrovské obsahové nabídky. Uživatel si může ihned pustit libovolný film či seriál z obsáhlé knihovny, a to na jakémkoli zařízení (televize, tablet, telefon) s internetem. Měsíční paušál za předplatné přitom často odpovídá ceně jediného DVD. Tento model zcela změnil divácké návyky – místo jednorázového nákupu filmu na nosiči dnes lidé dávají přednost neomezenému přístupu ke streamované zábavě.
Čísla ilustrují rozsah fenoménu: Netflix měl v roce 2011 necelých 25 milionů předplatitelů, koncem roku 2024 překročil hranici 300 milionů uživatelů. A tím zůstává největší předplatitelskou službou světa a může si dovolit také jedny z nejvyšších investic do původního obsahu. Pro rok 2026 se odhaduje, že Netflix vydá na nové pořady až 19 miliard dolarů. Víc plánuje jen Disney+, která společně s Hulu a ESPN+ (všechny patří do konglomerátu Walt Disney) plánuje investice ve výši 24 miliard dolarů. Kolem 15 miliard pak na nové show a filmy vydají Amazon Prime Video či HBO Max, ačkoli u poslední jmenované služby může do investic promluvit probíhající prodej mateřské společnosti Warner Bros.
Streamovací války tak nekončí a mají vždy především jednoho vítěze: diváka, který si může užívat stále nové pořady, jejichž kvalita většinou značně přesahuje díla klasických televizí.
Počet miliardářů celosvětově roste. Vede to k tomu, že stále více ovládají i politiku. To platí i v Česku. 
Miliardáři si za čtvrtstoletí vytvořili vlastní svět. Jako vždy, vládne pár rodin
Leaders
Na počátku století panovalo období opoziční smlouvy. Byla to smlouva o „vytvoření stabilního prostředí v Česku“ mezi Václavem Klausem a Milošem Zemanem. Tito dva političtí matadoři byli v té době na vrcholu. Klaus za sebou měl několik let jako premiér, Zeman právě premiérem byl.
Dalibor Martínek: Čtvrt století s Klausem a Zemanem. A také s Babišem
Názory
ZIMNÍ NEWSTREAM CLUB PRÁVĚ VYCHÁZÍ
Myslet na budoucnost. To je hlavní téma zimního vydání magazínu Newstream CLUB. Hvězdou magazínu je Rony Plesl, který v rozhovoru poodkrývá velké plány pro další roky, které chce strávit v novém ateliéru za Prahou. Dále si můžete přečíst rozhovor s miliardářem a investorem Michalem Zahradníčkem, který před rokem otevřel fond Life BioCEEd a hledá skryté poklady ve vědeckých laboratořích.
Se svými vizemi budoucnosti se podělí i další výrazné figury českého veřejného dění včetně technologického evangelisty Petra Máry nebo ekonoma a filozofaTomáše Sedláčka.
O zachování hodnot, tradic a budování odkazu hovoří Štěpán Laichter, který opravuje rodový dům na pražských Vinohradech od architekta Kotěry.
Čeští a slovenští dolaroví milionáři prožívají dobré časy. A to nikoli jen kvůli úspěchům v podnikání, ale také díky situaci na trzích, ukazuje nejnovější vydání Wealth Reportu, který ve spolupráci s agenturou Perfect Crowd připravila J&T Banka. Výnosy z akcií se vůbec poprvé staly hlavním zdrojem příjmů, když překonaly i výnosy z podnikání. A co je neméně podstatné: většina respondentů očekává, že dobře bude i nadále, třeba kvůli investicím do private equity. Kam dále tuzemští milionáři investují? I to zjistíte v novém vydání magazínu Newstream CLUB.
Desáté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.
Na další číslo magazínu se můžete těšit opět na jaře.
