Americké firmy se začínají domáhat vrácení miliard dolarů zaplacených na mimořádných clech prezidenta Donalda Trumpa poté, co Nejvyšší soud USA rozhodl, že jejich zavedení bylo nezákonné. Ve hře je podle dostupných údajů nejméně 130 miliard dolarů, konečná částka však může být výrazně vyšší, tvrdí server Financial Times.
Americká ekonomika nesla podle člena Rady guvernérů Evropské centrální banky Fabia Panetty většinu nákladů cel zavedených prezidentem Donaldem Trumpem. Panetta to uvedl na výroční akci Assiom-Forex v Benátkách.
Maďarský premiér Viktor Orbán před dubnovými volbami zesiluje kampaň založenou na obavách z války a vykresluje opozici jako hrozbu, která by mohla zemi zatáhnout do konfliktu na Ukrajině. Vyplývá to z reportáže agentury Bloomberg, která popisuje stále ostřejší tón vládní kampaně.
Technologičtí giganti se zavázali investovat stovky miliard dolarů do rozvoje umělé inteligence v Indii. Oznámení padla během velkého summitu Indian AI Impact Summit zaměřeného na AI, který v zemi spojil světové státníky i šéfy nejvýznamnějších technologických firem. Informoval o tom server CNBC.
Asijsko-pacifický výbor německých podniků varoval před destabilizačními a nepoctivými obchodními praktikami Číny, a to krátce před plánovanou cestou německého kancléře Friedricha Merze do Pekingu. Podle dokumentu, k němuž získala přístup agentura Reuters, vlivné německé podnikatelské sdružení obviňuje Peking z vytváření nadbytečných výrobních kapacit, rozsáhlých subvencí a politicky motivované regulace zahraničního obchodu.
Americký prezident Donald Trump podepsal dokumenty o zavedení plošného desetiprocentního cla na dovoz ze všech zemí. Oznámil to Bílý dům s tím, že opatření vstoupí v platnost v úterý a bude platit 150 dní.
Rozhodnutí poměrem šest ku třem znamená zásadní omezení prezidentských pravomocí v obchodní politice. Soud konstatoval, že zavádění cel je výlučnou pravomocí Kongresu. Verdikt vyvolal růst akciových trhů a otevřel otázku vracení již vybraných miliard dolarů.
Největší světová ekonomika na konci roku citelně zpomalila. Hrubý domácí produkt Spojených států vzrostl ve čtvrtém čtvrtletí v přepočtu na celý rok jen o 1,4 procenta, výrazně méně než ve třetím kvartálu i pod odhady analytiků. Za slabším výkonem stojí zejména rekordně dlouhé uzavření vládních úřadů a opatrnější spotřebitelé.
Vláda plánuje převzít stoprocentní kontrolu nad energetickou skupinou ČEZ. Stát chce vykoupit podíly minoritních akcionářů a stát se jediným vlastníkem klíčové energetické firmy v zemi. Podle ministra průmyslu Karla Havlíčka má proces začít ještě letos a trvat zhruba dva a půl roku. Opozice ale varuje před vysokými náklady a negativním dopadem na veřejné finance.
Ukrajina letos plánuje obnovit vývoz vojenského vybavení a služeb v hodnotě několika miliard dolarů. Příjmy mají podpořit rychle rostoucí domácí obranný průmysl, který se stal jedním z pilířů ekonomiky během války s Ruskem.
Česká diplomacie se tento týden ocitla přímo uprostřed amerického politického dění. Ministr zahraničí Petr Macinka jednal ve Washingtonu s šéfem americké diplomacie Markem Rubiem, zúčastnil se prvního zasedání nové Trumpovy Rady míru a po ostré výměně názorů s Hillary Clintonovou sklidil veřejnou pochvalu prezidenta Donalda Trumpa. Česko nyní stojí před otázkou, zda se k nové americké iniciativě připojí.
Budapešť uvolní 250 tisíc tun ropy ze strategických zásob kvůli přerušeným dodávkám ropovodem Družba. Největší část připadne skupině MOL. Zásoby musí stát doplnit do konce srpna.
Nedostatek bytů, vleklá povolení a rostoucí ceny nutí obce hledat rychlejší a levnější způsoby výstavby. Řešením může být opakovaně použitelný projekt místo neustálého začínání od nuly, přesun části stavebních prací do výrobních hal a nové předpisy, které umožňují vyšší dřevostavby a hybridní domy až do 22,5 metru. Klíčové je ale neztratit kontrolu nad kvalitou ani nad rozpočtem.
Zavedení digitálního eura by mohlo evropské banky během prvních čtyř let stát čtyři až šest miliard eur, tedy zhruba 97 až 145,5 miliardy korun. Uvedl to člen Rady guvernérů Evropské centrální banky Piero Cipollone, který má projekt v rámci ECB na starosti.
Podle šéfa výrobce dveří Martina Dozrála vstupuje trh do fáze, kdy se začínají dokončovat projekty pozastavené po covidu. To se propisuje i do výsledků firmy, která v roce 2025 zvýšila prodeje o 14 procent a tržby na 458 milionů korun. Letos očekává další růst, zejména v developmentu.
