Prezidentka Evropské centrální banky Christine Lagardeová obdržela loni od Banky pro mezinárodní platby (BIS) zhruba 140 tisíc eur, tedy asi 3,4 milionu korun. Informoval o tom deník Financial Times. Odměna přichází v době, kdy ECB svým zaměstnancům zakazuje přijímat platby od třetích stran za činnosti vykonávané v rámci jejich práce pro banku.
Stabilita zaměstnání zůstává pro mladé lidi důležitá, sama o sobě však už nestačí. Vyplývá to z 15. ročníku studie TOP Zaměstnavatelé 2026, do které se zapojilo 14 404 vysokoškoláků a 9 110 středoškoláků z celé České republiky. Studenti dnes při výběru zaměstnavatele kladou důraz především na přátelské pracovní prostředí, smysluplnost práce a transparentní systém růstu.
Island zvažuje vyhlášení referenda o obnovení jednání o vstupu do Evropské unie už letos v srpnu. Uvedl to server Politico s odvoláním na dva zdroje obeznámené s přípravami. Islandský parlament by podle nich mohl termín hlasování oznámit během několika týdnů.
Ruský prezident Vladimir Putin už podle Volodymyra Zelenského rozpoutal třetí světovou válku a je nutné jej zastavit. Ukrajinský prezident to uvedl v rozhovoru pro britskou stanici BBC v předvečer čtvrtého výročí ruské invaze na Ukrajinu.
Unikátní automobil Tatra T77A z roku 1935 je aktuálně na prodej za 845 tisíc eur (přibližně 21,7 milionu korun). Tento historický klenot, považovaný za jeden z nejpokrokovějších vozů své doby, nabízí k prodeji nizozemský dealer veteránů Gallery Aaldering.
Americké firmy se začínají domáhat vrácení miliard dolarů zaplacených na mimořádných clech prezidenta Donalda Trumpa poté, co Nejvyšší soud USA rozhodl, že jejich zavedení bylo nezákonné. Ve hře je podle dostupných údajů nejméně 130 miliard dolarů, konečná částka však může být výrazně vyšší, tvrdí server Financial Times.
Americká ekonomika nesla podle člena Rady guvernérů Evropské centrální banky Fabia Panetty většinu nákladů cel zavedených prezidentem Donaldem Trumpem. Panetta to uvedl na výroční akci Assiom-Forex v Benátkách.
Maďarský premiér Viktor Orbán před dubnovými volbami zesiluje kampaň založenou na obavách z války a vykresluje opozici jako hrozbu, která by mohla zemi zatáhnout do konfliktu na Ukrajině. Vyplývá to z reportáže agentury Bloomberg, která popisuje stále ostřejší tón vládní kampaně.
Technologičtí giganti se zavázali investovat stovky miliard dolarů do rozvoje umělé inteligence v Indii. Oznámení padla během velkého summitu Indian AI Impact Summit zaměřeného na AI, který v zemi spojil světové státníky i šéfy nejvýznamnějších technologických firem. Informoval o tom server CNBC.
Asijsko-pacifický výbor německých podniků varoval před destabilizačními a nepoctivými obchodními praktikami Číny, a to krátce před plánovanou cestou německého kancléře Friedricha Merze do Pekingu. Podle dokumentu, k němuž získala přístup agentura Reuters, vlivné německé podnikatelské sdružení obviňuje Peking z vytváření nadbytečných výrobních kapacit, rozsáhlých subvencí a politicky motivované regulace zahraničního obchodu.
Americký prezident Donald Trump podepsal dokumenty o zavedení plošného desetiprocentního cla na dovoz ze všech zemí. Oznámil to Bílý dům s tím, že opatření vstoupí v platnost v úterý a bude platit 150 dní.
Rozhodnutí poměrem šest ku třem znamená zásadní omezení prezidentských pravomocí v obchodní politice. Soud konstatoval, že zavádění cel je výlučnou pravomocí Kongresu. Verdikt vyvolal růst akciových trhů a otevřel otázku vracení již vybraných miliard dolarů.
Největší světová ekonomika na konci roku citelně zpomalila. Hrubý domácí produkt Spojených států vzrostl ve čtvrtém čtvrtletí v přepočtu na celý rok jen o 1,4 procenta, výrazně méně než ve třetím kvartálu i pod odhady analytiků. Za slabším výkonem stojí zejména rekordně dlouhé uzavření vládních úřadů a opatrnější spotřebitelé.
Vláda plánuje převzít stoprocentní kontrolu nad energetickou skupinou ČEZ. Stát chce vykoupit podíly minoritních akcionářů a stát se jediným vlastníkem klíčové energetické firmy v zemi. Podle ministra průmyslu Karla Havlíčka má proces začít ještě letos a trvat zhruba dva a půl roku. Opozice ale varuje před vysokými náklady a negativním dopadem na veřejné finance.
Ukrajina letos plánuje obnovit vývoz vojenského vybavení a služeb v hodnotě několika miliard dolarů. Příjmy mají podpořit rychle rostoucí domácí obranný průmysl, který se stal jedním z pilířů ekonomiky během války s Ruskem.
