Čína dodává drtivou většinu humanoidních robotů a ovládá výrobu klíčových součástek, bez nichž se neobejdou ani američtí konkurenti. Spojené státy naopak těží z náskoku v umělé inteligenci. Dle agentury Bloomberg se rozbíhá souboj o odvětví, jehož hodnota by do roku 2050 mohla překročit pět bilionů dolarů. Skutečné pracovní nasazení strojů ale zatím zaostává za působivými ukázkami.
Po úspěchu v Číně se Xiaomi chystá na další velký krok. Výrobce chytrých telefonů a rychle rostoucí automobilka začne v roce 2027 prodávat elektromobily v Evropě. První základy své prodejní sítě už buduje v Německu.
Tesla znovu stupňuje očekávání kolem svého autonomního Cybercabu. V Austinu se objevily vozy bez volantu, pedálů i řidiče a Elon Musk mluví o „bouři Cybercabů“. Investoři teď čekají, zda automobilka skutečně výrazně rozšíří flotilu robotaxi a začne stahovat náskok Wayma, píše web CNBC.
Největší státní investiční fond na světě má za sebou mimořádně úspěšné pololetí. Norskému fondu pomohly především technologické akcie z Asie, jeho pozornost se však nově obrací také ke společnosti SpaceX. Vedle ní drží významné podíly v Nvidii, Applu, Microsoftu i Tesle.
Tesla prodala rekordní počet aut a tržby jí vyskočily o 26 procent, ziskovost se ale propadá. Automobilka Elona Muska ve druhém čtvrtletí překročila hranici 28 miliard dolarů tržeb, čistý zisk jí však klesl a provozní marže spadla na 1,4 procenta. Firma zároveň dál sází na autonomní řízení, Robotaxi, baterie a umělou inteligenci.
Elon Musk přišel o bilionářskou metu rychleji, než ji získal. Pokles akcií SpaceX srazil hodnotu jeho majetku pod 800 miliard dolarů, tedy zhruba 16,9 bilionu korun. Přesto zůstává s obrovským náskokem nejbohatším člověkem planety – druhý Larry Page má podle Bloombergu majetek za 297 miliard dolarů.
Technologická elita Wall Street ztrácí část lesku. Skupina Magnificent 7 podle CNBC v červnu přišla o zhruba 2,3 bilionu dolarů tržní hodnoty, protože investoři začínají víc řešit náklady obřích sázek na umělou inteligenci. Čipové firmy naopak z AI boomu dál těží.
Tesla znovu šlape na plyn v Evropě. V německé továrně u Berlína chce nabrat dalších 1000 lidí a od října vyrábět až 7500 elektromobilů týdně. Vedle aut chystá i rozjezd výroby bateriových článků.
Může se to stát historickým okamžikem pro vesmírné lety, globální finanční trhy i samotného Elona Muska. Přesto vstup SpaceX na burzu nebudí jen nadšení. Detaily navrhovaného prospektu totiž naznačují hned několik nestandardních ustanovení, které někteří insideři považují za omezující investorská práva.
Prezident Spojených států Donald Trump pozval na svou cestu do Číny šéfy některých z největších amerických firem. Podle představitele Bílého domu by se k delegaci měli připojit mimo jiné šéf Tesly Elon Musk, šéf Applu Tim Cook, šéf BlackRocku Larry Fink a šéf Boeingu Kelly Ortberg.
V minulém týdnu si investoři museli zažít další vlnu vyčkávání a nekonečných spekulací o vývoji jednání mezi USA a Íránem o trvalém narovnání vztahů obou zemí na Blízkém východě. Ve středu přitom mělo vypršet příměří, které bylo na poslední chvíli prodlouženo. Nicméně pozornost si v týdnu po delší době uzmula měnová politika, kdy měl před Senátem slyšení nastupující guvernér Kevin Warsh. Velmi slušné hospodářské výsledky za poslední kvartál představila společnost Tesla. Hlavní americký index se pohybuje nad 7100 body.
