Česko má jasno. Dětem do 15 let sociální sítě nepatří. Osm z deseti lidí by jim je dle aktuálního průzkumu zakázalo. Což je krásný důkaz, že jako společnost pořád věříme ve výchovu. Zejména tu, která začíná slovy: „Ty to mít nebudeš, protože já na tom trávím šest hodin denně.“
Vedle iPhonu jsou největší technologickou novinkou 21. století sociální sítě. Slibovaly, že nás více propojí. Nakonec nás ale zcela rozdělily a uzavřely v sociálních bublinách, které se navzájem nenávidí, napomohly k etnickým čistkám a jsou hlavní příčinou pandemie psychických potíží u dospívajících. Ale také daly zbohatnout několika miliardářům.
Zákon, který naštvává americké technologické mediální platformy, od této středy platí v Austrálii. Jde o přísný zákaz používání sociálních sítí lidmi mladšími než 16 let. Podobné zákazy sice ve světě také existují, ale v menší míře a mírnější podobě. O jejich rozšíření se dále diskutuje – a to i v Evropě. Odborníci se neshodnou na tom, jestli to opravdu má smysl, píše v analýze pro Newstream novinář Josef Tuček.
Dánská vláda chce zakázat používání sociálních sítí dětem mladším 15 let. Oznámila to premiérka Mette Frederiksenová. Zákaz se má týkat vybraných sítí a aplikací a země se jím připojí k Austrálii, která už dětem přístup omezila. Uvedla to agentura AFP.
Americká technologická společnost Meta Platforms přestane od října letošního roku na území Evropské unie na svých platformách umožňovat politickou reklamu. Firma provozující sociální sítě Instagram a Facebook nebo on-line komunikátor WhatsApp krok zdůvodňuje právní nejistotou spojenou s novou unijní legislativou o transparentnosti a cílení politické reklamy (TTPA), která začne platit 10. října. Firma to v pátek uvedla na webu.
Mezi zasaženými organizacemi je Aid Access, jeden z největších poskytovatelů potratových tablet ve Spojených státech, Women Help Women nebo Just the Pill.
Evropská komise obvinila americkou internetovou společnost Meta Platforms, že porušuje nová pravidla, která se v Evropské unii vztahují na velké internetové platformy. Firma provozující sítě Facebook či Instagram proti pravidlům nutí uživatele poskytovat svá soukromá data výměnou za přístup k bezplatným službám, oznámil Brusel.
Americká společnost Reddit, která provozuje stejnojmennou sociální síť, stanovila emisní cenu svých akcií na 34 dolarů za kus. To celý podnik ohodnocuje na zhruba 6,4 miliardy dolarů (téměř 148 miliard korun).
Bývalá provozní ředitelka americké internetové společnosti Meta Platforms Sheryl Sandbergová (54) v květnu skončí na pozici členky správní rady, ve které působila 12 let.
Americké společnosti Meta Platforms, která vlastní mimo jiné sociální sítě Facebook a Instagram, hrozí v Evropské unii pokuta za cílenou reklamu. Činit by mohla až čtyři procenta jejího celosvětového obratu. Podle agentury Reuters to vyplývá z dnešního rozhodnutí evropského úřadu pro ochranu osobních údajů. Ten souhlasil s tím, aby se zákaz, který dříve zavedlo Norsko, jež není členem Evropské unie, rozšířil na všech 30 zemí Evropské unie a Evropského hospodářského prostoru (EHP). Meta ujišťuje, že s evropskými úřady spolupracuje.
Americká internetová společnost Meta Platforms nabídne uživatelům v Evropě v souladu s regulací Evropské unie placené verze sociálních sítí Facebook a Instagram bez zobrazování reklam. Firma o tom informovala na svém blogu. Agentura Reuters uvedla, že Meta se pomocí tohoto záměru pokouší obejít unijní předpisy, které by mohly omezit její schopnost přizpůsobovat reklamy uživatelům bez jejich souhlasu a poškodit její hlavní zdroj tržeb.
České dráhy (ČD) 🚉🚉🚉 v minulých dnech převzaly od polské firmy Pesa poslední motorové vlaky z 38 objednaných jednotek typu RegioFox pro Prahu a Středočeský kraj. Dopravce o tom dnes informoval v tiskové zprávě. RegioFoxy ČD jezdí také v Jihočeském, Karlovarském, Pardubickém, Královéhradeckém kraji a na Vysočině. Celkem si ČD objednaly u polského výrobce 106 jednotek.
Meziroční růst spotřebitelských cen ve Spojených státech v květnu zrychlil na 4,2 procenta z tempa 3,8 procenta v předchozím měsíci. Inflace se tak dostala na nejvyšší úroveň za tři roky. Vyplývá to z dnešní zprávy statistiků amerického ministerstva práce. Inflaci tlačí vzhůru výrazný růst cen energií, který je důsledkem konfliktu na Blízkém východě.
Nejvyšší povolené ceny pohonných hmot, které denně určuje stát, ve čtvrtek opět mírně klesnou. Litr benzinu v Česku oproti zlevní o čtyři haléře na 41,36 koruny. Naftu pak čerpací stanice budou moci prodávat nejvýše za 39,69 koruny za litr, což je o 22 haléřů méně než dnes. Vyplývá to z cenového věstníku, který dnes odpoledne zveřejnilo ministerstvo financí.
Tržby tuzemské sítě lékáren Dr. Max loni meziročně vzrostly o 9,6 procenta na 32,6 miliardy korun, z toho 3,71 miliardy připadlo na tržby z e-shopu. Zisk zveřejní ve výroční zprávě tento týden provozovatel společnosti, kterým je Česká Lékárna Holding z investiční skupiny Penta, uvedl mluvčí Dr. Max Michal Petrov.
Praha se dohodla s vlastníky pozemků v okolí krčského nádraží na majetkovém vyrovnání, které umožní postavit stanici budované linky metra D Nádraží Krč. Uvedl to mluvčí města Vít Hofman. Dohodu schválili radní, ještě o ní budou hlasovat zastupitelé. Stanice Nádraží Krč je součástí druhého úseku nové linky, jehož stavba by měla podle aktuálních informací začít koncem června.
Česko si v květnu v evropském žebříčku inflace polepšilo. Meziroční zvýšení spotřebitelských cen o 2,1 procenta znamenalo sedmou nejnižší inflaci ze 41 sledovaných zemí, zatímco v dubnu bylo Česko desáté. Vyplývá to z analýzy investiční společnosti Portu
Ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) požaduje pro příští rok zvýšit 📈 výdaje resortu obrany na dvě procenta HDP, tedy na 190 miliard korun. Je to meziroční navýšení o 35 miliard korun. Uvedla to Česká televize (ČT).
Neúspěchem ❌ skončil i sedmý pokus ministerstva financí (MF) prodat dva bytové domy s nájemníky v krkonošském Harrachově. Do veřejné soutěže se opět nikdo nepřihlásil.
Evropská unie by mohla na zbývající obchod s Ruskem uvalit dovozní cla a vývozní poplatky ve výši 30 až 50 procent, navrhují ekonomové z Kielského institutu pro světové hospodářství (IfW). Podle studie IfW by EU na takových poplatcích mohla vybrat až 16 miliard eur (zhruba 386 miliard Kč) ročně a z těchto peněz podporovat Ukrajinu.Číst více