Hlavní město má nové vedení. Petr Hlaváček, budoucí primátor za Starosty, se domluvil s Tomášem Portlíkem z ODS, přizvali i Adama Scheinherra z Prahy sobě. Otázkou zůstává, zda více stran znamená silnější, akčnější vedení města.
ODS se propadá, ODS se propadá. Titulky v médiích se po různých průzkumech volebních preferencí opakují. A členové strany, která měla před volbami premiéra a po volbách by ho chtěla mít opět, se začali bouřit.
Premiéři Andrej Babiš a Robert Fico odmítli požadavek německého kancléře Friedricha Merze, aby se všechny státy EU podílely na financování schodku ukrajinského rozpočtu. Fico označil Merzův postup za „typické vydírání“, Babiš zase odmítl spojovat další pomoc Kyjevu s budoucím rozpočtem Evropské unie. Oba zároveň požadují, aby Evropa získala vlastní silnější roli při jednáních o ukončení války.
Premiér Andrej Babiš letos vynechá tradiční připomínku 17. listopadu na Národní třídě. V době oslav bude v Izraeli, kam odjíždí na pozvání premiéra Benjamina Netanjahua a kde chce jednat především o obraně, antibalistické ochraně a dalších společných projektech. Babiš připustil, že ho neúčast mrzí, zároveň ale naznačil, že jeho absence může přispět ke zklidnění napjaté atmosféry kolem vlády.
Rusko podle evropských vlád a bezpečnostních expertů vede vedle války na Ukrajině také stínový konflikt proti zemím, které Kyjev podporují. Žhářské útoky, sabotáže, kybernetické operace, narušování vzdušného prostoru i vměšování do voleb mají Evropu oslabovat, rozdělovat její společnosti a zvyšovat cenu podpory Ukrajiny. Počet podezřelých incidentů přitom roste a evropské státy stále hledají způsob, jak na útoky pod hranicí otevřené války účinně reagovat.
Donald Trump prohlásil, že válka s Íránem je z vojenského hlediska „fakticky u konce“ a Spojené státy nyní pouze udržují současný stav. Washington se podle něj soustředí na dlouhodobé řešení íránského jaderného programu, zatímco Katar mezi oběma stranami zprostředkovává jednání. Konflikt přitom Trumpa zasáhl i doma: zdražení ropy a pohonných hmot se podle něj promítlo do volebního debaklu republikánů, kteří přišli o většinu v obou komorách Kongresu.
Francouzské nepokoje se staly terčem informačního boje. Podle interních analýz Evropské unie a francouzského ministerstva zahraničí se ruská síť snažila využít násilností k vykreslení vlády jako slabé a neschopné zvládnout migraci, zatímco účty spojené s americkým hnutím MAGA a izraelskými představiteli šířily vlastní politicky laděné narativy. Zprávy přitom nenalezly důkaz, že by zahraniční aktéři protesty vyvolali nebo eskalovali.
Slovenský premiér Robert Fico znovu otevřel jedno z nejcitlivějších politických témat země. Zpochybnil více než dvacet let staré referendum, v němž Slováci rozhodli o vstupu do Evropské unie, a tvrdí, že oficiálně uváděná účast přes 52 procent byla „čistý výmysl“. Bývalý šéf slovenského statistického úřadu jeho tvrzení odmítá a opozice premiéra podezírá, že si testuje, jak veřejnost zareaguje na debatu o možném vystoupení Slovenska z EU.
Donald Trump dál určuje tempo jednání o Ukrajině a Evropa marně hledá způsob, jak do hry výrazněji zasáhnout. Když finský prezident Alexander Stubb a norský premiér Jonas Gahr Støre zavolali Vladimiru Putinovi, místo evropské jednoty přišla ostrá roztržka. Spor ukazuje, jak hluboce je Evropa rozdělena v otázce, zda s Kremlem jednat, nebo ho dál držet v diplomatické izolaci.
Každý den se Andrej Babiš nyní musí věnovat financování České televize a rozhlasu, místo aby s pomocí své sto osmičky v klidu vládl. Vypustil džina z láhve, a on se mu tam nechce vrátit. Lidé mu chodí na demonstrace, a co hůř, opozice mu chce rozvrátit sněmovní schvalovací mašinu. A to ještě nenarazil na prezidenta.
Vyjednávání o vedení Prahy se začíná táhnout. Vítěz voleb, Petr Hlaváček za Starosty, hned po vítězných volbách avizoval, že nechce dopustit situaci, která nastala po minulých volbách v Praze, kdy se vyjednávání táhla pět měsíců. Ale přestože se mu po volbách naskytla ideální příležitost okamžitě sestavit vládní koalici, začal vymýšlet.
Ruský velvyslanec v USA Alexandr Darčijev dnes náhle zemřel ve věku 66 let, oznámilo ruské ministerstvo zahraničí bez dalších podrobností o příčině smrti či o místě diplomatova úmrtí. Ruský prezident Vladimir Putin jmenoval diplomata Darčijeva novým šéfem ruské diplomatické mise v USA loni v březnu. Stalo se tak během sbližování obou zemí, vyvolaném Putinem a americkým prezidentem Donaldem Trumpem, a to zejména v otázce Ukrajiny
