Premiéři Andrej Babiš a Robert Fico odmítli požadavek německého kancléře Friedricha Merze, aby se všechny státy EU podílely na financování schodku ukrajinského rozpočtu. Fico označil Merzův postup za „typické vydírání“, Babiš zase odmítl spojovat další pomoc Kyjevu s budoucím rozpočtem Evropské unie. Oba zároveň požadují, aby Evropa získala vlastní silnější roli při jednáních o ukončení války.
Slovenský premiér Robert Fico znovu otevřel jedno z nejcitlivějších politických témat země. Zpochybnil více než dvacet let staré referendum, v němž Slováci rozhodli o vstupu do Evropské unie, a tvrdí, že oficiálně uváděná účast přes 52 procent byla „čistý výmysl“. Bývalý šéf slovenského statistického úřadu jeho tvrzení odmítá a opozice premiéra podezírá, že si testuje, jak veřejnost zareaguje na debatu o možném vystoupení Slovenska z EU.
Donald Trump dál určuje tempo jednání o Ukrajině a Evropa marně hledá způsob, jak do hry výrazněji zasáhnout. Když finský prezident Alexander Stubb a norský premiér Jonas Gahr Støre zavolali Vladimiru Putinovi, místo evropské jednoty přišla ostrá roztržka. Spor ukazuje, jak hluboce je Evropa rozdělena v otázce, zda s Kremlem jednat, nebo ho dál držet v diplomatické izolaci.
Každý den se Andrej Babiš nyní musí věnovat financování České televize a rozhlasu, místo aby s pomocí své sto osmičky v klidu vládl. Vypustil džina z láhve, a on se mu tam nechce vrátit. Lidé mu chodí na demonstrace, a co hůř, opozice mu chce rozvrátit sněmovní schvalovací mašinu. A to ještě nenarazil na prezidenta.
Vyjednávání o vedení Prahy se začíná táhnout. Vítěz voleb, Petr Hlaváček za Starosty, hned po vítězných volbách avizoval, že nechce dopustit situaci, která nastala po minulých volbách v Praze, kdy se vyjednávání táhla pět měsíců. Ale přestože se mu po volbách naskytla ideální příležitost okamžitě sestavit vládní koalici, začal vymýšlet.
Včera proběhla ve Francii generální stávka, ale děje se to v atmosféře velkých protestů a mimořádné naštvanosti celé společnosti. Včera to proběhlo úplně v klidu, bez násilí, mnohde jako pouliční happening se zpíváním a tančením. Byla to však masivní mobilizace, do protestů se po zemi zapojilo skoro 2 miliony lidí, míří to od protestů studentů k politické revoltě.
Drtivá porážka republikánů ve volbách do Kongresu začíná zasahovat i nejvyšší patra Trumpovy administrativy. Ministr zahraničí a poradce pro národní bezpečnost Marco Rubio podle několika zdrojů zvažuje, zda z vlády odejít, a o své budoucnosti už měl jednat s Bílým domem. Sám Rubio i prezidentovo okolí ale tvrdí, že žádnou rezignaci nechystá. Podobné spekulace se kromě Rubia objeví také v případě ministra obrany Peta Hegsetha.
Hnutí ANO dál posiluje a podle nejnovějšího volebního modelu NMS by sněmovní volby vyhrálo s téměř třiceti procenty hlasů. Výrazný pohyb je ale vidět hlavně pod pětiprocentní hranicí. Naše Česko Martina Kuby vyskočilo na 4,7 procenta a přiblížilo se vstupu do Sněmovny, polepšili si také lidovci. Piráti jsou se 6,6 procenta až za SPD.
Dva dny po drtivé porážce ve volbách do Kongresu propuká mezi americkými republikány otevřený boj o to, kdo za debakl může a kudy má strana dál pokračovat. JD Vance se distancuje od války s Íránem, Ron DeSantis mluví téměř o „události na úrovni vyhynutí“ a Ted Cruz označuje výsledek za historické odmítnutí republikánů. Stále častěji přitom zaznívá i jméno Donalda Trumpa, jehož kandidáti propadli v řadě klíčových států.
Vítězství demokratů v obou komorách amerického Kongresu vzbudilo v Kyjevě naději na silnější podporu Spojených států. Volodymyr Zelenskyj doufá, že nové rozložení sil ve Washingtonu vytvoří protiváhu Donaldu Trumpovi a přinese více peněz i zbraní pro Ukrajinu. Silnější americká pomoc by podle něj mohla přimět Vladimira Putina přehodnotit pokračování války.
Vítězství demokratů v obou komorách Kongresu může podle amerického analytika Roberta Kagana změnit kalkulace Moskvy i Pekingu. Pokud Rusko a Čína dospějí k závěru, že Donald Trump je politicky oslabený a jeho éra se chýlí ke konci, mohou se v příštích dvou letech chovat agresivněji. Kagan zároveň upozorňuje, že válka s Íránem vyčerpala část klíčových amerických vojenských zásob a oslabila přítomnost USA v Asii.
