Vztahy mezi Kyjevem a Washingtonem se dál propadají a evropským lídrům dochází trpělivost s otevřenou kritikou Donalda Trumpa ze strany Volodymyra Zelenského. Podle Financial Times chtějí ukrajinského prezidenta při pátečním jednání v Bruselu vyzvat, aby svou rétoriku zmírnil. Evropa se obává, že další veřejné útoky na Trumpa mohou ohrozit americkou podporu, na níž Ukrajina i její spojenci stále závisejí.
Donald Trump se vrací pod tlak kvůli svému byznysu. Šest z deseti Američanů se domnívá, že prezident ze své funkce profituje neeticky nebo přímo nezákonně, zatímco jeho rodinné podnikání hlásí rekordní příjmy. Více než polovina lidí navíc věří, že Trump dává přednost vlastnímu bohatství před zájmy země.
Německo podle ministra vnitra Alexandera Dobrindta čelí větší bezpečnostní hrozbě než za studené války. Země je terčem dezinformací, sabotáží, špionáže i kyberútoků a šéf německé kontrarozvědky varuje, že další útoky přijdou. Berlín proto chce výrazně posílit tajné služby a dát jim pravomoc aktivně zasahovat.
Piráti kopírují vývoj mnoha politických stran, které byly v jisté době populární, nakonec se však společenský vývoj obrátil proti nim. Piráti nyní rapidně klesají, v Praze budou mít místo třinácti zastupitelů jen sedm. A modlí se, aby s nimi ještě někdo chtěl utvořit vládní koalici.
Voliči odvolili, skutečný boj o moc ale začíná až teď. Jak se jejich vůle může při povolebním vyjednávání rozmělnit, ukazuje na příkladu Vsetína, Olomouce a Havířova analytik a bývalý ředitel Transparency International ČR David Ondráčka.
Britský premiér Andy Burnham poprvé otevřeně prohlásil, že Rusko zasahovalo do referenda o brexitu v roce 2016. Podle něj Londýn hrozbu dlouho podceňoval a nedokázal veřejnosti vysvětlit, jak silně se zahraniční aktéři snaží ovlivňovat politiku. Podobné ruské aktivity podle Burnhama pokračují i v Německu.
Hnutí ANO by sněmovní volby stále vyhrálo, jeho podpora ale dál klesá. Podle říjnového průzkumu NMS by získalo 28,8 procenta hlasů, nejméně od února. Naopak STAN posílil na 18,8 procenta a upevňuje si pozici hlavního opozičního vyzyvatele Andreje Babiše.
V senátních volbách bylo asi nejvíc sledované, jak dopadne šéf lidovců Jan Grolich. Také proto, že se na Grolicha soustředila antikampaň vedení hnutí ANO, které na Vyškovsku nasadilo zdravotní sestru Petru Absolonovou. Grolich ji zdrtil 63 procenty hlasů. Přečtěte si deset příběhů, které v senátních volbách vzbudily největší pozornost.
Češi o víkendu rozhodli o novém složení obecních zastupitelstev, už v 1. kole vybrali pět senátorů, čímž se vyrovnal předloňský rekord. O zbývajících 22 senátorech a senátorkách se rozhodne příští víkend. V komunálních volbách tradičně nejvíc mandátů získala místní sdružení nezávislých kandidátů. Ze stran obdrželi nejvíce křesel lidovci, STAN, ODS a ANO, byť ztratili v porovnání s volbami před čtyřmi lety až stovky zastupitelů. ANO zvítězilo v šesti krajských městech, minule v osmi, v Praze vyhrál STAN.
Tomáš Portlík, místopředseda ODS a její pražský kandidát na primátora, chtěl doručit své straně volební vítězství v hlavním městě. Nepovedlo se, o kousek ho předběhli Starostové a skončil druhý. Patrně bude skládat vítěznou koalici, ale za Petrem Hlaváčkem půjde jako zmoklá slepice, ambice byly větší.
Dobojováno jest, sečteno také. Města a obce mají nové členy zastupitelstev a brzy se začnou ustavovat radnice. A tím celý příběh letošních voleb do zastupitelstev skončí a moc jej neoživí ani druhé kolo voleb do Senátu. Zapomenout by se ale nemělo na jeden motiv, který jsme si už zvykli brát za normální, ale přitom o volbách vypovídá víc než to, kolik zastupitelů bude mít ANO nebo kde všude neuspěla SPD. Tím motivem je volební účast.
