Stávka zaměstnanců České televize a Českého rozhlasu získala podporu ze zahraničí. Novináři rakouské veřejnoprávní ORF varují, že zrušení koncesionářských poplatků a přechod na financování ze státního rozpočtu může česká veřejnoprávní média dostat do přímé závislosti na politických stranách. Sami přitom upozorňují na zkušenost ORF, kde vládní škrty podle nich vedou k omezení programu i personálu.
Vláda Andreje Babiše schválila novou koncepci rozvoje české armády do roku 2040. Prioritou mají být protivzdušná a protidronová obrana, modernizace armády i nábor dalších vojáků. Prezident Petr Pavel ale dokument kritizuje: podle něj nezajistí splnění spojeneckých závazků ani dostatečnou připravenost na konflikt vysoké intenzity. Babiš jeho obavy mírní a připomíná, že stát musí vedle obrany financovat také zdravotnictví či dopravní infrastrukturu.
Prezident Petr Pavel ostře zpochybnil vládní plán rozvoje české armády do roku 2040. Podle něj navržená koncepce nezajistí plnění závazků vůči NATO ani dostatečnou připravenost na konflikt vysoké intenzity. Česko podle projednávaného dokumentu neplní 70 procent požadovaných cílů výstavby schopností a u nejnáročnějších z nich zaostává o pět až deset let. Odpovědnost podle Pavla neleží na armádě, ale na politické reprezentaci.
Ovládnout Českou televizi a Český rozhlas se pro vládu Andreje Babiše stává stále větší zátěží. Tomio Okamura si myslel, že zestátněním televize si vyřídí své účty. Jenže se stal pravý opak. Šéf Poslanecké sněmovny vyvolal odezvu, která přesáhne jeho volební období. Zítra bude stávka.
Donald Trump se připravuje na možnost, že po volbách do Kongresu přijde o republikánskou většinu. Bílý dům už několik měsíců hledá cesty, jak prosazovat prezidentovu agendu bez souhlasu zákonodárců, a zároveň se chystá na možné vyšetřování ze strany demokratů. Trump sám připouští, že by v takové situaci mohl sázet na prezidentská veta.
Václav Klaus byl ojedinělý v tom, že jako premiér prosazoval vyrovnaný rozpočet státu. V letech 1993 až 1995 se mu to povedlo. Potom to po něm nezopakoval nikdo. Rozhazování na dluh se stalo módou. Babiš se v tomto směru stal premiantem, přesto dostává od Klause palec nahoru. Zvláštní myšlenkové přemety.
Premiér Andrej Babiš představil další možnou podobu financování České televize a Českého rozhlasu. Koncesionářské poplatky by podle něj mohly být dobrovolné, stát by však oběma institucím garantoval určitou částku. Peníze by přitom neměly pocházet přímo ze státního rozpočtu. Premiér současně hovoří o inspiraci skandinávským modelem. Z ekonomického hlediska však jeho návrh vyvolává zásadní otázku: pokud občané nebudou muset platit, a přesto má být financování garantované, odkud se chybějící miliardy vezmou?
Alena Schillerová při návštěvě pražské Sapy přesvědčovala obchodníky, že návrat elektronické evidence tržeb zvládnou i s chytrým telefonem. Za pozornostmi kolem „tety Aleny“ ale zůstává praktická otázka: jaké řešení si podnikatelé vyberou a kolik za něj zaplatí. Příležitost oslovit je využívá také Global Payments, partner setkání a dodavatel platebních a pokladních systémů.
Spor o budoucnost České televize a Českého rozhlasu dál houstne. Ministr kultury Oto Klempíř obvinil opozici, že z médií veřejné služby udělala rukojmí politického boje, a odmítl, že by jejich financování ze státního rozpočtu ohrozilo nezávislost. Opozice naopak varuje před větším politickým vlivem a připomíná, že ČT má podle návrhu příští rok dostat o miliardu korun méně a Český rozhlas o 400 milionů. Zaměstnanci obou médií už kvůli změnám ohlásili celodenní stávku.
Evropská unie před klíčovým summitem s Kanadou couvá od ambiciózního návrhu, který měl vztahy s Ottawou posunout téměř na úroveň členství. Z připravovaného společného prohlášení zmizel termín „přidružené členství“, s nímž v září přišla šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová. Proti formulaci se podle serveru Politico postavila skupina členských zemí včetně Německa, Francie a Itálie. Výsledkem má být opatrnější příslib „stále užšího partnerství“.
Bývalý prezident Václav Klaus využil výročí vzniku Československa k ostré kritice současné české i evropské politiky. Mluvil o „chřadnoucí státnosti“, úpadku demokracie v Evropě a faktické neexistenci skutečných politických stran. Politický vývoj v Česku se podle něj po loňských sněmovních volbách zlepšil, současně ale tvrdí, že poražené strany výsledek voleb nepřijaly a dál vyvolávají střety.
