ODS si svou volební prohru opravdu užívá. Fiala se Stanjurou opustí v lednu vedení strany. Martin Kuba se svými jihočeskými kumpány opouštějí rovnou celou stranu. A severomoravská buňka se bouří proti pražskému vedení a nasazuje vlastního kandidáta na předsedu. Je to začátek zániku ODS, nebo refreš?
Předseda ANO a možný budoucí premiér Andrej Babiš nebyl dosud schopen vysvětlit, jaké kroky podnikne, aby neporušoval zákon a neohrožoval přítok peněz z EU. Ročně může kvůli Babišovu osobnímu prospěchu ohroženo až 60 miliard korun, uvedl předseda ODS a premiér v demisi Petr Fiala. Babiš v úvodu schůze řekl, že on žádný střet zájmů nemá.
Slovenský premiér Robert Fico studenta, jenž proti němu nedávno křídou napsal nápisy na chodník, spojil s opozičním hnutím Progresivní Slovensko (PS). Ministerský předseda před poslanci slovenské sněmovny také tvrdil, že gymnazista za to mohl dostat peníze na marihuanu. Žák Michal, který vystupuje pod přezdívkou Muro, se už dříve vymezil vůči všem politickým stranám.
Jihočeský hejtman Martin Kuba opouští ODS. Odůvodnil to tím, že se se současným vedením strany rozchází v pohledu na politiku. Kuba, jenž zůstává jihočeským hejtmanem, chce nyní založit nové hnutí, řekl. Hnutí vznikne nejprve na jihu Čech, ale Kuba ale nevyloučil možnost, že později přeroste v celostátní politický subjekt. Končící předseda ODS Petr Fiala uvedl, že Kuba nevyužil prostor před lednovým kongresem strany pro vystoupení s alternativním programem.
Pokud předseda ANO Andrej Babiš nevysvětlí poslancům, jak by řešil svůj střet zájmů v případě jmenování premiérem, budoucí opozice by k tomu velmi pravděpodobně mohla svolat mimořádnou schůzi Sněmovny znovu. Před jednáním kabinetu v demisi se na tom shodli ministři za ODS, Starosty a KDU-ČSL. Ministr dopravy Martin Kupka (ODS) to zdůvodnil tím, že jde mimořádnou věc a zájmy celého státu.
Jak bude fungovat vláda formující se koalice každý tušil. Někomu se to líbí (konečně bude pořádek). Někomu ne, bude to vláda msty, odplaty za domnělé příkoří na dosluhující koalici. Piráti už zakusili hořkost odvety, když s osmnácti poslanci nezískali ani jednoho člověka do vedení některého z osmnácti poslaneckých výborů. Nejen aspoň jednoho předsedu, ale ani žádného místopředsedu. To jsou desítky funkcionářů. Ale msta pokračuje.
Čeští spotřebitelé důvěřují české ekonomice nejvíce od roku 2019. Vyplývá to z údajů, které tento týden zveřejnil ČSÚ. Letos v listopadu se tak důvěra spotřebitelů vůbec poprvé srovnává s úrovněmi právě roku 2019. Tedy posledního „normálního“ roku bez pandemie, války, energetické krize či inflační vlny.
Sněmovna hlasy nastupující vládní koalice složené z ANO, Motoristů a SPD vrátila návrh rozpočtu na příští rok vládě k dopracování. Podle ANO v návrhu chybí zhruba 96 miliard korun na dopravní stavby, spolufinancování projektů v zemědělství či část mandatorních výdajů ministerstva práce a sociálních věcí. Vláda v demisi má nyní 20 dní na úpravy. Má se zaměřit na příjmy rozpočtu v souvislosti s příznivější predikcí růstu ekonomiky a také ve spolupráci s Národní rozpočtovou radou prověřit některé sociální výdaje.
Ústava poněkud vágně praví, že „prezident republiky jmenuje a odvolává na návrh předsedy vlády ostatní členy vlády a pověřuje je řízením ministerstev nebo jiných úřadů.“ Toť vše. O Turkovi se v ní nepíše nic.
Když chci být premiérem, měl bych předložit voličům nějaký plán, co bych v této pozici dělal. Andrej Babiš to tak nějak udělal. Sice nabídl hlavně sebe, silného psa, a potom několik populistických slibů. Dva miliony voličů mu dalo důvěru. OK.
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov označil slovenského premiéra Roberta Fica, šéfa maďarské vlády Viktora Orbána a pravděpodobného příštího českého premiéra Andreje Babiše za pragmatiky, kterým záleží na občanech jejich zemí. Informovala o tom ruská státní agentura TASS, podle níž se tak šéf ruské diplomacie vyjádřil v rozhovoru pro youtubový kanál sdružení Francouzsko-ruský dialog, který zveřejnilo na svém webu i ruské ministerstvo zahraničí. Lavrov také prohlásil, že západní mocnosti z pohledu Moskvy promarnily příležitost podílet se na urovnání konfliktu na Ukrajině.
Evropský výrobce letadel 🛬🛬🛬 Airbus nařídil bezodkladnou úpravu softwaru u výrazného množství letadel řady A320. Podle zdrojů agentury Reuters by se svolání mohlo týkat přibližně 6000 letadel, což představuje přibližně třetinu světové flotily tohoto výrobce. Úpravy je nutné provést ještě před příštím vzletem. Dopravci Wizz Air a Air India už avizovali, že se opatření může dotknout některých jejich letů.
Americké akcie při dnešní zkrácené seanci po Dni díkůvzdání posílily. Náladu na akciových trzích zlepšila rostoucí očekávání, že americká centrální banka v prosinci přikročí k dalšímu snížení úrokových sazeb, uvedla agentura Reuters.
Irská nízkonákladová letecká společnost Ryanair oznámila, že ruší svůj věrnostní program, protože se slev rozhodlo využít příliš mnoho cestujících a po osmi měsících od jeho zahájení se projekt ukázal jako ztrátový.
Akcie na pražské burze za 11 měsíců letošního roku výrazně vzrostly a index PX si od počátku ledna do konce listopadu připsal 41,6 procenta na 2493,1 bodu. Během listopadu se dostal na dosavadní maximum. Nejvíce posílily akcie Doosan Škoda Power, které se obchodují na hlavním trhu burzy od 6. února. Naopak nejvíce ztratily akcie Photon Energy.
Ruský úřad pro kontrolu médií a internetu Roskomnadzor pohrozil úplným zablokováním komunikační aplikace WhatsApp. Rusko již v srpnu začalo omezovat hovory přes aplikaci WhatsApp a obvinilo ji, že odmítá ruským úřadům poskytovat informace ohledně podvodů a terorismu, napsala agentura Reuters.
Pražská burza v závěru týdne posílila, index PX stoupl 0,42 procenta na 2493,07 bodu. Z předních emisí se dařilo rakouským titulům a Komerční bance, naopak akcie energetické společnosti ČEZ a Monety Money Bank mírně oslabily.
Vývoz zboží z České republiky do zahraničí by měl podle Asociace exportérů letos vzrůst přibližně o 2,3 procenta na rekordních asi 6,25 bilionu korun z loňských 6,11 bilionu korun. Meziroční nárůst však bude výrazně nižší než mezi lety 2024 a 2023, kdy činil 7,6 procenta.
Česko začalo jednat s Polskem o společné přihlášce do projektu evropské AI Gigafactory. Součástí jednání a společného projektu jsou také Pobaltské státy. Uvedlo to ministerstvo průmyslu a obchodu, které jednání za českou stranu vedlo. Projekt by se měl podle plánu zahájit v roce 2026 a jeho rozpočet přesahuje 90 miliard korun, když přibližně třetinu pokrývají evropské a státní dotace a zbytek financuje soukromý sektor.
Kriminalisté Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ) podle webu iROZHLAS.cz v domě generálního ředitele Správy železnic Jiřího Svobody nalezli hotovost převyšující částku 80 milionů korun. Svoboda následně sdělil, že peníze pocházejí z celoživotních úspor jeho předků.
Německý Spolkový sněm schválil rozpočet na příští rok. Vláda v něm počítá s výdaji 524,5 miliardy eur (12,7 bilionu Kč), tedy vyššími než letos. Předpokládá rovněž rekordní investice za 126,7 miliardy eur (3,1 bilionu Kč), tedy o deset procent vyšší než v rozpočtu na letošní rok. Kvůli loňskému pádu vlády a únorovým předčasným volbám Německo rozpočet na letošní rok schválilo teprve v září.