Když politik začne o lidech mluvit jako o „parazitech“, „škodné“ nebo „chátře“, nejde o nadsázku ani nešťastný bonmot z uvolněné debaty. Je to jazyk dehumanizace. A ten má v evropské politické zkušenosti až příliš konkrétní význam.
Evropská unie odblokovala klíčovou pomoc Ukrajině i další sankce proti Rusku. Členské státy jednomyslně schválily bezúročnou půjčku pro Kyjev ve výši 90 miliard eur (2,2 bilionu korun) na roky 2026 a 2027 a zároveň přijaly už dvacátý balík sankcí vůči Moskvě. Rozhodnutí přišlo poté, co Maďarsko a Slovensko stáhly své výhrady – podmínkou bylo obnovení dodávek ruské ropy ropovodem Družba.
Vedení energetické skupiny ČEZ navrhlo vznik nové dceřiné společnosti, do níž chce vyčlenit klíčové části svého byznysu – prodej a distribuci energií, obchodování i energetické služby. Jde o první krok k plánovanému zestátnění firmy. ČEZ by si v nové společnosti ponechal 51 procent, zbytek by nabídl investorům. O návrhu budou akcionáři rozhodovat na červnové valné hromadě.
Debata o budoucnosti veřejnoprávních médií nabírá na obrátkách. Předseda opozičních Starostů a nezávislých (STAN) Vít Rakušan vyzval premiéra Andreje Babiše (ANO), aby do připravované pracovní skupiny k zákonu o médiích veřejné služby zapojil i opozici.
V Praze je kritický nedostatek středních škol. Rodiče i děti jsou nuceni podstupovat každý rok trauma, zda dítě, pardon, mládež, může nastartovat smysluplnou životní dráhu. Hledá se funkční model, politici svalují vinu jeden na druhého. V této atmosféře se líhne myšlenka pražského kampusu pro středoškoláky.
Dnešní dopolední jednání sněmovního rozpočtového výboru o balíku novel rozpočtových zákonů, který má jít už v pátek do třetího čtení, se neslo v duchu vystoupení opozičních poslanců na téma ukvapená příprava klíčových zákonných změn. Výbor si nakonec odhlasoval přerušení jednání a jeho pokračování večer.
Zatímco Evropa slaví změnu režimu v Maďarsku, kde padl mnohaletý vůdce Viktor Orbán, paktující se s Putinem a nabourávající jednotnou evropskou politiku, na Slovensku se srdce zastavila. Vztahy Slovenska a Maďarska jsou specifické, citlivé, mimo rozlišovací schopnosti Bruselu. A teď podstupují zatěžkávací zkoušku.
Vojenské katedry se mají obnovit jako relikt, který jsme už jednou odmítli. To není vtip. Je to nostalgický sen ministra Zůny, který si katedru nikdy neužil, protože nestudoval civilní vysokou školu, ale přímo tu vojenskou. Ministr sice odmítá povinnou vojnu, ale vrací do hry instituci, která byla symbolem šikany a ztraceného času. Možná neříká všechno, ale historie mluví jasně.
Český premiér Andrej Babiš vyzval Evropskou unii ke zmírnění environmentálních regulací, které podle něj přispívají k růstu cen energií a oslabují konkurenceschopnost evropského průmyslu. Informuje o tom agentura Bloomberg.
Ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) odmítl znovuzavedení povinné základní vojenské služby. Chce dál budovat profesionální jádro české armády a zaměřit se na různé typy dobrovolných záloh a mobilizačních sil. V rozhovoru pro pořad Spotlight serveru Aktuálně.cz ministr řekl, že už chystá dobrovolnou přípravu záložních důstojníků.
Srbsko by mohlo přijít o přístup k přibližně 1,5 miliardy eur (asi 36 miliard korun) z fondů Evropské unie, pokud nezastaví zhoršování demokratických standardů v zemi. Upozornila na to eurokomisařka pro rozšíření Marta Kosová, podle níž Brusel stále vážněji zpochybňuje, zda Bělehrad splňuje podmínky pro čerpání unijních peněz.
