Česká politika čím dál víc připomíná fotbalovou ligu malých ambicí: strany si hlídají vlastní kotel fanoušků, místo aby se snažily oslovit širší společnost a vyhrát skutečný zápas o budoucnost země. Kompromis se bere jako slabost, soupeř jako nepřítel a veřejná debata se mění v chorály pro vlastní publikum, píše ve svém komentáři analytik a bývalý ředitel Transparency International ČR David Ondráčka.
Vláda se rozhodla, že navrhne Ústavnímu soudu, aby zamítl kompetenční žalobu prezidenta Petra Pavla ohledně účasti na summitu NATO v Ankaře. To je legitimní nápad. Vláda však také požaduje, aby soud z projednávání této věci vyloučil ústavního soudce Pavla Šámala. To je přes čáru. Spletli si soudruzi ve vládě dobu?
Spor mezi vládou a prezidentem Petrem Pavlem o summit NATO míří do další ostré fáze. Kabinet Andreje Babiše chce, aby Ústavní soud prezidentovu kompetenční žalobu odmítl nebo zamítl, a zároveň žádá vyloučení soudce Pavla Šámala. Ministr spravedlnosti Jeroným Tejc tvrdí, že soud předběžným opatřením zasáhl do ústavního postavení vlády a že přijetí prezidentova výkladu by v Česku vytvořilo druhé mocenské centrum.
Andrej Babiš má talent ukázat veřejnosti právě to, co mělo zůstat skryté. Tentokrát odhalil komunikační tahák ke sporu s prezidentem Petrem Pavlem. Premiérovi radí, aby hlavu státu vykresloval jako loutku svého okolí, konflikt přitom nevyostřoval a Pavla pokud možno ignoroval. Babiš se doporučením řídí po svém. O prezidentovi mluví, kudy chodí.
Británie má nového premiéra. Král Karel III. pověřil šéfa labouristů Andyho Burnhama sestavením vlády, která se má poprvé sejít už v úterý. Burnham střídá v Downing Street Keira Starmera a stává se sedmým britským premiérem za posledních deset let.
Opozice se nemusí skládat na vlastního prezidentského kandidáta jen proto, aby vyvracela útoky Andreje Babiše na Petra Pavla. Tvrdí to šéf Pirátů Zdeněk Hřib, podle něhož je snaha premiéra líčit současného prezidenta jako opozičního hráče směšná. Reaguje tak na návrh předsedy Senátu Miloše Vystrčila, aby demokratické opoziční strany zvážily vlastního kandidáta pro volbu hlavy státu v roce 2028.
Ruský opoziční politik Boris Naděždin ukončil pokus kandidovat do Státní dumy. Tvrdí, že kampaň zastavil kvůli tlaku úřadů i obavám o své spolupracovníky. Někdejší prezidentský kandidát, kterého úřady nepustily do voleb proti Vladimiru Putinovi, zároveň uvedl, že možnosti legálně dělat opoziční politiku v Rusku se vyčerpaly.
Půl roku po volbách přichází vystřízlivění. Spokojenost voličů s vládou Andreje Babiše klesla a největší problém mají Motoristé, jejichž práci hodnotí nejhůře vlastní příznivci. Slábne ale i důvěra v opozici, která podle expertů působí rozloženě a bez silného lídra.
Rusové se kvůli výpadkům mobilního internetu i rostoucí nejistotě znovu vracejí k hotovosti. Od začátku roku přibylo v oběhu 1,56 bilionu rublů, tedy 423 miliard korun, nejvíce od pandemie. Pro Kreml je to problém: hotovost pomáhá firmám obcházet daně právě ve chvíli, kdy stát potřebuje peníze na financování války.
Petr Pavel by podle Miloše Vystrčila neměl mít prezidentskou volbu automaticky jistou ani u současné opozice. Demokratické strany by měly postavit vlastního kandidáta a Pavla podpořit až případně ve druhém kole proti zástupci vládního tábora. Předseda Senátu zároveň tvrdí, že Andrej Babiš se snaží Pavla před volbami oslabit, protože ho vnímá jako nejsilnějšího soupeře.
Rakousko otevřelo policejní stanici v domě, kde se v roce 1889 narodil Adolf Hitler. Přestavba budovy v Braunau am Inn vyšla na 20 milionů eur, tedy zhruba 484 milionů korun. Vídeň tím chce ukončit vleklé spory o osud objektu a zabránit tomu, aby se z něj stalo poutní místo krajní pravice.
Dohoda s Českou zbrojovkou na nákup ručních zbraní pro armádu za 4,26 miliardy korun bez otevřeného tendru je v pořádku, rozhodl antimonopolní úřad. Verdit potvrdil předseda ÚOHS Petr Mlsna.
Číst více
