Nový magazín právě vychází!

Objednávejte zde

Německo buduje „arzenál Evropy“. Rheinmetall otevřel novou muniční továrnu

Německo buduje „arzenál Evropy“.
Profimedia
 ČTK

Na severu Německa začal fungovat nový závod zbrojního koncernu Rheinmetall, který se má stát největším producentem munice ráže 155 milimetrů v Evropě. Do roku 2027 má roční produkce dosáhnout 350 tisíc kusů. Továrna vznikla investicí za půl miliardy eur a přinese 500 nových pracovních míst.

Německý zbrojní koncern Rheinmetall ve středu na severozápadě Německa otevřel novou muniční továrnu, která bude největší v Evropě. Chce si tak upevnit pozici největšího výrobce munice ráže 155 milimetrů v západním světě, uvedla agentura DPA. Poptávka po této munici vzrostla po začátku války na Ukrajině z února 2022. Rheinmetall patří k nejdůležitějším dodavatelům munice Ukrajině, která se brání ruské agresi.

Slavnostního otevření závodu v Unterlüssu ve spolkové zemi Dolní Sasko se zúčastnili německý vicekancléř Lars Klingbeil, ministr obrany Boris Pistorius a generální tajemník NATO Mark Rutte. Rheinmetall zastupoval šéf koncernu Armin Papperger. Podle něj by podobné muniční továrny mohly vzniknout i v jiných evropských zemích, například v Litvě. Také Ukrajina by měla být podle Pappergera schopna vyrábět „nutně potřebné ochranné a obranné vybavení na vlastním území“.

Sériová výroba munice ráže 155 milimetrů by měla začít v následujících týdnech. Ještě letos by mělo být vyrobeno 25 tisíc kusů munice, v roce 2027 by to mělo být už 350 tisíc kusů. V Unterlüssu by tak vznikla podle webu Deutschlandfunk největší muniční továrna v Evropě. Ve všech svých závodech hodlá Rheinmetall v přespříštím roce vyrábět 1,5 milionu kusů munice ročně. V závodě v Unterlüssu vznikne 500 nových pracovních míst, investice do vzniku továrny se podle zahraničních agentur pohybuje kolem 500 milionů eur (12,2 miliardy kroun).

Zbrojovka Rheinmetall

Zbrojaři místo luxusu. Rheinmetall nahradí vlastníka Gucci v indexu Euro Stoxx 50, tvrdí JPMorgan

Rostoucí cena akcií německé společnosti Rheinmetall vynesla výrobci tanků a munice místo v hlavním akciovém benchmarku eurozóny. Od začátku ruské invaze na Ukrajinu v únoru 2022 vzrostly akcie firmy přibližně o 1 800 procent.

Přečíst článek

Produkce továrny v Unterlüssu by měla zpočátku pokrývat hlavně objednávku německé armády z roku 2024. Německo zahájilo po ruské invazi na Ukrajinu v roce 2022 rozsáhlou modernizaci bundeswehru. Financovaná je ze zvláštního fondu o objemu 100 miliard eur (2,5 bilionu korun), který doplňuje běžný roční rozpočet na obranu. Strany současné německé vlády se pak v březnu - ještě před uzavřením koaliční smlouvy - dohodly na zvýšení výdajů na zbrojení. Dosáhnout ho chtějí i pomocí reformy takzvané dluhové brzdy, což je ústavní opatření, které má bránit přílišnému zadlužování země. Díky tomu si Německo zajistí dostatek peněz na obranné výdaje půjčkami na mezinárodních trzích. Cílem je podle kancléře Friedricha Merze vybudovat z bundeswehru nejsilnější konvenční armádu v Evropě.

Německo plánuje postupně zvýšit výdaje na obranu na 3,5 procenta hrubého domácího produktu (HDP), dalších 1,5 procenta výkonu ekonomiky má jít do vojensky využitelných oblastí, jako je infrastruktura či kybernetická bezpečnost. Letos by výdaje na zbrojení měly dosáhnout 2,4 procenta HDP.

V Unterlüssu, který leží severně od dolnosaské metropole Hannoveru, má Rheinmetall už delší dobu i jiné provozy. Mimo jiné tam sestavuje bojové vozy pěchoty Puma.

Evropské akcie letos nabízejí solidní zisky

Evropské akcie letos válcují americké. Dařilo se bankám, zbrojařům i českým firmám

Akcioví investoři v prvním pololetí letošního roku prožívají nepříliš standardní situaci. Zatímco americkým firmám se dařilo solidně, evropské nabízejí skvělé zisky. To se pak projevuje také na akciích a dluhopisech firem na evropském kontinentu.

Přečíst článek

JARNÍ NEWSTREAM CLUB PRÁVĚ VYCHÁZÍ

Porazit všechny a stát se jedničkou. Na českém trhu se to podařilo spoustě hráčům. Co když se ale pokusí prosadit na evropském, asijském, americkém, nebo dokonce globálním trhu? Pak začínají podnikatelé i firmy narážet na celou řadu problémů. Přesto řada z nich uspěla.

Zakladatel Lasvitu Leon Jakimič, zakladatel Unicorn Attacks Vít Šubert, majitel Mattoni 1873 Alessandro Pasquale či zakladatel a CEO globální platformy FTMO Otakar Šuffner. To je část hvězd jarního vydání magazínu Newstream CLUB, jehož hlavním tématem je GLOBÁLNÍ ÚSPĚCH. Jak ho dosáhnout z Česka? A lze se prosadit na celosvětovém kolbišti v éře, kdy druhé místo téměř vždy znamená prohru?

Magazín se dále věnuje velkým finančním skupinám, které svět dobývají investicemi. Zvláštní kapitolou pak je Německo, které pro tuzemské podnikatele i finančníky velmi často představuje první velkou zkoušku nebo příslovečnou bránu do světa. A platí to i ve chvíli, kdy se německá ekonomika potýká s celou řadou strukturálních problémů.

Podíváme se na největší investice, které čeští hráči v posledních letech učinili a které představují historicky největší akvizice českého kapitálu v zahraničí.

A hudební promotér David Gaydečka čtenáře pozve do tajemného Doupěte, které je úplně novým typem hudebního klubu, v němž vystupují hvězdy, které zná celý svět.

Sedmé vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.

Na další číslo se můžete těšit již v červnu.

Související

Strany, které nejdou do voleb samy nebo v koalici, nedostanou od státu ani korunu

Jana Maláčová
ČTK
Dalibor Martínek

Politické strany, které vyšlou své kandidáty do sněmovních voleb pod hlavičkou jiné strany, což je letošní novinka při parlamentních volbách, nemají v případě úspěchu těchto subjektů nárok na žádnou státní finanční podporu. A to ani v případě, že ve sněmovně zasednou jejich lidé.

„Podle zákona stranám, které samy do Poslanecké sněmovny nekandidují, za účast jejich členů na kandidátkách jiných stran žádný nárok na státní příspěvek nevzniká,“ uvedl pro Newstream Marek Antoš, proděkan a vedoucí katedry ústavního práva na Právnické fakultě Univerzity Karlovy.

Podle něj nejsou vyloučené nějaké interní dohody mezi politickými stranami o tom, že si část peněz poté, co je stát kandidující straně vyplatí, mezi sebou přepošlou. I na tyto případné dohody ale dopadá limit vyplývající ze zákona. „Strany a hnutí nesmějí přijmout dar nebo jiné bezúplatné plnění, pokud by součet všech peněžitých darů přijatých od jedné a téže osoby přesáhl v jednom kalendářním roce částku tři miliony korun.“

Týká se to mnoha stran, které se tím, že se schovaly pod jiný subjekt, připravily své stranické kasy o tučné peníze. Zelených, kteří vyslali třicet svých lidí do osmi krajů pod Piráty. Týká se to všech stran, které se schovaly pod deštník SPD, tedy Trikolory, Svobodných a PRO. A týká se to i sociální demokracie, komunistů a dalších dvou stran, ČSNS a SD-SN, které jdou do voleb pod hnutím Stačilo!. V žádném z těchto případů nevznikla koalice. Ta by v případě dvou členů musela získat osm procent hlasů, v případě tří a více členů jedenáct procent.

Jedinou koalicí je Spolu. SPD vystupuje jako jeden subjekt, stejně jako Stačilo! a Piráti. Takže jim ke vstupu do sněmovny stačí pět procent hlasů.

Hlavní tváří Stačilo! je sice komunistka Kateřina Konečná, ale šéfem hnutí je Daniel Sterzik. Za tím by tedy v případě volebního úspěchu peníze šly. Sterzik již na úterní konferenci oznámil, že hnutí bude mít jeden poslanecký klub a nebude mít žádné finanční závazky k participujícím stranám do budoucnosti. Na kandidátkách Stačilo! převažují komunisté, dále jsou tam socialisté a členové zbylých dvou stran. Sterzik uvedl, že vlastních kandidátů má hnutí čtyři desítky.

Stát stranám, které se dostanou do sněmovny, vyplácí každoročně nemalé částky. Vloni dostaly ANO a Spolu deset milionů „stálého příspěvku“. Piráti necelých šest milionů. Potom jsou tam příspěvky na počet mandátů, 900 tisíc ročně za jeden. ANO za mandáty loni, stejně jako za každý rok volebního období, inkasovalo 65 milionů, Starostové a ODS třicet milionů. Lidovci dvacet, SPD 18 milionů korun. TOP 09 necelých třináct. Potom ještě existuje příspěvek na podporu činnosti politického institutu. Za to dostalo ANO 14 milionů korun, ale třeba i SPD pěkných 3,7 milionu korun.

Andrej Babiš

Dalibor Martínek: Šaráda kolem Čapího hnízda se přesouvá do sněmovny

Fakta jsou zřejmá. Babiš někdy před dvaceti lety vymyslel, že si vezme dotaci padesát milionů na Čapí hnízdo, přestože na ni neměl nárok. Dělalo to tak mnoho bohatých podnikatelů, když si stavěli hotely a rekreační střediska. Byly to však dotace určené pro malé a střední firmy, ne pro boháče.

Přečíst článek

Volby do sněmovny 2025: termín, kandidující strany a průzkumy

Po čtyřech letech čekají Českou republiku další parlamentní volby. Ve dnech 3. a 4. října 2025 si občané zvolí do sněmovny 200 poslanců. Půjde o první volby, kdy Češi v zahraničí mohou hlasovat také korespondenčně. Následující přehled shrnuje vše důležité – termín voleb, možnosti hlasování, přehled kandidujících stran a hnutí, i to, koho favorizují volební průzkumy.

Přečíst článek

Volební urna

Dalibor Martínek: Korespondenční hlasování, bouře ve sklenici vody

K hlasování ve sněmovních volbách se v zahraničí zapsalo 24 206 lidí. V cizině přitom podle odhadů ministerstva zahraničí žije 400 až 600 tisíc českých občanů. Kvůli tomuto odhadu se o volby ze zahraničí vedl tuhý boj. Zvlášť opozice se jí urputně bránila. Evidentně tušila, že v cizině nemá populisticky naladěné publikum.

Přečíst článek

Související

„Váš ChatGPT může za smrt našeho syna,“ viní Sama Altmana zoufalí rodiče

OpenAI a její šéf Sam Altman čelí první žalobě kvůli smrti teenagera.
Profimedia
 ČTK

OpenAI čelí první žalobě kvůli smrti teenagera. Rodiče šestnáctiletého chlapce z Kalifornie viní šéfa firmy Sama Altmana z nedbalosti. Tvrdí, že jejich syn Adam se chatbotu svěřoval se svou psychickou tísní a v poslední konverzaci s ním sdílel plán na vlastní smrt. Podle žaloby ChatGPT jeho úvahy neodmítl, ale stvrdil. Firma vyjádřila rodině soustrast a připomněla, že systém je trénován na doporučování krizové pomoci.

Manželé z Kalifornie kvůli smrti svého dospívajícího syna žalují společnost OpenAI, jejíž chatbot ChatGPT ho podle nich podnítil ke spáchání sebevraždy. Jedná se o první žalobu, ve které OpenAI čelí obvinění ze způsobení smrti z nedbalosti. Mezi žalovanými je uveden spoluzakladatel a generální ředitel OpenAI Sam Altman spolu s nejmenovanými zaměstnanci, manažery a inženýry, kteří se podíleli na vývoji ChatGPT. Informuje o tom web stanice BBC.

Žalobu v úterý podali Matt a Maria Raineovi, rodiče 16letého Adama, který si v dubnu vzal život. Připojili k ní záznamy konverzací chlapce s chatovacím systémem. Adam se v nich chatbotu svěřuje se svými sebevražednými myšlenkami. Rodiče tvrdí, že program stvrdil jeho „nejškodlivější a nejvíce sebedestruktivní myšlenky“.

Musk žaluje Apple a OpenAI

Společnost xAI a sociální síť X amerického miliardáře Elona Muska zažalovaly firmy Apple a OpenAI. Viní je z nezákonné konspirace s cílem potlačit konkurenci v oblasti umělé inteligence. Informovala o tom agentura Reuters.

Přečíst článek

Adam začal ChatGPT podle žaloby používat loni v září jako pomůcku při plnění domácích úkolů. Rovněž jeho prostřednictvím objevoval své zájmy, včetně hudby a japonských komiksů, a ptal se na rady o tom, jaký obor by si měl zvolit pro studium na univerzitě. Za několik měsíců se však chatbot stal „nejbližším důvěrníkem teenagera“, který se mu začal svěřovat se svou úzkostí a psychickou tísní, stojí v žalobě.

V lednu chlapec s chatovacím systémem probíral metody sebevraždy. V poslední konverzaci s chatbotem podle rodičů sdílel svůj plán vzít si život. „Díky, že jsi upřímný. Přede mnou to nemusíš přikrášlovat - chápu, co máš na mysli, a nebudu se tomu vyhýbat,“ odpověděl mu podle žaloby ChatGPT. Téhož dne nalezla Adama bez známek života jeho matka.

Rodiče chlapce tvrdí, že jeho interakce s ChatGPT a následná smrt byly předvídatelným důsledkem záměrných rozhodnutí o designu chatovacího systému. Ten je podle nich navržen tak, aby si na něm uživatelé vypěstovali psychologickou závislost. OpenAI podle nich navíc obešla bezpečnostní testovací protokoly před vydáním GPT-4o, tedy verze systému, kterou jejich syn používal.

„V tomto těžkém období vyjadřujeme rodině Raineových naši nejhlubší soustrast,“ uvedla podle BBC OpenAI. Společnost na svém webu v úterý zveřejnila prohlášení, podle kterého je ChatGPT vycvičen tak, aby osoby zažívající psychickou krizi nasměroval k odborné pomoci, například na krizovou linku 988 v USA nebo na charitativní organizaci Samaritans v Británii.

Sam Altman, CEO OpenAI
video

OpenAI zveřejňuje model GPT-5. Má být nejlepším programátorem, ale také lékařem

Závody v umělé inteligenci dosahují nové úrovně. Elon Musk oznámil, že do výsledků jeho modelu Grok začne pouštět inzerenty. Konkurenční OpenAI pak o několik hodin později zveřejnila, že spustí napjatě očekávaný model GPT-5. „Půjde o zásadní upgrade,“ slíbil spoluzakladatel a CEO OpenAI Sam Altman. Podle něj se nový model bude zásadně odlišovat zejména v možnostech tvorby počítačového kódu, ale také kreativního psaní.

Přečíst článek

Čipy v mozku? Blížíme se. Už se o ně pere Musk s Altmanem

Neuralink Elona Muska je nejdál v technologii, co má spojit člověka se strojem. V první fázi tedy pomocí čipů do mozku. Sam Altman, tvůrce ChatuGPT, to chce taky.

Přečíst článek

Související

Sam Altman, SEO OpenAI

Týden tradera: Na trzích začínají panovat obavy, že umělá inteligence je jen bublina

Přečíst článek
Doporučujeme