Britská politika má za sebou další zlom, poprvé v doplňovacích volbách vyhráli dříve marginální Zelení, kteří se stávají stranou stranou celostátního významu. Ve výsledku klání se zrcadlí problém, který řeší takřka všechny tradiční strany v Evropě. Proč centristická politika najednou nefunguje?
V podzimních parlamentních volbách bude zajímavé sledovat boj o středové a liberální voliče. Na začátku kampaně však není vůbec jisté, jestli tu nějakou liberální stranu máme. Dosavadní naděje začíná pohlcovat atmosféra politických salonků.
Na druhém místě se s 20 procenty hlasů umístila Alternativa pro Německo, která je označovaná za pravicově populistickou až krajně pravicovou stranu.
České Piráty potkal stejný osud jako německou či rakouskou stranu Zelených. Strany, které zastupují podobné hodnoty, jsou na tom nyní podobně: přišly o voliče i o přesvědčivost, napsal německý deník Süddeutsche Zeitung.
Evropské volby se blíží, takže politické strany, které se nacházejí pod hladinou ponoru, se nás snaží upoutat svými nápady. Často bizarními. Například Zelení, o kterých roky nebylo slyšet po odchodu Matěje Stropnického na zámek se svým přítelem, přišli s originální myšlenkou víc zdanit bohaté lidi. Filip Turek, bývalý řidič závodních aut, a prý černý kůň voleb, zase uvedl, že by jezdil do Bruselu v nadupaném supersporťáku, aby udělal co nejvíc emisí. Bizarností najdete v kampaních mraky.
Jeden z předsedů německých Zelených Robert Habeck se stane v nové vládě superministrem pro průmysl, energetiku a klima. Jeho názory na rychlé budování dalších obnovitelných zdrojů ovlivní celou EU.
Ceny ropy 🛢 se v úvodu týdne výrazně zvyšují 📈, nárůst se blíží pěti procentům. Trh reaguje na další eskalaci konfliktu na Blízkém východě, kde Spojené státy a Írán bojují o kontrolu nad Hormuzským průlivem. Brent přidává 4,7 procenta na 79,60 dolaru za barel, americká lehká ropa West Texas Intermediate (WTI) si připisuje 4,8 procenta na 74,80 dolaru za barel.
