Zanedlouho začne volební kongres Občanské demokratické strany. V éteru přibývají vpravdě děsivé výroky. Diskuse naznačují dilema, zda se strana chce odebrat zpět do 90. let, nebo... Nebo kam vlastně?
Česko rozhodlo o složení nové Poslanecké sněmovny. Redakce sledovala průběh voleb v přímém přenosu: od otevírání volebních místností, přes první odhady účasti až po uzavření uren a sčítání hlasů. Nyní začínáme povolební online. Česká politika se po volbách přeskupuje, Andrej Babiš hledá partnery pro novou vládu a ostatní strany vyhodnocují, co bude dál. Pověření k sestavení vlády od prezidenta v neděli zatím Babiš nezískal, sám tento případný krok označil zatím za předčasný. Prezident Pavel tento okamžik zasadil na začátek Listopadu. Sledujeme všechny klíčové momenty v reálném čase.
Sněmovní volby by v září vyhrálo hnutí ANO se ziskem 30,5 procenta, stejně jako v srpnu. Vyplývá to z zveřejněných výsledků volebního modelu agentury Median. Koalice Spolu podle něj posílila na 21 procent voličů. Významný růst oproti srpnu zaznamenali Piráti, kteří se s deseti procenty vyrovnali Starostům. Ostatní strany mírně ztrácely a Motoristé sobě by se podle modelu do Sněmovny nedostali.
Do Sněmovny letos podle průzkumů voličských preferencí míří sedm volebních uskupení. Pokud všechny uspějí, počet poslaneckých klubů se pravděpodobně zvýší o dva v porovnání se současným stavem. Nejvyšší podporu kolem 30 procent má dlouhodobě opoziční hnutí ANO, které je očekávaným vítězem voleb. Naopak nejnižší preference mají Motoristé sobě a hnutí Stačilo! s komunisty a sociálními demokraty, kteří se drží poměrně těsně nad pětiprocentní hranicí pro vstup do Sněmovny.
Sněmovní volby by v září vyhrálo ANO na prvním místě s 33 procenty před druhou koalicí Spolu (ODS, KDU-ČSL, TOP 09) s 19,5 procenta. Vyplývá to z aktuálního modelu agentury Kantar pro Českou televizi. Oproti srpnovému modelu ANO mírně zvýšilo náskok na Spolu, hnutí STAN zvýšilo podíl hlasů na 13 procent a Piráti a SPD se dostali na stejný podíl - 9,5 procenta. Změny v podílech proti srpnu jsou ale na úrovni statistické chyby. Do Sněmovny by se v září ještě dostali Motoristé a Stačilo! shodně s šesti procenty.
SPD prý podá podnět na zrušení hnutí STAN a TOP 09 kvůli kauze Dozimetr. Jestli takový podnět padne či nepadne není jisté, hnutí Tomia Okamury je známé tím, že víc mluví, než koná. Zároveň tady ovšem máme podnět strany Volt na vyřazení kandidátek SPD a Stačilo! z voleb. Ústavní soud se podnětem bude zabývat.
Když jsme převzali odpovědnost, trh s bydlením byl v krizi, praví předvolební manifest Spolu. Vládní koalice podle svých slov udělala to, že „zrychlila přípravu staveb, připravila podmínky pro družstevní a dostupné nájemní byty na státních pozemcích.“ Bydlení se stalo jedním z klíčových témat voleb.
Jediným krajem v ČR, kde má vládní koalice Spolu tvořená ODS, TOP 09 a KDU-ČSL větší podporu než opoziční ANO, je Praha. Podle analýzy volebních modelů agentury STEM by v létě ve sněmovních volbách získala v metropoli 27,9 procenta hlasů před druhým ANO s 21,7 procenta. V ostatních regionech by bylo vítězem ANO, přičemž v Ústeckém a Karlovarském kraji by získalo přes 40 procent. K této hranici se blíží i v Moravskoslezském kraji, kde by se před Spolu umístilo i hnutí SPD. V Karlovarském kraji by Spolu bylo až za ANO, STAN a SPD.
Sněmovní volby by v srpnu vyhrálo hnutí ANO se ziskem 30,5 procenta hlasů. Od července si ale o 2,5 procentního bodu pohoršilo, uvádí volební model agentury Median. Druhá koalice Spolu zůstala na 19,5 procenta, hnutí SPD s podporou dalších stran na 14 procentech a hnutí STAN 11 procentech. Hnutí Stačilo! si polepšilo na devět procent, Piráti klesli o procentní bod na 6,5 procenta a Motoristé byli na pěti procentech, což je hranice nutná pro vstup do Sněmovny.
Jak se blíží volby, politické strany kromě kontaktní kampaně představují předvolební programy. Je to sice disciplína zcela zbytečná, protože každý ví, že program voliče nezajímá a strana se ho po volbách nedrží. Ale asi je to napsané v nějaké příručce, že strana má mít program.
Zatímco koaliční strany zahájily předvolební kampaň do sněmovních voleb ve větší míře až později na jaře, opoziční subjekty ji vedou čtyři roky nepřetržitě a relativně brzy intenzitu stupňovaly. Rozdíl byl podle vedoucího katedry politologie brněnské Masarykovy univerzity Otty Eibla citelně znát v létě, kdy se někteří politici místo dovolené setkávali s voliči. V kampani vnímá větší míru hrubosti. Voliči přitom takové chování netrestají, spíše naopak, řekl Eibl.
