Politické strany, které vyšlou své kandidáty do sněmovních voleb pod hlavičkou jiné strany, což je letošní novinka při parlamentních volbách, nemají v případě úspěchu těchto subjektů nárok na žádnou státní finanční podporu. A to ani v případě, že ve sněmovně zasednou jejich lidé.
Předsedkyně Sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) nebude kvůli zdravotnímu stavu v podzimních volbách obhajovat poslanecký mandát, oznámila to vedení TOP 09, kterému současně nabídla k dispozici funkci šéfky strany. Předsednictvo TOP 09 však podpořilo její setrvání, nového předsedu tak vybere listopadový řádný sněm. V čele Sněmovny Pekarová Adamová zůstane. Koaliční politici vyslovují lítost, že nemůže kandidovat, společně s opozičními jí pak přejí, aby zdravotní obtíže překonala. Podle politologů bude její konec znamenat pro TOP 09 oslabení.
Ani závěr roku se neobejde bez politiků a politici bez politiky. Alespoň tedy někteří. Například šéf Senátu se nehodlá vzdát své promluvy k národu, tentokrát si k němu vybral 18. prosinec. Tedy den, kdy se před osmadvaceti lety uskutečnila vůbec první schůze horní komory parlamentu. Ostatní na výběr nemají, a ani to nepotřebují. Potřebují hlavně, aby byli slyšet. A to především občanští demokraté v ODS. Například ministryně obrany Jana Černochová, která si nepřeje, aby v Praze vedla koalici Spolu do voleb Markéta Pekarová Adamová z TOP O9. A co dělají a budou dělat ti ostatní? Fiala zřejmě co je třeba, samozřejmě Spolu. Andrej Babiš zapálil třetí svíčku na adventním věnci a marně si láme hlavu s tím, koho ještě neurazil.
V české politice se v průběhu pouhých několika hodin odehrála celá řada příběhů, které budou mít vliv na výsledek příštích voleb. A některé z těch příběhů zdaleka neskončily.
Spoluzakladatel a bývalý předseda TOP 09 Miroslav Kalousek uvedl, že vystoupil ze strany. Krok zdůvodnil odlišnými názory, než jaké prosazuje současné vedení. Ke spekulacím ohledně svého dalšího působení v politice včetně možného založení nové strany se nevyjádřil.
Volby by v srpnu s převahou vyhrálo hnutí ANO se ziskem 32,5 procenta hlasů. Následovala by ODS s 13 procenty a SPD s 11 procenty. Do Sněmovny by se dostalo pět stran, vládní TOP 09 by zůstala mimo. Vyplývá to z volebního modelu agentury Median.
Sněmovní volby by nyní vyhrálo opoziční hnutí ANO s 32 procenty hlasů. Na druhém místě by byla s výrazným odstupem vládní ODS s 15,5 procenta. Vyplývá to z průzkumu agentury Kantar CZ pro Českou televizi.
Interpretovat volební výsledky ve svůj prospěch je tradiční politická disciplína. Že ji političtí matadoři ovládají, předvedli hned na pozdně večerních tiskových konferencích. Expremiér Andrej Babiš trvá na tom, že komunální a senátní volby byly referendum o vládě, a tvrdí: „Voliči nás vyslyšeli, vyhráli jsme další volby a výrazně jsme si polepšili.“ Premiér Petr Fiala: „Naši voliči si nenechali vnutit teze o referendu o práci vlády. Pokud k tomu tak přistupovali, tak ji ocenili a já jim za to děkuji.“ Pomineme-li fakt, že představa jakéhosi referenda je zcela pomýlená, v podstatě můžeme hlavním soupeřům jejich výklad voleb odkývat. Odpískaný je ovšem teprve první poločas, a mančafty a jejich lídři mají po odchodu do šaten o čem přemýšlet.
Jsou to čísla, která už nejde jen tak přehlédnout. Koalice SPOLU poprvé od parlamentních voleb propadla za ANO, proti letošnímu dubnu si podle čerstvého průzkumu společnosti Kantar pohoršila o pět procentních bodů. Na výsledku se podepsala padající obliba ODS, TOP09 a KDU-ČSL zůstávají pod hranicí potřebnou pro vstup do dolní komory.
Politická komentátorka Newstreamu Jana Havligerová si ve svém pravidelném nedělním sloupku vzala na paškál stranu TOP 09, manažery ČEZ i primátora Hřiba.
Karel Schwarzenberg se stal finalistou historicky první přímé prezidentské volby v Česku. Ač byl zkušený politik a šéf diplomacie zvyklý na tvrdá jednání, přímý boj o nejvyšší post v zemi je docela jiná disciplína.
Proti plánům skupiny ČEZ na výstavbu větrného parku v Ralsku na Českolipsku vznikla petice, na webu ji podepsalo přes 1680 lidí. Společnost ČEZ PV & Wind chce v bývalém vojenském prostoru postavit 16 větrných elektráren o celkovém instalovaném výkonu až 115 megawattů (MW), autoři petice žádají zastavení projektu, obávají se ohrožení přírody a krajiny i změny mikroklimatu.
