V opozici povede TOP 09 Matěj Ondřej Havel. Předsednický post na volebním sněmu strany převzal od Markéty Pekarové Adamové, která v říjnových sněmovních volbách neobhajovala mandát a ze zdravotních důvodů končí ve vysoké politice. Ve volbě neměl osmatřicetiletý poslanec Havel protikandidáta. Sedmdesátiprocentní podporu, kterou mu delegáti dali, označil za slušnou.
Podle červnového modelu agentury NMS Market Research by volby do Poslanecké sněmovny vyhrálo hnutí ANO. Jeho podpora by podobně jako v květnu činila 30,5 procenta.
Koalice Spolu chce být volbou pro všechny, kdo mají obavy, co může přinést aktuální změna světového řádu. Před podpisem smlouvy mezi ODS, KDU-ČSL a TOP 09 o společné kandidatuře v podzimních sněmovních volbách to v Praze řekl premiér Petr Fiala (ODS). Teď je čas stát na správné straně, doplnil v odkazu na hlavní heslo první fáze kampaně Spolu, kterou trojice stran představila.
Předsedkyně Sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) nebude kvůli zdravotnímu stavu v podzimních volbách obhajovat poslanecký mandát, oznámila to vedení TOP 09, kterému současně nabídla k dispozici funkci šéfky strany. Předsednictvo TOP 09 však podpořilo její setrvání, nového předsedu tak vybere listopadový řádný sněm. V čele Sněmovny Pekarová Adamová zůstane. Koaliční politici vyslovují lítost, že nemůže kandidovat, společně s opozičními jí pak přejí, aby zdravotní obtíže překonala. Podle politologů bude její konec znamenat pro TOP 09 oslabení.
Ani závěr roku se neobejde bez politiků a politici bez politiky. Alespoň tedy někteří. Například šéf Senátu se nehodlá vzdát své promluvy k národu, tentokrát si k němu vybral 18. prosinec. Tedy den, kdy se před osmadvaceti lety uskutečnila vůbec první schůze horní komory parlamentu. Ostatní na výběr nemají, a ani to nepotřebují. Potřebují hlavně, aby byli slyšet. A to především občanští demokraté v ODS. Například ministryně obrany Jana Černochová, která si nepřeje, aby v Praze vedla koalici Spolu do voleb Markéta Pekarová Adamová z TOP O9. A co dělají a budou dělat ti ostatní? Fiala zřejmě co je třeba, samozřejmě Spolu. Andrej Babiš zapálil třetí svíčku na adventním věnci a marně si láme hlavu s tím, koho ještě neurazil.
V české politice se v průběhu pouhých několika hodin odehrála celá řada příběhů, které budou mít vliv na výsledek příštích voleb. A některé z těch příběhů zdaleka neskončily.
Spoluzakladatel a bývalý předseda TOP 09 Miroslav Kalousek uvedl, že vystoupil ze strany. Krok zdůvodnil odlišnými názory, než jaké prosazuje současné vedení. Ke spekulacím ohledně svého dalšího působení v politice včetně možného založení nové strany se nevyjádřil.
Volby by v srpnu s převahou vyhrálo hnutí ANO se ziskem 32,5 procenta hlasů. Následovala by ODS s 13 procenty a SPD s 11 procenty. Do Sněmovny by se dostalo pět stran, vládní TOP 09 by zůstala mimo. Vyplývá to z volebního modelu agentury Median.
Sněmovní volby by nyní vyhrálo opoziční hnutí ANO s 32 procenty hlasů. Na druhém místě by byla s výrazným odstupem vládní ODS s 15,5 procenta. Vyplývá to z průzkumu agentury Kantar CZ pro Českou televizi.
Interpretovat volební výsledky ve svůj prospěch je tradiční politická disciplína. Že ji političtí matadoři ovládají, předvedli hned na pozdně večerních tiskových konferencích. Expremiér Andrej Babiš trvá na tom, že komunální a senátní volby byly referendum o vládě, a tvrdí: „Voliči nás vyslyšeli, vyhráli jsme další volby a výrazně jsme si polepšili.“ Premiér Petr Fiala: „Naši voliči si nenechali vnutit teze o referendu o práci vlády. Pokud k tomu tak přistupovali, tak ji ocenili a já jim za to děkuji.“ Pomineme-li fakt, že představa jakéhosi referenda je zcela pomýlená, v podstatě můžeme hlavním soupeřům jejich výklad voleb odkývat. Odpískaný je ovšem teprve první poločas, a mančafty a jejich lídři mají po odchodu do šaten o čem přemýšlet.
Jsou to čísla, která už nejde jen tak přehlédnout. Koalice SPOLU poprvé od parlamentních voleb propadla za ANO, proti letošnímu dubnu si podle čerstvého průzkumu společnosti Kantar pohoršila o pět procentních bodů. Na výsledku se podepsala padající obliba ODS, TOP09 a KDU-ČSL zůstávají pod hranicí potřebnou pro vstup do dolní komory.
Izraelem kontrolovaný hraniční přechod z Pásma Gazy do Egypta byl poprvé od začátku izraelsko-americké války proti Íránu znovu otevřen, píše agentura AFP s odvoláním na egyptskou televizní stanici Al-Káhira. Počet lidí, kteří mohou přes přechod přecházet, je nicméně pro oba směry omezen na několik desítek denně.
Vláda Jižní Koreje zvažuje možnost dovozu ropy a nafty z Ruska. Dnes to podle agentury Reuters oznámilo jihokorejské ministerstvo vnitra. Snaží se zajistit dostatek dodávek kvůli eskalující válce v Perském zálivu. Záležitost souvisí se zmírněním ekonomických sankcí vůči Rusku, dodal úřad.
Cena plynu 🏭🏭🏭 pro evropský trh na začátku dnešního obchodování vzrostla až o 35 procent a dostala se nad hranici 70 eur (zhruba 1700 korun) za megawatthodinu (MWh). Reagovala tak na zprávy o útocích na energetickou infrastrukturu na Blízkém východě.
Ceny ropy dnes 🛢️🛢️🛢️ pokračují v růstu kvůli útokům na energetickou infrastrukturu na Blízkém východě. Severomořská ropa Brent si kolem 07:45 SEČ připisovala přes pět procent a dostala se nad 113 dolarů za barel. Ve středu zdražila o zhruba čtyři procenta.
Francouzský prezident Emmanuel Macron po telefonátu se svým americkým protějškem Donaldem Trumpem a katarským emírem Tamímem bin Hamadem Sáním vyzval k zastavení útoků na civilní infrastrukturu na Blízkém východě, zejména na vodárenské a energetické objekty. Šéf Elysejského paláce o tom informoval na svém účtu na sociální síti X.
V Íránu byli popraveni tři lidé odsouzení za to, že při protirežimních protestech ze začátku letošního roku podnikali operace ve prospěch Spojených států a Izraele. Informuje o tom agentura AFP.