Skupina Czechoslovak Group (CSG) zahájila na Ukrajině licenční výrobu velkorážové dělostřelecké munice prostřednictvím místního partnera Ukrajinska bronetechnika (Ukrainian Armor). CSG poskytla licenci, know-how a dodává klíčové komponenty; Ukrajinci vyrábějí těla granátů, provádějí plnění, kompletaci a testování. Projekt podle zástupců CSG představuje „průlomový krok“ v lokalizaci výroby dělostřelecké munice na Ukrajině.
Průmyslový obr CSG miliardáře Michala Strnada ovládl přes svou slovenskou dceru vsetínskou zbrojovku ZVI. Moravského výrobce především středorážové munice ráže 20 a 30 mm. Cena transakce nebyla zveřejněna na základě dohody obou stran. Skupina CSG získává ve společnosti ZVI většinový podíl.
Ruská civilní rozvědka SVR znovu obvinila Srbsko, že prodává munici Ukrajině. Děje se tak podle ní prostřednictvím firem v České republice a Bulharsku, kde se provádí konečná montáž dílů vyrobených v Srbsku. Uvedla to ruská státní agentura TASS. Srbský prezident Aleksandar Vučić dříve oznámil, že Srbsko zastavuje vývoz veškeré munice a dodávky budou napříště směřovat pouze srbské armádě.
Novým generálním ředitelem divize CSG Ammo+ se stal Petr Marijczuk. Ammo+ v rámci průmyslové a technologické skupiny CSG sdružuje výrobce malorážové munice.
Severní Korea nabídla Rusku nejen své vojáky, kteří se koncem loňského roku zapojili do války proti Ukrajině a po boku ruských vojsk pomohli zastavit invazi ukrajinských vojsk do Kurské oblasti na západě Ruska. Mnohem významnější pro strategii Ruska je přísun severokorejské výzbroje a munice, která proudí na východní frontu. Za posledních 20 měsíců se miliony severokorejských dělostřeleckých nábojů dostaly do předních linií, uvedla agentura Reuters v článku o zapojení KLDR do války po boku Ruska. Článek vznikl ve spolupráci s britskou výzkumnou organizací Open Source Centre a s využitím poznatků jihokorejské a ukrajinské rozvědky (HUR).
Průmyslově-technologická skupina Czechoslovak Group (CSG) prodala dolarové dluhopisy za 734 milionů dolarů (v přepočtu přes 17,5 miliardy korun). Uvedl to dnes server HN.cz. Mluvčí CSG Andrej Čírtek přesnou částku neuvedl. Serveru řekl jen, že objem emise činil více než 700 milionů dolarů. Peníze z prodeje bondů mají CSG pomoci částečně pokrýt akvizici skupiny Kinetic, sdružující přední americké výrobce malorážového střeliva, píše server. Majitelem CSG je český podnikatel Michal Strnad.
Do stovky největších světových zbrojovek se dostala česká společnost Czechoslovak Group (CSG). Ve zprávě o mezinárodním obchodu se zbraněmi za loňský rok to uvedl Stockholmský mezinárodní ústav pro výzkum míru (SIPRI). Česká firma je na 89. místě a v první stovce je poprvé. Podle zprávy 100 největších zbrojních firem loni zvýšilo prodej meziročně o 4,2 procenta na 632 miliard dolarů (15,2 bilionu korun). Loňský rok byl druhým rokem války na Ukrajině, Izrael v něm zahájil válku v Pásmu Gazy a napětí rostlo i v Asii.
Skupina Czechoslovak Group podnikatele Michala Strnada nepřestává expandovat. To přináší nové výzvy i pro oddělení lidských zdrojů, v jehož čele stojí Alena Kozáková. V rozhovoru vysvětluje, s jakými problémy se potýká český pracovní trh, co skupině pomohlo k odstranění nálepky zbrojaře, proč si vytvořila vlastní rozvojové programy pro manažery nebo jak se staví k otázkám diverzity.
Ukrajinská zbrojovka Ukrajinska bronetechnika podepsala balík dokumentů o spolupráci s českým holdingem Czechoslovak Group (CSG), a to včetně dohody o výrobě dělostřelecké munice ráže 155 milimetrů, uvedl ukrajinský server Militarnyj, jehož informaci převzala i další ukrajinská média.
Bílý dům oznámil další vojenskou pomoc Ukrajině v hodnotě 375 milionů dolarů (8,5 miliardy korun). Pomoc podle ministerstva zahraničí bude mimo jiné obsahovat munici pro mobilní salvové raketomety HIMARS, protitankové střely Javelin a TOW či obrněná vozidla MRAP, píše agentura Reuters.
Ukrajina si v dopise stěžovala Česku, že část dělostřeleckých granátů dodaných v rámci české muniční iniciativy vybuchuje předčasně, čímž ohrožuje ukrajinské vojáky i techniku. Informoval o tom německý list Handelsblatt.
Finský výrobce telekomunikační infrastruktury Nokia plánuje investovat ve Spojených státech čtyři miliardy dolarů (asi 84 miliard Kč). Peníze budou směřovat do výzkumu a vývoje v oblasti síťové konektivity založené na umělé inteligenci
Americký plán by mohl být základem konečného mírového urovnání konfliktu na Ukrajině, uvedl ruský prezident Vladimir Putin na poradě své bezpečnostní rady, sdružující nejbližší spolupracovníky ruského vůdce.
Čtvrtek 27. listopadu je pro Ukrajinu vhodná lhůta, aby přijala americký mírový plán. Dnes to v rozhovoru s rozhlasovou stanicí FOX News Radio prohlásil prezident Spojených států Donald Trump. Zároveň naznačil, že termín bude možné prodloužit. Plán, který v noci na dnešek zveřejnily agentury, počítá mimo jiné s tím, že Ukrajina odevzdá Rusku celý Donbas, a to včetně částí, které ruská armáda dosud nedobyla.
Americký dolar dnes posiluje ke koši měn a směřuje k nejvyššímu týdennímu růstu za posledních šest týdnů. Posiluje také japonský jen, což je podle analytiků reakce na to, že japonští představitelé zintenzivnili verbální intervenci s cílem zastavit pokles kurzu měny.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v projevu k národu prohlásil, že nezradí zájmy své země a krajany vyzval, aby zůstali jednotní v jedné z nejtěžších chvil dějin Ukrajiny. Země se totiž může ocitnout před velmi těžkou volbou ohledně 28 bodů plánu, předloženého Spojenými státy. Ukrajině podle prezidenta hrozí, že buď přijde o svoji důstojnost, anebo o klíčového partnera.
Logistická společnost Zásilkovna, která patří do skupiny Packeta Group, zvýšila v loňském roce provozní zisk o 68 procent na 427 milionů korun. Tržby vzrostly o pětinu na 5,7 miliardy korun. Vyplývá to z výroční zprávy společnosti.
Developerská skupina Accolade nabídla Chebu za Strategický podnikatelský park 1,95 miliardy korun. Město zatím park připravuje ve spolupráci se státní firmou SIRS. Accolade městu nabídla vyšší výnosy z prodeje pozemků a také offsetové programy na rozvoj města, podobně, jako slibuje stát.
Slovensko nezmění svou ústavu v reakci na krok Evropské komise, která zahájila vůči Bratislavě řízení kvůli nedávné změně základního zákona. Uvedl to slovenský premiér Robert Fico. Novela zavedla do ústavy kromě jiného ustanovení o svrchovanosti země především v otázkách národní identity.
Obchodní řetězec Billa ukončí v Česku k 31. lednu příštího roku provoz svého e-shopu, který rozváží potraviny a další zboží lidem v Praze, Brně a okolí.
Pražská plynárenská bude v příštích minimálně deseti letech odebírat plyn z Norska. Společnost uzavřela desetiletý kontrakt s firmou Equinor. Objem dodávek odpovídá spotřebě takřka všech domácností, které odebírají plyn od Pražské plynárenské.
