Technologické společnosti jako Meta, OpenAI nebo Alphabet vedou stále intenzivnější boj o špičkové experty na umělou inteligenci, přičemž výše nabízených odměn dosahuje extrémních částek. Nejlépe placení výzkumníci v oboru si mohou podle serveru listu Financial Times ročně přijít i na více než deset milionů dolarů (209,5 milionu korun). Běžné mzdové balíčky v oboru zahrnující základní mzdu i různé bonusy se přitom pohybují mezi třemi a sedmi miliony.

Společnost OpenAI stojící za populárními modely ChatGPT zvažuje revizi systému odměn poté, co přišla o několik klíčových zaměstnanců, které jim odlákala konkurence. Na odchody zareagovala také tím, že zaměstnancům nabídla více volna. Vedení se kromě toho snaží intenzivně komunikovat s pracovníky, kteří obdrželi nabídky od konkurence.

Meta provozující sociální sítě Instagram a Facebook podle šéfa OpenAI Sama Altmana nabídla některým inženýrům AI nástupní bonusy ve výši až 100 milionů dolarů. Šéf Mety Mark Zuckerberg je podle agentury Bloomberg zklamaný výkonem a přijetím nejnovějšího velkého jazykového modelu Meta Llama 4.

Nebyl to blackout, říká Palaščák

Leaders

Česko v pátek šokoval masivní výpadek elektrického proudu. Nešlo ale ani o přetížení sítě soláry, ani o kyberútok. Hlavně nepanikařit a nedělat předčasné závěry, říkají odborníci. Výhodu v takových situacích mají decentralizované systémy.

nst

Přečíst článek

V červnu Meta oznámila investici 15 miliard dolarů do start-upu ScaleAI a zároveň najala jeho generálního ředitele Alexandra Wanga, který povede nový tým pro vývoj obecné AI. Obecná AI označuje teoretický koncept umělé inteligence, která má za cíl replikovat kognitivní schopnosti člověka.

Výrazně rostou i mzdy na nižších úrovních. Výzkumní pracovníci zaměření na AI ve středním a vyšším managementu nyní u velkých technologických firem obvykle pobírají mezi 500 tisíci a dvěma miliony dolarů ročně. Pro srovnání, softwaroví inženýři bez specializace na AI si přijdou na 180 tisíc až 220 tisíc dolarů. OpenAI obecně nabízí vyšší mediánovou odměnu než Meta, i když její nejvyšší platové rozpětí je mírně nižší.

Trump škrtí výzkum. Vývoj léků může úplně zkolabovat, říká biochemik Hostomský

Leaders

Evropa má historickou šanci nalákat americké vědce, kteří čelí nejistotě kolem financování výzkumu ve Spojených státech. „V malém jsme zažili něco podobného už v době brexitu,“ řekl v rozhovoru pro Export.cz jeden z nejúspěšnějších českých vědeckých manažerů Zdeněk Hostomský, který vedl výzkum rakoviny v americké farmaceutické firmě Pfizer a šéfoval pražskému Ústavu organické chemie a biochemie (ÚOCHB). Řadu britských vědců se po brexitu podařilo zlákat i do Česka a v případě Američanů je to podle Hostomského nyní podobné.

Jan Žižka

Přečíst článek

Přestože peníze hrají zásadní roli, mnozí výzkumníci při výběru zaměstnavatele zohledňují také prestiž týmu, míru nezávislosti a smysluplnost práce. „Je tu vždy riziko, že v Metě nebudete pracovat na tak zajímavých problémech jako v DeepMind, OpenAI nebo Anthropicu,“ uvedl Firas Sozan z náborové firmy Harrison Clarke. Kromě technologických gigantů o AI experty stále častěji usilují i firmy z pojišťovnictví, zábavního průmyslu nebo finančních služeb.

Podle spoluzakladatele start-upu zaměřeného na AI Hugging Face Thomase Wolfa lze za plat jednoho inženýra v Silicon Valley najmout v Evropě tři až čtyři pracovníky na obdobné úrovni. To by podle FT zejména menší a méně známé firmy mohlo vést k tomu, že se budou obracet na tento trh. Zakladatel německého start-upu Aleph Alpha Jonas Andrulis upozornil, že kandidáti se navíc stále více zajímají i o etiku, dopad výzkumu na společnost nebo možnost publikovat své výstupy v odborných periodicích.

Měla to být win-win situace. Rusko potřebuje lidi a Jihoafričané práci. Jenže, lákání mladých žen na práci v Rusku má pochybné pozadí, ženy prý končí v továrnách na drony. Bude to řešit vláda JAR.

Jihoafrickou republiku (JAR) dlouhodobě trápí nedostatek práce. Nezaměstnaných je třetina. Mladým obyvatelům proto přišla vhod iniciativa zemí BRICS, které si vzájemně nabízejí práci. Nabídky Rusů ale vypadají pochybně, vláda podle Bloombergu bude šetřit aktivity jedné z firem, a sice zvláštní ekonomické zóny Alabuga v Tatarstánu. 

Jihoafrická kancelář BRICS Student Commission v lednu zveřejnila inzeráty na pracovní místa v oblasti stavebnictví a pohostinství v Alabuze, určená pro ženy ve věku 18 až 22 let. Inzerci na Instagramu a TikToku propagovali místní influenceři. Poté místní pobočka BRICS Women’s Business Alliance v květnu podepsala dohodu o dodání celkem 5,6 tisíce pracovníků pro Alabugu a stavební společnost Etalonstroi Ural. Do sdružení obchodní spolupráce BRICS kromě Ruska a JAR patří Čína, Indie a Brazílie. Rusko shání v chudších zemích zaměstnance, protože část jeho mužského kádru bojuje a umírá na frontě. 

Jenže, evidentně o žádné stavebnictví a pohostinství nejde. Objevily se totiž zprávy organizací, včetně Institutu pro vědu a mezinárodní bezpečnost (ISIS), které obviňují Alabugu z toho, že podvedla africké ženy, aby pracovaly v závodě montujícím kamikadze drony Šáhid 136. Podle ISIS jsou ženy pro tento specifický typ práce žádané - prý jsou spolehlivější než muži. 

Podle zdroje Bloombergu mohou úřady v Pretorii předvolat ruské diplomatické zástupce k podání vysvětlení. „Jihoafrická vláda aktivně vyšetřuje zprávy o zahraničních programech, které verbují Jihoafričany pod falešnými záminkami,“ uvedlo ministerstvo pro mezinárodní vztahy a spolupráci v reakci na dotazy.

Rusko láká mladé ze zahraničí na technické studium. Součástí je ale i montáž dronů používaných na Ukrajině

Politika

Rusko láká mladé lidi z Kyrgyzstánu i odjinud na studium techniky na prestižní škole v Tatarstánu. Jejich rodiče ovšem nevědí, že studenti polytechnické školy Alabuga také vyrábějí drony, které Rusko používá k útokům proti Ukrajině. Na svých internetových stránkách o tom píše Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL). Škola vznikla před několika lety ve zvláštní ekonomické zóně Alabuga ležící u města Jelabuga.

ČTK

Přečíst článek

Polovina dívek bez práce

Vyhlídka práce v Rusku je podle agentury skutečně atraktivní v zemi, kde je polovina žen mladších 34 let bez zaměstnání. V reklamě Alabugy se uvádí, že měsíční mzda může dosáhnout až 800 dolarů, což je v Jihoafrické republice slušný plat, ale výrazně méně než průměr v tatarském regionu. Pokud se potvrdí, že jsou ženy zneužívány k jiné práci, nebude to první případ. 

Agentura Associated Press v roce 2024 informovala, že některé africké ženy v závodě pracovaly proti své vůli. Navíc jde o velmi nebezpečné místo. Továrna na drony a hospodářská zóna Alabuga byly opakovaně bombardovány Ukrajinou, naposledy 9. srpna. Alabuga v současnosti staví obytné jednotky, které by mohly pojmout dalších 41 tisíc pracovníků, což podle ISIS naznačuje, že se výroba dronů rozšiřuje. 

Až dosud Alabuga cílila především na chudší africké země, jako je Burkina Faso a Etiopie. „Odhadujeme, že zhruba 90 procent žen, které do Alabugy přijedou, nakonec skončí v programu výroby dronů,“ řekl Spencer Faragasso, hlavní výzkumný pracovník washingtonského institutu ISIS. „Stavějí zbraně a jsou vystaveny přímému ohrožení, protože se tím stávají součástí války,“ dodal.

Rusové v Alabuze necílejí jen na ženy, ale také na studenty. A taktika je podobná. Rusko láká mladé lidi z Kyrgyzstánu i odjinud na studium techniky na prestižní škole v Tatarstánu. Jejich rodiče ovšem nevědí, že studenti polytechnické školy Alabuga také vyrábějí drony, které Rusko používá k útokům proti Ukrajině. Škola, která vznikla před několika lety, je ve zvláštní ekonomické zóně Alabuga ležící u města Jelabuga.