Úřad pro ochranu hospodářské soutěže uložil firmám O2 Czech Republic a Sherlog Technology pokuty v celkové výši více než 280 milionů korun. Podle antimonopolního úřadu si společnosti přes devět let rozdělovaly zákazníky a koordinovaly nabídky u služeb monitoringu vozidel. O2, které má zaplatit přes čtvrt miliardy, s rozhodnutím nesouhlasí a plánuje se bránit.
Americká vesmírná společnost SpaceX představila plán na vybudování nového obřího kosmodromu v jižní Louisianě. Investice má podle firmy dosáhnout nejméně 100 miliard dolarů (přes dva biliony korun) a základna má umožnit tisíce startů lodí Starship ročně.
Praha chce proměnit chátrající Brandejsův statek v Suchdole v nové gymnázium pro 408 studentů. Na rekonstrukci památkově chráněného areálu a dostavbu nových budov vypsala tendr s předpokládanou hodnotou 1,066 miliardy korun bez DPH.
Rusko se podle Kyjeva chystá doplnit armádu o dalších 300 tisíc mužů. Kreml ale mluví o „informační kachně“ a tvrdí, že jde o snahu destabilizovat zemi. Spekulace o nové mobilizaci přitom sílí ve chvíli, kdy se znovu řeší vysoké ruské ztráty a zpomalování postupu ruské armády na frontě.
Trump chystá další clo na Čínu. Peking podle něj zaplavuje svět levným zbožím. Podle agentury AP by nové clo mohlo činit 7,5 procenta.
Ještě nedávno byl Elon Musk Trumpovým poradcem, teď je americký prezident akcionářem jeho nejcennější vesmírné firmy. Trumpovo portfolio v červnu nakoupilo akcie SpaceX za více než milion korun. Investice přichází v době, kdy Trumpova administrativa přijímá rozhodnutí, která mohou mít na budoucnost dominantního hráče amerického kosmického průmyslu přímý dopad. Bílý dům se případné pochybnosti o střetu zájmů snaží rozptýlit tvrzením, že Trump své investiční portfolio neřídí a o jednotlivých nákupech nerozhoduje.
Bitcoin znovu výrazně ožívá. Největší kryptoměna poprvé od poloviny května překonala hranici 80 tisíc dolarů a ráno se obchodovala kolem 80 450 dolarů, tedy zhruba za 1,65 milionu korun. Od minulého týdne, kdy Donald Trump vyzval Kongres k přijetí jasnějších pravidel pro kryptoměny, bitcoin posílil už o 16 procent.
Německý průmysl začíná s obavami sledovat blížící se zimu. Plynové zásobníky jsou naplněné jen z necelých 51 procent, zatímco před rokem to bylo kolem 86 procent. Podle provozovatelů jsou zásoby pro tuto část roku nejnižší od roku 2011 a strojírenské firmy varují, že nedostatek nebo prudké zdražení plynu by pro ně znamenaly vážný problém.
Donald Trump dál vyostřuje obchodní konflikt s Kanadou. Od ledna chce zvýšit cla na dovoz kanadských automobilů a součástek z 25 na 50 procent, což může tvrdě zasáhnout úzce propojené dodavatelské řetězce mezi oběma zeměmi.
Minimální mzda by měla od příštího roku vzrůst z 22 400 na 24 900 korun a o rok později přibližně na 26 900 korun. S návrhem souhlasila tripartita, odbory ale požadují rychlejší růst a do roku 2029 chtějí nejnižší výdělek dostat až na polovinu průměrné mzdy.
Čechů, kterým na konci měsíce nezůstane z výplaty vůbec nic, přibývá. Jejich podíl letos vzrostl z devíti na 13 procent. Zároveň ale roste skupina domácností s výrazně větší finanční rezervou. Průzkum Provident Financial tak ukazuje stále větší rozdíly ve finanční kondici domácností.
Ropa od konce února zdražila zhruba o čtvrtinu, evropská nafta dokonce o více než 70 procent. Šest zemí EU proto tlačí na návrat windfall tax pro ropné firmy. Argument je jednoduchý: kdo na energetické krizi mimořádně vydělává, měl by podle nich více přispět na zmírnění jejích dopadů.
Ukrajina chce mír, ale odmítá se vzdát území požadovaného Moskvou, prohlásil prezident Volodymyr Zelenskyj při 35. výročí nezávislosti země. Zároveň vyzval spojence k další podpoře a Spojené státy k jednoznačnějšímu postoji vůči Rusku.
Evropská komise schválila pro Ukrajinu další vojenskou pomoc za 6,1 miliardy eur, tedy zhruba 147 miliard korun. Peníze mají směřovat hlavně na protivzdušnou a protiraketovou obranu, rakety, munici a radary v době, kdy Rusko zesiluje své útoky.
Premiér Andrej Babiš chce výrazně urychlit rozšiřování Evropské unie i Schengenu směrem na západní Balkán. Černá Hora by podle něj mohla vstoupit do EU už v roce 2028, Albánie o rok později, zatímco země regionu včetně Srbska by se měly do schengenského prostoru dostat ještě rychleji.
