Volby během pokračující války by podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského mohly zemi rozštěpit a představovaly by pro stát „cunami“. K hlasování je podle něj možné přistoupit až tehdy, pokud budou zajištěny bezpečné a demokratické podmínky pro vojáky, obyvatele frontových oblastí i miliony Ukrajinců v zahraničí.
Obchodní spor mezi Spojenými státy a Kanadou přerostl v otevřenou celní válku. Washington zavedl 50procentní clo na kanadské zboží za 20 miliard dolarů a Ottawa odpoví odvetnými tarify ve stejném objemu. „Ve válce se octnete, když jste napadeni. My jsme byli napadeni,“ prohlásil kanadský premiér Mark Carney.
Boom umělé inteligence naráží na další zdražování. Servery vybavené čipy Nvidia mají v řadě případů podražit o více než 15 procent kvůli prudkému růstu cen paměťových čipů. Vyšší náklady čekají i velké provozovatele datacenter, jako jsou Microsoft, Google či Oracle.
Ukrajinské údery na ruské rafinerie, sklady a logistická centra vyvolaly další ostrou reakci Moskvy. Vladimir Putin tvrdí, že Kyjev „vypustil džina z lahve“ a otevřel Pandořinu skříňku. Rusko podle něj odpoví útoky na citlivé části ukrajinské ekonomiky.
Ukrajina se v posledních týdnech potýká s nedostatkem střel pro protivzdušnou obranu a jen obtížně odráží ruské útoky balistickými raketami. Francouzský prezident Emmanuel Macron nyní slíbil Volodymyru Zelenskému urychlení dodávek další munice a vybavení.
Vláda dává přednost investicím před rychlým snižováním schodku. Andrej Babiš odmítá, že by rostoucí zadlužení Česka bylo problémem, a konsolidaci podmiňuje dokončením klíčové infrastruktury a posílením veřejných služeb. Ekonomové ale upozorňují, že v době růstu by měl stát naopak deficit snižovat.
Kolik vlastně Apple vydělává v Česku a kolik z toho nechá státu? Nová daňová zpráva firmy dává poprvé poměrně konkrétní odpověď. Zisk před zdaněním dosáhl téměř 785 milionů korun, daň z příjmů pak 173 milionů.
TikTok uzavírá ve Spojených státech spor o ochranu nezletilých uživatelů. Sociální síť a její čínský vlastník ByteDance zaplatí v rámci dohody 400 milionů dolarů, tedy zhruba 8,26 miliardy korun.
Volkswagen se chystá na další bolestivou fázi restrukturalizace. Šéf největší evropské automobilky Oliver Blume varuje, že situace je „více než kritická“ a firma musí výrazně snížit náklady, aby zůstala konkurenceschopná. Ve hře je podle Reuters zrušení až dalších 50 tisíc pracovních míst i vyčlenění některých divizí. Mateřskou společnost Škody Auto tlačí čínská konkurence, slabší zisky v Číně i americká cla.
Mark Zuckerberg přidal do svého majetku další mimořádnou nemovitost. Zakladatel a šéf společnosti Meta koupil na jihovýchodě Irska novogotický zámek Strancally z první poloviny 19. století. Hodnota historického sídla se podle The Irish Times odhaduje na 20 až 30 milionů eur, tedy přibližně 482 až 724 milionů korun.
Senát zamítl rozsáhlou novelu stavebního zákona, kterou řada senátorů označila za „paskvil“ nahrávající developerům a jdoucí proti zájmům obcí. Koalice ANO, SPD a Motoristů naopak tvrdí, že změny zrychlí povolování staveb. Spor tím nekončí – Sněmovna může senátní veto už v září přehlasovat.
Letošní vlny veder si v Německu vyžádaly přibližně 14 tisíc obětí, nejvíce za dobu sledování. Institut Roberta Kocha přitom upozorňuje, že skutečný počet může být ještě vyšší. Nejvíce horko dopadlo na seniory a kritický byl závěr června, kdy v zemi padl teplotní rekord 41,8 stupně Celsia.
Tradiční výrobce pracovní a armádní obuvi Prabos ze Slavičína může přejít pod kontrolu polské skupiny Arlen. Ta chce od hlavního akcionáře Juraje Vozára ve dvou krocích získat přes 75 procent akcií za zhruba 195 milionů korun. Obě firmy už spolupracovaly na tendrech pro polskou armádu.
České výdaje na obranu příští rok výrazně vzrostou. Ministerstvo obrany má podle ministra Jaromíra Zůny hospodařit se 191 miliardami korun, tedy zhruba o 36 miliardami více než letos. Česko tím má splnit závazek vydávat na obranu dvě procenta HDP. Peníze mají mířit hlavně do modernizace armády, náboru vojáků a splátek už rozběhnutých projektů.
Americký prezident vyhlásil Íránu „ekonomickou válku“ a pohrozil tvrdými hospodářskými důsledky zemím, jejichž banky, firmy, letiště nebo úřady by Íránu poskytly jakoukoli formu podpory.
