Umělá inteligence mění kybernetické útoky v rychlejší a nebezpečnější hru. Podle experta Freda Streeflanda už útočníci díky AI snadněji hledají slabiny, vyrábějí škodlivý software i připravují phishing nebo deepfake obsah. Firmy přitom často riskují samy, když nové nástroje zavádějí rychleji než jejich zabezpečení.
Strnadova CSG pokračuje v expanzi. Český zbrojařský holding navýšil podíl v německé Alzchem Group, která vyrábí látky pro munici. Český miliardář v ní drží už zhruba 20procentní podíl včetně expozice přes finanční kontrakty.
Airbus zahájil testy letounu A350-1000ULR, který má nabídnout nejdelší dolet na světě. Dálkový speciál má zvládnout až 22 hodin letu bez přestávky. Cesta mezi Austrálií a Evropou by se tak mohla zkrátit až o čtyři hodiny. Australský Qantas si už objednal dvanáct strojů, první má převzít příští rok.
Rumunsko podepsalo s německým Rheinmetallem jednu z největších zbrojních zakázek posledních let. Za 5,7 miliardy eur nakoupí obrněná vozidla Lynx, protivzdušnou obranu, munici i další komponenty.
Donald Trump podle serveru Axios ostře zasáhl do izraelských plánů v Libanonu. V telefonátu s Benjaminem Netanjahuem měl křičet, že premiér eskaluje konflikt, ohrožuje jednání s Íránem a bez americké podpory by skončil ve vězení.
Šéf UniCredit Andrea Orcel pokračuje ve snaze získat Commerzbank. Zvýšením podílu těsně nad 30 procent chce svého německého konkurenta přimět k zahájení rozhovorů o fúzi. Proti transakci je ale německá vláda, která vlastní v Commerzbank více než 12 procent akcií.
Největší evropská ekonomika čelí nepříjemnému sociálnímu trendu. Podíl Němců ohrožených chudobou stoupl na 16,1 procenta a sociální organizace varují vládu před škrty v dávkách.
Spojené státy zvažují rozšíření jaderného štítu NATO v Evropě. Podle Financial Times se v důvěrném režimu jedná o možnosti rozmístit americké letouny schopné nést jaderné zbraně i v dalších spojeneckých zemích. Zájem má Polsko a část Pobaltí, tedy státy na východním křídle aliance, které nejvíc tlačí rostoucé obavy z Ruska.
ČEZ udělal důležitý krok k nové podobě celé skupiny a podle analytiků i k možnému zestátnění. Akcionáři schválili vyčlenění prodeje, distribuce, tradingu a energetických služeb do nové dceřiné firmy, která má vzniknout během několika týdnů. Skupina si v ní ponechá většinu, část ale může nabídnout investorům a získané peníze využít i pro případný výkup minoritních akcionářů.
Evropa se před summitem NATO snaží napravit vztahy s Donaldem Trumpem a ukázat, že bere obranu kontinentu vážně. Friedrich Merz proto chystá schůzku největších evropských hráčů, která má připravit společný vzkaz Washingtonu. V sázce nejsou jen výdaje na obranu, ale i americká vojenská přítomnost v Evropě.
Írán omezuje komunikaci se Spojenými státy a znovu zvyšuje tlak na Izrael. Podle agentury Tasním zastavil nepřímý dialog přes prostředníky kvůli údajnému porušování příměří v Libanonu a dalším izraelským krokům v regionu.
Spor mezi vládou a prezidentem o summit NATO dál nemá jasné řešení. Kabinet měl rozhodnout 8. června, premiér Andrej Babiš ale naznačil možný odklad a do hry se vrací kompromis, podle něhož by do Ankary jeli on i Petr Pavel. Právě tam se přitom bude řešit jedno z nejcitlivějších témat pro Česko: obranné výdaje a tlak spojenců na jejich navýšení.
Polsko si začíná říkat o místo v nejužší ekonomické špičce Evropy. Vláda ve Varšavě staví své ambice na rychlejším růstu než zbytek unie, odolnosti vůči zpomalování i snaze posílit vlastní technologie, energetiku a export. Ministr financí Andrzej Domański tvrdí, že kdo dnes investuje v Polsku, sází na jeden z nejsilnějších růstových příběhů kontinentu.
Německá vláda se po roce ocitá pod sílícím tlakem. Kancléř Friedrich Merz čelí rekordně nízké důvěře, uvnitř CDU se podle médií mluví o možné výměně a do toho dál roste podpora krajně pravicové AfD. Konzervativci sice spekulace odmítají, otázka Merzovy budoucnosti už ale visí nad Berlínem.
Ruská vláda poprvé od začátku invaze na Ukrajinu zakázala vývoz leteckého paliva, a to až do konce listopadu, vyplývá z pondělního vládního komuniké. Půlroční zákaz má podle vlády zajistit „stabilitu na domácím trhu“. Omezení souvisí s nálety ukrajinských dronů na ruské rafinerie, soudí nezávislá média.
