Evropská komise schválila pro Ukrajinu další vojenskou pomoc za 6,1 miliardy eur, tedy zhruba 147 miliard korun. Peníze mají směřovat hlavně na protivzdušnou a protiraketovou obranu, rakety, munici a radary v době, kdy Rusko zesiluje své útoky.
Premiér Andrej Babiš chce výrazně urychlit rozšiřování Evropské unie i Schengenu směrem na západní Balkán. Černá Hora by podle něj mohla vstoupit do EU už v roce 2028, Albánie o rok později, zatímco země regionu včetně Srbska by se měly do schengenského prostoru dostat ještě rychleji.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj odmítl, že by se Kyjev podílel na zničení plynovodů Nord Stream v roce 2022, a tvrdí, že Ukrajina s vyšetřovateli spolupracuje. Německé úřady ale dál prověřují možnou ukrajinskou stopu a kvůli podezření z účasti na sabotáži jsou ve vazbě dva Ukrajinci.
Obchodní válka mezi Spojenými státy a Kanadou vstoupila do nové a nebezpečnější fáze. Premiér Mark Carney odmítl další ústupky, odešel od jednacího stolu a odpověděl na Trumpova cla vlastními protiopatřeními. Kanadská média krok popisují jako politický risk, ale zároveň jako odmítnutí dohody, která by Ottawě přinesla hlavně další ústupky.
Volby během pokračující války by podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského mohly zemi rozštěpit a představovaly by pro stát „cunami“. K hlasování je podle něj možné přistoupit až tehdy, pokud budou zajištěny bezpečné a demokratické podmínky pro vojáky, obyvatele frontových oblastí i miliony Ukrajinců v zahraničí.
Obchodní spor mezi Spojenými státy a Kanadou přerostl v otevřenou celní válku. Washington zavedl 50procentní clo na kanadské zboží za 20 miliard dolarů a Ottawa odpoví odvetnými tarify ve stejném objemu. „Ve válce se octnete, když jste napadeni. My jsme byli napadeni,“ prohlásil kanadský premiér Mark Carney.
Boom umělé inteligence naráží na další zdražování. Servery vybavené čipy Nvidia mají v řadě případů podražit o více než 15 procent kvůli prudkému růstu cen paměťových čipů. Vyšší náklady čekají i velké provozovatele datacenter, jako jsou Microsoft, Google či Oracle.
Ukrajinské údery na ruské rafinerie, sklady a logistická centra vyvolaly další ostrou reakci Moskvy. Vladimir Putin tvrdí, že Kyjev „vypustil džina z lahve“ a otevřel Pandořinu skříňku. Rusko podle něj odpoví útoky na citlivé části ukrajinské ekonomiky.
Ukrajina se v posledních týdnech potýká s nedostatkem střel pro protivzdušnou obranu a jen obtížně odráží ruské útoky balistickými raketami. Francouzský prezident Emmanuel Macron nyní slíbil Volodymyru Zelenskému urychlení dodávek další munice a vybavení.
Vláda dává přednost investicím před rychlým snižováním schodku. Andrej Babiš odmítá, že by rostoucí zadlužení Česka bylo problémem, a konsolidaci podmiňuje dokončením klíčové infrastruktury a posílením veřejných služeb. Ekonomové ale upozorňují, že v době růstu by měl stát naopak deficit snižovat.
Kolik vlastně Apple vydělává v Česku a kolik z toho nechá státu? Nová daňová zpráva firmy dává poprvé poměrně konkrétní odpověď. Zisk před zdaněním dosáhl téměř 785 milionů korun, daň z příjmů pak 173 milionů.
TikTok uzavírá ve Spojených státech spor o ochranu nezletilých uživatelů. Sociální síť a její čínský vlastník ByteDance zaplatí v rámci dohody 400 milionů dolarů, tedy zhruba 8,26 miliardy korun.
Volkswagen se chystá na další bolestivou fázi restrukturalizace. Šéf největší evropské automobilky Oliver Blume varuje, že situace je „více než kritická“ a firma musí výrazně snížit náklady, aby zůstala konkurenceschopná. Ve hře je podle Reuters zrušení až dalších 50 tisíc pracovních míst i vyčlenění některých divizí. Mateřskou společnost Škody Auto tlačí čínská konkurence, slabší zisky v Číně i americká cla.
Mark Zuckerberg přidal do svého majetku další mimořádnou nemovitost. Zakladatel a šéf společnosti Meta koupil na jihovýchodě Irska novogotický zámek Strancally z první poloviny 19. století. Hodnota historického sídla se podle The Irish Times odhaduje na 20 až 30 milionů eur, tedy přibližně 482 až 724 milionů korun.
Senát zamítl rozsáhlou novelu stavebního zákona, kterou řada senátorů označila za „paskvil“ nahrávající developerům a jdoucí proti zájmům obcí. Koalice ANO, SPD a Motoristů naopak tvrdí, že změny zrychlí povolování staveb. Spor tím nekončí – Sněmovna může senátní veto už v září přehlasovat.
