Volby nepředstavují jenom nové rozdělení moci ve státě. Jsou také důležitým zdrojem informací o nás všech a našich sousedech. Podstatné zjištění je například to, že se Češi stále hodně bojí Ruska. Další je zajímavější – v poslaneckých lavicích zasedne nejvyšší počet žen. A do třetice: Češi mají rádi velké partaje.
Do Sněmovny letos podle průzkumů voličských preferencí míří sedm volebních uskupení. Pokud všechny uspějí, počet poslaneckých klubů se pravděpodobně zvýší o dva v porovnání se současným stavem. Nejvyšší podporu kolem 30 procent má dlouhodobě opoziční hnutí ANO, které je očekávaným vítězem voleb. Naopak nejnižší preference mají Motoristé sobě a hnutí Stačilo! s komunisty a sociálními demokraty, kteří se drží poměrně těsně nad pětiprocentní hranicí pro vstup do Sněmovny.
Sněmovní volby by v září vyhrálo ANO na prvním místě s 33 procenty před druhou koalicí Spolu (ODS, KDU-ČSL, TOP 09) s 19,5 procenta. Vyplývá to z aktuálního modelu agentury Kantar pro Českou televizi. Oproti srpnovému modelu ANO mírně zvýšilo náskok na Spolu, hnutí STAN zvýšilo podíl hlasů na 13 procent a Piráti a SPD se dostali na stejný podíl - 9,5 procenta. Změny v podílech proti srpnu jsou ale na úrovni statistické chyby. Do Sněmovny by se v září ještě dostali Motoristé a Stačilo! shodně s šesti procenty.
Když jsme převzali odpovědnost, trh s bydlením byl v krizi, praví předvolební manifest Spolu. Vládní koalice podle svých slov udělala to, že „zrychlila přípravu staveb, připravila podmínky pro družstevní a dostupné nájemní byty na státních pozemcích.“ Bydlení se stalo jedním z klíčových témat voleb.
Projekt newstream.cz Předvolební audit pokračuje profilem Kateřiny Konečné, šéfky hnutí Stačilo!, které je volebním vehiklem komunistů a dalších partají. Jaké šance falešná koalice má? A co Kateřinu Konečnou vedlo do bodu, kdy de facto likviduje tradiční komunistickou stranu?
Pokud by hnutí Stačilo! svůj program kompletně prosadilo tak, že by byl platný trvaleji, vyjde to v nadcházejících letech veřejné rozpočty ČR dohromady na stovky miliard korun dodatečných výdajů navíc, tedy oproti stavu, kdy program hnutí Stačilo! realizován nebude. Stěžejním důvodem tohoto poměrně výrazného navýšeného nárůstu nároku na veřejné rozpočty je snížení věku odchodu do důchodu na 63 let. Pokud by tato hranice platila univerzálně, bude mít Česko společně s Francií nejnižší věk odchodu do důchodu v celé EU. Přitom není náhodné, že zrovna Francie se nyní potýká s vysokými deficity veřejných financí a její zadlužení se ocitlo na stěží udržitelné trajektorii. Rating dluhopisů francouzské vlády je v očích agentury Fitch poprvé v historii horší než rating ČR, přesto, že Francie platí eurem.
Před volbami roste politikům tlak, vzniká spousta sporů. Do svobodných voleb vstupuje i moc soudní, a dokonce i státní úřady. Má to tak být? Dva příklady z poslední doby.
Sněmovní volby by v srpnu vyhrálo hnutí ANO se ziskem 30,5 procenta hlasů. Od července si ale o 2,5 procentního bodu pohoršilo, uvádí volební model agentury Median. Druhá koalice Spolu zůstala na 19,5 procenta, hnutí SPD s podporou dalších stran na 14 procentech a hnutí STAN 11 procentech. Hnutí Stačilo! si polepšilo na devět procent, Piráti klesli o procentní bod na 6,5 procenta a Motoristé byli na pěti procentech, což je hranice nutná pro vstup do Sněmovny.
Zatímco koaliční strany zahájily předvolební kampaň do sněmovních voleb ve větší míře až později na jaře, opoziční subjekty ji vedou čtyři roky nepřetržitě a relativně brzy intenzitu stupňovaly. Rozdíl byl podle vedoucího katedry politologie brněnské Masarykovy univerzity Otty Eibla citelně znát v létě, kdy se někteří politici místo dovolené setkávali s voliči. V kampani vnímá větší míru hrubosti. Voliči přitom takové chování netrestají, spíše naopak, řekl Eibl.
Čtyřiašedesátiletý muž v pondělí na předvolebním mítinku ANO v Dobré na Frýdecko-Místecku udeřil šéfa opozičního hnutí Andreje Babiše francouzskou holí do hlavy. Jméno obce je příznačné. Přestože násilí na politicích odsuzujeme, Babišovi se dostalo rukou bezejmenného občana požehnání. Mohl se v péči lékařů, nic se mu samozřejmě nestalo, na chvíli zamyslet. Agresor prý jednal ve zkratu, vadí mu prý lži politiků. Třeba to byla požehnaná rána budoucímu premiérovi.
Hnutí Stačilo! vytvořilo podle krajského soudu v Brně pro podzimí sněmovní volby nepřiznanou koalici a porušuje zákon. Registraci jeho kandidátky ale nezrušil, protože zákon stejným způsobem obcházejí i jiné strany. Vyplývá to z usnesení, které dnes soud zveřejnil na úřední desce. Týká se návrhů na zrušení registrace kandidátní listiny Stačilo! na Vysočině, které podalo hnutí Česká republika na 1. místě! a strana Volt Česko. Mluvčí Voltu Duy Hoang Do řekl, že právníci nyní rozhodnutí soudu i předchozí rozhodnutí soudů analyzují a k situaci se vyjádří ve čtvrtek. Reakci Stačilo! zjišťujeme.
Stále více zaměstnanců v ČR zajímá informace, kolik bere💰 jejich kolega. Letos je to 6️⃣2️⃣ procent, což je meziroční nárůst o pět procentních bodů. Skoro tři čtvrtiny lidí ví nebo alespoň tuší, kolik bere jejich kolega. Vyplývá to z průzkumu, který uskutečnila agentura Ipsos pro Provident Financial mezi tisícovkou respondentů.
Nepravomocně odsouzený manažer Antonio Koláček se nově hájí tím, že klíčový důkaz v kauze privatizace Mostecké uhelné společnosti (MUS) je zmanipulovaný. Odkazuje při tom na závěry analytičky, podle níž DVD💿 předané švýcarskými úřady do českého trestního spisu nese stopy úprav ve photoshopu a má smazaná metadata, takže nelze ověřit původní podobu dokumentů ani historii jejich změn. Uvedl to Koláčkův advokát Pavel Staněk.
Americký prezident Donald Trump pohrozil Íránu úplným zničením v reakci na veřejné výzvy k jeho zabití, které zazněly na pohřbu íránského duchovního vůdce Alího Chamaneího, informovala agentura AP. Armáda Spojených států podle Trumpa dostala patřičné rozkazy.
Kubu v pátek postihl v tomto týdnu už druhý celostátní výpadek dodávek elektrické energie, informovaly agentury. Na karibském ostrově se bez elektřiny ocitlo na 🔟 milionů lidí. Kuba se potýká s několikahodinovými a v poslední době i vícedenními výpadky dodávek elektřiny již měsíce.
Počet obětí dvou zemětřesení, která 24. června zasáhla Venezuelu, přesáhl hranici 4️⃣0️⃣0️⃣0️⃣. Informoval o tom v pátek místního času předseda venezuelského parlamentu Jorge Rodríguez. Podle něj zemřelo 4118 lidí a 16 740 bylo zraněno. Předchozí bilance ze čtvrtka uváděla 3889 mrtvých.