
Median: Volby by vyhrálo ANO s 32 procenty, oslabili Starostové a Spolu
PolitikaDo Sněmovny by těsně prošla i hnutí Stačilo! a Motoristé sobě se shodným ziskem 5,5 procenta.
Do Sněmovny by těsně prošla i hnutí Stačilo! a Motoristé sobě se shodným ziskem 5,5 procenta.
Poslanci budou ve středu pokračovat v jednání o vyslovení nedůvěry koaliční vládě Petra Fialy, které vyvolalo opoziční ANO kvůli aféře s miliardovým darem v bitcoinech ministerstvu spravedlnosti. Hlasování se očekává ve večerních hodinách. Při ukončení úvodního jednacího dne chtěly vystoupit tři desítky poslanců. Je v podstatě zřejmé, že kabinet také čtvrtému opozičnímu pokusu o své svržení odolá. Opozice v podobě ANO, SPD a tentokrát i Pirátů nemá pro schválení návrhu na vyslovení nedůvěry kabinetu dost hlasů.
Podle červnového modelu agentury NMS Market Research by volby do Poslanecké sněmovny vyhrálo hnutí ANO. Jeho podpora by podobně jako v květnu činila 30,5 procenta.
Existuje docela velké riziko, že příští Sněmovna po říjnových volbách bude hodně rozdrobená. Poslanecké kluby se stanou nestabilní a budou se z nich „odlupovat“ jednotliví poslanci. Lze tak usuzovat z toho, jak se skládají do voleb koalice a pseudokoalice různých stran a poměrně solitérních jednotlivců. Ve výsledku by se rozjel jiný typ politické hry.
Bitcoinová kauza bývalého ministra spravedlnosti Pavla Blažka (ODS) způsobila poprask na české politické scéně. Opozice se toho nyní snaží využít a požaduje demisi koaličního kabinetu.
Pokud by se stal poslancem českého Parlamentu, mandát europoslance by mu po zvolení zanikl. Preference strany spadly v posledních týdnech pod pětiprocentní hranici nutnou pro vstup do Sněmovny.
Hnutí ANO v aktuálním volebním modelu agentury STEM získalo 32,3 procenta hlasů voličů, koalice Spolu tvořená ODS, TOP 09 a lidovci 20,7 procenta a hnutí SPD 12,6 procenta. Podpora těchto stran se oproti předchozímu modelu příliš nezměnila.
Do Sněmovny by prošli také zástupci SPD, STAN, Pirátů a uskupení Stačilo!. Podpora Motoristů sobě dále klesla.
Novým německým kancléřem se stal předseda Křesťanskodemokratické unie (CDU) Friedrich Merz. Poslanci Spolkového sněmu jej odpoledne zvolili až v druhém kole hlasování. Prezident Frank-Walter Steinmeier mu následně předal jmenovací dekret. V dopoledním prvním kole hlasování ve Spolkovém sněmu Merz ještě potřebnou většinu 316 hlasů nezískal, v tajném hlasování ho podpořilo jen 310 poslanců. Strany budoucí koaliční vlády - konzervativní unie CDU/CSU a sociální demokracie (SPD) - mají přitom 328 poslanců. Merz nyní složí slavnostní přísahu, prezident následně jmenuje i členy jeho kabinetu.
V České republice jsou více než tři miliony lidí, kteří se nechystají k letošním sněmovním volbám. Mezi takzvané chronické nevoliče, kteří nechodí k téměř žádným volbám, patří méně než polovina z nich. Zbylí se volbám nevyhýbají, letos ale jít nechtějí, případně váhají. Jako důvod nejčastěji uvádějí, že nemají koho volit, všechny možnosti považují za stejně špatné a politikům nevěří. Vyplývá to z průzkumu agentury STEM/MARK ve spolupráci s Českou televizí.
Předvolební průzkumy kdysi bývaly zajímavým vhledem do duše národa. Dokud se s nimi pracovalo jako se šafránem, mohly jsme je brát vážně, i když se mýlily. V současnosti jsou spíše součástí kampaní politických stran. A nic to neukazuje lépe než to, jak se k průzkumům chovají tři nejsilnější uskupení v zemi. Tedy ANO, SPOLU a SPD. Tak se na to podívejme detailněji.