Zbrojařské akcie v Evropě lámou historická maxima a Czechoslovak Group (CSG) toho chce využít. Skupina plánuje vstup na amsterodamskou burzu v době, kdy investoři sázejí na obranný průmysl víc než kdy dřív. Hlavními katalyzátory jsou Donald Trump, NATO a napětí kolem Grónska. Strnadovo načasování se zdá dokonalé.
Skupina Czechoslovak Group (CSG) podnikatele Michala Strnada získala mnohamiliardový kontrakt na dodávky malorážové munice pro ministerstvo obrany státu z jihovýchodní Asie. Jméno zákazníka, typ munice ani objem firma nezveřejnila z bezpečnostních důvodů.
Zbrojařský magnát Michal Strnad, šéf skupiny CSG a jeden z nejagresivnějších českých investorů posledních let, pokračuje ve své tiché, ale vytrvalé expanzi do luxusního ubytovacího byznysu. Poté, co letos získal zhruba třetinový podíl v pražském hotelovém paláci Four Seasons, se podle informací serveru Seznam Zprávy, zaměřil na další pražskou ikonu: hotel Augustine na Malé Straně.
Tržby 100 největších výrobců zbraní na světě v loňském roce vzrostly o 5,9 procenta na rekordních 679 miliard dolarů (14,1 bilionu korun). Poptávku podpořily války na Ukrajině a v Pásmu Gazy a růst vojenských výdajů jednotlivých zemí. Nejvyšší růst ze všech firem v žebříčku přitom zaznamenala česká společnost Czechoslovak Group, jejíž tržby vzrostly o 193 procent, částečně kvůli vládnímu projektu na dodávku dělostřeleckých granátů pro Ukrajinu, vyplývá ze zprávy, kterou zveřejnil Stockholmský mezinárodní ústav pro výzkum míru.
Jedním z méně očekávaných důsledků ruské války na Ukrajině je globální nedostatek výbušniny TNT. Ta je přitom klíčová pro řadu průmyslových odvětví, včetně těžby, stavebnictví či energetiky. Podle stanice CNBC může několikanásobný nárůst ceny TNT v USA zdražit stavební projekty, energie i spotřební zboží – například mobilní telefony.
Ještě před pár lety hledala herce do reklam. Dnes vyrábí zbraně, které zasahují cíle tisíce kilometrů daleko. Příběh ukrajinské Fire Point ukazuje, jak válka proměnila celé odvětví i žebříček průmyslových obrů.
Slovenská firma Gevorkyan založila dceřinou firmu Gevorkyan Force Defense (G-FD), která se bude výhradně zaměřovat na zbrojní průmysl. Nová společnost je plně řízena mateřskou firmou a vznikla na základě dlouholeté spolupráce v oblasti vývoje a výroby komponentů pro obranný sektor.
Investice do technologických titulů zdaleka nejsou u konce. Potvrzuje to nový plán vlivného fondu Andreessen Horowitz, který plánuje do nových technologií napumpovat deset miliard dolarů. Vedle umělé inteligence se přitom chce zaměřit také na zbrojní inovace.
Serge Damian dostal před lety velký úkol. Měl pro nadnárodní skupinu CSG připravit první ESG report. Tehdy CSG naskočilo na trend udržitelnosti. V současnosti jsou data, která dokázal ve skupině najít, setřídit a interpretovat, zcela zásadní pro investory i fungování konkrétních firem. „Čím dál více lidí u nás vidí, že to není diktát, ale svého druhu audit pro řízení rizik,“ říká Damian.
Rostoucí geopolitické napětí žene obranné rozpočty států na rekordní úrovně. Spojené státy chtějí od roku 2026 investovat bilion dolarů ročně, Evropa letos vydá na obranu 382 miliard eur. Do roku 2030 má počet evropských vojáků vzrůst o čtvrtinu na 1,9 milionu. Na tento trend reagují i čeští investoři. Společnosti J&T a WOOD & Company představily nový společný fond J&T WOOD Defense.
Sněmovna opět přerušila debatu o vyslovení důvěry vládě, kterou zahájila v úterý odpoledne. Pokračovat bude ve čtvrtek. Diskuse včetně vystoupení členů vlády trvala zatím 19 hodin. Do rozpravy dnes zůstalo přihlášeno ještě 24 poslanců z původních šesti desítek.
Dánsko, Grónsko a Spojené státy se stále neshodnou v základních věcech v souvislosti s Grónskem, uvedl po jednání s americkými činiteli dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen na tiskové konferenci ve Washingtonu. Dodal, že vznikne pracovní skupina na vysoké úrovni, která se poprvé setká v příštích týdnech.
Sněmovní debata k důvěře vládě Andreje Babiše (ANO) trvá zhruba 18 hodin čistého času od úterního zahájení. U řečniště se ve středu odpoledne a večer střídali opoziční poslanci, kteří zdůvodňovali, proč kabinet ANO, SPD a Motoristů podpořit nemohou. Diskusi rozvířil ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO), který se pustil do pirátských poslanců.
Evropské akcie uzavřely středeční obchodování na maximu 🔝. Panevropský index STOXX Europe 600 se zvýšil o 0,18 procenta na rekordních 611,56 bodu. Zisky zaznamenaly chemické a zdravotnické firmy. Po 11denním růstu ale oslabil index německých akcií DAX.
Spojené státy formálně povolily ✅ Nvidii prodávat do Číny její pokročilé čipy umělé inteligence (AI). V úterý to oznámilo americké ministerstvo obchodu. Americká vláda dříve jejich vývoz omezovala, což zdůvodňovala obavami, že by mohly čínskému technologickému průmyslu a armádě poskytnout výhodu nad USA.
Číst více
Druhá fáze dvacetibodového plánu prezidenta Donalda Trumpa na ukončení války v Pásmu Gazy byla zahájena, napsal na síti X prezidentův zvláštní zmocněnec Steve Witkoff. Zaměří se na odzbrojení a demilitarizaci, vznik palestinské technokratické vlády spravující Pásmo Gazy a obnovu této oblasti.
Japonský jen ve středu oživil z 18měsíčního minima vůči dolaru 💹, protože japonští činitelé varovali před možnou intervencí na podporu domácí měny. Ta se dostala pod tlak kvůli obavám z uvolněnější rozpočtové i měnové politiky v Japonsku. Kolem 17:00 SEČ dolar vůči jenu ztrácel asi 0,6 procenta na 158,2 jenu. V noci na dnešek přitom vystoupil až na 159,45 jenu, nejvýše od července 2024.
Pražská burza oslabila 📉, index PX dnes zavřel se ztrátou 0,31 procenta na 2734,99 bodu. Dolů ho táhly především cenné papíry energetické společnosti ČEZ či Komerční banky, ztratila i pojišťovna VIG či nápojářská Kofola. Naopak se ziskem uzavřely dnešní obchodování Erste Bank, Moneta Money Bank, zbrojařská firma Colt CZ nebo plzeňské strojírny Doosan Škoda Power.
Americký dolar 💵 mírně oslabuje vůči euru 💶, pozornost investorů se nadále soustředí na vývoj měnové politiky americké centrální banky (Fed). Jednotná evropská měna připisovala zhruba 0,2 procenta a pohybovala se v těsné blízkosti 1,1660 dolaru.
Snahy amerického prezidenta Donalda Trumpa získat Grónsko schvaluje 17 procent Američanů. Dnes to s odvoláním na průzkum společnosti Ipsos uvedla agentura Reuters. Většina republikánů i demokratů se staví proti použití vojenské síly k nabytí ostrova a více než polovina respondentů věří, že Trumpovy kroky mohou ohrozit NATO.
Číst více