Ještě nedávno se čtyřprocentní úrok na spořicím účtu vyjímal. Teď už bankám přestává stačit. Podzim přinesl další přepisování sazebníků, čtyřprocentních nabídek přibývá a nejvyšší úročení už dosahuje dokonce 5,2 procenta ročně. Banky přitom o úspory klientů svádějí stále ostřejší boj. Kde vám v listopadu dají nejvíc a jaké háčky se za lákavými úroky skrývají?
Regulace hypotečních sazeb není v Evropě nic výjimečného a příklady Francie či Chorvatska ukazují, že stát může bankám nastavit limity. Česko by teoreticky nemuselo zastropovat jen konečné úroky, ale mohlo by regulovat také bankovní marže a navázat je například na tržní cenu peněz, píše ve svém komentáři hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda. Takový zásah by však mohl mít i vedlejší efekty, od horší dostupnosti úvěrů po další tlak na ceny nemovitostí.
Divíte se, že na vás samoobslužná pokladna v obchodě sama zavolala prodavače? Důvod je jednoduchý: chcete si koupit láhev vína a někdo musí ověřit, že už vám bylo 18 let. Jak by to šlo udělat jinak, v rozhovoru vysvětluje Marek Růžička, výkonný ředitel společnosti Bankovní identita.
Hypotéky v Česku znovu zdražují. Průměrná sazba nových úvěrů v září vzrostla na 5,1 procenta a proti loňsku je o více než půl procentního bodu výše. Vyšší sazby spolu s rostoucí výší úvěrů zvedly průměrnou měsíční splátku oproti loňským hodnotám o 3900 korun.
Držte si peněženky. Povolenky ETS 2 definitivně prošly a od roku 2028 se začnou propisovat do cen benzínu, nafty, plynu i uhlí. Andrej Babiš přitom ještě nedávno hlasitě sliboval, že je Česko nezavede. Po finálním rozhodnutí je ale z vlády slyšet hlavně ticho. Více v ekonomickém diáři Pavla Párala.
Reforma penzijního spoření míří v Poslanecké sněmovně do druhého čtení. Lepší penzijko má mimo jiné snížit poplatky za správu penzijních fondů, proti čemuž mají penzijní společnosti zásadní výhrady. Pokud by nová pravidla platila už letos, šest z devíti penzijních společností by podle šéfa KB Penzijní společnosti Jiřího Šperla skončilo ve ztrátě.
Penzijní společnosti varují, že připravovaná reforma třetího pilíře může mít opačný efekt, než vláda očekává. Snížení poplatků podle nich omezí schopnost fondů získávat nové klienty i aktivně investovat a během tří let může ze systému naopak zmizet až milion lidí. Asociace penzijních společností proto představila vlastní návrh, který má podle ní zachovat motivaci fondů k vyšším výnosům.
Češi mají stále vyšší představu o tom, kolik potřebují mít stranou pro případ nenadálých výdajů. Za minimální finanční rezervu dnes považují 88 tisíc korun, tedy o 20 tisíc více než před půl rokem. Současně roste počet lidí, kteří se obávají zhoršení své finanční situace, úplně bez rezerv je ale méně Čechů než dříve.
Zdvojnásobení státního příspěvku pro mladé je podle šéfa KB Penzijní společnosti Jiřího Šperla krok správným směrem, samo o sobě ale problémy třetího pilíře nevyřeší. Češi začínají spořit pozdě, odkládají málo a značná část peněz stále zůstává v příliš konzervativních fondech. V rozhovoru pro Newstream Šperl vysvětluje, proč by mladí měli do penzijka vstupovat už při nástupu do práce, proč by pomohl systém automatického zapojení s možností vystoupit a jakou roli mohou sehrát zaměstnavatelé.
Delší život a méně předvídatelná kariéra mění způsob, jakým lidé vydělávají, spoří i splácejí. Banky, pojišťovny a další finanční instituce se budou muset přizpůsobit klientům, kteří střídají zaměstnání, mají více zdrojů příjmů nebo část života věnují péči o blízké. Tradiční model založený na stabilní výplatě a jasném odchodu do důchodu totiž stále méně odpovídá realitě.
Děti platí mobilem a nakupují na internetu stále dříve, finančním důsledkům svých rozhodnutí ale nemusí rozumět. Téměř pětina žáků prvních ročníků středních škol nedosáhla v testu České školní inspekce ani minimální úrovně znalostí. S finanční gramotností má pomoci nová bezplatná aplikace Money Monsters, která děti učí prostřednictvím her a situací z běžného života.
