Risk Radar pojišťoven má lidem pomoci při prevenci pojistných událostí. Momentálně signalizuje zvýšené riziko, které je dáno hlavně eventuálními změnami legislativy a dopravní situací na začátku školního roku.
Evropa vstupuje do topné sezony s dražším plynem a nejistým výhledem. Zemní plyn je na velkoobchodních trzích zhruba dvakrát dražší než před rokem a rizikem zůstává stav evropských zásobníků i geopolitické napětí. Českým domácnostem se proto může vyplatit cenu plynu na příští jeden až dva roky zafixovat.
Minimální mzda by měla od příštího roku vzrůst z 22 400 na 24 900 korun a o rok později přibližně na 26 900 korun. S návrhem souhlasila tripartita, odbory ale požadují rychlejší růst a do roku 2029 chtějí nejnižší výdělek dostat až na polovinu průměrné mzdy.
Čechů, kterým na konci měsíce nezůstane z výplaty vůbec nic, přibývá. Jejich podíl letos vzrostl z devíti na 13 procent. Zároveň ale roste skupina domácností s výrazně větší finanční rezervou. Průzkum Provident Financial tak ukazuje stále větší rozdíly ve finanční kondici domácností.
Rodičovský příspěvek se od příštího roku zvýší o 50 tisíc korun na 400 tisíc korun. Novelu o státní sociální podpoře podepsal prezident Petr Pavel. Vyšší částku ale dostanou jen rodiče dětí narozených od 1. ledna 2027, automatická valorizace příspěvku se do zákona nedostala.
Peníze jsou pro většinu lidí zdrojem napětí. Finanční stres zažívaly v posledním roce alespoň občas dvě třetiny respondentů výzkumu Swiss Life Select. Nejvíce se lidé bojí růstu běžných výdajů, nečekaných nákladů a výpadku příjmu. Starosti o finance jim ale zasahují i do života mimo rozpočet: zhoršují spánek, vztahy i schopnost dělat důležitá rozhodnutí.
Bezúročný úvěr může domácnostem otevřít cestu k renovaci domu, na kterou by jinak neměly peníze. Nulový úrok ale není totéž co nulové riziko. O tom, jestli se rekonstrukce opravdu vyplatí, rozhodne plán, energetické úspory, finanční rezerva i schopnost splácet ve chvíli, kdy očekávané úspory nepřijdou hned.
Dlouhodobý investiční produkt si za dva a půl roku sjednalo přes čtvrt milionu Čechů. Na konci června v něm měli přes 12 miliard korun, přičemž naprostá většina peněz směřovala do investičních fondů.
České domácnosti si loni odkládaly stranou 19,2 procenta svých příjmů. Společně s Němci tak spořily nejvíce v celé Evropské unii. Velkou část peněz však Češi nechávají na běžných a spořicích účtech, kde jejich hodnotu ukrajuje inflace, upozorňují odborníci.
Levnější nabídka od konkurence nemusí automaticky znamenat úsporu. Za změnu banky můžete zaplatit tisíce za katastr, odhad i pojištění, při odchodu během fixace dokonce desítky tisíc korun. Spočítali jsme, kdy se refinancování vyplatí a kdy je lepší zůstat.
Češi stále častěji sledují, kam při investování posílají své peníze. Udržitelné fondy lákají skoro polovinu z nich, většina investorů se ale kvůli ekologii nechce vzdát výnosu.
