Banky neustále zdokonalují systémy své kyberbezpečnosti. Jenže útočníci mají jednu výhodu. Tou je lidský faktor a jeho ovlivnitelnost, respektive manipulovatelnost. Postačí dotknout se správné emoce ve správnou chvíli a člověk pak dělá chyby, které by normálně nedělal.
Držte si peněženky. Povolenky ETS 2 definitivně prošly a od roku 2028 se začnou propisovat do cen benzínu, nafty, plynu i uhlí. Andrej Babiš přitom ještě nedávno hlasitě sliboval, že je Česko nezavede. Po finálním rozhodnutí je ale z vlády slyšet hlavně ticho. Více v ekonomickém diáři Pavla Párala.
Reforma penzijního spoření míří v Poslanecké sněmovně do druhého čtení. Lepší penzijko má mimo jiné snížit poplatky za správu penzijních fondů, proti čemuž mají penzijní společnosti zásadní výhrady. Pokud by nová pravidla platila už letos, šest z devíti penzijních společností by podle šéfa KB Penzijní společnosti Jiřího Šperla skončilo ve ztrátě.
Penzijní společnosti varují, že připravovaná reforma třetího pilíře může mít opačný efekt, než vláda očekává. Snížení poplatků podle nich omezí schopnost fondů získávat nové klienty i aktivně investovat a během tří let může ze systému naopak zmizet až milion lidí. Asociace penzijních společností proto představila vlastní návrh, který má podle ní zachovat motivaci fondů k vyšším výnosům.
Češi mají stále vyšší představu o tom, kolik potřebují mít stranou pro případ nenadálých výdajů. Za minimální finanční rezervu dnes považují 88 tisíc korun, tedy o 20 tisíc více než před půl rokem. Současně roste počet lidí, kteří se obávají zhoršení své finanční situace, úplně bez rezerv je ale méně Čechů než dříve.
Zdvojnásobení státního příspěvku pro mladé je podle šéfa KB Penzijní společnosti Jiřího Šperla krok správným směrem, samo o sobě ale problémy třetího pilíře nevyřeší. Češi začínají spořit pozdě, odkládají málo a značná část peněz stále zůstává v příliš konzervativních fondech. V rozhovoru pro Newstream Šperl vysvětluje, proč by mladí měli do penzijka vstupovat už při nástupu do práce, proč by pomohl systém automatického zapojení s možností vystoupit a jakou roli mohou sehrát zaměstnavatelé.
Delší život a méně předvídatelná kariéra mění způsob, jakým lidé vydělávají, spoří i splácejí. Banky, pojišťovny a další finanční instituce se budou muset přizpůsobit klientům, kteří střídají zaměstnání, mají více zdrojů příjmů nebo část života věnují péči o blízké. Tradiční model založený na stabilní výplatě a jasném odchodu do důchodu totiž stále méně odpovídá realitě.
Děti platí mobilem a nakupují na internetu stále dříve, finančním důsledkům svých rozhodnutí ale nemusí rozumět. Téměř pětina žáků prvních ročníků středních škol nedosáhla v testu České školní inspekce ani minimální úrovně znalostí. S finanční gramotností má pomoci nová bezplatná aplikace Money Monsters, která děti učí prostřednictvím her a situací z běžného života.
Ještě nedávno to vypadalo, že čtyřprocentní úroky na spořicích účtech pomalu zmizí. Teď se vracejí. Banky po červnovém zvýšení sazeb ČNB znovu přitápějí pod úročením vkladů a špička trhu se v září posunula nad čtyři procenta. Nejlepší nabídka už začíná číslem 4,30. A zvyšování pokračuje. Ve středu vylepšila spoření také Air Bank. Jenže čím vyšší sazba, tím častěji čeká na klienta nějaké „ale“.
Vydělat peníze je jedna věc. Umět je rozumně spravovat, nenasekat dluhy a nenaletět podvodníkům je věc druhá. Právě v tom má velká část Evropanů mezery. Ke zlepšení by měli přispět ambasadoři finanční gramotnosti, jmenovaní jednotlivými členskými státy EU. Česko má dva.
Nová pravidla pro spotřebitelské úvěry mohou podle nebankovních poskytovatelů vytlačit z legálního trhu nejméně 90 tisíc lidí. Asociace varuje, že jejich potřeba půjčit si nezmizí a část klientů může skončit u zastaváren, nelegálních poskytovatelů nebo lichvářů. Novelu po schválení Sněmovnou nyní čeká Senát.
Kriminalita 💪🏻💪🏻💪🏻 mládeže se nezvyšuje, mění se však její typ. Děti se přesouvají od krádeží k násilným trestným činům, i k vraždám. V debatě České televize to dnes řekla nejvyšší státní zástupkyně Lenka Bradáčová. V případě snižování trestní odpovědnosti by byla pro změnu ze současných 15 na 13 let. Změnu zvažuje ministerstvo spravedlnosti. Snížení by se podle něj mohlo týkat například trestných činů, za které je v Česku možné uložit výjimečný trest.
