Téměř polovina českých párů má zcela oddělené bankovní účty a každý pátý člověk si zároveň drží finanční rezervu, o které jeho partner neví. Vyplývá to z průzkumu investiční platformy XTB zaměřeného na správu financí a investování v českých domácnostech.
Rodinná lyžovačka v Krkonoších nebo školní kurz v Alpách. Rozdíl v ceně pojištění je minimální, rozdíl v riziku zásadní. Správně nastavené krytí pro dítě na týden vyjde obvykle na 300 až 600 korun. Bez něj se ale i běžný pád může změnit v účet za stovky tisíc.
Úroky na spořicích účtech zůstávají vysoko, i když inflace klesá. Česká národní banka se změnami sazeb nespěchá, komerční banky také ne. Získat úrok nad tři, dokonce čtyři procenta stále jde. Klienti ale musí splnit různé, někdy komplikované, podmínky. Jak se v tom vyznat? Přinášíme srovnání únorových spořicích účtů.
Češi si nadále půjčují více. Objem nezajištěných spotřebitelských úvěrů meziročně vzrostl zhruba o devět procent a spolu s tím posílil i segment refinancování. Vyplývá to z dat České národní banky, která zároveň ukazují na dlouhodobý pokles úrokových sazeb u nových spotřebitelských úvěrů. To vytváří prostor pro refinancování starších půjček a možné snížení nákladů na jejich splácení.
Rok 2025 přinesl u podílových fondů překvapivě silné zhodnocení. Průměrný český investor vydělal 5,91 procenta a nejúspěšnější fond dokonce 170 procent. Přesto se chování většiny domácností příliš nezměnilo. Data bank i Asociace pro kapitálový trh ukazují, že Češi dál preferují jistotu, stabilitu a nízké kolísání – i za cenu nižších výnosů.
Kdo loni koupil nebo zdědil nemovitost, má dnes poslední šanci podat přiznání k dani z nemovitých věcí bez sankce.
Úroky na termínovaných vkladech letos nejčastěji míří do pásma dvou až tří procent ročně. Některé banky umí i 3,3 procenta, ale jsou to spíše výjimky. Zároveň platí, že v době, kdy spořicí účty často nesou podobně (a někde i víc), dává termíňák smysl hlavně tomu, kdo si nechce každý měsíc hlídat, jestli plní podmínky pro vyšší úrok na spořicím účtu. Banky totiž u spoření stále častěji odměňují pouze aktivní klienty.
Původní aplikace, ale také součást standardního internetového bankovnictví. Umělá inteligence se čím dál častěji využívá pro sledování finančního zdraví českých střadatelů. Jaké možnosti nyní na trhu existují?
Letošní rok přináší v penzijním spoření důležitou novinku, která se dotkne zaměstnanců pracujících v rizikovém prostředí. Stát jim chce pomoci vytvořit dostatečné finanční zázemí pro dřívější odchod z práce, aniž by si museli zkracovat budoucí starobní důchod. Klíčovým nástrojem se tak stává nový povinný příspěvek zaměstnavatele na penzijní spoření. Jak ale upozorňují odborníci, samotná povinnost ještě nezaručuje úspěch. „Klíčovou roli bude hrát nejen výše příspěvků, ale především správně zvolená investiční strategie a kombinace penzijních a investičních produktů,“ říká finanční poradce společnosti Partners Lukáš Urbánek.
Datum 12. ledna 2026 je důležité pro statisíce živnostníků, kteří zvažují vstup do režimu paušální daně. Právě k tomuto datu se musejí stávající živnostníci zaregistrovat a zvolit jeden ze tří režimů daně. Kvůli zvýšení nejnižšího tarifu se limit, od nějž se paušál vyplatí, o něco zvýšil. Pro koho tedy paušální daň skutečně je?
Zájem o financování bydlení byl loni druhý nejvyšší v historii Česka. Lidé si sjednali hypoteční úvěry a úvěry ze stavebního spoření za celkem 442 miliard korun, což byl meziroční nárůst o více než 46 procent, vyplývá to z odhadu skupiny ČSOB. Vyšší objem zatím byl jen v covidovém roce 2021.
