Ve volbách do Poslanecké sněmovny, které se konaly 3. a 4. října 2025, zvítězilo hnutí ANO 2011 s 34,5 procenta hlasů. Hnutí Andreje Babiše nyní sestavuje vládu společně se SPD a hnutím Motoristé sobě. Zde najdete nejnovější zprávy z povolebních vyjednávání.
Poslanecká sněmovna v prvním čtení podpořila novelu stavebního zákona, která má zásadně změnit fungování stavební správy v Česku. Vzniknout má centrální státní úřad, pod který přejdou stavební úředníci z obcí a krajů, a hromadné bydlení má být nově považováno za veřejný zájem. Předloha má zrychlit povolování staveb, vyvolává ale ostrou kritiku opozice i odborníků.
Současná vláda zdědila rozhodnutí o nákupu F-35 po kabinetu Petra Fialy. Premiér Andrej Babiš nyní připouští, že projekt nelze zastavit. Chce se ale pokusit upravit jeho finanční podmínky. Jde o nejdražší armádní nákup v historii Česka.
Premiér Andrej Babiš popřel, že by byl předem informován o textových zprávách, které ministr zahraničí Petr Macinka posílal poradci prezidenta Petra Pavla. Ty prezident označil za mimořádně závažné a za pokus o vydírání. Babiš se snaží spor mezi vládou a Hradem tlumit a nabízí osobní jednání.
Soukromá komunikace, nebo promyšlený politický tah? Politolog Otto Eibl vysvětluje, proč se kauza SMS mezi Hradem a ministrem zahraničí Petrem Macinkou dostala na veřejnost, co tím Macinka sleduje a proč premiér Andrej Babiš působí slabší, než by si přál.
Andrej Babiš nepřijel na domluvené setkání s prezidentem Petrem Pavlem. Zdůvodnil to tím, že měl složité jednání vlády a měl vypnutý mobil. Pavel tuto provokaci neakceptoval, jednání zrušil. Pokračuje dětinské přetahování dvou nejvyšších ústavních činitelů země. Svět si korektně zakrývá oči.
Premiér a předseda hnutí ANO Andrej Babiš stále čeká na potvrzení dokumentů k převodu akcií holdingu Agrofert ze třech unijních zemí. Novinářům to odpověděl po zasedání vlády na dotaz, zda se nějak posunulo řešení jeho střetu zájmů.
Platy zaměstnanců veřejného sektoru se od dubna zvýší. Vláda schválila růst tarifů o dvě, pět nebo devět procent podle profese, přidáno dostane zhruba 580 tisíc lidí. Na opatření půjde z veřejných rozpočtů téměř 17 miliard korun.
O dodávkách letadel L-159 na Ukrajinu neměli rozhodovat politici, ale odborníci, říká Jiří Hynek, prezident asociace obranného a bezpečnostního průmyslu. Pokud by Ukrajinci chtěli nějaké letouny proti dronům, v Aeru se vyrábějí i jiné stroje, radí východním sousedům. Hynkovi nevadí, když Česko nebude zvyšovat vojenské výdaje nad dvě procenta HDP, jak slíbila předchozí vláda. „Podstatná je struktura nákupů, ne objem,“ říká expert na zbrojení. Nemá nic ani proti návratu povinné vojenské služby. Ne té, jako byla za socialismu. Je pro kvalitní motivaci, prestiž.
Vláda schválila návrh státního rozpočtu na letošní rok se schodkem 310 miliard korun. Příjmy budou 1,978 bilionu korun a výdaje 2,288 bilionu korun bez vlivu projektů Evropské unie. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) přitom vyjádřila přesvědčení, že kabinet neporušil zákon o rozpočtové odpovědnosti, limit pro výdajové rámce se podle ní vztahuje pouze na projednávání rozpočtu v řádném termínu v září. Opozice návrh kritizovala, deficit považuje za příliš vysoký. Předchozí kabinet Petra Fialy (ODS) navrhoval schodek 286 miliard korun.
Vláda ANO, SPD a Motoristů nebude ve státním rozpočtu navyšovat výdaje na obranu, řekl po zasedání koaliční rady novinářům předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD). Dvě procenta hrubého domácího produktu na obranu jsou plus minus dostačující, uvedl. Předchozí vláda Petra Fialy (ODS) se zavázala postupně zvyšovat obranné výdaje do roku 2030 na tři procenta HDP. Zástupci nyní opozičních stran Okamurova slova zkritizovali, stagnace obranných výdajů podle nich ohrožuje bezpečnost ČR.
Těžkou zatěžkávací zkouškou si prošlo vedení ANO. Andrej Babiš si už při vzniku svého projektu usmyslel, že to bude demokratické uskupení, tedy že musí mít pravidelně sjezdy, které hlasováním potvrdí vedení. Demokracii tedy bylo na sjezdu Babišovců učiněno za dost. A samozřejmě, dobře to dopadlo.
