Volby do sněmovny 2025: termín, kandidující strany a průzkumy

Po čtyřech letech čekají Českou republiku další parlamentní volby. Ve dnech 3. a 4. října 2025 si občané zvolí do sněmovny 200 poslanců. Půjde o první volby, kdy Češi v zahraničí mohou hlasovat také korespondenčně. Následující přehled shrnuje vše důležité – termín voleb, možnosti hlasování, přehled kandidujících stran a hnutí, i to, koho favorizují volební průzkumy.

Termín voleb a průběh hlasování

Volby do Poslanecké sněmovny PČR 2025 se uskuteční v pátek 3. října a v sobotu 4. října 2025. V pátek budou volební místnosti otevřeny od 14:00 do 22:00, v sobotu od 8:00 do 14:00. Hlasuje se tradičně ve volebních okrscích podle místa trvalého bydliště voliče. Každý volič musí ve volební místnosti prokázat svou totožnost platným občanským průkazem nebo pasem.

Voličský průkaz

Voliči, kteří nebudou moci volit ve svém okrsku (např. z důvodu pobytu mimo trvalé bydliště), si mohou předem vyřídit voličský průkaz. S ním lze poté hlasovat v jakékoli volební místnosti na území ČR nebo i v zahraničí. Hlasování v zahraničí probíhá na zastupitelských a konzulárních úřadech ČR (velvyslanectvích či konzulátech). Češi, kteří žijí v cizině dlouhodobě a chtějí volit, se museli zapsat do zvláštního seznamu voličů vedeného příslušným úřadem nejpozději 35 dní před volbami. Krátkodobě pobývající občané (např. turisté) mohou hlasovat osobně na ambasádě, pokud jsou v takovém seznamu zapsáni nebo mají voličský průkaz.

Preferenční hlasy

Hlasovací lístky s kandidátními listinami všech volebních subjektů obdrží voliči s trvalým pobytem v ČR poštou do schránek nejpozději tři dny před volbami (do 30. září). Ve volební místnosti poté volič obdrží úřední obálku, do níž vloží vybraný hlasovací lístek. Při úpravě lístku může zakroužkováním udělit až čtyři preferenční hlasy kandidátům dané strany (viz níže). V jedné obálce smí být pouze jeden lístek; vložení více lístků najednou činí hlas neplatným.

Volební systém, preferenční hlasy a pravidla pro koalice

Volby do sněmovny se konají podle zásad poměrného systému. Česká republika je rozdělena na 14 volebních krajů (odpovídajících krajům územním) a celkem se volí 200 poslanců. Mandáty se rozdělují pouze stranám a koalicím, které překročí tzv. uzavírací klauzuli: pro samostatnou stranu platí hranice 5 % celostátně odevzdaných hlasů. V případě koalice dvou stran je práh pro vstup do sněmovny 8 procent, u trojkoalice (a obecně koalice tří či více subjektů) pak 11 procent. Tyto zvýšené limity pro koalice byly stanoveny po zásahu Ústavního soudu před volbami 2021, jenž zrušil původně ještě vyšší hranice jako nepřiměřené.

Přepočet hlasů na poslanecké mandáty probíhá ve dvou kolech (skrutiniích). V prvním skrutiniu se mandáty rozdělují v jednotlivých krajích pomocí tzv. Imperialiho kvóty, která mírně zvýhodňuje silnější strany, ale méně než d’Hondtova metoda užívaná do roku 2017. Ve druhém skrutiniu (na celostátní úrovni) se neobsazená křesla doobsazují pomocí Hagenbach-Bischoffovy kvóty. Tento volební systém byl poprvé použit v minulých volbách 2021 po zmíněné změně zákona.

Voliči mohou ovlivnit pořadí kandidátů na kandidátkách pomocí preferenčních hlasů. Každý volič má možnost udělit až čtyři preferenční hlasy – na volebním lístku zakroužkuje pořadová čísla nejvýše čtyř kandidátů, kterým chce dát přednost. Pokud některý kandidát získá alespoň 5 % z celkového počtu hlasů odevzdaných pro danou stranu v daném kraji, získá mandát přednostně (přeskočí ostatní na kandidátce). Je-li takových úspěšných kandidátů více, seřadí se podle počtu obdržených preferenčních hlasů. Tímto způsobem mohou voliči „vykroužkovat“ dopředu své favority. V minulých volbách 2021 této možnosti výrazně využili například příznivci STAN na společných kandidátkách Pirátů a Starostů, což vedlo k výraznému přesunu mandátů ke kandidátům STAN na úkor Pirátů (kteří nakonec získali jen 4 poslance místo očekávaných 22).

Kandidující strany, hnutí a koalice

O hlasy voličů se v říjnu 2025 uchází celkem 26 politických subjektů – konkrétně 26 stran, hnutí či volebních koalic, což je o čtyři více než při minulých volbách. Tyto subjekty podaly dohromady 287 kandidátních listin v krajích s celkem 4473 kandidáty (o něco méně než v roce 2021). Ve všech 14 krajích kandiduje 18 z těchto subjektů, ostatní pouze v některých krajích. Níže uvádíme přehled všech kandidujících stran a hnutí (řazeno podle vylosovaných čísel na hlasovacích lístcích):

1. Rebelové – nové malé hnutí s protestním názvem, kandidující poprvé 
2. Moravské zemské hnutí (MZH) – regionálně orientované hnutí prosazující větší samosprávu Moravy a Slezska v rámci ČR.
3. JaSaN – Jasný signál nezávislých – sdružení nezávislých kandidátů 
4. VÝZVA 2025 – nové politické hnutí, které vzniklo před volbami 2025 (zaměření deklaruje jako „výzvu“ k změně politiky).
5. SMS (Stát má sloužit) – nové protestní hnutí zdůrazňující, že stát má sloužit občanům (kritika byrokracie a elit).
6. SPD – Svoboda a přímá demokracie – krajně pravicové hnutí Tomia Okamury, v současné Sněmovně má 20 poslanců. Do letošních voleb SPD kandiduje v alianci s hnutími Trikolóra, Svobodní a PRO (jejich zástupci jsou na kandidátkách SPD)
7. ČSSD – Česká suverenita sociální demokracie – kandidátka tradiční sociálnědemokratické strany (známé jako ČSSD či nově „SocDem“) v alianci s menší vlasteneckou stranou Česká suverenita. Strana usiluje o návrat do Sněmovny poté, co v minulých volbách 2021 těsně nepřekročila 5 % a přišla o parlamentní zastoupení.
8. Přísaha – hnutí bývalého policisty Róberta Šlachty, orientované na boj proti korupci a organizovanému zločinu. V roce 2021 těsně nedosáhlo na vstup do Sněmovny (získalo 4,68 % hlasů). Nyní kandiduje samostatně a věří v překročení pětiprocentní hranice.
9. Levice – mimoparlamentní levicová strana vzniklá sloučením menších subjektů (za cíl si klade prosazování socialistických a ekologických témat; v minulých volbách získala 0,6 % hlasů).
10. Česká republika na 1. místě (ČR1) – nové vlastenecké uskupení s národně konzervativní orientací, zdůrazňující „Česko na prvním místě“.
11. SPOLU – koalice tří středopravicových stran: ODS (Občanská demokratická strana), KDU-ČSL (lidovci) a TOP 09. Jde o současnou vládní koalici premiéra Petra Fialy (ODS) a vítěze minulých voleb 2021 (tehdy získala 27,8 % hlasů). SPOLU kandiduje opět společně a obhajuje svůj dosavadní vládní program.
12. Švýcarská demokracie – politické hnutí inspirované švýcarským modelem přímé demokracie (prosazuje častější referenda a prvky přímého rozhodování občanů).
13. Nevolte Urza.cz – netradičně pojmenovaná kandidátka propagátora anarchokapitalismu známého jako Urza. Název je recesistický slogan („nevolte mě“) a hnutí jím chce upozornit na své libertariánské myšlenky.
14. HOP – Hnutí občanů a podnikatelů (Hydra) – malé hnutí zaměřené na podporu drobných podnikatelů a občanských svobod (Hydra odkazuje na logo či symbol hnutí).
15. Hnutí Generace – nová středová strana s důrazem na mladou generaci a modernizaci; založena skupinou podnikatelů a aktivistů, kteří byli zklamáni tradiční politikou.
16. Česká pirátská strana (Piráti) – liberální progresivní strana, která byla součástí vládní koalice (PirSTAN) v letech 2021–2023. Do voleb 2025 jdou Piráti samostatně, ale na své kandidátní listiny zařadili několik kandidátů ze spřízněné Strany zelených. Lídrem Pirátů je nově Ivana Martínková (po rezignaci dlouholetého předsedy Ivana Bartoše).
17. Koruna Česká – monarchistická strana, která prosazuje obnovu české monarchie a nástupnictví rodu Habsburků. Kandiduje pravidelně od 90. let, zatím však bez zisku mandátů.
18. Volt Česko – česká odbočka proevropského hnutí Volt, které působí ve více zemích EU. Volt prosazuje prohlubování evropské integrace a inovativní řešení v politice; ve sněmovních volbách kandiduje poprvé.
19. PB – Volte Pravý Blok – politické hnutí známé svými extrémně dlouhými názvy kandidátek a programem založeným na boji proti „komunistickým spiklencům“. Jeho lídrem je Petr Cibulka, který kandiduje do Sněmovny pravidelně od 90. let, dosud však bez úspěchu.
20. Motoristé sobě (AUTO) – politické hnutí zaměřené na obranu práv motoristů, řidičů a odpůrců dopravních omezení. Prezentuje se jako pravicová formace a v některých průzkumech mu byla přisuzována podpora až kolem 5 % voličů; v poslední době však jeho preference poklesly pod tuto hranici.
21. Balbínova poetická strana (BPS) – recesistická strana pojmenovaná podle pražské Balbínovy poetické hospůdky. Její program tradičně s nadsázkou paroduje politická klišé (např. žádá „nesportovní přístup k politice“ či slibuje prospěch z „ničím nerušeného hospodského posezení“).
22. ANO 2011 – největší opoziční hnutí vedené expremiérem Andrejem Babišem. Politicky se profiluje jako populistické až středové uskupení s důrazem na manažerský přístup k řízení státu. ANO bylo ve vládě v letech 2014–2021 a aktuálně má nejpočetnější poslanecký klub (72 poslanců). Podle průzkumů je favoritem letošních voleb (viz níže).
23. STAN – Starostové a nezávislí – středová až liberální strana sdružující místní starosty a regionální osobnosti, vedená Vítem Rakušanem (ministr vnitra). V minulých volbách kandidovali STAN v koalici s Piráty, nyní jdou vlastní cestou. Ve Sněmovně mají 33 poslanců (zvoleni na kandidátkách PirSTAN) a podle průzkumů patří mezi středně silné hráče letošních voleb.
24. Hnutí Kruh – nové občanské hnutí, které vzniklo před volbami 2025 spojením nezávislých kandidátů z různých regionů (cílem je „uzavřít kruh“ mezi občany a politikou – zlepšit komunikaci a přímou účast veřejnosti na rozhodování).
25. Stačilo! – název znamená „už toho stačilo“ a jde o novou levicovou koalici, v jejímž čele stojí předsedkyně KSČM Kateřina Konečná. Pod hlavičkou Stačilo! kandidují zejména členové Komunistické strany Čech a Moravy a část sociálních demokratů (značených jako SOCDEM) – například bývalá ministryně Jana Maláčová či ex-poslanec Lubomír Zaorálek. Koalice akcentuje sociální jistoty, kritiku vlády a odpor proti údajné „pravicové drahotě“.
26. Voluntia – zcela nová pravostředová strana založená skupinou podnikatelů. Profiluje se jako alternativa pro zklamané voliče koalice SPOLU – kritizuje vládu z liberálně-konzervativních pozic a slibuje efektivnější řízení státuseznamzpravy.cz. Voluntia zatím nemá parlamentní zastoupení a v průzkumech se její preference pohybují v řádu jednotek procent.

(Zdroj kandidujících subjektů: oficiální seznam ČSÚ)

Korespondenční volba pro Čechy v zahraničí

Novinkou voleb 2025 je korespondenční hlasování ze zahraničí. Čeští občané žijící v cizině tak mohou poprvé volit poslance poštou namísto osobní návštěvy ambasády. Možnost korespondenčně hlasovat se týká jen voličů s dlouhodobým či trvalým pobytem v zahraničí – podmínkou byl zápis do zvláštního seznamu voličů u příslušného zastupitelského úřadu nejpozději do 24. srpna 2025. Podle Ministerstva zahraničí se v této lhůtě zapsalo k volbě ze zahraničí 24 206 českých občanů, což je zhruba polovina oproti původním odhadům (počítalo se až s 50 tisíci zájemci). Po uzávěrce úřady ještě dočišťují žádosti došlé na poslední chvíli ze vzdálených zemí s časovým posunem, takže číslo se může nepatrně změnit.

Zapsání do zvláštního seznamu opravňuje voliče v cizině hlasovat osobně na 108 zastupitelských úřadech (ambasádách či konzulátech) po celém světě, nebo nově korespondenčně. Ti, kdo chtějí skutečně využít korespondenční volbu, však musejí splnit ještě druhý krok – podat žádost o vydání sad obálek a dalších písemností potřebných k korespondenčnímu hlasování. Lhůta pro podání této žádosti byla stanovena do 29. srpna 2025 (pro osobní podání na úřadě rovněž do 1. října).

Po ověření žádosti obdrží volič na zahraniční adrese speciální balíček s instrukcemi a dvěma obálkami. Hlasovací lístky si volič musí sám vytisknout (jsou dostupné online na webu volby.cz), vybraný lístek vloží do vnitřní úřední obálky, přiloží podepsané prohlášení/identifikační lístek a vše zašle doporučenou poštou zpět zastupitelskému úřadu. Zásilka musí být doručena nejpozději do konce hlasování, tedy do uzavření volební místnosti na daném zastupitelském úřadě (typicky v sobotu ve 14:00 místního času). Hlasy došlé po tomto termínu nebudou započítány. Korespondenční hlasování nebude umožněno v několika málo zemích světa, kde není spolehlivá poštovní služba – v takovém případě musí voliči využít osobní hlasování na ambasádě (MZV uvedlo jako příklad Afghánistán či Libyi, kde zapsaní voliči dostali instrukce volit pouze osobně).

Nejvyšší počet zapsaných krajanů k volbě hlásí tradičně státy s velkou českou komunitou. Největší zájem byl v USA, dále pak v Británii a Austrálii. Tento nový systém korespondenční volby byl prosazen vládní koalicí s cílem usnadnit hlasování Čechům žijícím daleko od velvyslanectví. Pro českou diplomacii jde o velký organizační projekt – hlasování ze zahraničí bude probíhat na zmíněných 108 úřadech a zaměstnanci byli měsíce dopředu školeni, jak korespondenční hlasy přijímat a započítat.

Předvolební průzkumy: favorité voleb

Podle aktuálních průzkumů veřejného mínění od renomovaných agentur (Kantar, STEM, Median, IPSOS aj.) je hlavním favoritem voleb opoziční hnutí ANO 2011 expremiéra Andreje Babiše. Modely dlouhodobě ukazují, že ANO si drží podporu kolem 30–35 procent voličů a má výrazný náskok před konkurencí. Na druhém místě se s velkým odstupem stabilně pohybuje vládní koalice SPOLU (ODS, KDU-ČSL, TOP 09) s preferencemi zhruba 17–22 procent. O třetí místo v preferencích soupeří dvě strany – vládní hnutí STAN a opoziční SPD Tomia Okamury, obě s podporou okolo 10 procent  (liší se to podle agentury). Průzkumy rovněž naznačují, že Okamurova SPD těží z alianční spolupráce s menšími subjekty (Trikolóra, Svobodní, PRO), čímž si upevňuje svoje jádro voličů.

Pirátská strana po svém odchodu z vlády zaznamenala pokles preferencí. Ještě v roce 2021 Piráti v koalici získali přes 15 procent hlasů, nyní však průzkumy Pirátům přisuzují jen kolem 5–7 procenty – pohybují se tedy na hranici vstupu do sněmovny. Podobně na tom jsou i další menší subjekty. Levicová koalice Stačilo! (KSČM+SOCDEM) se pohybuje těsně pod hranicí 5 procent – některé modely jí predikují zisk mandátů, jiné nikoli. Hnutí Motoristé sobě mělo ještě počátkem roku v průzkumech kolem 6 procent, ale v létě jeho podpora klesla ke 3–4 procenta. Podobně kolem 3 procent osciluje hnutí Přísaha Róberta Šlachty či Volt. Naopak dlouhodobě stabilní, avšak nedostatečnou podporu kolem 2 procent mají monarchisté z Koruny České či uskupení Volte Pravý Blok. Při započítání statistické chyby však nelze vyloučit překvapení – volební kampaň vrcholí a až do poslední chvíle se mohou preference voličů měnit.

Kdy budou známé výsledky voleb

Hlasování ve volbách skončí uzavřením volebních místností v sobotu 4. října ve 14:00. Ihned poté se okrskové volební komise pustí do sčítání hlasů. Průběžné výsledky začíná Český statistický úřad zveřejňovat on-line prakticky okamžitě po uzavření voleb – nejdříve se objevují sečtené nejmenší okrsky, kde sčítání trvá jen pár minut. Během odpoledne a podvečera pak postupně naskakují data z větších měst. Konečné výsledky (případně výsledky zahrnující drtivou většinu okrsků) můžeme očekávat už během sobotního večera 4. října 2025. Ještě tentýž večer by tedy mělo být jasno, které strany překročily pětiprocentní hranici a kolik získaly mandátů. Oficiální souhrnné výsledky pak statistický úřad tradičně zveřejňuje ve formě tzv. zápisu o výsledku voleb a v následujících dnech je potvrzuje Státní volební komise.

Dalibor Martínek: O co jde malým stranám pod čarou ponoru? O miliony

Názory

Róbert Šlachta, byl dvacet let policajtem. Nakonec dokonce elitním. Původně zemědělský pracovník se postupně vypracoval na jednoho z nejvyšších a nejmocnějších policistů v zemi. Byl šéfem protimafiánského oddělení. Tím si jistě nadělal spoustu vlivných nepřátel.

Dalibor Martínek

Přečíst článek

Dalibor Martínek: Korespondenční hlasování, bouře ve sklenici vody

Názory

K hlasování ve sněmovních volbách se v zahraničí zapsalo 24 206 lidí. V cizině přitom podle odhadů ministerstva zahraničí žije 400 až 600 tisíc českých občanů. Kvůli tomuto odhadu se o volby ze zahraničí vedl tuhý boj. Zvlášť opozice se jí urputně bránila. Evidentně tušila, že v cizině nemá populisticky naladěné publikum.

Dalibor Martínek

Přečíst článek

Dalibor Martínek: Babiš je cesta na Východ. Toť jediný program premiéra Fialy

Názory

Premiér Fiala představil spolu s koaličními partnery Spolu, Lidovci a TOP 09, volební program. Měsíc před volbami. V čem se skrývá tajemný šém, kterým si má vláda udržet moc? Z tiskového mítinku, který se konal v nóbl pražské kavárně Louvre na Národní třídě, to šlo těžko vyčíst. Prostě bude svoboda a prosperita.

Dalibor Martínek

Přečíst článek