Čínský startup Moonshot AI chce využít euforii kolem svého nového modelu Kimi K3 a vyrazit pro další kapitál. Podle agentury Bloomberg chystá poslední kolo financování před plánovaným vstupem na burzu v Hongkongu, a to při ocenění až 50 miliard dolarů. Firma tím potvrzuje, že čínská AI už pro investory není levnou kopií amerických obrů, ale jedním z nejžhavějších příběhů trhu.
Americká vláda sice uvolnila tvrdé restrikce vůči zahraničním uživatelům nejpokročilejších modelů umělé inteligence společnosti Anthropic, neznamená to však, že by znárodňování AI nepokračovalo. Nově to zkouší zakladatel a CEO OpenAI Sam Altman po dobrém a nabízí americké vládě pět procent společnosti. Co to znamená? Nic dobrého v tom nehledejme.
Umělá inteligence se stává politickou otázkou první kategorie. OpenAI podle Financial Times jedná s Trumpovou administrativou o tom, že by americká vláda získala pětiprocentní podíl ve společnosti, která stojí za jazykovými modely ChatGPT. Šéf firmy Sam Altman podle deníku navrhuje, aby podobný podíl poskytli i další velcí hráči v umělé inteligenci.
SpaceX po vstupu na burzu dál raketově roste. Akcie Muskovy firmy už předstihly Amazon, míří ke čtvrtému dni zisků v řadě a investoři sledují, zda je k dalšímu růstu vystřelí i možné zařazení do indexů.
AI firmy se tlačí na Wall Street a Perplexity nechce zůstat stranou. Firma plánuje vstup na burzu v roce 2028. Její šéf Aravind Srinivas tvrdí, že plán platí bez ohledu na to, jak dopadnou očekávané burzovní debuty OpenAI a Anthropicu. „Rok 2028 pro nás zůstává ve hře,“ řekl CNBC.
Po Anthropicu se k burze chystá také OpenAI. Spolu se SpaceX tak vzniká trojice očekávaných technologických IPO, která prověří hlad investorů po akciích firem spojených s umělou inteligencí.
Čínský startup DeepSeek se může zařadit mezi nejlépe financované hráče v globálním závodě v umělé inteligenci. Firma podle informací agentury Bloomberg připravuje investiční kolo v objemu zhruba 7,4 miliardy dolarů, tedy více než 154 miliard korun. Mezi investory mají být technologický gigant Tencent, výrobce baterií CATL i státem podporovaný fond. DeepSeek přitom investorům naznačuje, že jeho hlavní prioritou zatím není rychlý zisk, ale technologický průlom.
ChatGPT překonal další významný milník. Aplikace americké společnosti OpenAI měla v květnu více než jednu miliardu aktivních uživatelů měsíčně, zhruba tři roky po svém spuštění. Podle agentury Reuters, která se odvolává na odhady analytické společnosti Sensor Tower, se žádné jiné aplikaci nepodařilo dostat na tuto hranici rychleji.
Rok 2026 se může stát jedním z nejúspěšnějších z pohledu burzovních startů za poslední dekády. Na burzu již zcela jistě vstoupí firmy SpaceX, OpenAI a Anthropic, tedy klíčové společnosti nejen v oblasti umělé inteligence. Ale tím jízda primárních emisí zdaleka nekončí, protože i další firmy z dalších oblastí se chystají upsat akcie. Co za touto vlnou stojí? Je situace na trhu tak příznivá? Nebo se jen andělští a venture kapitáloví investoři snaží vyexitovat včas?
Klíčové firmy vyvíjející modely umělé inteligence doposud rostly především díky miliardám z fondů rizikového kapitálu. Letos by se to mělo změnit. Na burzu postupně vstoupí xAI jako součást SpaceX, OpenAI a nejspíš i Anthropic. Právě OpenAI, provozovatel ChatuGPT, by měl již v řádu pouhých dní spustit proces vstupu na některou z amerických burz. A bude to velké z mnoha důvodů.
Elon Musk neuspěl ve sporu s OpenAI, kterou obvinil z odklonu od původního poslání vyvíjet umělou inteligenci ku prospěchu lidstva. Porota dospěla k závěru, že miliardář podal žalobu příliš pozdě. Muskův právník si vyhradil právo na odvolání.
Policie 👮🏻👮🏻👮🏻 v zahrádkářské kolonii v Berlíně-Spandau našla muže podezřelého ze sobotního útoku na manifestaci na podporu práv komunity LGBT+, uvádí deník Bild na svých internetových stránkách. Zástupci berlínského senátu agentuře DPA potvrdili, že byl při policejním zásahu zabit. "Jsem bezpečnostním složkám vděčná za to, že byl atentátník tak rychle nalezen. Jde o velkolepý výkon," cituje Bild berlínskou senátorku pro vnitro Iris Sprangerovou.
Na seznam UNESCO byl zapsán řecký Olymp a starověká japonská města Asuka a Fudžiwara. Organizace o tom rozhodla na zasedání v Jižní Koreji.
