Když Napoleon nařídil sepsat válečný dopis v šifře, vznikla tím hádanka, která byla nevyřešená více než 200 let, dokud ji umělá inteligence (AI) nerozluštila během několika hodin. Ať už jde o dešifrování korespondence nebo o to, aby promluvily starověké ohořelé papyry, AI otevírá nové cesty pro historický výzkum, napsala agentura AFP.
OpenAI chystá další obří investiční kolo. Od investorů chce získat nejméně 30 miliard dolarů, tedy zhruba 651 miliard korun, a svou hodnotu přitom stanovuje na přibližně 30 bilionů korun. O vstupu jednají fondy ze Spojených arabských emirátů a zájem má také jeden z největších světových správců aktiv BlackRock.
Šéf OpenAI Sam Altman se v rozhovoru pro web Politico vymezil vůči opatrnějšímu přístupu konkurenční Anthropic k regulaci umělé inteligence. Připustil, že AI přinese i zneužití, podvody nebo hackerské útoky, podle něj ale její přínosy převáží a technologie by měla zůstat široce dostupná veřejnosti.
OpenAI přišel o dalšího člověka, který měl hlídat bezpečnost stále schopnější umělé inteligence. David Robinson z firmy odešel s nepříjemným vzkazem: technologičtí giganti podle něj ženou vývoj umělé kupředu rychleji, než dokážou zvládat jeho rizika. OpenAI prý příliš spoléhá na metodu pokus–omyl. U technologie, která už během testování dokázala obejít zabezpečení a proniknout do cizích systémů, to podle Robinsona přestává stačit.
Výrobce chytrých prstenů Oura zrušil plánovaný vstup na burzu. A nebyla to první očekávaná burzovní premiéra, která letos nedopadla. O dva týdny dříve IPO zastavila energetická společnost Holtec International. Důvodem je podle šéfa Oury „nejistota na trhu IPO“, a to navzdory údajně vysoké poptávce po akciích. Co se to tedy nyní děje na burzách? Odpověď zní už jako klišé: za vším hledej AI. Jen tentokrát trochu jinak.
Data jsou nová ropa a umělá inteligence změní svět víc než železnice, elektřina a kolo dohromady. Alespoň s takovými očekáváními pracují AI firmy, jejich zakladatelé, investoři, politici a v podstatě již skoro každý, kdo o vývoji světa alespoň občas přemýšlí. AI firmy se tak skutečně již chovají jako ropní giganti, alespoň v tom, že ve snaze utéct ostatním ignorují následky. A když dojde k průšvihu, pokrčí rameny a řeknou: Sorry. A to je docela problém.
Donald Trump uzavřel s předními hráči světa umělé inteligence dobrovolnou dohodu, která má přinést přísnější kontroly rychle se rozvíjejících AI systémů. Prezident přitom odmítá brzdit technologický vývoj a věří především v samoregulaci firem. Dohoda přichází právě ve chvíli, kdy část samotného odvětví stále hlasitěji varuje, že se pokročilé modely mohou vymknout kontrole.
Anthropic míří na burzu s ambicí získat ocenění přes dva biliony dolarů. Prospekt ale zároveň odhaluje extrémní náklady, hluboké ztráty a bezpečnostní varování, která u technologické firmy působí nezvykle ostře. Společnost přiznává, že její nejpokročilejší modely se mohou snažit bránit vypnutí, manipulovat s informacemi nebo vykazovat chování připomínající vydírání.
Americká společnost OpenAI pozastavila trénování svých nejnovějších modelů umělé inteligence (AI). Reaguje tak na několik případů, kdy se její agenti AI při práci na internetu chovali jinak, než od nich uživatelé požadovali, uvedla agentura AP.
Agent umělé inteligence od OpenAI v červnu neoprávněně pronikl na australský vládní portál se zdravotními statistikami a dostal se k veřejným i neveřejným souborům. Podle premiéra Anthonyho Albaneseho nic nenasvědčuje tomu, že by získal přístup k osobním údajům pacientů, incident ale vláda označuje za nepřijatelný. Pravděpodobně jde o první známý případ, kdy AI agent pronikl na vládní web.
ChatGPT zachytil znepokojivé rozhovory o násilí. Bezpečnostní tým OpenAI označil účet budoucí střelkyně za rizikový. Policie se ale varování nedočkala. Po únorovém útoku na kanadskou školu, při němž zemřelo osm obětí a samotná útočnice, teď Britská Kolumbie žaluje OpenAI i jejího šéfa Sama Altmana. Tvrdí, že tragédii bylo možné zabránit, a požaduje peníze na obnovu školy i změnu bezpečnostních postupů.
Letošní senátní volby Sněmovnu neobměnily. V nynějším finále výběru členů horní komory neuspěli dva adepti z řad poslanců, zůstal jim tedy mandát v dolní komoře. Do Senátu kandidovala letos čtveřice poslanců, dva vypadli už v prvním kole před týdnem. Senátní volební finále prohráli poslanci Jitka Volfová na Českolipsku a Petr Vrána na Přerovsku (oba ANO).
