Meta si poprvé půjčuje v eurech a zájem investorů láme evropské rekordy. Na její dluhopisy se sešly objednávky za 53 miliard eur, téměř šestinásobek částky, kterou chce získat. Majitel Facebooku ale za peníze nabízí štědré výnosy. Investoři totiž stále pozorněji sledují, kolik technologické giganty stojí závod o umělou inteligenci a zda se jim obří výdaje vrátí.
Z loňských 4,6 miliardy dolarů na více než 600 miliard do roku 2030. Takový růst předpovídá americké společnosti Anthropic investiční banka Goldman Sachs. Vývojář umělé inteligence se chystá na burzu, kde chce získat až 64 miliard dolarů. Za astronomickými odhady se však skrývají obrovské náklady. Firma zatím prodělává a na výpočetní kapacity se zavázala vynaložit téměř 900 miliard dolarů.
Anthropic míří na burzu s ambicí dosáhnout plně zředěného ocenění kolem 1,4 bilionu dolarů. Výrobce chatbota Claude chce prostřednictvím IPO a soukromého úpisu získat až 90,4 miliardy dolarů. Firma prudce roste, stejně rychle ale rostou i její náklady na čipy a výpočetní výkon.
Největší americká kryptoměnová burza Coinbase udělala další krok směrem k tradičním financím. Americký regulátor definitivně schválil její licenci národní svěřenské banky, která firmě umožní rozšířit úschovu digitálních aktiv, platební služby i podnikání se stablecoiny. Coinbase se tak ještě pevněji napojuje na infrastrukturu Wall Street.
Trumpova volební porážka poslala otřesy i na Wall Street. Investoři se zalekli možných překážek pro výstavbu datacenter a začali ve velkém prodávat technologické akcie. Nasdaq se ocitl přibližně 12 procent pod říjnovým rekordem a nervozita zasáhla celý trh. Špatné zprávy navíc přišly i z evropského zbrojního průmyslu: Rheinmetall znovu snížil výhled.
Výprodej na světových trzích zasáhl i Evropu, tamní akcie ale zatím ztrácejí podstatně méně než Wall Street nebo Asie. Panevropský index STOXX Europe 600 odepisoval kolem 1,8 procenta, zatímco americký Nasdaq předtím spadl o 5,5 procenta a tokijský Nikkei téměř o šest procent. Evropu podle analytiků částečně chrání menší zastoupení technologických titulů napojených na boom umělé inteligence.
Americké akcie zažily nejhorší jednodenní výprodej zhruba za rok a půl. Vítězství demokratů v kongresových volbách vyvolalo na Wall Street obavy, že nová politická většina přitvrdí vůči umělé inteligenci a výstavbě datových center. Nejtvrdší zásah dostaly technologické tituly: Nasdaq se propadl o 5,5 procenta, Nvidia ztratila přes devět procent a AMD více než 17 procent.
Éra humanoidních robotů se posouvá z technologických demonstrací na burzu. Agility Robotics se chystá jako první čistě humanoidní robotická firma vstoupit na americký Nasdaq a sází na to, že její robot Digit 5 začne ve skladech a továrnách přebírat úkoly, na které firmy obtížně shánějí lidi. Za startupem přitom stojí silná jména Big Techu včetně Nvidie, Amazonu, SoftBank a Foxconnu.
Americké akciové trhy ve čtvrtek prudce oslabují a mažou část zisků, které si připsaly po středečním vítězství demokratů v kongresových volbách. Největší výprodej zasáhl technologické společnosti, především výrobce čipů pro umělou inteligenci (AI). Investoři se obávají, že změna politických poměrů ve Spojených státech může přinést přísnější regulaci rychle rostoucího odvětví.
J&T dál posiluje vazby s investiční skupinou Jiřího Šmejce. Fond J&T Arch II koupil za 150 milionů eur, zhruba 3,7 miliardy korun, podíl 8,1 procenta v hlavní investiční platformě Emma Capital. Spolu s fondem J&T Arch Investments tak skupina kontroluje 16,7 procenta Emma Alpha Holding, pod který spadají mimo jiné Packeta, Premier Energy nebo sázkový holding Entain CEE.
Londýn, Frankfurt, Amsterdam? Tomáš Čupr možná nakonec vsadí na Prahu. Jeho Rohlík podle Bloombergu zvažuje vstup na českou burzu, a dokonce výhradně na ni. Pro tuzemský kapitálový trh, který dlouhodobě postrádá velké technologické firmy, by šlo o mimořádný úlovek. Ve hře je totiž společnost, jejíž hodnota by se mohla pohybovat kolem 50 miliard korun.
Ruský velvyslanec v USA Alexandr Darčijev dnes náhle zemřel ve věku 66 let, oznámilo ruské ministerstvo zahraničí bez dalších podrobností o příčině smrti či o místě diplomatova úmrtí. Ruský prezident Vladimir Putin jmenoval diplomata Darčijeva novým šéfem ruské diplomatické mise v USA loni v březnu. Stalo se tak během sbližování obou zemí, vyvolaném Putinem a americkým prezidentem Donaldem Trumpem, a to zejména v otázce Ukrajiny
