Trhy – vzlety a pády akcií firem ve světě i v Česku
Trhy, nejživější část ekonomiky. Jak se vyvíjí ceny akcií na burze v Praze, newyorské NYSE, v Londýně, Frankfurtu, na komoditní burze v Chicagu a dalších? Jak se vyvíjí hlavní akciové indexy S&P 500, Dow Jones, pražský PX 50, Nasdaq, DAX, London FTSE? Kdo se chystá na první veřejnou nabídku akcií neboli IPO, kdo tak učinil a s jakým úspěchem, které firmy naopak z burzy akcie stáhnou? A jaká je tržní kapitalizace firem na burzách a co na ni má vliv? Jak si vedou kryptoměnové burzy jako Binance a další?
Narazily akcie Nvidie na strop? Ani příslib obřích tržeb s nimi nehnul, přitom jsou relativně výhodné
Nejhodnotnější veřejně obchodovaná společnost světa začíná mít problém. Investoři přestávají masivně nakupovat její akcie, což může být dílem vina přílišného nacenění, dílem sentimentem na trhu. S akciemi příliš nedokázaly pohnout ani mimořádně silná očekávání tržeb pro další roky.
Nejde jen o ropu. Kvůli válce v Íránu zdražuje i hliník. Průmysl situaci sleduje s obavami. Pozornost se stáčí k Číně. Pokud ta vyhodnotí, že jsou ceny tohoto průmyslového kovu příliš vysoké, může znovu zprovoznit řadu nevyužívaných hliníkáren v zemi.
Finanční trhy v uplynulém týdnu nadále sledovaly především vývoj konfliktu na Blízkém východě. Navzdory opakovaným vyjádřením amerického prezidenta Donalda Trumpa o možném rychlém pádu íránského režimu se ukazuje, že tamní bezpečnostní struktury jsou připraveny konflikt výrazně prodlužovat. Investoři proto stále více počítají s delším geopolitickým napětím. Akciové trhy na tento scénář reagovaly negativně – index S&P 500 měl tendenci klesat směrem k hranici 6700 bodů.
Bitcoin se vrátil nad hranici 71 tisíc dolarů po týdnu výrazných cenových výkyvů. Největší kryptoměna nejprve prudce posílila, poté část zisků odevzdala a následně znovu rostla. Přestože vývoj ceny působil chaoticky, podle analytiků se v pozadí odehrává důležitější trend – rostoucí zájem investorů a budování infrastruktury kolem kryptoměn, uvádí agentura Bloomberg.
Evropské akcie obnovily růst. Investory povzbudila slova amerického prezidenta Donalda Trumpa, který naznačil, že válka s Íránem by mohla brzy skončit. Panevropský index STOXX Europe 600 krátce před polednem rostl o 1,95 procenta na zhruba 606,5 bodu.
Česká zbrojovka Colt CZ chce vstoupit na nizozemskou burzu Euronext Amsterdam. Firma uvedla, že požádá akcionáře o souhlas s tímto krokem. Výnos z navýšení kapitálu pak plánuje použít na investice či akvizice. S akciemi skupiny Colt CZ (do roku 2022 jako CZG - Česká zbrojovka) se od roku 2020 obchoduje na pražské burze. Jejím největším akcionářem je holding Česká zbrojovka Partners SE.
Evropské akcie na začátku pondělního obchodování výrazně oslabily a krátce se dostaly na nejnižší úroveň za více než dva měsíce. Investory znepokojil prudký růst cen ropy, který souvisí s eskalací konfliktu na Blízkém východě. V průběhu dne se však trhy částečně vzpamatovaly a většinu ztrát smazaly.
Češi masově vrhají úspory do soukromého kapitálu. Marketéři tak evidentně dělají svou práci dobře. Není to ale bez rizika, shodli se účastníci diskusního panelu na téma kapitálový trh pátého ročníku Global Investment Summitu (GIS). Stoupající oblibě private equity či venture kapitálu ovšem nahrává fakt, že český trh s veřejně obchodovanými firmami je malý a málo likvidní. Navíc ze srovnání se zahraničím vychází jako chudý příbuzný.
Vojenské údery Spojených států a Izraele na Írán výrazně otřásly světovou geopolitikou i finančními trhy. Při útocích podle dostupných informací zahynuly desítky představitelů íránského režimu a konflikt rychle přerostl v otevřenou eskalaci.
Kryptoměny měly být světem bez bank a bez státu. Realita se ale rychle mění. Evropská unie zavádí nová pravidla, která mají přinést větší dohled nad kryptoměnovými transakcemi. Kryptosvět dospívá a postupně tak přichází o část původní anarchie.
Írán po 20 dnech války již není schopen obohacovat uran, ani vyrábět balistické rakety, uvedl dnes izraelský premiér Benjamin Netanjahu. Uvedla to agentura Reuters.
Jihokorejská společnost Samsung Electronics letos plánuje zvýšit investice do výzkumu a rozšíření výroby čipů o 22 procent na rekordních 110 bilionů wonů (1,56 bilionu korun). Cílem je zaujmout vedoucí pozici v odvětví polovodičů pro umělou inteligenci (AI).
Americký prezident Donald Trump dnes v Oválné pracovně uvedl, že íránské vedení bylo zničeno a tamní vojáci dezertují. Před novináři také řekl, že neplánuje vyslat americké jednotky do země, na kterou americké a izraelské síly ze vzduchu útočí od 28. února.
Generální ředitelka Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM) Kateřina Arajmu s účinností ke konci března rezignovala na svou funkci. Ke kroku se rozhodla ze zdravotních a osobních důvodů, uvedlo ministerstvo financí. Arajmu vedla majetkový úřad od ledna 2015. Do funkce ji jmenoval tehdejší ministr financí a nynější premiér Andrej Babiš (ANO).
Spojené státy zrušily sankce na tři běloruské firmy vyrábějící potaš a také zmírnily sankce proti běloruskému finančnímu sektoru, včetně banky Belinvestbank. Minsk na oplátku propouští 250 vězňů. Informovala o tom média s odvoláním na vyjádření amerického zmocněnce Johna Coaleho po jeho dnešním jednání s běloruským vůdcem Alexandrem Lukašenkem a na sdělení amerického velvyslanectví v Litvě.
Ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) dnes odvolal generální ředitelku Národní galerie Praha (NGP) Alicji Knastovou. Informaci Deníku N potvrdila mluvčí galerie Jana Holcová. NGP zatím povede dosavadní ředitelka sbírky starého umění Olga Kotková.
Pět evropských států společně s Japonskem vyjádřilo ochotu přispět k zajištění bezpečné plavby Hormuzským průlivem. Vyzvaly rovněž k zastavení vzdušných útoků Teheránu i dalších pokusů tento průliv zablokovat, informují tiskové agentury. K dnešnímu společnému prohlášení se vedle Japonska připojily Británie, Francie, Německo, Itálie a Nizozemsko.
Maďarsko a Slovensko se na summitu Evropské unie nepřipojily k ostatním zemím v podpoře půjčky 90 miliard eur (2,2 bilionu korun) pro Ukrajinu. Vyplývá to ze schváleného prohlášení účastníků vrcholné schůzky, v němž se lídři ostatních 25 členských zemí shodli, že chtějí uvolnit první část úvěru začátkem dubna.
Monitoring ministerstva financí ukázal, že čerpací stanice marže od začátku bojů v Íránu a po spuštění monitoringu postupně snižují. Běžné marže u litru nafty byly před krizí 2,70 koruny až 3,20 koruny, po vypuknutí konfliktu klesly na 1,90 až 2,60 koruny. Po spuštění monitoringu se dále snižovaly až k jedné koruně. Marže 2,35 až 2,60 koruny u benzinu zůstala v době před a po vypuknutí konfliktu stejná. Po spuštění monitoringu klesala ke 2,10 koruny.
Spolek Milion chvilek čeká na sobotní demonstraci na pražské Letné v závislosti na počasí 200 až 400 tisíc lidí. Akcí chce upozornit na nebezpečí eroze demokracie, oligarchizace společnosti a kroky vlády Andreje Babiše (ANO), které k nim směřují.