Firmy z indexu S&P 500 letos ve velkém překonávají očekávání analytiků – ať už jde o zisky, nebo tržby. Logicky by se dalo čekat, že jejich akcie po zveřejnění výsledků porostou. Jenže často se děje pravý opak. Investoři se totiž nedívají zpět, ale dopředu. A výhled je momentálně plný otazníků.

Právě končící výsledková sezóna přinesla zvláštní paradox. Mnohé firmy doručily velmi solidní, někdy i mimořádně silná čísla. Přesto trh u řady titulů reagoval poklesem. Důvodem jsou vysoká očekávání, geopolitické napětí, obchodní spory, přesuny kapitálu i obavy z technologické disrupce.

Investoři přepínají do „risk off“

Podle hlavního ekonoma Argos Capital Kryštofa Míška hraje klíčovou roli aktuální nálada na trzích. Tu v posledních dnech výrazně ovlivnilo rozhodnutí Nejvyššího soudu USA, který zablokoval nouzová cla prezidenta Donalda Trumpa. Bílý dům však vzápětí oznámil plošné globální clo a jeho navýšení. „Hlavním dopadem aktuální situace je narůstající nejistota v globálním byznysu a mezinárodním obchodě,“ říká Míšek. Soud sice podle něj oslabil prezidentovu vyjednávací pozici, nezbavil ho však možnosti využívat obchodní tarify jako nástroj politického tlaku.

Investoři zároveň sledují geopolitická rizika, například možnost eskalace konfliktu na Blízkém východě. Uzavření Hormuzského průlivu by v krajním případě znamenalo nabídkový šok na ropném trhu.

„Současnou situaci bych označil za mimořádně nepřehlednou. Investoři proto volí risk off. Stahují kapitál z akcií a sledujeme rotaci do komodit,“ dodává Míšek.

Právní mozky miliardových transakcí: kdo radí a pomáhá CSG, PPF a KKCG?

Money

Tři klíčové české miliardářské skupiny, CSG Michala Strnada, KKCG Karla Komárka a PPF Renáty Kellnerové neměly v uplynulých měsících nouzi o zajímavé byznysové novinky. S růstem jim pomáhali tradiční „právní dealmakeři“ na trhu, kteří tak pokryli výjimečné mandáty od zbrojního průmyslu přes loterie až po e-commerce, shrnuje ve svém pravidelném právním souhrnu Jaroslav Kramer, spolupracovník redakce.

Jaroslav Kramer

Přečíst článek

Od technologií k hodnotovým titulům

Podle analytika XTB Tomáše Cverny je vývoj indexu S&P 500 výrazně ovlivněn výprodejem technologických akcií. Investoři se vracejí spíše k hodnotovým titulům.

Důvodem jsou především obavy z budoucího vývoje kapitálových nákladů. Vysoké investice s nejistou návratností drží investory v napětí a komentáře k výhledům často zastíní dobré výsledky za uplynulé kvartály.

Trh si klade jednoduchou otázku: kolik budou stát investice do umělé inteligence, datacenter a infrastruktury – a kdy se skutečně vrátí? Pokud je odpověď nejasná, přichází opatrnost.

Vysoká očekávání, malý prostor pro chybu

Analytik Portu Lukáš Raška upozorňuje, že nejde o jeden faktor, ale o kombinaci vlivů. Po silném růstu jsou trhy citlivější, valuace mnoha titulů napjaté a investoři opatrnější kvůli makroekonomickým rizikům.

V takovém prostředí podle Rašky stačí i drobné zklamání ve výhledu a přichází výběr zisků. Firmám už nestačí „jen“ překonat odhady. Musejí přesvědčivě ukázat, že růst bude pokračovat. Pokud management signalizuje zpomalení poptávky, tlak na marže nebo vyšší investice, reakce bývá negativní.

„Dobré zprávy jsou často v ceně započítané dopředu. Samotné překonání odhadů už nestačí,“ dodává Raška.

Umělá inteligence mění hru. A investoři vidí černě

Trhy

Akcie velkých softwarových firem padají o desítky procent. Strach z dopadu AI na jejich marže je silný. Fundamenty firem však zůstávají stabilní, zatím. Přeceňuje trh trh budoucí rizika? „Trh dnes u řady softwarových, někdy i velkých a zavedených firem, oceňuje velmi černé scénáře. Právě v těchto okamžicích lze na trhu nalézt vyšší množství investičních příležitostí,“ říká analytik BHS Timur Barotov.

Timur Barotov

Přečíst článek

Do hry vstupuje i strach z AI

Dalším faktorem jsou obavy z nástupu agentní umělé inteligence. Podle Míška má agentic AI v roce 2026 vstoupit do fáze prudké akcelerace a zásadně narušit přibližně 700miliardový trh aplikačního softwaru.

Rychle roste počet nástrojů pro vývoj autonomních AI agentů, zrychluje se vývoj softwaru a rozšiřuje se okruh vývojářů. Tlak na tradiční softwarové firmy sílí – jejich produkty mohou být postupně přepisovány nebo nahrazovány právě AI agenty.

Výsledková sezóna tak ukazuje jedno: dobrá minulost už investorům nestačí. Rozhodující je to, jak firmy obstojí v nejisté budoucnosti.

Severokorejský vůdce Kim Čong-un výrazně vyostřil rétoriku vůči Jižní Koreji. Prohlásil, že pokud by byla ohrožena bezpečnost jeho země, mohl by Jižní Koreu zcela zničit, a její obyvatele už „navždy“ přestává považovat za své krajany. Dialog se Soulem odmítá, možnost jednání se Spojenými státy však připouští – pouze za podmínky, že Washington uzná KLDR jako jadernou mocnost.

Kim své postoje představil při závěru sjezdu vládní Korejské strany práce, kde nastínil cíle na příštích pět let. Událost doprovázela rozsáhlá vojenská přehlídka v Pchjongjangu, na níž nechyběly ani ruské vlajky. Severní Korea se v posledních letech s Moskvou výrazně sbližuje. Přehlídky se zúčastnila i Kimova zhruba třináctiletá dcera Kim Ču-e, kterou pozorovatelé považují za možnou nástupkyni.

Vůdce zároveň vyzval k vývoji nových zbraňových systémů. Mluvil o posílení armády včetně mezikontinentálních balistických raket odpalovaných z ponorek, nasazení útočných bezpilotních letounů a rozšíření taktických jaderných zbraní zaměřených především na Jižní Koreu.

KLDR poslala Rusům vojenskou pomoc za deset miliard dolarů. Nazpět nedostala prakticky nic

Politika

Severní Korea v rámci dohody poslala do Ruska zbraně a vojáky v hodnotě bezmála deset miliard dolarů, tedy přes 206 miliard korun, ale výměnou dostala pouze zlomek. S odvoláním na jihokorejskou pobočku Nadace Friedricha Naumanna to napsala agentura Jonhap. KLDR vojensky pomáhá Rusku, které v únoru 2022 zahájilo invazi na Ukrajinu.

ČTK

Přečíst článek

Soul odpovídá smířlivě

Jižní Korea na tvrdá slova reagovala zdrženlivě. Ministerstvo pro sjednocení vyjádřilo lítost nad severokorejským postojem, ale potvrdilo, že Soul bude nadále usilovat o mírové soužití a budoucí společnou prosperitu. Prezidentská kancelář vyzvala obě strany, aby se zdržely konfrontační rétoriky.

Dialog jen bez podmínek odzbrojení

Kim zároveň naznačil, že vztahy s USA závisí výhradně na postoji Washingtonu. Pokud Spojené státy upustí od své „nepřátelské politiky“ a uznají současný jaderný status KLDR, nevidí důvod, proč by spolu obě země nemohly vycházet. Pchjongjang dlouhodobě odmítá výzvy k jadernému odzbrojení a obnovení rozhovorů podmiňuje právě tím, že se tohoto požadavku USA vzdají.

Během prvního funkčního období amerického prezidenta Donalda Trumpa se oba lídři setkali třikrát, k zastavení severokorejského jaderného programu to však nevedlo a přímá komunikace následně ustala.

O sjednocení s Jižní Koreou nestojíme, uvedl Kim

Politika

KLDR nestojí o sjednocení s Jižní Koreou ani se nehodlá vzdát svých jaderných zbraní. Uvedl to podle státních médií severokorejský vůdce Kim Čong-un, napsaly agentury Reuters AFP. Kim také uvedl, že má dobré vzpomínky na amerického prezidenta Donalda Trumpa. Pchjongjang je ochoten jednat s USA, pokud Washington ustoupí od požadavku, že se Severní Korea musí vzdát svého jaderného arzenálu.

ČTK

Přečíst článek

Vztahy mezi Korejemi se zhoršují

Napětí mezi oběma Korejemi, které jsou od roku 1953 de facto stále ve válečném stavu, roste od roku 2023. Pchjongjang vyzval ke změně ústavy tak, aby z ní zmizel cíl znovusjednocení, vyhodil do povětří silniční spojení mezi oběma státy a následně do ústavy zakotvil, že Jižní Koreu považuje za nepřátelský stát.

Navzdory vstřícným krokům jihokorejského prezidenta I Če-mjonga Pchjongjang na nabídky dialogu nereagoval. Místo toho se dál sbližuje s Ruskem, které využívá severokorejskou munici i vojáky ve válce na Ukrajině. Na oplátku KLDR získává finanční pomoc, vojenské technologie i dodávky potravin a energií.