V Albánii sílí odpor proti luxusnímu resortu spojenému s Jaredem Kushnerem. Podle agentury Bloomberg vyšly v Tiraně do ulic tisíce lidí, kteří obviňují vládu z neprůhledného schvalování velkých investic a žádají demisi premiéra Ediho Ramy.
Akciové trhy v Evropě i Asii vstoupily do nového týdne růstem. Investory povzbudila zpráva o dohodě mezi Spojenými státy a Íránem, která má ukončit boje a otevřít cestu k dalším jednáním o finálním mírovém uspořádání.
Chystaná dohoda mezi Washingtonem a Teheránem naráží v Izraeli na odpor. Ministr Itamar Ben Gvir tvrdí, že Izrael není „banánovou republikou“ a americko-íránské ujednání pro něj není závazné.
Trumpovi se vrací problém, který rozhoduje americké volby: peněženky voličů. Ceny zůstávají vysoko, benzin je drahý a nespokojenost Američanů s ekonomickou situací houstne. Republikáni se začínají obávat, že v listopadu přijdou o Sněmovnu reprezentantů – a prezident se znovu ocitne pod tlakem vyšetřování a impeachmentu.
Americký prezident Donald Trump chce vrátit uhlí do centra americké energetiky. V Oválné pracovně oznámil, že na obnovu uhelného průmyslu vyčlení 700 milionů dolarů, tedy zhruba 14,6 miliardy korun. Peníze mají jít mimo jiné na výstavbu dvou nových uhelných elektráren.
V Kodani se na tamější standardy dlouho nedařilo sestavit vládní koalici. Výsledný kabinet má ale poměrně ambiciózní program. Zatímco většina evropských vlád si v době rostoucích nákladů a ropného šoku kvůli krizi v Íránu neví příliš rady, Dánové chtějí k problémům přistoupit o poznání aktivněji.
Finský prezident Alexander Stubb vyzval Evropskou unii, aby v době geopolitických otřesů začala uvažovat mnohem ambiciózněji o svém rozšíření. Podle serveru CNBC Stubb prohlásil, že sedmadvacetičlenný blok by měl „myslet ve velkém“ a využít současný okamžik k posílení svého vlivu ve světě.
Třináct kilogramů uranu, který mohl po dalším zpracování stačit na menší jadernou bombu, je pryč z Venezuely. Spojené státy materiál převzaly po letech vyjednávání v operaci, do níž se zapojila i MAAE a Británie. Cestu otevřela až změna politických poměrů v Caracasu.
Spojené státy hrozí novými cly, která by mohla výrazně zdražit i český export. Oficiálně jde o boj proti zboží vyrobenému nucenou prací, ve skutečnosti ale Washington podle textu otevírá další kolo protekcionistické obchodní války. Pro Evropskou unii i české firmy může jít o test, zda se křehká dohoda s USA nerozpadne jen rok po svém uzavření, píše ve svém komentáři hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Spojené státy zvažují rozšíření jaderného štítu NATO v Evropě. Podle Financial Times se v důvěrném režimu jedná o možnosti rozmístit americké letouny schopné nést jaderné zbraně i v dalších spojeneckých zemích. Zájem má Polsko a část Pobaltí, tedy státy na východním křídle aliance, které nejvíc tlačí rostoucé obavy z Ruska.
Představitelé Bílého domu včetně jeho personální šéfky Susie Wilesové doporučili americkému viceprezidentu J. D. Vanceovi, aby na čas přestal používat sociální sítě. Vance na nich během schůzek tráví hodně času a má sklon hádat se tam se svými kritiky, což je podle Wilesové a dalších vysokých činitelů pod úroveň jeho funkce viceprezidenta. Napsal o tom v sobotu deník The New York Times (NYT) s odvoláním na zasvěcené zdroje. Bílý dům zprávu popřel.
Ceny ropy 🛢 na světových trzích na začátku týdne klesají 📉. Reagují mimo jiné na zprávu, že rozhovory mezi Spojenými státy a Íránem v jejich konfliktu přinesly pokrok a že Hormuzský průliv zůstává otevřený. Uvedl to americký viceprezident J. D. Vance. Cena severomořské ropy Brent se obchoduje za 77,50 dolaru za barel. Americká lehká ropa WTI za 73,50 dolaru za barel.
