Elon Musk se před listopadovými volbami do Kongresu stal největším známým politickým dárcem v USA. Od začátku července poslal republikánským skupinám a vlastnímu politickému výboru nejméně 276 milionů dolarů, tedy zhruba šest miliard korun. Za celý současný volební cyklus už jeho výdaje dosáhly 366 milionů dolarů.
Vladimir Putin nabízí pomoc s ukončením konfliktu mezi Íránem a Spojenými státy. Moskva je podle něj připravena udělat vše, co je v jejích silách, aby přispěla k urovnání situace. Nabídka přichází v době, kdy samotné Rusko dál vede válku proti Ukrajině a dosavadní pokusy o její ukončení selhaly.
Donald Trump vyvolal další politickou bouři. Před republikánskými příznivci v Nebrasce prohlásil, že Írán může „zničit Los Angeles nebo San Diego“ a že jde o „malou daň za vítězství ve válce“. Proti jeho slovům se ostře ohradili demokratičtí představitelé Kalifornie a distancoval se od nich i jeden z tamních republikánů.
Rodina Renee Goodové, kterou v lednu v Minneapolisu zastřelil federální imigrační agent, se obrátila na soud. Dvě žaloby míří na americkou vládu i několik výrazných představitelů Trumpovy administrativy a tvrdí, že při tvrdém prosazování imigrační politiky došlo k porušení občanských práv.
Boeing získal další mimořádně lukrativní zakázku na novou generaci amerických bojových letounů. Pro námořnictvo Spojených států má vyvinout nový stíhací stroj, přičemž kontrakt začíná na 20 miliardách dolarů a postupně se může rozrůst až na stovky miliard. Firma tak navazuje na loňský úspěch v soutěži o stíhačku F-47 pro americkou armádu.
Obchodní válka mezi Spojenými státy a Kanadou má další kapitolu. Washington zakázal dovoz části kanadských mléčných výrobků, většiny alkoholu a motocyklů, zatímco prezident Donald Trump znovu tvrdí, že se Kanada k USA chová nespravedlivě a brzy přijde s nabídkou na zrušení cel.
Donald Trump narazil ve svém dalším střetu s americkými médii. Federální soudce nařídil Bílému domu na 14 dní obnovit akreditace CNN, MS Now a Politico a uvedl, že jejich odebrání bylo zřejmě protiústavní. Spor vyvolal i solidaritu dalších televizí, které kvůli zákazu dočasně přestaly dodávat společné záběry z prezidentových akcí.
Trumpova rodina a lidé z prezidentova okolí rozšiřují byznys na Kavkaze a ve Střední Asii. Vedle luxusního mrakodrapu v Gruzii se zajímají o těžbu strategických surovin i obchodní trasu mezi Arménií a Ázerbájdžánem. Soukromé investice se přitom prolínají se snahou Washingtonu posílit vliv v regionu, kde soupeří s Ruskem a Čínou, informovala agentura Bloomberg.
Spor Donalda Trumpa s americkými médii míří k soudu. CNN, MS NOW a Politico žalují prezidentovu administrativu poté, co jejich novináři přišli o akreditace do Bílého domu. Redakce tvrdí, že vláda je trestá za zpravodajství, s nímž nesouhlasí, a porušuje tak svobodu tisku.
Americká centrální banka zvýšila úroky navzdory tlaku Donalda Trumpa a akciové trhy po počátečním poklesu zamířily vzhůru. Index S&P 500 se vrátil k hranici 7700 bodů. Výrobci čipů však zažili opačný vývoj: obavy ze zpomalení vývoje umělé inteligence poslaly jejich akcie prudce dolů.
Donald Trump oznámil zákaz vstupu do Bílého domu pro CNN, MSNOW a Politico. Hned následující ráno policie nepustila dovnitř reportéry prvních dvou médií a odebrala jim akreditace. Stanice se proti kroku amerického prezidenta ohradily a MSNOW hodlá bránit svá ústavní práva.
