Brusel narazil na vlastní argumenty. Když cla zavádí Donald Trump, Evropská komise je označuje za daň na spotřebitele. Když ale sama chystá tříeurový poplatek na levné zásilky z Číny, tvrdí opak. Ekonomická logika je přitom v obou případech stejná.
V Albánii sílí odpor proti luxusnímu resortu spojenému s Jaredem Kushnerem. Podle agentury Bloomberg vyšly v Tiraně do ulic tisíce lidí, kteří obviňují vládu z neprůhledného schvalování velkých investic a žádají demisi premiéra Ediho Ramy.
Írán znovu oznámil uzavření Hormuzského průlivu, jedné z nejdůležitějších tras světového obchodu s ropou a plynem. Teherán krok spojuje s izraelskými údery v Libanonu, USA ale tvrdí, že pro uzavření úžiny zatím nejsou důkazy.
Apple se podle Trumpa dohodl s Intelem na vývoji a výrobě čipů v USA. Dohoda poslala akcie Intelu vzhůru a zapadá do snahy vrátit strategickou polovodičovou výrobu zpět do Ameriky.
Evropský parlament schválil zrušení cel na většinu dovozů z USA a posunul obchodní dohodu s Washingtonem blíž k praxi. Brusel si zároveň ponechá pojistky pro případ, že by Spojené státy dohodu porušily nebo zaplavily evropský trh.
USA a Írán oznámily rámcovou dohodu, která má ukončit vojenské operace a znovu otevřít Hormuzský průliv. Klíčové spory o íránský jaderný program a sankce se ale mají řešit až v dalších 60 dnech.
Akciové trhy v Evropě i Asii vstoupily do nového týdne růstem. Investory povzbudila zpráva o dohodě mezi Spojenými státy a Íránem, která má ukončit boje a otevřít cestu k dalším jednáním o finálním mírovém uspořádání.
Chystaná dohoda mezi Washingtonem a Teheránem naráží v Izraeli na odpor. Ministr Itamar Ben Gvir tvrdí, že Izrael není „banánovou republikou“ a americko-íránské ujednání pro něj není závazné.
Trumpovi se vrací problém, který rozhoduje americké volby: peněženky voličů. Ceny zůstávají vysoko, benzin je drahý a nespokojenost Američanů s ekonomickou situací houstne. Republikáni se začínají obávat, že v listopadu přijdou o Sněmovnu reprezentantů – a prezident se znovu ocitne pod tlakem vyšetřování a impeachmentu.
Americký prezident Donald Trump chce vrátit uhlí do centra americké energetiky. V Oválné pracovně oznámil, že na obnovu uhelného průmyslu vyčlení 700 milionů dolarů, tedy zhruba 14,6 miliardy korun. Peníze mají jít mimo jiné na výstavbu dvou nových uhelných elektráren.
V Kodani se na tamější standardy dlouho nedařilo sestavit vládní koalici. Výsledný kabinet má ale poměrně ambiciózní program. Zatímco většina evropských vlád si v době rostoucích nákladů a ropného šoku kvůli krizi v Íránu neví příliš rady, Dánové chtějí k problémům přistoupit o poznání aktivněji.
