Apple se zařadil do mimořádně úzkého klubu firem s hodnotou přes pět bilionů dolarů. Výrobci iPhonů k dosažení historického milníku pomohla silná poptávka, růst služeb i opatrnější přístup k investicím do umělé inteligence. Nejdražší firmou světa je Apple znovu po více než roce.
Americký prezident Donald Trump nařídil umístit před Národní muzeum americké historie ve Washingtonu informační tabule, které mají návštěvníky varovat před údajně nepřesným výkladem dějin. Bílý dům muzeum obvinil z politického aktivismu a šíření marxistických myšlenek. Demokraté naopak mluví o snaze přepisovat minulost.
Rostoucí výnosy amerických dluhopisů, napětí kolem klíčových námořních tras i ropa Brent nad 90 dolary za barel znovu zvýšily nervozitu na trzích. Investory navíc nepřesvědčily ani silné výsledky Alphabetu. Obavy vyvolal především rekordní plán investic do umělé inteligence.
Americké zbrojovky chtějí těžit z prudkého růstu evropských výdajů na obranu. Na aerosalonu ve Farnborough však narazily na jasný požadavek: evropské vlády už nechtějí pouze nakupovat hotové zbraňové systémy. Žádají jejich výrobu přímo v Evropě, přístup k technologiím a možnost techniku samostatně upravovat i udržovat.
Spojené státy zavedly nová cla na zboží ze šesti desítek zemí a Evropské unie, které dohromady představují 99 procent amerického dovozu. Sazby ve výši deset a 12,5 procenta nahrazují dosavadní dočasné desetiprocentní clo. Brusel krok Washingtonu nečekal a požaduje vysvětlení.
Americká Sněmovna reprezentantů těsně schválila rezoluci požadující stažení amerických sil z bojů proti Íránu. K demokratům se přidalo také několik republikánů. Hlasování ukazuje, že podpora války i prezidenta Donalda Trumpa v Kongresu slábne.
Spojené státy letos získaly kontrolu nad více než 13 miliardami dolarů z prodeje venezuelské ropy. Ačkoli mají peníze formálně patřit Venezuele, veřejně dohledatelný je pouze zlomek částky, který dorazil do Caracasu. Kam zmizely ropné miliardy, zjišťoval deník Financial Times. Výsledkem pátrání je řada nejasností, chybějící vyúčtování a pár znepokojivých vyjádření Donalda Trumpa. To vše v době, kdy se Venezuela vzpamatovává z ničivých zemětřesení a peníze na obnovu zoufale potřebuje.
Americká válka proti Íránu trvá pátým měsícem a její účet rychle roste. Pentagon vyčíslil dosavadní a očekávané náklady do konce září na 37,5 miliardy dolarů, tedy zhruba 794 miliard korun. V bojích už zahynulo 18 amerických vojáků a více než 500 dalších utrpělo zranění. Ministr obrany Pete Hegseth nyní žádá Kongres o další peníze.
Donald Trump slíbil Libanonu pomoc a respekt, který si podle něj země zaslouží. Při prvním setkání s libanonským prezidentem Josephem Aúnem ve Washingtonu naznačil i ochotu jednat se zástupci Hizballáhu, bude-li si to Bejrút přát. Schůzka přichází v citlivé chvíli: Libanon a Izrael za amerického zprostředkování jednají o stažení izraelských sil, odzbrojení Hizballáhu a možné cestě k míru.
Americký prezident Donald Trump rozpoutává další obchodní válku. Spojené státy uvalí dodatečná padesátiprocentní cla na kanadské zboží v hodnotě téměř 20 miliard dolarů. Opatření se dotkne například vína, cementu, nábytku nebo hokejek a obejde i dosavadní výhody plynoucí ze severoamerické dohody USMCA. Trumpova administrativa krok zdůvodňuje údajnou diskriminací amerických automobilů, alkoholu a mléčných výrobků.
Americký prezident Donald Trump zpřísnil pravidla, podle nichž mohou zbrojařské společnosti nakupovat kritické nerosty a další materiály z Číny a jiných rizikových zemí. Firmy budou muset prokázat, že hledaly bezpečnější dodavatele, a předložit plán, jak se závislosti na zakázaných zdrojích zbaví. Jinak mohou přijít o armádní kontrakty.
Ceny ropy 🛢 dnes obnovily růst, přidávají kolem osmi procent. Trh reaguje především na vyostření situace na Blízkém východě po úderech armád Spojených států a Saúdské Arábie v Iráku a po odraženém íránském raketovém útoku na americké síly. Brent přidává 7,9 procenta na 90,70 dolaru za barel. Americká lehká ropa WTI si připisuje 7,5 procenta a prodává se kolem 85,20 dolaru za barel.
Česko v prvním pololetí získalo ze zdrojů Evropské unie 💶 o 38,2 miliardy korun víc, než odvedlo do unijního rozpočtu. Uvedlo to ministerstvo financí. Kladnému saldu přispěly příjmy ze strukturálních fondů, peníze ze společné zemědělské politiky i příjmy z Evropského plánu na podporu oživení NextGeneration EU (NGEU). Loni v prvním pololetí byla takzvaná čistá pozice vůči unii 24 miliard korun.
