Nejméně osm amerických států tento týden podalo žaloby na technologickou společnost OpenAI s tím, že její populární chatbot ChatGPT porušil státní zákony o ochraně spotřebitelů. Toho se podle nich dopustil tím, že způsobuje újmu dětem a klame dospělé, informovala agentura AP.
Vztahy mezi Kyjevem a Washingtonem se dál propadají a evropským lídrům dochází trpělivost s otevřenou kritikou Donalda Trumpa ze strany Volodymyra Zelenského. Podle Financial Times chtějí ukrajinského prezidenta při pátečním jednání v Bruselu vyzvat, aby svou rétoriku zmírnil. Evropa se obává, že další veřejné útoky na Trumpa mohou ohrozit americkou podporu, na níž Ukrajina i její spojenci stále závisejí.
Čína dodává drtivou většinu humanoidních robotů a ovládá výrobu klíčových součástek, bez nichž se neobejdou ani američtí konkurenti. Spojené státy naopak těží z náskoku v umělé inteligenci. Dle agentury Bloomberg se rozbíhá souboj o odvětví, jehož hodnota by do roku 2050 mohla překročit pět bilionů dolarů. Skutečné pracovní nasazení strojů ale zatím zaostává za působivými ukázkami.
Donald Trump oznámil dohodu s Vladimirem Putinem o uvolnění ruské nafty na americký a světový trh. Krok ale podle Jana Palaščáka, zakladatele skupiny Amper, sotva zabrání republikánskému debaklu v midterms a geopoliticky mnoho nezmění, píše Palaščák ve svém komentáři.
Umělá inteligence není jen nástroj, ale stále samostatnější aktér, který může být brzy inteligentnější než člověk. Profesor Yuval Noah Harari varuje před nástupem amerického a čínského AI imperialismu i před světem, na jehož soužití s umělou inteligencí zatím nikdo nemá plán.
Dohoda mezi Vladimirem Putinem a Donaldem Trumpem o dodávkách nafty zastínila jiné zprávy, které můžou mít dalekosáhlejší a dlouhodobější dopad na geopolitiku i světovou energetiku. Trumpovi vyslanci propojili rozhovory o míru na Ukrajině s dalšími „třaskavými“ tématy. S Rusy jednají o prodeji ropných aktiv Lukoilu a restartu plynovodu Nord Stream. Rýsuje se scénář, kdy na ruské ropě a plynu vydělají podnikatelé blízcí Trumpově rodině.
Německo podle ministra vnitra Alexandera Dobrindta čelí větší bezpečnostní hrozbě než za studené války. Země je terčem dezinformací, sabotáží, špionáže i kyberútoků a šéf německé kontrarozvědky varuje, že další útoky přijdou. Berlín proto chce výrazně posílit tajné služby a dát jim pravomoc aktivně zasahovat.
I přes nebývalý růst výnosů dluhopisů dosáhly akciové trhy v USA nových maxim, jako by vyšší úroky znamenaly jistotu rychlejšího růstu ekonomiky. Zajímavý je rozdíl mezi indexy: zatímco S&P 500 a Nasdaq lámaly rekordy, opačný vývoj panuje u indexů citlivějších na sazby, jako jsou Dow Jones nebo index menších firem Russell. Obavy rostou z hlediska výnosů nyní zejména u Francie, která prochází otřesy, a nevypadá to, že by se měla situace zlepšit. Blíží se další dluhová krize v měnové unii?
Ruský prezident Vladimir Putin přetavil těžkou ránu, kterou jeho zemi zasazují ukrajinské útoky na rafinerie, v diplomatický a ekonomický zisk. Americký prezident Donald Trump totiž uvolnil sankční omezení obchodu s ruskou naftou výměnou za příslib dodávek, k jejichž obnovení přitom Moskvu už stejně tlačily ekonomické zákonitosti. Trump tak může získat levnější naftu, kterou by ale světový trh mohl dostat i bez jeho zásahu. Putin naproti tomu získává něco, co si sám zajistit nemohl: americkou sankční výjimku.
Spojené státy nezapomenou Norsku, že nedostaly Nobelovu cenu za mír. Prohlásil to americký prezident Donald Trump, který rozhodnutí udělit ocenění jihoafrické právničce a někdejší soudkyni Mezinárodního trestního soudu (ICC) a Mezinárodního tribunálu pro Rwandu (ICTR) Navanethem „Navi“ Pillayové za hanebné a trapné. Trump o letošní laureátce řekl, že ji nezná a že o ní nikdo nikdy neslyšel, napsala v noci na dnešek agentura Reuters.
Vladimir Putin nabízí pomoc s ukončením konfliktu mezi Íránem a Spojenými státy. Moskva je podle něj připravena udělat vše, co je v jejích silách, aby přispěla k urovnání situace. Nabídka přichází v době, kdy samotné Rusko dál vede válku proti Ukrajině a dosavadní pokusy o její ukončení selhaly.
Letošní senátní volby Sněmovnu neobměnily. V nynějším finále výběru členů horní komory neuspěli dva adepti z řad poslanců, zůstal jim tedy mandát v dolní komoře. Do Senátu kandidovala letos čtveřice poslanců, dva vypadli už v prvním kole před týdnem. Senátní volební finále prohráli poslanci Jitka Volfová na Českolipsku a Petr Vrána na Přerovsku (oba ANO).
