Spojené státy v moderní historii nesčetněkrát prosadily vlastní vůli na úkor jiných. Idealistický obrázek o „světovém policajtovi“ je příliš naivní. Nic se ale nedá srovnávat s aktuální situací, kdy prezident Donald Trump hrozí při neuposlechnutí jeho rozkazu ekonomickými ekvivalenty zbraní hromadného ničení.
Írán nebude vyjednávat se Spojenými státy, uvedl tajemník íránské Nejvyšší rady národní bezpečnosti Alí Larídžání v reakci na zprávy o možném obnovení rozhovorů s Washingtonem. Informovaly o tom agentury. Americký prezident Donald Trump v neděli vyjádřil souhlas s možným jednáním s těmi íránskými představiteli, kteří přežili americké a izraelské údery z posledních dnů.
Americký prezident Donald Trump souhlasí s jednáním s íránskými představiteli, kteří přežili americké a izraelské údery z posledních dvou dnů. Podle agentury Reuters to Trump řekl v rozhovoru, který zveřejnil časopis The Atlantic.
Íránský režim čelí po smrti nejvyššího duchovního vůdce Alího Chámenejího existenciálnímu ohrožení. A za takové situace, když už nemá tolik, co ztratit, stoupá pravděpodobnost, že se pokusí podniknout extrémní kroky, jichž by se jinak ještě vystříhal. Patří mezi ně položení tisíců námořních min v Hormuzském průlivu, které představuje nejúčinnější formu jeho blokády.
Izrael a USA pokračují od soboty ve vojenských úderech na Írán, který v odpovědi útočí na cíle po celém Blízkém východě. Teherán po dnešním potvrzení smrti nejvyššího duchovního vůdce ajatolláha Alího Chameneího íránskými úřady hrozil rozsáhlými odvetnými údery. Na výhrůžky reagoval americký prezident Donald Trump, který zdůraznil, že pokud Írán svá slova naplní, USA na ně udeří silou, kterou ještě nikdy nezažili. Izraelská armáda zahájila údery na cíle v srdci Teheránu. V íránské metropoli se ozývají výbuchy a nad Teheránem se vznáší hustý dým. Kvůli situaci na Blízkém východě se v pondělí sejde česká Bezpečnostní rada státu.
Írán v neděli pokračuje v raketových útocích na cíle v Izraeli a státech Perského zálivu. Výbuchy se ozývají v Dubaji, Dauhá a Manámě, informovala agentura AP a zpravodajský server Al-Džazíra. Už dříve agentury informovaly, že se poprvé stal terčem íránských dronů Omán.
Zahraniční politika je pro českou vládu těžký oříšek. Koalice pobíhá po mezinárodní scéně jako zmatená slepice po dvoře. Válka na Ukrajině pro Babiše není téma a Macinka veřejně trénuje bývalou americkou ministryni z politického přemýšlení. Do toho je tu útok na Írán. Co teď?
Globální letecká doprava je v neděli stále silně narušena kvůli pokračujícím úderům USA, Izraele a Íránu, které zapříčinily uzavření hlavních letišť na Blízkém východě, píše agentura Reuters. Podle údajů platformy FlightAware byly od soboty, kdy USA poprvé zaútočily na Írán, postiženy tisíce letů.
Nejrozšířenější kryptoměna světa, bitcoin, dnes večer reaguje překonáním denního maxima na smrt nejvyššího íránského duchovního vůdce Alího Chámeneího. Dosáhla ceny přes 67 100 dolarů. To lze interpretovat tak, že investoři míní, že Chámeneího smrt situaci v Íránu bezprostředně spíše zklidní, než dále zjitří. Investoři se zjevně většinově nedomnívají, že by měla – a mohla – íránský režim vyprovokovat k drtivé odvetě, která by potenciálně celý Blízký východ uvrhla do fatální nejistoty. V takovém případě by bitcoin – rizikové aktivum – dále klesal, ještě hlouběji.
Přední lodní dopravci utlumují kvůli konfliktu na Blízkém východě svůj provoz v Perském zálivu, Rudém moři a Hormuzském průlivu. Švýcarská společnost MSC uvedla, že svým lodím v oblasti Perského zálivu nařídila, aby zastavily plavbu a uchýlily se do bezpečných oblastí. Další lodní přepravce, dánská společnost Maersk, uvedla, že odklonila své lodě na dvou významných trasách z Rudého moře a pozastavila plavbu v Hormuzském průlivu. Rudému moři se bude vyhýbat i spediční firma Hapag-Llyod. Podle tržní analytičky Helimy Croftové z RBC Capital Markets v případě pokračující eskalace hrozí růst ceny ropy nad 100 dolarů za barel.
Minulý týden dal investorům jasně najevo, že rok 2026 nebude o poklidném „soft landingu“, ale spíš o sérii politických i tržních otřesů. Do centra pozornosti se vrátila celní agenda, z bankovního sektoru zazněla varování a znovu zesílilo i geopolitické napětí. Akciové trhy reagovaly zvýšenou volatilitou. Index S&P 500 sice zůstává v obchodním pásmu bez panických výprodejů, ale maxima kolem 7100 bodů jsou mu stále vzdálená.
