Americké zbrojovky chtějí těžit z prudkého růstu evropských výdajů na obranu. Na aerosalonu ve Farnborough však narazily na jasný požadavek: evropské vlády už nechtějí pouze nakupovat hotové zbraňové systémy. Žádají jejich výrobu přímo v Evropě, přístup k technologiím a možnost techniku samostatně upravovat i udržovat.
Donald Trump slíbil Libanonu pomoc a respekt, který si podle něj země zaslouží. Při prvním setkání s libanonským prezidentem Josephem Aúnem ve Washingtonu naznačil i ochotu jednat se zástupci Hizballáhu, bude-li si to Bejrút přát. Schůzka přichází v citlivé chvíli: Libanon a Izrael za amerického zprostředkování jednají o stažení izraelských sil, odzbrojení Hizballáhu a možné cestě k míru.
Americký prezident Donald Trump rozpoutává další obchodní válku. Spojené státy uvalí dodatečná padesátiprocentní cla na kanadské zboží v hodnotě téměř 20 miliard dolarů. Opatření se dotkne například vína, cementu, nábytku nebo hokejek a obejde i dosavadní výhody plynoucí ze severoamerické dohody USMCA. Trumpova administrativa krok zdůvodňuje údajnou diskriminací amerických automobilů, alkoholu a mléčných výrobků.
Americký prezident Donald Trump zpřísnil pravidla, podle nichž mohou zbrojařské společnosti nakupovat kritické nerosty a další materiály z Číny a jiných rizikových zemí. Firmy budou muset prokázat, že hledaly bezpečnější dodavatele, a předložit plán, jak se závislosti na zakázaných zdrojích zbaví. Jinak mohou přijít o armádní kontrakty.
Nekončící hormuzská krize je pro Evropu dalším silným varováním. Válka na Blízkém východě zatím způsobila větší problémy jiným oblastem světa, ale hrozba, že se Evropanům příští zima prodraží, stoupá. Děsivý je i (snad) dočasný návrat k ruskému plynu. Lekce od Vladimira Putina i Donalda Trumpa ukazují, že Evropa musí dovoz plynu co nejrychleji omezovat.
Evropská unie zmírňuje vymáhání jednoho ze svých klíčových klimatických předpisů. Povinnosti pro dovozce ropy a plynu budou platit od roku 2027, Komise však doporučuje první tři roky neukládat sankce za jejich porušení
Finále mistrovství světa mezi Argentinou a Španělskem má být sportovní korunovací i obří byznysovou show. Podle agentury Bloomberg přinesla jen skupinová fáze v regionu New York–New Jersey přímý ekonomický dopad 1,2 miliardy dolarů, tedy zhruba 25,4 miliardy korun. Na stadion MetLife dorazí 80 tisíc diváků, další desítky tisíc budou zápas sledovat v New Yorku na veřejných projekcích.
Newyorský starosta Zohran Mamdani zvažuje mimořádně citlivý krok: zda by městská policie mohla při zářijové návštěvě Valného shromáždění OSN zatknout izraelského premiéra Benjamina Netanjahua. Oporou má být zatykač Mezinárodního trestního soudu, Spojené státy však jeho jurisdikci neuznávají. Právníci proto varují, že by šlo spíš o politicky výbušný střet než o jasný právní postup.
Wall Street má za sebou další silný týden. Investory nezastavila nová rizika kolem Hormuzského průlivu ani další útoky USA proti Íránu. Hlavní roli převzala výsledková sezona, kterou odstartovala rekordní čísla JPMorgan, a také zpomalení inflace v americké ekonomice. Index S&P 500 se díky tomu posunul nad 7600 bodů.
Čínu obvinil z vměšování se, televizím pohrozil odebráním licencí a znovu rozdmýchal pochybnosti o volbách z roku 2020. Donald Trump využil projev v hlavním vysílacím čase k tématu, které chce zjevně dostat do centra kampaně před listopadovými volbami do Kongresu.
Konflikt mezi Spojenými státy a Íránem nemá konce. Ani jedna ze stran nemá v ruce takové karty, aby druhou donutila přistoupit na své podmínky míru. Pokud Donald Trump nepřejde na realističtější strategii, těžko se v brzké době dočkáme stabilního řešení. Nyní se v podstatě jedná o střet dvou nevypočitatelných aktérů.
