Kanada od 8. září zavede cla ve výši 15 až 50 procent na zhruba 700 druhů amerického zboží v hodnotě 27,6 miliardy kanadských dolarů. Ottawa tak v plném rozsahu odpoví na nová americká cla a zároveň uvolní 7,5 miliardy kanadských dolarů na pomoc firmám a pracovníkům zasaženým obchodní válkou.
Donald Trump dál vyostřuje obchodní konflikt s Kanadou. Od ledna chce zvýšit cla na dovoz kanadských automobilů a součástek z 25 na 50 procent, což může tvrdě zasáhnout úzce propojené dodavatelské řetězce mezi oběma zeměmi.
České sklářské studio Klimchi rozjíždí expanzi v USA. Má vlastní distribuční firmu, obchodní zastoupení ve všech 50 státech a už během léta získalo objednávky za více než dva miliony korun. V roce 2028 chce v Severní Americe utržit milion dolarů.
Obchodní válka mezi Spojenými státy a Kanadou vstoupila do nové a nebezpečnější fáze. Premiér Mark Carney odmítl další ústupky, odešel od jednacího stolu a odpověděl na Trumpova cla vlastními protiopatřeními. Kanadská média krok popisují jako politický risk, ale zároveň jako odmítnutí dohody, která by Ottawě přinesla hlavně další ústupky.
Obchodní spor mezi Spojenými státy a Kanadou přerostl v otevřenou celní válku. Washington zavedl 50procentní clo na kanadské zboží za 20 miliard dolarů a Ottawa odpoví odvetnými tarify ve stejném objemu. „Ve válce se octnete, když jste napadeni. My jsme byli napadeni,“ prohlásil kanadský premiér Mark Carney.
Jednání mezi Washingtonem a Ottawou skončila na poslední chvíli krachem a obchodní spor dvou mimořádně provázaných ekonomik dál eskaluje. Spojené státy začaly uplatňovat nová 50procentní cla na část kanadského dovozu a premiér Mark Carney slíbil odvetu „dolar za dolar“. Podle odhadů může Kanada kvůli novým bariérám přijít až o 90 tisíc pracovních míst.
Donald Trump oprášil zákon z roku 1930, který mu dává mimořádně tvrdou zbraň proti obchodním partnerům: až padesátiprocentní dodatečná cla, nebo dokonce zákaz dovozu. Kanada je první terč. Pokud nový postup obstojí, může se stejný celní kanón brzy otočit proti Evropě. A český průmysl by před jeho palbou rozhodně nezůstal stranou.
Napětí mezi Spojenými státy a Íránem dál eskaluje. Donald Trump pohrozil tvrdými ekonomickými postihy každé zemi, která Teheránu pomůže obcházet sankce, zatímco Írán označil americký postup za ekonomický terorismus a zločin proti lidskosti. Spor přichází v době obnovených střetů a omezeného provozu v Hormuzském průlivu, který tlačí vzhůru ceny paliv.
Vláda Donalda Trumpa má problém – jmenuje se dluh a není to problém nový. Výnosy amerických dluhopisů však rostly natolik, že se americká vláda ústy ministra financí Scotta Bessenta rozhodla k bezprecedentnímu kroku a ohlásila masivní výkup vlastních dluhopisů. To mělo výnosy srazit. A krátkodobě se to i povedlo. Ale nyní dluhopisy opět rostou.
Washington si začal aktivně zlevňovat vlastní dluh – a trhy pochopily, kdo za to může zaplatit. Výnosy amerických bondů klesají, dolar slábne a bitcoin prudce roste. Mnohem důležitější než samotné miliardy na odkupy je nový vzkaz investorům: pokud budou dlouhodobé úroky příliš vysoké, americká vláda je připravena zasáhnout. Pro bitcoin živná půda, pro dolar potenciálně nepříjemný problém.
Americký prezident vyhlásil Íránu „ekonomickou válku“ a pohrozil tvrdými hospodářskými důsledky zemím, jejichž banky, firmy, letiště nebo úřady by Íránu poskytly jakoukoli formu podpory.
