Měnová politika Spojených států je momentálně v dobré pozici a centrální banka USA (Fed) může vyčkávat, jak se situace kolem války v Íránu projeví v ekonomice a inflaci. Podle agentury Reuters to uvedl šéf Fedu Jerome Powell při přednášce pro studenty makroekonomie na Harvardově univerzitě. Dodal, že centrální banka obvykle přehlíží krátkodobé šoky, například ty způsobené růstem cen ropy, a nyní je podle něj možné nejdříve sledovat, jak se situace vyvine, než bude potřeba zasáhnout.
Spojené státy připravily patnáctibodový plán, jehož cílem je ukončit konflikt s Íránem. Už na začátku minulého týdne se objevily zprávy o možných jednáních, která by mohla vést k zastavení vzájemné palby. Prezident Donald Trump následně oznámil pozastavení plánovaných útoků na Írán, což signalizuje možný posun v konfliktu.
Banka Bank of America zaplatí 72,5 milionu dolarů obětem sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. Vyplývá to z dohody o urovnání hromadné žaloby, o níž informoval web CNBC. Žaloba tvrdila, že banka napomáhala jeho obchodování s lidmi za účelem sexuálního zneužívání.
Moskva od 1. dubna znovu zavede zákaz vývozu benzinu, který má trvat do konce července. Opatření má zabránit růstu cen pohonných hmot na domácím trhu a zajistit dostatek paliv v době napjaté situace na globálních energetických trzích.
Raketový růst cen benzinu a nafty přináší státní kase desítky milionů korun denně navíc díky vyššímu výběru DPH. Zároveň ale zdražování energií zvyšuje výdaje státu, takže celkový efekt pro rozpočet zůstává nejistý.
Pokud by konflikt v Íránu trval až do června, mohla by cena ropy podle analýzy investiční banky Macquarie vystoupat až na 200 dolarů za barel. To by se promítlo i do cen pohonných hmot v Česku, kde by benzín a nafta mohly zdražit až k úrovni 64 korun za litr. Výrazně levnější by byly pouze v případě zásahu vlády, například snížením spotřební daně a daně z přidané hodnoty, podobně jako v Polsku.
Washington uvažuje o výrazném posílení vojenské přítomnosti v regionu, zatímco konflikt s Íránem komplikuje dopravu ropy přes strategický Hormuzský průliv. Přesto americký prezident mluví o pokroku v mírových jednáních.
Evropští populisté a krajní pravice našli v americkém prezidentovi Donaldu Trumpovi vzor i impuls k volebním úspěchům. Nyní se však zdá, že tato symbióza končí. Už nelze předstírat, že politika Trumpovy administrativy jde ruku v ruce s evropskými zájmy.
Americké administrativě prezidenta Donalda Trumpa sice možná íránská operace nevychází podle představ, zato se jí však zatím ukázkově daří zabránit tomu, aby z toho plynoucí skepse zachvátila světové trhy. Cena ropy Brent tak za celou dobu od zahájení úderu na Írán vykazuje průměrnou cenu kolem 97 dolarů za barel. Osciluje kolem psychologické úrovně 100 dolarů, avšak jen zřídkakdy míří výrazněji nad ní – a pokud ano, Trump či někdo jiný z jeho administrativy jí zase verbálně srazí níže.
Mark Rutte, generální tajemník NATO, vyzval členské země, aby v červenci na summitu v Ankaře přesvědčily, že jsou na důvěryhodné cestě ke zvýšení obranných výdajů na pět procent HDP. Tomu se říká hozená rukavice. Babiš se dostává do kouta, cestu do něj si sám vymyslel.
Německo společně s partnery v Evropské unii mapuje slabiny americké ekonomiky a dodavatelských řetězců, aby bylo připraveno na případné budoucí spory se Spojenými státy. Podle agentury Bloomberg chce Berlín vytvořit mezi členskými státy shodu na tom, jak využít evropský vliv, pokud by se vztahy s Bílým domem vyostřily.
Americký dolar dnes 📈 posiluje ke koši měn. Dolar těží z poptávky po bezpečných investicích v souvislosti s íránským konfliktem, protože Spojené státy jsou jako čistý vývozce energie v relativně lepší pozici než mnoho jiných zemí. Japonský jen však posílil, protože japonští představitelé zesílili své hrozby, že by mohli intervenovat na trhu.
Při nejméně dvou explozích na jihu Libanonu zahynuli od neděle 3️⃣ příslušníci mírových jednotek OSN. Vyplývá to z prohlášení jednotek UNIFIL. U obou incidentů modré přilby uvádí, že neví, kdo je spáchal.
Takzvaná předrodičovská, která se má čerpat dva měsíce před porodem, by mohla činit 1️⃣5️⃣ tisíc korun. Digitalizované vyřizování této dávky, rodičovské a podpory pro studující rodiče, které se mělo spustit od července, by se mělo odložit. Porodné a pohřebné by se digitalizovat neměly.
Pražská burza v úvodu týdne dál oslabila, index PX 📉 klesl o 0,49 procenta na 2470,45 bodu, níže uzavřel naposledy v druhé polovině listopadu. Dnes ho táhly dolů především bankovní tituly, nedařilo se ale většině emisí, s mírným ziskem uzavřel dnešní obchodování jen energetický ČEZ.
Polská vláda se rozhodla zavést maximální ceny pohonných hmot, platit budou od úterka. Za překročení bude ☝️ hrozit milionová pokuta, uvedl dnes polský server Business Insider. Polsko se tak podobně jako další evropské země snaží zmírnit dopady konfliktu na Blízkém východě na ceny paliv.
Italskému výrobci kávy Lavazza se loni dařilo navzdory přetrvávajícím vysokým cenám kávových zrn a slabší celosvětové poptávce. Hrubý provozní zisk skupiny stoupl o 8️⃣,8️⃣ procenta na 340 milionů eur (7,3 miliardy korun), i když náklady se zvýšily. Oznámila to společnost v dnešní tiskové zprávě.
Vláda ❌ odvolala generálního komisaře české účasti na světové výstavě Expo 2025 Ondřeje Sošku, řekl po jednání kabinetu ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé). Česká účast a výstavba českého pavilonu v japonské Ósace čelila minulý rok kritice kvůli nedostatečným externím zdrojům financování a prodražování stavby.
Evropská komise vyzvala Slovensko, aby ❌ přestalo uplatňovat vládní nařízení o prodeji nafty, jehož součástí je i zavedení dvojích cen. Bratislavě pohrozila zahájením řízení pro porušení unijního práva. Novinářům to dnes řekl slovenský premiér Robert Fico. Podle něj chce komise tímto krokem ovlivnit politickou situaci na Slovensku.
Francouzský soud dnes vydal zatykač a uložil roční trest vězení čínskému kapitánovi 🚢 tankeru Boracay, který podle úřadů patří do ruské takzvané stínové flotily. Francouzská armáda zabavila podezřelé plavidlo loni v říjnu. Devětatřicetiletý Číňan byl odsouzen v nepřítomnosti, protože úřady několik dní po zásahu loď i s posádkou propustily, uvedla agentura AFP.
Do Sýrie by se mělo v příštích třech letech vrátit 80 procent Syřanů žijících nyní v Německu. Na tiskové konferenci po jednání s prozatímním syrským prezidentem Ahmadem Šarou to řekl německý kancléř Friedrich Merz.
Číst více
