Čína dodává drtivou většinu humanoidních robotů a ovládá výrobu klíčových součástek, bez nichž se neobejdou ani američtí konkurenti. Spojené státy naopak těží z náskoku v umělé inteligenci. Dle agentury Bloomberg se rozbíhá souboj o odvětví, jehož hodnota by do roku 2050 mohla překročit pět bilionů dolarů. Skutečné pracovní nasazení strojů ale zatím zaostává za působivými ukázkami.
I přes nebývalý růst výnosů dluhopisů dosáhly akciové trhy v USA nových maxim, jako by vyšší úroky znamenaly jistotu rychlejšího růstu ekonomiky. Zajímavý je rozdíl mezi indexy: zatímco S&P 500 a Nasdaq lámaly rekordy, opačný vývoj panuje u indexů citlivějších na sazby, jako jsou Dow Jones nebo index menších firem Russell. Obavy rostou z hlediska výnosů nyní zejména u Francie, která prochází otřesy, a nevypadá to, že by se měla situace zlepšit. Blíží se další dluhová krize v měnové unii?
Ruský prezident Vladimir Putin přetavil těžkou ránu, kterou jeho zemi zasazují ukrajinské útoky na rafinerie, v diplomatický a ekonomický zisk. Americký prezident Donald Trump totiž uvolnil sankční omezení obchodu s ruskou naftou výměnou za příslib dodávek, k jejichž obnovení přitom Moskvu už stejně tlačily ekonomické zákonitosti. Trump tak může získat levnější naftu, kterou by ale světový trh mohl dostat i bez jeho zásahu. Putin naproti tomu získává něco, co si sám zajistit nemohl: americkou sankční výjimku.
Spojené státy nezapomenou Norsku, že nedostaly Nobelovu cenu za mír. Prohlásil to americký prezident Donald Trump, který rozhodnutí udělit ocenění jihoafrické právničce a někdejší soudkyni Mezinárodního trestního soudu (ICC) a Mezinárodního tribunálu pro Rwandu (ICTR) Navanethem „Navi“ Pillayové za hanebné a trapné. Trump o letošní laureátce řekl, že ji nezná a že o ní nikdo nikdy neslyšel, napsala v noci na dnešek agentura Reuters.
Vladimir Putin nabízí pomoc s ukončením konfliktu mezi Íránem a Spojenými státy. Moskva je podle něj připravena udělat vše, co je v jejích silách, aby přispěla k urovnání situace. Nabídka přichází v době, kdy samotné Rusko dál vede válku proti Ukrajině a dosavadní pokusy o její ukončení selhaly.
Americká vláda přitvrzuje vůči technologickým gigantům. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa vyřadila Microsoft a dalších sedm velkých společností z vízového programu, který kvalifikovaným zahraničním pracovníkům umožňuje získat trvalý pobyt v USA. Podle viceprezidenta JD Vance systém nejvíce zneužívá právě Microsoft. Washington zároveň chystá další omezení pro zahraniční studenty. Informovaly o tom agentury Reuters a AP.
Citlivé součástky americké stíhačky F-35 se dostaly do Číny kvůli sérii logistických chyb, kterou měl spustit jediný přehlédnutý e-mail. Případ teď vyšetřuje Pentagon i ministerstvo zahraničí a v Kongresu sílí tlak na prověření dodavatelských řetězců amerických zbraní.
Ropné trhy zasáhla další vlna zdražování. Hurikán Isaias mířící k americkému pobřeží Mexického zálivu už přiměl těžaře k odstavení čtvrtiny tamní produkce. Severomořská ropa Brent ve čtvrtek ráno zdražila téměř o čtyři procenta a překonala hranici 104 dolarů za barel. Obavy z dalších výpadků těžby zvyšují napětí na trhu, který bedlivě sleduje postup bouře.
Studium v USA by se mohlo zahraničním studentům výrazně prodražit. Americká vláda plánuje zavést poplatek 70 tisíc dolarů, tedy zhruba 1,5 milionu korun, který by univerzity platily za každého zahraničního absolventa, jenž chce po škole v zemi pracovat. Opatření má omezit jejich počet, hlavně v technických a přírodovědných oborech.
Luxusní nemovitosti na Floridě, soukromé lety, miliony dolarů a stovky zlatých slitků. Bývalý vysoký úředník CIA se přiznal k podvodu, při němž měl zneužít své postavení a státní peníze k vlastnímu obohacení. Podle amerického ministerstva spravedlnosti přišla federální vláda kvůli jeho jednání přibližně o 194 milionů dolarů.
Jednání Washingtonu s Moskvou o ukončení války na Ukrajině dostala výrazný obchodní rozměr. Součástí rozhovorů se stal možný mnohamiliardový prodej zahraničních ropných aktiv ruského Lukoilu. O lukrativní balík ropných polí, rafinerií a čerpacích stanic mají podle The New York Times zájem mimo jiné investoři s obchodními vazbami na dva klíčové americké vyjednavače – Stevea Witkoffa a Jareda Kushnera.
