Americký prezident Donald Trump v měsících před státní návštěvou Číny obchodoval s akciemi firem, jejichž šéfové ho do Pekingu doprovázejí. Podle údajů amerického Úřadu pro vládní etiku investoval mimo jiné až 7,2 milionu dolarů do Applu. Velké transakce se týkaly také technologických titulů Microsoftu, Amazonu a Mety.
Prezident Spojených států Donald Trump pozval na svou cestu do Číny šéfy některých z největších amerických firem. Podle představitele Bílého domu by se k delegaci měli připojit mimo jiné šéf Tesly Elon Musk, šéf Applu Tim Cook, šéf BlackRocku Larry Fink a šéf Boeingu Kelly Ortberg.
Nebýt dovozu zkapalněného plynu ze Spojených států, Evropa by dnes zažívala ještě krušnější chvíle. Vladimir Putin už před vojenským útokem na Kyjev začal ruskou surovinu využívat jako součást své hybridní války proti Evropě. Nynější blokáda Hormuzského průlivu dočasně odřízla od okolního světa plyn dalšího předního exportéra – Kataru. Rostoucí závislost na americkém LNG ale v době nepředvídatelné administrativy ve Washingtonu přináší také hodně nových starostí.
Trump označil příměří s Íránem za „na přístrojích“ a odmítl nejnovější návrh Teheránu. Spor dál blokují požadavky USA na omezení íránského jaderného programu, které Írán považuje za jednostranné a přehnané.
Čínské ministerstvo zahraničí potvrdilo termín návštěvy amerického prezidenta Donalda Trumpa v Číně. Cesta začne tento týden ve středu a potrvá do pátku. Půjde o první návštěvu prezidenta Spojených států v Číně od roku 2017.
První severoamerický papež Lev XIV. se takřka přes noc stal jednou z vůbec nejvlivnějších osobností planety. Do politiky se za každou cenu nehrne, přesto je dnes jedním z lídrů světa, který nepřistoupil na pravidla hry trumpovské Ameriky. Mnohé během svého prvního roku překvapil.
Politika amerického prezidenta Donalda Trumpa nutí jeho „partnery“ ke kreativitě. Jeho hrubost a nepředvídatelnost podněcují vznik dříve nepravděpodobných spojenectví. Není třeba zvykem, aby na exkluzivně evropském summitu vystupoval premiér Kanady. Mnozí lídři si ale uvědomují, že trumpovský systém plný chaosu a krátkozrakého siláctví není pro jejich země výhodný, a raději pokukují po alternativách.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio jednal ve Vatikánu s papežem Lvem XIV. Uvedl to Vatikán. Jednání provázela očekávání po nedávných rozepřích mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a hlavou katolické církve ohledně války v Íránu. Americké ministerstvo zahraničí uvedlo, že jednání ukázalo silné vztahy mezi USA a Vatikánem.
Federální soud zveřejnil údajný vzkaz Jeffreyho Epsteina z vězeňské cely, v němž někdejší finančník psal o „výsadě“ zvolit si čas na rozloučení. Dokument měl najít jeho bývalý spoluvězeň Nicholas Tartaglione, soudce však pravost poznámky nepotvrdil. Zveřejnění vyvolává nové otázky kolem posledních týdnů Epsteinova života i toho, proč se text neobjevil mezi dříve odtajněnými dokumenty.
Emmanuel Macron ostře odmítl Trumpovu hrozbu vyšších cel na evropská auta a označil ji za vyhrožování destabilizací. Pokud USA cla skutečně zavedou, Evropská unie podle francouzského prezidenta musí sáhnout po nástrojích proti nátlaku. Na stole jsou podle něj všechny možnosti.
Německý kancléř Friedrich Merz se ocitl pod silným tlakem Donalda Trumpa. Americký prezident nejprve pohrozil stažením tisíců vojáků z Německa a poté zamířil na další citlivé místo Berlína: automobilový průmysl. Nová cla na evropská auta a nákladní vozy mají tvrdě dopadnout právě na exportně orientovanou německou ekonomiku.
