Trumpův rodinný okruh míří k jednomu z nejcennějších aktiv světového sportu. Vstup soukromých investorů do komerčního byznysu FIFA zvýšit tlak na ceny televizních práv, vstupenek i počet utkání. Účet by nakonec dostali také čeští fanoušci.
Sociální síť Truth Social se snaží zpeněžit přístup k postům Donalda Trumpa, které mnohdy zahýbou akciovými trhy. Důvod je jednoduchý: posílit byznys firmy, jež měla být jedním z Trumpových hlavních byznysových tahounů. Jenomže Trumpova mediální firma nešlape a její akcie se pohybují na historických minimech.
Spojené státy zavedly nová cla na zboží ze šesti desítek zemí a Evropské unie, které dohromady představují 99 procent amerického dovozu. Sazby ve výši deset a 12,5 procenta nahrazují dosavadní dočasné desetiprocentní clo. Brusel krok Washingtonu nečekal a požaduje vysvětlení.
Americká Sněmovna reprezentantů těsně schválila rezoluci požadující stažení amerických sil z bojů proti Íránu. K demokratům se přidalo také několik republikánů. Hlasování ukazuje, že podpora války i prezidenta Donalda Trumpa v Kongresu slábne.
Spojené státy letos získaly kontrolu nad více než 13 miliardami dolarů z prodeje venezuelské ropy. Ačkoli mají peníze formálně patřit Venezuele, veřejně dohledatelný je pouze zlomek částky, který dorazil do Caracasu. Kam zmizely ropné miliardy, zjišťoval deník Financial Times. Výsledkem pátrání je řada nejasností, chybějící vyúčtování a pár znepokojivých vyjádření Donalda Trumpa. To vše v době, kdy se Venezuela vzpamatovává z ničivých zemětřesení a peníze na obnovu zoufale potřebuje.
Donald Trump slíbil Libanonu pomoc a respekt, který si podle něj země zaslouží. Při prvním setkání s libanonským prezidentem Josephem Aúnem ve Washingtonu naznačil i ochotu jednat se zástupci Hizballáhu, bude-li si to Bejrút přát. Schůzka přichází v citlivé chvíli: Libanon a Izrael za amerického zprostředkování jednají o stažení izraelských sil, odzbrojení Hizballáhu a možné cestě k míru.
Donald Trump se chystá znovu roztočit celní válku. Podle Financial Times má tento týden oznámit nová cla na dovoz z desítek zemí, a to navzdory varování vlastních poradců před hospodářskými otřesy. Bílý dům zároveň hledá právní cestu, jak zavést i vyšší sazby a obejít problémy, na které Trumpova cla narazila u soudu.
Americký prezident Donald Trump rozpoutává další obchodní válku. Spojené státy uvalí dodatečná padesátiprocentní cla na kanadské zboží v hodnotě téměř 20 miliard dolarů. Opatření se dotkne například vína, cementu, nábytku nebo hokejek a obejde i dosavadní výhody plynoucí ze severoamerické dohody USMCA. Trumpova administrativa krok zdůvodňuje údajnou diskriminací amerických automobilů, alkoholu a mléčných výrobků.
Americký prezident Donald Trump zpřísnil pravidla, podle nichž mohou zbrojařské společnosti nakupovat kritické nerosty a další materiály z Číny a jiných rizikových zemí. Firmy budou muset prokázat, že hledaly bezpečnější dodavatele, a předložit plán, jak se závislosti na zakázaných zdrojích zbaví. Jinak mohou přijít o armádní kontrakty.
Nekončící hormuzská krize je pro Evropu dalším silným varováním. Válka na Blízkém východě zatím způsobila větší problémy jiným oblastem světa, ale hrozba, že se Evropanům příští zima prodraží, stoupá. Děsivý je i (snad) dočasný návrat k ruskému plynu. Lekce od Vladimira Putina i Donalda Trumpa ukazují, že Evropa musí dovoz plynu co nejrychleji omezovat.
Finále mistrovství světa mezi Argentinou a Španělskem má být sportovní korunovací i obří byznysovou show. Podle agentury Bloomberg přinesla jen skupinová fáze v regionu New York–New Jersey přímý ekonomický dopad 1,2 miliardy dolarů, tedy zhruba 25,4 miliardy korun. Na stadion MetLife dorazí 80 tisíc diváků, další desítky tisíc budou zápas sledovat v New Yorku na veřejných projekcích.
Ceny ropy 🛢 dnes obnovily růst, přidávají kolem osmi procent. Trh reaguje především na vyostření situace na Blízkém východě po úderech armád Spojených států a Saúdské Arábie v Iráku a po odraženém íránském raketovém útoku na americké síly. Brent přidává 7,9 procenta na 90,70 dolaru za barel. Americká lehká ropa WTI si připisuje 7,5 procenta a prodává se kolem 85,20 dolaru za barel.
Česko v prvním pololetí získalo ze zdrojů Evropské unie 💶 o 38,2 miliardy korun víc, než odvedlo do unijního rozpočtu. Uvedlo to ministerstvo financí. Kladnému saldu přispěly příjmy ze strukturálních fondů, peníze ze společné zemědělské politiky i příjmy z Evropského plánu na podporu oživení NextGeneration EU (NGEU). Loni v prvním pololetí byla takzvaná čistá pozice vůči unii 24 miliard korun.
