Americký prezident Donald Trump vyzval země, které kvůli konfliktu na Blízkém východě přišly o přístup k leteckému palivu, aby si zajistily přepravu ropy přes Hormuzský průliv vlastními silami. Podle něj už Spojené státy nebudou pomáhat spojencům, kteří nepodpořili americké útoky na Írán. Jednou z takových zemí je podle Trumpa Británie, Francii pak vytkl nedostatečnou spolupráci.
Sobotních shromáždění ve Spojených státech na protest proti politice amerického prezidenta Donalda Trumpa se zúčastnilo nejméně osm milionů lidí. Podle organizujícího hnutí No Kings (Žádní králové) jde o rekordní účast, napsala agentura AFP. Dvě předchozí vlny protestů měly celkem 12 milionů účastníků. V Los Angeles byli podle agentury Reuters zadrženi dva výtržníci kvůli napadení příslušníků bezpečnostních složek.
Ukrajině hrozí, že jí do dvou měsíců dojdou peníze na financování obrany před ruskou vojenskou agresí. V současnosti má Kyjev peníze na krytí nákladů pouze do června, plyne podle agentury Bloomberg z odhadů domácích i zahraničních činitelů, kteří si kvůli citlivosti informací nepřáli být jmenováni.
Americký prezident Donald Trump podle tiskových agentur uvedl, že Spojené státy by v případě potřeby nemusely přijít na pomoc Severoatlantické alianci. Jako důvod uvedl, že NATO neposkytlo USA materiální podporu během současné války proti Íránu. Jeho vyjádření znovu vyvolalo pochybnosti o postoji k principu vzájemné obrany, který je klíčovým pilířem aliance, poznamenala agentura Reuters.
Pokud by konflikt v Íránu trval až do června, mohla by cena ropy podle analýzy investiční banky Macquarie vystoupat až na 200 dolarů za barel. To by se promítlo i do cen pohonných hmot v Česku, kde by benzín a nafta mohly zdražit až k úrovni 64 korun za litr. Výrazně levnější by byly pouze v případě zásahu vlády, například snížením spotřební daně a daně z přidané hodnoty, podobně jako v Polsku.
Evropští populisté a krajní pravice našli v americkém prezidentovi Donaldu Trumpovi vzor i impuls k volebním úspěchům. Nyní se však zdá, že tato symbióza končí. Už nelze předstírat, že politika Trumpovy administrativy jde ruku v ruce s evropskými zájmy.
Prezident USA Donald Trump bere evidentně válku v Iránu a její dopady na lehkou váhu. Ekonomové čekají růst inflace, zpomalení hospodářství a problémy s energetikou i potravinami v řadě zemí – ale prezident si zavtipkoval.
Americké administrativě prezidenta Donalda Trumpa sice možná íránská operace nevychází podle představ, zato se jí však zatím ukázkově daří zabránit tomu, aby z toho plynoucí skepse zachvátila světové trhy. Cena ropy Brent tak za celou dobu od zahájení úderu na Írán vykazuje průměrnou cenu kolem 97 dolarů za barel. Osciluje kolem psychologické úrovně 100 dolarů, avšak jen zřídkakdy míří výrazněji nad ní – a pokud ano, Trump či někdo jiný z jeho administrativy jí zase verbálně srazí níže.
Mark Rutte, generální tajemník NATO, vyzval členské země, aby v červenci na summitu v Ankaře přesvědčily, že jsou na důvěryhodné cestě ke zvýšení obranných výdajů na pět procent HDP. Tomu se říká hozená rukavice. Babiš se dostává do kouta, cestu do něj si sám vymyslel.
Americký prezident Donald Trump na své sociální síti Truth Social napsal, že Severoatlantická aliance (NATO) neudělala nic, aby pomohla s Íránem. Dodal, že USA od NATO nic nepotřebují, ale že na to nikdy nezapomenou. V následujícím příspěvku pak napsal, že Írán „žadoní“ o dohodu s USA, přestože veřejně popírá, že by s Washingtonem jednal.
Německo společně s partnery v Evropské unii mapuje slabiny americké ekonomiky a dodavatelských řetězců, aby bylo připraveno na případné budoucí spory se Spojenými státy. Podle agentury Bloomberg chce Berlín vytvořit mezi členskými státy shodu na tom, jak využít evropský vliv, pokud by se vztahy s Bílým domem vyostřily.
