Írán rozehrál s Trumpem ďábelskou partii plnou falše. Záměrem je do poloviny léta nechat Ameriku a Západ vykrvácet ze zásob ropy a potenciálně Číně usnadnit přepadení Tchaj-wanu, píše v komentáři hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Návštěva amerického prezidenta Donalda Trumpa v Číně přispěla k posílení obchodního příměří a stabilizaci vztahů mezi dvěma největšími ekonomikami světa. Dvoudenní summit s prezidentem Si Ťin-pchingem, který byl o více než měsíc odložen kvůli válce v Íránu, skončil příslibem dalšího setkání na podzim letošního roku.
Americký prezident Donald Trump v měsících před státní návštěvou Číny obchodoval s akciemi firem, jejichž šéfové ho do Pekingu doprovázejí. Podle údajů amerického Úřadu pro vládní etiku investoval mimo jiné až 7,2 milionu dolarů do Applu. Velké transakce se týkaly také technologických titulů Microsoftu, Amazonu a Mety.
V Pekingu se dnes potkali lídři dvou největších ekonomik světa. Navenek mluvili o přátelství a spolupráci, za zavřenými dveřmi ale ležela na stole tvrdá témata: cla, technologie, Tchaj-wan i Írán. Čínský prezident Si Ťin-pching označil vztahy s USA za důležité pro celý svět, zároveň však Trumpa varoval před postupem Washingtonu vůči Tchaj-wanu. Americký prezident si od návštěvy slibuje obchodní dohody a politický úspěch.
Americký prezident Donald Trump vyrazil na historickou návštěvu Číny. Ačkoli sem jede v méně výhodné pozici než před necelými deseti lety, mohlo by se podařit částečně rozmrazit vzájemné ekonomické vztahy. To by se mohlo následně pozitivně projevit na čínských akciích. Co je nyní v sázce?
Příští zasedání Fedu v červnu už patrně povede jeho nový předseda Kevin Warsh. Končící šéf americké centrální banky Jerome Powell ale nestandardně chce zůstat v Radě guvernérů.
Americký prezident se bude muset rozhodnout: bude pokračovat v nepopulární válce, která USA vůbec nic nepřináší, nebo jej rostoucí inflace přiměje ke kroku, který si před třemi měsíci ani neuměl představit?
Prezident Spojených států Donald Trump pozval na svou cestu do Číny šéfy některých z největších amerických firem. Podle představitele Bílého domu by se k delegaci měli připojit mimo jiné šéf Tesly Elon Musk, šéf Applu Tim Cook, šéf BlackRocku Larry Fink a šéf Boeingu Kelly Ortberg.
Nebýt dovozu zkapalněného plynu ze Spojených států, Evropa by dnes zažívala ještě krušnější chvíle. Vladimir Putin už před vojenským útokem na Kyjev začal ruskou surovinu využívat jako součást své hybridní války proti Evropě. Nynější blokáda Hormuzského průlivu dočasně odřízla od okolního světa plyn dalšího předního exportéra – Kataru. Rostoucí závislost na americkém LNG ale v době nepředvídatelné administrativy ve Washingtonu přináší také hodně nových starostí.
Trump označil příměří s Íránem za „na přístrojích“ a odmítl nejnovější návrh Teheránu. Spor dál blokují požadavky USA na omezení íránského jaderného programu, které Írán považuje za jednostranné a přehnané.
Čínské ministerstvo zahraničí potvrdilo termín návštěvy amerického prezidenta Donalda Trumpa v Číně. Cesta začne tento týden ve středu a potrvá do pátku. Půjde o první návštěvu prezidenta Spojených států v Číně od roku 2017.
