Venezuela už pocítila sílu americké armády, nyní Donald Trump upírá pozornost ke Kubě. Americký prezident chce ještě před odchodem z Bílého domu změnit poměry na komunistickém ostrově a nevylučuje ani vojenskou intervenci. V rozhovoru s konzervativním moderátorem Hughem Hewittem prohlásil, že případné nasazení síly by „rozhodně zvážil“. Klíčovou roli v jeho plánech má sehrát ministr zahraničí Marco Rubio, jehož rodiče pocházejí z Kuby.
Donald Trump prohlásil, že válka s Íránem je z vojenského hlediska „fakticky u konce“ a Spojené státy nyní pouze udržují současný stav. Washington se podle něj soustředí na dlouhodobé řešení íránského jaderného programu, zatímco Katar mezi oběma stranami zprostředkovává jednání. Konflikt přitom Trumpa zasáhl i doma: zdražení ropy a pohonných hmot se podle něj promítlo do volebního debaklu republikánů, kteří přišli o většinu v obou komorách Kongresu.
Českým jaderným oborem se v posledních dnech šířila poplašná spekulace – Korejci už údajně vyhlížejí spoustu projektů v Americe a o Dukovany přestávají mít zájem. Tyto obavy vyvolala nedávná zpráva, že KHNP přerušila jednání s další korejskou společností Daewoo o dodávce stavební části dukovanského projektu. Kolem amerických projektů je však ve skutečnosti hodně nejistot, což potvrdily i volby do Kongresu. Význam Dukovan nijak neklesá.
Donald Trump dál určuje tempo jednání o Ukrajině a Evropa marně hledá způsob, jak do hry výrazněji zasáhnout. Když finský prezident Alexander Stubb a norský premiér Jonas Gahr Støre zavolali Vladimiru Putinovi, místo evropské jednoty přišla ostrá roztržka. Spor ukazuje, jak hluboce je Evropa rozdělena v otázce, zda s Kremlem jednat, nebo ho dál držet v diplomatické izolaci.
Americká ekonomika roste tempem, které jí Evropa může závidět. Donaldu Trumpovi to ale volební vítězství nepřineslo. Republikáni přišli o obě komory Kongresu a prezident místo ústupu mění nejbližší spolupracovníky. Do čela Bílého domu přichází architekt jeho tvrdé protiimigrační politiky Stephen Miller. Trump tak sice ztrácí kontrolu nad zákonodárnou mocí, rozhodně se ale nehodlá vzdát té výkonné. Čeká Ameriku další vlna prezidentských dekretů a politických střetů?
Rusko podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského stupňuje útoky na energetiku a snaží se uvrhnout Ukrajinu do blackoutu. V noci na sobotu vyslalo na zemi 172 dronů a 36 balistických střel. Jen několik dní před plánovanými mírovými rozhovory proto Zelenskyj vyzval americký Kongres, aby podpora napadené země zůstala prioritou Washingtonu.
Donald Trump slibuje americkým státům bohatství z umělé inteligence a spolupráci s Bílým domem. Po volebním debaklu republikánů ale sílí opačný požadavek: nejprve ochránit obyvatele, potom povolovat další datová centra. Spor se vyostřuje zejména v Texasu, kde nastupující demokratická guvernérka žádá pravidla pro odvětví, které vedle investic přináší také obavy z dražší elektřiny a rostoucí spotřeby vody.
Donald Trump slibuje „velkou, krásnou dohodu“, která se podle něj nemá týkat pouze Ukrajiny, ale možná celé Evropy. Americký prezident to prohlásil po jednání s Putinovým vyslancem Kirillem Dmitrijevem. Podle webu Politico Washington současně mluví o širší evropské bezpečnostní architektuře, která má vytvořit podmínky pro trvalý mír. Další kolo americkými zprostředkovaných jednání mezi Ruskem a Ukrajinou se uskuteční 10. a 11. listopadu v Abú Zabí.
Dva dny po drtivé porážce ve volbách do Kongresu propuká mezi americkými republikány otevřený boj o to, kdo za debakl může a kudy má strana dál pokračovat. JD Vance se distancuje od války s Íránem, Ron DeSantis mluví téměř o „události na úrovni vyhynutí“ a Ted Cruz označuje výsledek za historické odmítnutí republikánů. Stále častěji přitom zaznívá i jméno Donalda Trumpa, jehož kandidáti propadli v řadě klíčových států.
Vítězství demokratů v obou komorách amerického Kongresu vzbudilo v Kyjevě naději na silnější podporu Spojených států. Volodymyr Zelenskyj doufá, že nové rozložení sil ve Washingtonu vytvoří protiváhu Donaldu Trumpovi a přinese více peněz i zbraní pro Ukrajinu. Silnější americká pomoc by podle něj mohla přimět Vladimira Putina přehodnotit pokračování války.
Technologičtí miliardáři vsadili před americkými volbami stovky milionů dolarů na republikány, peníze jim ale vítězství nezajistily. Elon Musk, Marc Andreessen, Ben Horowitz nebo bratři Winklevossovi podpořili kandidáty částkami přesahujícími 600 milionů dolarů, přesto demokraté získali výrazné většiny v obou komorách Kongresu. Problémem se navíc stalo i samotné téma umělé inteligence a datových center, které podle povolebního průzkumu ovlivnilo rozhodování velké části voličů.
Humanitární organizace Člověk v tísni otevře novou pobočku ve Spojených státech, sídlit bude v Chicagu. Jejím cílem je posílit působení organizace v USA, rozvíjet spolupráci s americkými partnery a získávat nové dlouhodobé podporovatele humanitárních a lidskoprávních projektů.
Ředitel izraelské tajné služby Mossad Roman Gofman dnes ve Washingtonu jedná s vysokými představiteli administrativy amerického prezidenta Donalda Trumpa o válce s Íránem. Napsal to server Axios s odvoláním na své zdroje. Návštěva jednoho z nejbližších spolupracovníků izraelského premiéra Benjamina Netanjahua přichází podle Axiosu v době, kdy Netanjahu vyvíjí na Trumpa tlak, aby obnovil údery proti Íránu.
Situace kolem globálního výpadku služeb americké technologické společnosti Microsoft se zlepšuje. Firma to odpoledne uvedla na sociální síti X. Dodala, že její snahou je stabilizovat obnovenou infrastrukturu, nadále mírnit dopady v zasažené infrastruktuře a zmenšit fronty zpožděných e-mailů. Problémy nicméně částečně přetrvávají.
Energetická společnost innogy od začátku příštího roku zdraží dodávky energií zákazníkům se smlouvou na dobu neurčitou. Cenu elektřiny bez fixace oproti letošku zvýší o 150 korun bez DPH za spotřebovanou megawatthodinu (MWh). Cena plynu vzroste o 334 korun s DPH za MWh. Podle firmy se změny dotknou menší části z celkového počtu 1,7 milionu odběratelů. Drtivá většina z nich má totiž fixované ceny.
V Česku ukončuje provoz ruský diskontní řetězec Mere, který zde provozuje 12 prodejen. Informovaly o tom servery Page Not Found a Odkryto.cz, podle kterých se chystá změna názvu na Zboží z palet a provozovatele, kterým by se mohl stát dosavadní dodavatel zboží do prodejen, společnost Šetro Retail podnikatele Igora Cherednyka. Mere v Česku vstoupil na trh v roce 2021. Z dalších evropských zemí se kvůli sankcím postupně stáhl.
Při dronovém náletu zemřeli čtyři zaměstnanci průmyslové zóny na jihu Volgogradu, oznámily to ráno úřady ve Volgogradské oblasti. Další dva utrpěli zranění. Cílem ukrajinského útoku byla volgogradská rafinérie. Ruská protivzdušná obrana v noci na dnešek v různých regionech Ruska zneškodnila 1198 ukrajinských dronů, oznámilo ministerstvo obrany v Moskvě.
Vládní návrh na zavedení mimořádné daně pro rafinerie míří po dnešku ve Sněmovně k závěrečnému schvalování. Mohlo by se odehrát na nejbližší řádné schůzi, která začne v úterý 24. listopadu. Opozice se přihlásila ke třem desítkám pozměňovacích návrhů, z nichž některé s rafinérskou daní nesouvisejí. Žádný koaliční návrh na rozšíření daně i na jiné sektory dnes nezazněl.
Jihočeský hejtman Martin Kuba (Naše Česko) uvedl, že při nepříznivém vývoji počasí hrozí na jaře ve velké části kraje problém se zásobováním pitnou vodou. Nádrž Římov, z jejíž vody se pitná voda vyrábí, se ani po snížení odtoku neplní.
Americký prezident Donald Trump chce podniknout vojenskou intervenci na Kubě s cílem svrhnout tamní vládu před koncem svého funkčního období v lednu 2029. Ve čtvrtek to podle webu Politico řekl v rozhovoru s konzervativním rozhlasovým moderátorem Hughem Hewittem. V tomto úsilí by podle Trumpa hrál klíčovou roli americký ministr zahraničí Marco Rubio.
Microsoft má problémy při řešení výpadků, se kterými se od čtvrtečního večera potýkají uživatelé její internetové pošty Outlook 📩 i dalších služeb. Firma uvedla, že její snahy o odstranění výpadků nepostupují podle očekávání. Dodala, že na nápravě situace dál pracuje.
Číst více
