Americký prezident Donald Trump oznámil, že se nepřímo zapojí do dalšího kola jednání mezi Spojenými státy a Íránem o jaderném programu Teheránu. Rozhovory mají pokračovat v Ženevě a podle Trumpa půjde o „velice důležitá“ jednání.
Americký prezident Donald Trump vsadil na uhlí. Ministerstvu energetiky nařídil finančně podpořit provoz šesti uhelných elektráren a armádě uložil, aby odebírala elektřinu z fosilních zdrojů. Krok zdůvodňuje rostoucí spotřebou energie kvůli umělé inteligenci i „energetickou nouzí“. Kritici varují před dopady na klima i další útlum obnovitelných zdrojů.
Podzimní volby do Kongresu mohou napovědět, jak bude vypadat budoucnost Donalda Trumpa. Americký prezident sám působí nervózně. Není divu, protože jeho pozice není i přes silácká vyjádření nijak zvlášť silná. To všechno vyvolává obavy, že si volby bude chtít nějakým způsobem „pojistit“. Nebojí se přitom zpochybnit stovky let staré pořádky, které dosud republikáni bránili.
Bývalý policejní šéf na Floridě sdělil Federálnímu úřadu pro vyšetřování (FBI), že mu Donald Trump v roce 2006 po telefonu řekl, že o chování Jeffreyho Epsteina všichni vědí. O dokumentu FBI, který je součástí milionů stran nově odtajněných spisů zesnulého sexuálního delikventa, informovaly agentura Reuters či server stanice BBC. Podle nich vyvolá další vážné otázky ohledně tvrzení současného prezidenta USA, že o Epsteinových zločinech tehdy nic nevěděl.
Americký ministr obchodu Howard Lutnick při slyšení v Senátu popřel, že by měl v minulosti jakýkoli vztah se zesnulým sexuálním delikventem Jeffreym Epsteinem. Lutnick čelí tlaku demokratů i republikánů na odstoupení z funkce od chvíle, kdy nově zveřejněné spisy o Epsteinovi odhalily nové informace o vazbách nynějšího ministra na finančníka. Demokratický senátor Chris Van Hollen prohlásil, že nová zjištění vyvolávají otázky o Lutnickově způsobilosti zastávat ministerský post. Píše o tom agentura Reuters.
Evropská unie čelí každý den a týden novým hrozbám, které nově přichází i ze Spojených států, kde převládá ideologie naladěná proti Evropě. Uvedl to francouzský prezident Emmanuel Macron v rozhovoru, který vydal deník El País. Podle něj z USA přišla jasná agrese. Macron kritizuje také strategii některých vlád, které se snaží demonstrovat svou ideologickou afinitu s americkým prezidentem Donaldem Trumpem.
Prezident Spojených států Donald Trump pohrozil, že nepovolí otevření dokončovaného mostu mezi americkým Detroitem a městem Windsor v Kanadě. Jako důvody na své sociální síti Truth Social zmínil kanadské vlastnictví mostu, odmítání prodeje amerického alkoholu v kanadské provincii Ontario, kanadská cla na americké mléčné produkty a kanadská obchodní jednání s Čínou.
Prozatímní obchodní dohoda mezi Spojenými státy a Indií přinesla výraznou úlevu finančním trhům a posílila vyhlídky řady exportně orientovaných indických odvětví. Největšími vítězi jsou výrobci obuvi, oděvů a další pracně náročné sektory, zatímco tlak mohou pocítit rafinerské firmy a domácí producenti alkoholu.
Spojené státy chtějí, aby Ukrajina a Rusko ukončily válku do června, řekl podle agentur AP a AFP ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa podle něj pravděpodobně vyvine na obě strany v této souvislosti tlak. Američané také podle něj navrhli, aby se vyjednávací týmy Ukrajiny a Ruska setkaly příště v USA, pravděpodobně v Miami.
Bílý dům plánuje první setkání lídrů takzvané Rady míru, kterou založil americký prezident Donald Trump, na 19. února ve Washingtonu. Informoval o tom v pátek server Axios s odvoláním na amerického činitele a diplomaty ze čtyř zemí, kteří jsou členy rady. Dnes pak nadcházející zasedání rady potvrdil maďarský premiér Viktor Orbán, který podle agentury AFP oznámil, že kvůli tomu za dva týdny navštíví Washington. Setkání se má zabývat situací v palestinském Pásmu Gazy, kde od loňského října platí křehké příměří mezi Izraelem a teroristickým hnutím Hamás na základě Trumpova mírového plánu.
Největší kryptoměna světa prožívá strmý pád. Od rekordního zápisu přes 122 tisíc dolarů za jeden bitcoin vloni v říjnu se cena digitálního aktiva propadla již o více než 50 tisíc a aktuálně se ocitla pod částkou 70 tisíc dolarů. A spolu s ní padají i další digitální měny. Špatná zpráva pro držitele je, že propad ještě může být daleko brutálnější.
Okurky 🥒, které jsou v Rusku oblíbenou součástí mnoha pokrmů, se staly dalším zbožím, jež výrazně zdražilo. Podle agentury Reuters to naštvalo spotřebitele. Cena okurek se od prosince podle oficiálních statistik zdvojnásobila a kilogram nyní v průměru vyjde na 300 rublů (80,4 koruny). Na sociálních médiích se ale ve velkém objevují i příspěvky s fotografiemi, podle kterých se tato zelenina prodává za dvojnásobek i trojnásobek.
Číst více
