Tři prezidenti, tři jaderné mocnosti a jedna mimořádná schůzka. Donald Trump se ve čtvrtek v Číně setká s Vladimirem Putinem a Si Ťin-pchingem. Na programu budou jaderné zbraně a Írán, nikoli však válka na Ukrajině. Bílý dům připouští, že žádná dohoda se zatím neočekává. Podle analytiků tak může historicky neobvyklé setkání skončit především symbolickým gestem.
Kauza kolem šéfa Nvidie Jensena Huanga přerůstá z osobního skandálu v politický a bezpečnostní problém. FBI podle Donalda Trumpa prověřuje Huangův vztah s ženou, kterou americké úřady podle The New York Times považovaly za čínský zpravodajský kontakt. Případ už srazil akcie Nvidie o více než čtyři procenta, vyvolal interní vyšetřování firmy, žalobu akcionářů a v Kongresu znovu otevřel otázku přísnějších omezení prodeje čipů do Číny.
Donald Trump prohlásil, že válka s Íránem je z vojenského hlediska „fakticky u konce“ a Spojené státy nyní pouze udržují současný stav. Washington se podle něj soustředí na dlouhodobé řešení íránského jaderného programu, zatímco Katar mezi oběma stranami zprostředkovává jednání. Konflikt přitom Trumpa zasáhl i doma: zdražení ropy a pohonných hmot se podle něj promítlo do volebního debaklu republikánů, kteří přišli o většinu v obou komorách Kongresu.
Českým jaderným oborem se v posledních dnech šířila poplašná spekulace – Korejci už údajně vyhlížejí spoustu projektů v Americe a o Dukovany přestávají mít zájem. Tyto obavy vyvolala nedávná zpráva, že KHNP přerušila jednání s další korejskou společností Daewoo o dodávce stavební části dukovanského projektu. Kolem amerických projektů je však ve skutečnosti hodně nejistot, což potvrdily i volby do Kongresu. Význam Dukovan nijak neklesá.
Donald Trump dál určuje tempo jednání o Ukrajině a Evropa marně hledá způsob, jak do hry výrazněji zasáhnout. Když finský prezident Alexander Stubb a norský premiér Jonas Gahr Støre zavolali Vladimiru Putinovi, místo evropské jednoty přišla ostrá roztržka. Spor ukazuje, jak hluboce je Evropa rozdělena v otázce, zda s Kremlem jednat, nebo ho dál držet v diplomatické izolaci.
Americká ekonomika roste tempem, které jí Evropa může závidět. Donaldu Trumpovi to ale volební vítězství nepřineslo. Republikáni přišli o obě komory Kongresu a prezident místo ústupu mění nejbližší spolupracovníky. Do čela Bílého domu přichází architekt jeho tvrdé protiimigrační politiky Stephen Miller. Trump tak sice ztrácí kontrolu nad zákonodárnou mocí, rozhodně se ale nehodlá vzdát té výkonné. Čeká Ameriku další vlna prezidentských dekretů a politických střetů?
Rusko podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského stupňuje útoky na energetiku a snaží se uvrhnout Ukrajinu do blackoutu. V noci na sobotu vyslalo na zemi 172 dronů a 36 balistických střel. Jen několik dní před plánovanými mírovými rozhovory proto Zelenskyj vyzval americký Kongres, aby podpora napadené země zůstala prioritou Washingtonu.
Donald Trump slibuje americkým státům bohatství z umělé inteligence a spolupráci s Bílým domem. Po volebním debaklu republikánů ale sílí opačný požadavek: nejprve ochránit obyvatele, potom povolovat další datová centra. Spor se vyostřuje zejména v Texasu, kde nastupující demokratická guvernérka žádá pravidla pro odvětví, které vedle investic přináší také obavy z dražší elektřiny a rostoucí spotřeby vody.
Donald Trump slibuje „velkou, krásnou dohodu“, která se podle něj nemá týkat pouze Ukrajiny, ale možná celé Evropy. Americký prezident to prohlásil po jednání s Putinovým vyslancem Kirillem Dmitrijevem. Podle webu Politico Washington současně mluví o širší evropské bezpečnostní architektuře, která má vytvořit podmínky pro trvalý mír. Další kolo americkými zprostředkovaných jednání mezi Ruskem a Ukrajinou se uskuteční 10. a 11. listopadu v Abú Zabí.
Dva dny po drtivé porážce ve volbách do Kongresu propuká mezi americkými republikány otevřený boj o to, kdo za debakl může a kudy má strana dál pokračovat. JD Vance se distancuje od války s Íránem, Ron DeSantis mluví téměř o „události na úrovni vyhynutí“ a Ted Cruz označuje výsledek za historické odmítnutí republikánů. Stále častěji přitom zaznívá i jméno Donalda Trumpa, jehož kandidáti propadli v řadě klíčových států.
Vítězství demokratů v obou komorách amerického Kongresu vzbudilo v Kyjevě naději na silnější podporu Spojených států. Volodymyr Zelenskyj doufá, že nové rozložení sil ve Washingtonu vytvoří protiváhu Donaldu Trumpovi a přinese více peněz i zbraní pro Ukrajinu. Silnější americká pomoc by podle něj mohla přimět Vladimira Putina přehodnotit pokračování války.
