Donald Trump chce za bezpečný průjezd Hormuzským průlivem vybírat pětinu hodnoty nákladu. U plně naloženého supertankeru by poplatek mohl dosáhnout zhruba 640 milionů korun. Námořníci plán označují za zlodějinu a obchodníci se obávají dalšího růstu cen ropy. Ten by brzy pocítili také čeští řidiči.
Vláda amerického prezidenta Donalda Trumpa poslala předvolání několika novinářům deníku The New York Times (NYT) před federální velkou porotu kvůli jejich článku o bezpečnostních nedostatcích nového prezidentského speciálu Air Force One. Ten Spojené státy dostaly darem od Kataru. Deník označil postup ministerstva spravedlnosti za pokus zastrašit média a útok na svobodu tisku.
Neformální večeře lídrů měla být podle Andreje Babiše nejdůležitější částí summitu NATO. Místem, kde se skutečně rozhoduje, zatímco následující den už státníci pouze přečtou připravené projevy. Když však večeře skončila, premiér z ní přinesl zprávy o filmu s Melanií Trumpovou, norském fotbalu a jídelním lístku v nesprávném jazyce. Politika se prý neřešila. Nabízí se nepříjemná otázka: Neřešila se vůbec, nebo pouze s Andrejem Babišem?
Severoatlantická aliance zvažuje, že v příštím roce neuspořádá tradiční summit lídrů členských zemí. Setkání plánované v Albánii by se mohlo odložit až na rok 2028. Důvodem jsou obavy z dalšího vyhrocení vztahů s americkým prezidentem Donaldem Trumpem i nízké výdaje hostitelské země na obranu.
Napětí mezi Washingtonem a Madridem přerůstá z diplomatické roztržky v ekonomickou hrozbu. Donald Trump prohlásil, že se Španělskem nechce mít nic společného, a nařídil zastavení veškerého obchodu. Španělské trhy reagovaly poklesem.
Zatímco investoři počítali ztráty po Trumpově celní ofenzivě, prezidentovy investiční účty přikupovaly akcie Applu, Nvidie, Amazonu či Microsoftu. O den později Trump napsal, že je „skvělý čas nakupovat“, aby vzápětí oznámil částečný ústup od cel. A spustil tím tržní rally, na které vydělal.
Americká vláda sice uvolnila tvrdé restrikce vůči zahraničním uživatelům nejpokročilejších modelů umělé inteligence společnosti Anthropic, neznamená to však, že by znárodňování AI nepokračovalo. Nově to zkouší zakladatel a CEO OpenAI Sam Altman po dobrém a nabízí americké vládě pět procent společnosti. Co to znamená? Nic dobrého v tom nehledejme.
Američané slaví 250 let od Dne nezávislosti. A děje se tak v době, kdy USA stále platí za globální supervelmoc číslo 1, ať už v tradičním, tedy vojenském slova smyslu, tak také v ekonomické dominanci ve světě. I díky tomu stávající prezident Donald Trump může využívat různých forem nátlaku na celý svět, aby dosáhl naplnění svého programu America First. Jedním z důkazů americké nadvlády, ale také jeden z klíčových faktorů umožňující tuto dominanci je tamní kapitálový trh, který je nejsilnější na světě.
Donald Trump podle agentury Bloomberg vykázal za rok 2025 nejméně 1,4 miliardy dolarů z kryptoměnového a memecoinového byznysu. Nové majetkové přiznání znovu otevírá otázky, zda prezident na svém úřadu zároveň nevydělává.
Jde o největší sázku současnosti. Přinese masivní nasazení umělé inteligence dezinflační tlaky, s nimiž se svět vrátí k nižních úrokovým sazbám? Nebo lze očekávat spíše opačný scénář, kdy se inflace kvůli vyššímu růstu a spotřebně naopak zvedne, což přinese tlak na zvyšování sazeb? Sázky jednotlivých hráčů jsou různé, americká vláda ale věří, že nastane právě první scénář a svět míří opět k nižším úrokům. A ze stejné hypotézy údajně vychází i nový šéf Fed Kevin Warsh. Vztah inovací, inflace a sazeb je ale mnohem komplexnější a také komplikovanější.
Synové Donalda Trumpa mají podle The New York Times profitovat z dohody o těžbě wolframu v Kazachstánu. Projekt, který získal podporu Trumpovy administrativy, otevírá investorům s vazbami na Bílý dům přístup ke strategickému kovu důležitému pro zbrojní i technologický průmysl.
