Donald Trump míří na summit se Si Ťin-pchingem a Vladimirem Putinem v době, kdy doma čelí politickému oslabení po porážce republikánů v kongresových volbách a dozvukům kauzy kolem bývalého šéfa Nvidie Jensena Huanga. V zahraničí se přesto chystá ukázat sílu a jednat o Íránu, jaderném odzbrojení i ekonomické spolupráci s Čínou.
Donald Trump může pokračovat v žalobě na BBC kvůli sestříhanému projevu z 6. ledna 2021. Federální soudce na Floridě odmítl případ zamítnout, a otevřel tak cestu k pokračování sporu, v němž americký prezident požaduje od britské veřejnoprávní stanice odškodné deset miliard dolarů. BBC už dříve přiznala redakční chybu a omluvila se, právní odpovědnost ale odmítá.
Kauza kolem šéfa Nvidie Jensena Huanga přerůstá z osobního skandálu v politický a bezpečnostní problém. FBI podle Donalda Trumpa prověřuje Huangův vztah s ženou, kterou americké úřady podle The New York Times považovaly za čínský zpravodajský kontakt. Případ už srazil akcie Nvidie o více než čtyři procenta, vyvolal interní vyšetřování firmy, žalobu akcionářů a v Kongresu znovu otevřel otázku přísnějších omezení prodeje čipů do Číny.
Donald Trump prohlásil, že válka s Íránem je z vojenského hlediska „fakticky u konce“ a Spojené státy nyní pouze udržují současný stav. Washington se podle něj soustředí na dlouhodobé řešení íránského jaderného programu, zatímco Katar mezi oběma stranami zprostředkovává jednání. Konflikt přitom Trumpa zasáhl i doma: zdražení ropy a pohonných hmot se podle něj promítlo do volebního debaklu republikánů, kteří přišli o většinu v obou komorách Kongresu.
Českým jaderným oborem se v posledních dnech šířila poplašná spekulace – Korejci už údajně vyhlížejí spoustu projektů v Americe a o Dukovany přestávají mít zájem. Tyto obavy vyvolala nedávná zpráva, že KHNP přerušila jednání s další korejskou společností Daewoo o dodávce stavební části dukovanského projektu. Kolem amerických projektů je však ve skutečnosti hodně nejistot, což potvrdily i volby do Kongresu. Význam Dukovan nijak neklesá.
Donald Trump dál určuje tempo jednání o Ukrajině a Evropa marně hledá způsob, jak do hry výrazněji zasáhnout. Když finský prezident Alexander Stubb a norský premiér Jonas Gahr Støre zavolali Vladimiru Putinovi, místo evropské jednoty přišla ostrá roztržka. Spor ukazuje, jak hluboce je Evropa rozdělena v otázce, zda s Kremlem jednat, nebo ho dál držet v diplomatické izolaci.
Americká ekonomika roste tempem, které jí Evropa může závidět. Donaldu Trumpovi to ale volební vítězství nepřineslo. Republikáni přišli o obě komory Kongresu a prezident místo ústupu mění nejbližší spolupracovníky. Do čela Bílého domu přichází architekt jeho tvrdé protiimigrační politiky Stephen Miller. Trump tak sice ztrácí kontrolu nad zákonodárnou mocí, rozhodně se ale nehodlá vzdát té výkonné. Čeká Ameriku další vlna prezidentských dekretů a politických střetů?
Rusko podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského stupňuje útoky na energetiku a snaží se uvrhnout Ukrajinu do blackoutu. V noci na sobotu vyslalo na zemi 172 dronů a 36 balistických střel. Jen několik dní před plánovanými mírovými rozhovory proto Zelenskyj vyzval americký Kongres, aby podpora napadené země zůstala prioritou Washingtonu.
Donald Trump slibuje americkým státům bohatství z umělé inteligence a spolupráci s Bílým domem. Po volebním debaklu republikánů ale sílí opačný požadavek: nejprve ochránit obyvatele, potom povolovat další datová centra. Spor se vyostřuje zejména v Texasu, kde nastupující demokratická guvernérka žádá pravidla pro odvětví, které vedle investic přináší také obavy z dražší elektřiny a rostoucí spotřeby vody.
Donald Trump slibuje „velkou, krásnou dohodu“, která se podle něj nemá týkat pouze Ukrajiny, ale možná celé Evropy. Americký prezident to prohlásil po jednání s Putinovým vyslancem Kirillem Dmitrijevem. Podle webu Politico Washington současně mluví o širší evropské bezpečnostní architektuře, která má vytvořit podmínky pro trvalý mír. Další kolo americkými zprostředkovaných jednání mezi Ruskem a Ukrajinou se uskuteční 10. a 11. listopadu v Abú Zabí.
Dva dny po drtivé porážce ve volbách do Kongresu propuká mezi americkými republikány otevřený boj o to, kdo za debakl může a kudy má strana dál pokračovat. JD Vance se distancuje od války s Íránem, Ron DeSantis mluví téměř o „události na úrovni vyhynutí“ a Ted Cruz označuje výsledek za historické odmítnutí republikánů. Stále častěji přitom zaznívá i jméno Donalda Trumpa, jehož kandidáti propadli v řadě klíčových států.
Dodavatel energií E.ON od ledna příštího roku 📈 zvýší zhruba půl milionu zákazníkům se smlouvou bez závazku ceny elektřiny. Domácnosti si oproti letošku připlatí několik stovek korun za spotřebovanou megawatthodinu. Zákazníků s fixací se zdražování netýká. Energie postupně zdražují i další dodavatelé.
Více než dva týdny trvající pokles maximálních cen pohonných hmot, které denně stanovuje ministerstvo financí, ❌ skončil. Nejvyšší přípustná cena nafty se oproti dnešku zvýší o 35 haléřů na 45,73 koruny za litr. U benzinu zůstane na stejné úrovni jako dosud, čerpací stanice ho tak budou moci prodávat nejvýše za 40,50 koruny za litr. Jde o ceny pro nadcházející dva dny.
Ministr kultury 👨 Oto Klempíř (za Motoristy) se domnívá, že jednání o změně financování České televize a Českého rozhlasu by nemělo pokračovat, dokud poslanci nezačnou projednávat Evropský akt o svobodě médií. Ministerstvo kultury o tom informovalo na svém facebooku po dnešním dopoledním videorozhovoru Klempíře s evropským komisařem Michaelem McGrathem o ochraně nezávislosti veřejnoprávních médií.
Americký viceprezident 👨 J.D. Vance své rozhodnutí, zda bude kandidovat na prezidenta Spojených států, zřejmě oznámí až koncem jara příštího roku. S odkazem na dva nejmenované informované zdroje o tom dnes napsal zpravodajský server Axios. Prezidentské volby se ve Spojených státech uskuteční v roce 2028.
Ministři zahraničí Evropské unie ✅ schválili další sankce proti ruským osobám a subjektům. Na sankční seznam přibylo 145 jmen. Informovala o tom Rada EU, která zastupuje členské státy. Opatření se zaměřují zejména na ruské banky, energetické společnosti, firmy napojené na takzvanou stínovou flotilu a osoby a organizace zapojené do dezinformačních kampaní a kybernetických útoků.
Pražská plynárenská od příštího roku 📈 zdraží zákazníkům se standardním ceníkem bez dlouhodobého závazku dodávky energií. Prodejní cena plynu stoupne oproti letošku o 8,7 procenta, elektřina zdraží v průměru o 8,6 procenta. Průměrná domácnost si tak podle společnosti připlatí desítky až nižší stovky korun měsíčně. Růst cen se týká části zákazníků, odběratelů s fixací se nedotkne.
Číst více
Pro čtvrtinu občanů je 1️⃣7️⃣. listopad, který připomíná Den boje za svobodu a demokracii a Mezinárodní den studentstva, nejdůležitější ze všech státních svátků. Aktivně ho slaví 13 procent lidí. Listopadový svátek lidem připomíná zejména svobodu, změnu režimu nebo nové možnosti, které tato změna přinesla. Na druhou stranu více než desetina veřejnosti je zklamaná z vývoje společnosti po sametové revoluci v roce 1989.
Škodu přesahující 1️⃣4️⃣ milionů korun způsobil podle kriminalistů rozsáhlý podvod na dani z přidané hodnoty (DPH), který odhalil společný tým celníků, kriminalistů a pracovníků finančního úřadu. Plzeňští policisté zahájili trestní stíhání devíti lidí a tří firem. Hlavním obviněným je devětačtyřicetiletý muž, který podle vyšetřovatelů řídil několik společností zapojených do účelově vytvořené obchodní struktury.
Evropská komise navrhne novou půjčku pro Ukrajinu v objemu 4️⃣5️⃣ miliard eur (1,1 bilionu korun) na rok 2027. Za půjčku by měl opět ručit společný rozpočet Evropské unie. S odvoláním na své zdroje o tom informoval britský deník Financial Times. Plán, jak pomoci Ukrajincům zajistit jejich finanční potřeby, by EK měla představit ve středu velvyslancům členských států při EU.
Pět zemí EU na dnešním jednání ve Vídni zřejmě oznámí 📜 plány posílat zamítnuté žadatele o azyl do deportačního střediska ve Rwandě. S odkazem na diplomaty to uvedly agentury APA a Reuters. Německo, Rakousko, Řecko, Dánsko a Nizozemsko v září oznámily, že s jednou zemí mimo EU pracují na dohodě, podle které by na jejím území měla vzniknout takzvaná návratová centra.