První severoamerický papež Lev XIV. se takřka přes noc stal jednou z vůbec nejvlivnějších osobností planety. Do politiky se za každou cenu nehrne, přesto je dnes jedním z lídrů světa, který nepřistoupil na pravidla hry trumpovské Ameriky. Mnohé během svého prvního roku překvapil.
Německý kancléř Friedrich Merz se ocitl pod silným tlakem Donalda Trumpa. Americký prezident nejprve pohrozil stažením tisíců vojáků z Německa a poté zamířil na další citlivé místo Berlína: automobilový průmysl. Nová cla na evropská auta a nákladní vozy mají tvrdě dopadnout právě na exportně orientovanou německou ekonomiku.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio navštíví od středy do pátku Řím, aby posílil vztahy Spojených států s Itálií i Vatikánem. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na americké ministerstvo zahraničí. Šéf diplomacie USA se do Itálie vydá nedlouho poté, co americký prezident Donald Trump ostře kritizoval papeže Lva XIV. a italskou premiérku Giorgiu Meloniovou.
Ropné krize sedmdesátých let minulého století přivedly svět k rozvoji nových technologií a postupně změnily globální energetiku. Konflikty na Blízkém východě povzbudily nástup obnovitelných zdrojů, ale také boom jaderných elektráren ve Francii nebo ve finále i břidlicovou těžbu ropy a plynu v USA. Americký prezident Donald Trump je dnes posedlý fosilními palivy a věří, že díky kontrole domácích i zahraničních zdrojů může ovládat svět. Číňané si uvědomují, že i nynější válka na Blízkém východě nastartuje hledání alternativ, a nabízejí světu bezpečnější řešení „zelených“ technologií, píše v analýze Jan Žižka.
Hrozby, které hýbou Evropou, ale často končí jen u slov. Americký prezident Donald Trump znovu tlačí na Německo – vyššími cly i stažením vojáků. Statistiky ale ukazují, že většinu svých obchodních výhrůžek po návratu do úřadu nenaplnil.
Americký prezident Donald Trump oznámil plán výrazně zvýšit cla na dovoz automobilů z Evropské unie. Zdůvodňuje to údajně nedodrženou obchodní dohodou ze strany EU. Krok by mohl dále vyostřit napjaté vztahy mezi Evropská unie a Spojené státy americké.
Írán a Spojené státy zintenzivňují zákulisní diplomacii ve snaze proměnit křehké příměří v trvalý mír. Klíčovým bodem zůstává kontrola nad Hormuzský průliv, zatímco Washington trvá na námořní blokádě.
Americký prezident Donald Trump zvažuje výrazné omezení vojenské přítomnosti Spojených států v Evropě. Podle agentury Reuters by se krok mohl týkat nejen Německa, ale nově i Itálie a Španělska. Důvodem je nespokojenost Washingtonu s přístupem evropských spojenců k válce s Íránem i jejich dlouhodobě nízké obranné výdaje.
Britský král Karel III. a jeho choť Camilla zakončili návštěvu Spojených států pietou za padlé americké vojáky ve Virginii. Ještě předtím se společně s prezidentem Donaldem Trumpem zúčastnili rozlučkového ceremoniálu v Bílém domě. Trump následně oznámil, že na počest královského páru ruší cla na skotskou whisky. Podle agentury AFP bylo hlavním cílem čtyřdenní cesty snížení napětí mezi oběma zeměmi po diplomatických roztržkách kvůli válce na Blízkém východě.
Jediné místo, které Spojené státy v Perském zálivu mají, je na jeho dně, uvedl podle agentury AP íránský duchovní vůdce Modžtaba Chameneí v psaném prohlášení, které dnes zveřejnila íránská média. Teherán podle něj v reakci na válku zahájenou USA a Izraelem nastavil nová pravidla pro využívání Hormuzského průlivu, ze kterého budou mít prospěch všechny státy zálivu.
Německý kancléř Friedrich Merz se snaží uklidnit napětí mezi Evropou a Spojenými státy v době, kdy Donald Trump znovu otevírá otázku snížení americké vojenské přítomnosti v Německu. Berlín zdůrazňuje význam transatlantických vztahů i silného NATO, zatímco spory o přístup k válce s Íránem a bezpečnostní strategii Západu dál eskalují.
