Vyjádření Donalda Trumpa o tom, že má v plánu zavést 100procentní clo na všechny filmy vyrobené mimo Spojené státy, vyvolalo nervozitu i v Chorvatsku, upozorňuje agentura Reuters.
Americké akcie zahájily obchodování výrazným růstem. K obecnému optimismu přispívá oznámená dohoda o snížení cel, které o víkendu v Ženevě dosáhly delegace Spojených států a Číny. Washington v rámci prozatímní dohody s Pekingem sníží dodatečná cla uvalená v letošním roce na dovoz z Číny ze 145 na 30 procent, zatímco Peking zredukuje cla na dovoz z USA ze 125 na deset procent.
Spojené státy se s Čínou dohodly na 90denním masivním snížení vzájemných celních sazeb. USA sníží svoji sazbu na čínský dovoz ze 145 na 30 procent, Čína pak tu svoji na dovoz z USA ze 125 na 10 procent. Obě země vydaly identická stanoviska k celé věci.
Američané začínají chápat, že je čekají krušné chvíle. Donalda Trumpa to ale netrápí a rozmazlené voliče vyzývá, aby zatnuli zuby. Ani zdražující Barbie jeho srdce neobměkčí. Příběh ikonické panenky ukazuje, jak o clech a ekonomice Trump a potažmo každý populista smýšlí. Pro trhy i běžné spotřebitele to není nic uklidňujícího.
Čínští výrobci obcházejí vysoká cla uvalená administrativou Donalda Trumpa tím, že záměrně uvádějí nižší hodnoty zboží určeného pro americký trh. Upozornil na to server listu Financial Times. Využívají přitom systém, kdy zajišťují dopravu i platbu cel, přičemž jejich skutečná výše je zmanipulována. Americké úřady podle expertů nemají jak tyto praktiky kontrolovat.
Americký prezident Donald Trump se pokouší překonat svůj vzor Williama McKinleyho a kromě veškerého zboží, které se do USA přiveze, chce nově uvalit cla i na filmy, které nebudou natočené v USA. Chce tím zachránit Hollywood, jehož principálové se mohou jenom modlit, aby k ničemu takovému nakonec nedošlo. Důvod? Podobná cla by jim prostě zadělala na spoustu problémů. Drahých problémů.
Donald Trump tento týden dovršil sto dní ve funkci prezidenta USA a končí mu příslovečná doba hájení. Sliboval revoluci a snad věřil, že ji uskuteční. Avšak hájení končí a dosavadní výsledky jsou – eufemisticky řečeno – rozpačité.
Spojené státy mohou brzy zavést devastační 500procentní clo na dovoz ze Slovenska či Maďarska. Bratislava a Budapešť tak mají pykat za to, že stále nakupují ropu či zemní plyn z Ruska.
Americká technologická společnost Apple ve druhém čtvrtletí svého finančního roku zvýšila tržby meziročně o pět procent na 95,4 miliardy dolarů (2,1 bilionu korun). Čistý zisk vzrostl meziročně o 4,8 procenta na 24,78 miliardy dolarů (546,73 miliardy korun).
Letecký dopravce Ryanair pohrozil zrušením objednávek stovek letadel amerického výrobce Boeing, pokud výrazně vzrostou cla v důsledku celní války vedené Spojenými státy. Ryanair by v takovém případě hledal alternativy, včetně čínského výrobce letadel COMAC, uvedl podle agentury Reuters šéf společnosti Michael O'Leary v dopise jednomu z významných amerických zákonodárců.
Amerika nevzkvétá. Ministerstvo obchodu ve zveřejněném výkaze o HDP země potvrdilo pokles o 0,3 procenta. Jde o první pokles za tři roky. Na vině jsou především cla, která už od nástupu Trumpa do Bílého domu chrlí jeho administrativa. A jak se ke zprávě o poklesu ekonomiky postavil sám prezident? Viní svého předchůdce Bidena.
