Firmy z indexu S&P 500 letos ve velkém překonávají očekávání analytiků – ať už jde o zisky, nebo tržby. Logicky by se dalo čekat, že jejich akcie po zveřejnění výsledků porostou. Jenže často se děje pravý opak. Investoři se totiž nedívají zpět, ale dopředu. A výhled je momentálně plný otazníků.
Americké firmy se začínají domáhat vrácení miliard dolarů zaplacených na mimořádných clech prezidenta Donalda Trumpa poté, co Nejvyšší soud USA rozhodl, že jejich zavedení bylo nezákonné. Ve hře je podle dostupných údajů nejméně 130 miliard dolarů, konečná částka však může být výrazně vyšší, tvrdí server Financial Times.
Americký prezident Donald Trump uvedl, že s okamžitou platností zvyšuje své nové clo na dovoz do Spojených států ze všech zemí z deseti na 15 procent.
Americká ekonomika nesla podle člena Rady guvernérů Evropské centrální banky Fabia Panetty většinu nákladů cel zavedených prezidentem Donaldem Trumpem. Panetta to uvedl na výroční akci Assiom-Forex v Benátkách.
Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa včera během několika hodin zareagovala na zneplatnění takzvaných recipročních cel ze strany Nejvyššího soudu USA. Reakce spočívá v zavedení desetiprocentní celosvětové plošné celní sazby. Zavedení této sazby je přechodným opatřením – zákon jej umožňuje maximálně na 150 dní – a stojí na jiném právním základě, než na jakém stála zmíněná cla reciproční.
Americký prezident Donald Trump podepsal dokumenty o zavedení plošného desetiprocentního cla na dovoz ze všech zemí. Oznámil to Bílý dům s tím, že opatření vstoupí v platnost v úterý a bude platit 150 dní.
Německé malé a střední podniky se v důsledku amerických cel čím dál více zaměřují na domácí trh. Zároveň se kvůli obavám z nadměrné závislosti na Číně snaží diverzifikovat své dodavatelské řetězce. Vyplývá to z průzkumu, jehož výsledky zveřejnila společnost DZ Bank.
Akciové trhy si v uplynulém týdnu prošly výraznou volatilitou. Investory znervózňovaly hrozby další eskalace obchodního konfliktu mezi Spojenými státy a Evropskou unií, tentokrát vyvolané zájmem Donalda Trumpa o Grónsko. Na stole byla možnost evropských odvetných cel až za 93 miliard eur i americké zvýšení cel na evropské zboží – nejprve o 10 procent, později až o 25 procent. Index S&P 500 v reakci na to krátce zkorigoval k úrovni kolem 6 800 bodů, než se vrátil blíže k 6 900 bodům.
Americký prezident Donald Trump v příspěvku na své sociální pohrozil Kanadě zavedením cel ve výši 100 procent, pokud uzavře obchodní dohodu s Čínou. Zároveň americký prezident označil kanadského premiéra Marka Carneyho za „guvernéra“.
Francouzský ministr obchodu Nicolas Forissier varoval před hrozbami Spojených států uvalit cla na dovoz šampaňského a vína a zdůraznil, že Francie je připravena reagovat odvetnými opatřeními, pokud by americký prezident Donald Trump své výhrůžky naplnil, uvádí agentura Bloomberg.
Evropská unie chce posílit svou roli v Arktidě a kvůli bezpečnosti regionu plánuje výrazné investice do Grónska. Na Světovém ekonomickém fóru ve švýcarském Davosu to uvedla předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Zdůraznila, že Evropa usiluje o spolupráci se Spojenými státy a plně respektuje suverenitu arktických zemí.
Evropská centrální banka (ECB) je připravena kdykoli zvýšit základní úrokové sazby, pokud by se inflace v důsledku války s Íránem vymkla kontrole. Než tak učiní, potřebuje ale čas na vyhodnocení příčin, rozsahu a trvání vyšších cen. Řekla to dnes prezidentka ECB Christine Lagardeová, podle níž je nutné sledovat včasné varovné signály. Znamená to, že úroky v eurozóně by se mohly zvýšit už v dubnu, napsal server ekonomického listu Financial Times (FT).
