Ukrajinská armáda se znovu potýká s omezením vojenského satelitního systému Starshield, který využívá k obraně proti ruským dronům. Prezident Volodymyr Zelenskyj tvrdí, že nejde o náhodné výpadky, ale o systematické omezení, které komplikuje zachycování rychlých ruských strojů. Donald Trump mezitím uvedl, že neví, kdo přístup omezil, a odmítl, že by za tím stál on.
CSG se přes svou americkou společnost Federal Ammunition zapojila do vývoje nového protidronového systému SwarmShot. Ten má propojit speciální munici, lehký zbraňový modul a umělou inteligenci tak, aby skupina bezpilotních strojů dokázala ve vzduchu samostatně vyhledávat a ničit nepřátelské drony.
Lotyšsko výrazně posílí své dělostřelectvo. Skupina CSG se společně se slovenskými a lotyšskými firmami zapojí do projektu za stovky milionů eur, jehož součástí budou samohybné houfnice MORANA i raketometné systémy. Část techniky vznikne v Česku a na Slovensku, další výroba a kompletace se má postupně přesunout přímo do Lotyšska.
Muničním skladem ve středním Bulharsku v noci na dnešek otřásl výbuch a vypukl tam požár. Areál patří firmě EMKO obchodníka se zbraněmi Emilijana Gebreva. Ministerstvo vnitra nevylučuje, že mohlo jít o sabotáž, uvedla agentura DPA. Jiný areál této společnosti zasáhl požár a výbuch i v srpnu. Gebrev měl uskladněné zbraně i v moravských Vrběticích, kde došlo k výbuchu v roce 2014.
V Bohumíně má vyrůst jedna z největších evropských výroben chloristanu amonného, klíčové suroviny pro raketová paliva a průmyslové výbušniny. Bochemie chce první linku spustit do zkušebního provozu v prosinci 2027, vojenské využití produkce přitom není vyloučeno.
Rusko letos na jaře podle západních představitelů nacvičovalo v Arktidě nasazení tajné technologie schopné vyřadit kritické podmořské kabely bez zanechání stop. Operaci u Špicberků sledovaly Británie, Norsko a Spojené státy a ruským plavidlům zabránily cvičení dokončit. Západní zpravodajci se mezitím stále více obávají, že Moskva může v Evropě stupňovat sabotáže a jednou otestovat i soudržnost NATO.
Rusko podle ukrajinské vojenské rozvědky dokáže financovat válku ještě nejméně dva roky. Zároveň ale čelí rostoucímu rozpočtovému deficitu, problémům bank a nedostatku lidí. Kyjev proto chce spolu s partnery dál omezovat přísun technologií a dalších zdrojů, které Moskva využívá pro vedení války.
Krize německého automobilového průmyslu nutí dodavatele hledat nové zdroje růstu. Schaeffler míří do robotiky, kosmonautiky a obrany, Bosch sází na roboty a Volkswagen hledá využití pro nepotřebné továrny i ve spolupráci se zbrojními firmami.
V Berlíně výrazně přibývá případů, při nichž pachatelé střílejí nebo střelnou zbraní vyhrožují. Loni jich policie zaznamenala 1119, meziročně o 68 procent více. Zbraně se do německé metropole dostávají především z Turecka, část zabavených pistolí ale podle úřadů pochází také z ilegálních výroben v Česku, píše agentura DPA.
Válka na Ukrajině zrychlila vývoj zbraní a mění i byznys výrobců vojenské techniky. Podle šéfa Aera Vodochody Viktora Sotony už firmy nemohou roky vyvíjet nový letoun a teprve potom hledat zákazníky. Nové stroje musí vznikat rychleji, být modulární a reagovat na zkušenosti z bojiště – od boje proti dronům až po spolupráci s bezpilotními systémy.
Ukrajina posílá na frontu stále víc pozemních bojových robotů. Stroje s kulomety, minami nebo plamenomety mají šetřit životy vojáků, pomáhat s logistikou i útočit na ruské pozice v zónách, kde je pohyb lidí kvůli dronům mimořádně nebezpečný. Podle agentury Bloomberg chce Kyjev letos vyrobit nejméně 50 tisíc bezosádkových pozemních vozidel a udělat z robotiky jednu ze svých klíčových výhod proti početně silnějšímu Rusku.
