Citlivé součástky americké stíhačky F-35 se dostaly do Číny kvůli sérii logistických chyb, kterou měl spustit jediný přehlédnutý e-mail. Případ teď vyšetřuje Pentagon i ministerstvo zahraničí a v Kongresu sílí tlak na prověření dodavatelských řetězců amerických zbraní.
Rusko letos na jaře podle západních představitelů nacvičovalo v Arktidě nasazení tajné technologie schopné vyřadit kritické podmořské kabely bez zanechání stop. Operaci u Špicberků sledovaly Británie, Norsko a Spojené státy a ruským plavidlům zabránily cvičení dokončit. Západní zpravodajci se mezitím stále více obávají, že Moskva může v Evropě stupňovat sabotáže a jednou otestovat i soudržnost NATO.
Rusko podle ukrajinské vojenské rozvědky dokáže financovat válku ještě nejméně dva roky. Zároveň ale čelí rostoucímu rozpočtovému deficitu, problémům bank a nedostatku lidí. Kyjev proto chce spolu s partnery dál omezovat přísun technologií a dalších zdrojů, které Moskva využívá pro vedení války.
Krize německého automobilového průmyslu nutí dodavatele hledat nové zdroje růstu. Schaeffler míří do robotiky, kosmonautiky a obrany, Bosch sází na roboty a Volkswagen hledá využití pro nepotřebné továrny i ve spolupráci se zbrojními firmami.
V Berlíně výrazně přibývá případů, při nichž pachatelé střílejí nebo střelnou zbraní vyhrožují. Loni jich policie zaznamenala 1119, meziročně o 68 procent více. Zbraně se do německé metropole dostávají především z Turecka, část zabavených pistolí ale podle úřadů pochází také z ilegálních výroben v Česku, píše agentura DPA.
Válka na Ukrajině zrychlila vývoj zbraní a mění i byznys výrobců vojenské techniky. Podle šéfa Aera Vodochody Viktora Sotony už firmy nemohou roky vyvíjet nový letoun a teprve potom hledat zákazníky. Nové stroje musí vznikat rychleji, být modulární a reagovat na zkušenosti z bojiště – od boje proti dronům až po spolupráci s bezpilotními systémy.
Ukrajina posílá na frontu stále víc pozemních bojových robotů. Stroje s kulomety, minami nebo plamenomety mají šetřit životy vojáků, pomáhat s logistikou i útočit na ruské pozice v zónách, kde je pohyb lidí kvůli dronům mimořádně nebezpečný. Podle agentury Bloomberg chce Kyjev letos vyrobit nejméně 50 tisíc bezosádkových pozemních vozidel a udělat z robotiky jednu ze svých klíčových výhod proti početně silnějšímu Rusku.
Teroristické hnutí Hamás potvrdilo dohodu o postupném odevzdání zbraní a předání správy Pásma Gazy palestinské technokratické vládě. Americký prezident Donald Trump označil dohodu za zásadní krok k ukončení konfliktu. Její uskutečnění ale zůstává nejisté: Hamás podmiňuje odzbrojení stažením izraelské armády a obnovou poničeného území, zatímco Izrael zatím dojednané podmínky oficiálně nepřijal, píší světové agentury.
Dvě procenta HDP české armádě na splnění všech plánů stačit nemusí. Při přípravě rozpočtu proto počítá s vyšší částkou, která má pokrýt nákup nové techniky, posílení protivzdušné obrany i modernizaci velení. Premiér Andrej Babiš přitom avizoval, že výdaje na obranu vzrostou o 36 miliard korun.
Česko se chce zapojit do programu PURL, v němž spojenci financují nákup amerických zbraní a munice pro Ukrajinu. Vláda do něj přesměruje část peněz určených na jiné ukrajinské projekty, oznámil před summitem NATO ministr zahraničí Petr Macinka. Prezident Petr Pavel změnu českého postoje přivítal.
Ukrajina posouvá válku stále hlouběji na ruské území. Podle Bloombergu letos raketové poplachy zasáhly oblasti, kde žije přes 70 procent obyvatel Ruska, a útoky na rafinerie už se promítají i do výpadků v zásobování pohonnými hmotami.
Letošní senátní volby Sněmovnu neobměnily. V nynějším finále výběru členů horní komory neuspěli dva adepti z řad poslanců, zůstal jim tedy mandát v dolní komoře. Do Senátu kandidovala letos čtveřice poslanců, dva vypadli už v prvním kole před týdnem. Senátní volební finále prohráli poslanci Jitka Volfová na Českolipsku a Petr Vrána na Přerovsku (oba ANO).
