Vláda chce sáhnout na poplatky ve třetím pilíři a omezit zisky bank a penzijních společností. Podle ministryně financí Aleny Schillerové mají lidem po desetiletích spoření zůstávat výrazně vyšší částky než dnes. Inspirací má být Estonsko, které ukázalo, že levnější penzijní systém může fungovat i bez kolapsu trhu.
Pětatřicet let po pádu režimu se bývalý komunistický funkcionář domáhal vyšší penze. Kvůli šesti stovkám korun zaměstnal soudy na roky. Ústavní soud jeho stížnost odmítl. Spor ale otevřel otázku odpovědnosti za minulost.
Ministerstvo práce a sociálních věcí připravuje důchodovou novelu, která má zastropovat věk odchodu do penze na 65 letech, zrychlit růst důchodů a výrazně podpořit pracující seniory. Změny by mohly začít platit už od roku 2027 a znamenaly by návrat od části reformy prosazené minulou vládou.
Zejména mladí lidé v Evropě se obávají, že pro ně v rozpočtech jejich států nezbyde na výplatu budoucích důchodů. Nutno říci, že jejich obavy nejsou neopodstatněné, penzijní systémy, které jsou základem evropské sociální politiky, budou pod stále větším tlakem. Odpovědí politiků by měla být diskuse vedoucí k moderním reformám, které zvládnou výzvy budoucnosti a zároveň nikoho nenechají na holičkách. Politikům napříč spektrem se do toho ale nechce. Nevěří, že je pak ještě zvolí.
Plánovat a připravovat se zodpovědně předem na situaci, kdy se stanou ve stáří nesoběstačnými, je ochotná jen menšina lidí v Česku. Většina Čechů, 53 procent, spoléhá na to, že náklady na jejich péči pokryje stát. Jen třetina je připravena nést náklady sama. Pomoc od jiných členů rodiny očekává 12 procent osob. Vyplývá to z průzkumu, který pro neziskovou organizaci Mila a s NN Životní pojišťovnu uskutečnila agentura MindBridge mezi 1000 respondenty.
Češky se na důchod dosud finančně připravovaly o dost méně než muži. Zvláště starší generace s tím měla problém. Zeptali jsme se expertek z Generali Penzijní společnosti a ze Swiss Life Select, do jaké míry to ještě platí a zda se to začíná už konečně měnit.
Doba, kterou lidé tráví ve starobním důchodu, se loni zase prodloužila. V průměru trvala 24,74 roku, tedy skoro o 44 dnů déle než v roce 2023. U žen se v minulém roce penze meziročně protáhla průměrně téměř o 55 dnů, u mužů asi o 25,5 dne, uvádí důchodová ročenka České správy sociálního zabezpečení.
Penzijní spoření má v Česku 4 miliony lidí. Zhruba polovina lidí má ale peníze ve starých fondech s minimálními výnosy, ačkoli mohou své peníze přesunout do nového penzijního spoření, které jim může dodat o dost lepší zhodnocení. „Aktuální legislativa umožňuje převádět finanční prostředky ze starého penzijka do nového, ale tuto možnost řada lidí stále ignoruje nebo o ní neví, což je škoda,“ říká Jana Zelinková, předsedkyně představenstva Generali penzijní společnosti. Tématem našeho rozhovoru s Janou Zelinkovou byly mýty a fakta o penzijku, ale i to, jak to udělat, aby vám penzijko vydělalo více peněz či kolik investovat, abyste byli zabezpečení na stáří. Pět myšlenek z rozhovoru si můžete přečíst v tomto článku.
Průměrný starobní důchod v Česku dosáhl na konci prvního pololetí 21 063 korun. Od konce loňska vzrostl o 383 korun. Aktuální údaje zveřejnila Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ). Z jejích dat vyplývá, že částku nad průměrem pobírá víc než polovina lidí se starobní penzí. Podle odhadů ministerstva práce by se v lednu 2026 průměrná starobní penze měla po pravidelné novoroční valorizaci dostat k 21 850 korunám.
Do dlouhodobého investičního produktu (DIP), který má sloužit k zajištění na stáří, dosud vložilo peníze víc než 150 tisíc Čechů. Vyplývá to ze statistik Asociace pro kapitálový trh (AKAT). V DIP může klient od loňského ledna investovat do akcií, dluhopisů, podílových fondů, spořicích či termínovaných účtů.
Jen každý osmý Čech má propracovaný finanční plán a na zajištění na stáří začínají lidé myslet v řadě případů až na prahu důchodu, ukázal průzkum společnosti Swiss Life Select, podle něhož lidé nejčastěji hledají finanční rady u partnera nebo finančního poradce. Pozitivní zprávou je, že při hledání rad dávají přednost ověřeným zdrojům a odborníkům, nikoliv informacím od influencerů. Z čeho mají Češi největší obavy a co by mohlo ohrozit jejich finanční situaci?
