Severokorejský vůdce Kim Čong-un výrazně vyostřil rétoriku vůči Jižní Koreji. Prohlásil, že pokud by byla ohrožena bezpečnost jeho země, mohl by Jižní Koreu zcela zničit, a její obyvatele už „navždy“ přestává považovat za své krajany. Dialog se Soulem odmítá, možnost jednání se Spojenými státy však připouští – pouze za podmínky, že Washington uzná KLDR jako jadernou mocnost.
Americký prezident Donald Trump by uvítal obnovení kontaktů s vůdcem Severní Koreje Kim Čong-unem, řekla mluvčí Bílého domu Karoline Leavittová. Trump by tak rád navázal na své první prezidentství, při kterém ho se severokorejským diktátorem pojily podle něj přátelské vztahy. KLDR však o kontakty s Washingtonem podle agentury Kjódó nestojí.
Severní Korea umožnila Rusku zvýšit počet raketových útoků na kritickou ukrajinskou civilní infrastrukturu tím, že dodala do Ruska více než 20 tisíc kontejnerů s municí. Moskva na oplátku poskytla Pchjongjangu údaje, které KLDR umožnily zlepšit výkonnost raket. Vyplývá to z první zprávy, kterou zveřejnil mezinárodní tým, jenž vznikl loni v říjnu s cílem dohlížet na dodržování sankcí proti Severní Koreji, napsala agentura Reuters.
Severní Korea poprvé potvrdila, že vyslala své vojáky, aby bojovali na straně Ruska ve válce s Ukrajinou. Ruský prezident Vladimir Putin vyjádřil vděčnost vůdci Severní Koreje Kim Čong-unovi za jejich účast v bojích v ruské Kurské oblasti proti ukrajinské armádě.
Severní Korea nabídla Rusku nejen své vojáky, kteří se koncem loňského roku zapojili do války proti Ukrajině a po boku ruských vojsk pomohli zastavit invazi ukrajinských vojsk do Kurské oblasti na západě Ruska. Mnohem významnější pro strategii Ruska je přísun severokorejské výzbroje a munice, která proudí na východní frontu. Za posledních 20 měsíců se miliony severokorejských dělostřeleckých nábojů dostaly do předních linií, uvedla agentura Reuters v článku o zapojení KLDR do války po boku Ruska. Článek vznikl ve spolupráci s britskou výzkumnou organizací Open Source Centre a s využitím poznatků jihokorejské a ukrajinské rozvědky (HUR).
Za krádeží kryptoměn z kryptoměnové burzy Bybit stáli Severokorejci. Společnost Elliptic, která se zabývá analýzou blockchainu, útok spojuje se severokorejskou státem sponzorovanou skupinou Lazarus Group. Podle zpravodajského serveru NBC News je zcizení kryptoměn za v přepočtu 1,5 miliardy dolarů (bezmála 36 miliard korun) zatím největší v historii tohoto odvětví.
Jeden ze dvou severokorejských vojáků zajatých Ukrajinci potvrdil těžké ztráty v řadách svých krajanů, kteří bojují po boku ruské armády proti Ukrajině. Videozáznam z další části jeho výslechu na síti X zveřejnil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
Nastupující americký prezident Donald Trump převezme Spojené státy v lepší pozici na mezinárodní scéně a se slabšími protivníky, než je před čtyřmi roky zanechal. Prohlásil končící šéf Bílého domu Joe Biden při rozlučkovém projevu věnovaném zahraniční politice dosluhující administrativy. Přicházející vládu mimo jiné vyzval, aby ochránila „světlou budoucnost“ Ukrajiny, která se již skoro tři roky brání ruské agresi.
Jihokorejská tajná služba (NIS) potvrdila informace ukrajinských představitelů, že ukrajinská armáda v bojích v ruské Kurské oblasti zajala dva severokorejské vojáky. Podle agentury Jonhap během výslechu jeden z nich vypověděl, že nevěděl o tom, že je posílají do zóny konfliktu, a domníval se, že jde jen o výcvik.
Příslušníci ukrajinské armády bojující v ruské Kurské oblasti zajali dva zraněné vojáky ze Severní Koreje a odvezli je Kyjeva k výslechu. Na svém telegramovém účtu o tom informoval ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
Severní Korea odpálila patrně balistickou střelu do moře u východního pobřeží Jižní Koreje. Oznámila to podle agentury Reuters jihokorejská armáda. Také japonská pobřežní stráž uvedla, že pravděpodobně severokorejská střela dopadla do Japonského moře. Tiskové agentury zdůrazňují, že první odpal severokorejské střely za zhruba dva měsíce se odehrál během návštěvy ministra zahraničí USA Antonyho Blinkena v Soulu. Blinken i jeho jihokorejský protějšek Čo Te-jul její vypuštění odsoudili.
Tržby 75 největších globálních ✂️✂️✂️módních koncernů se loni zvýšily o 0,9 procenta na 541 miliard eur (13,2 bilionu korun). Byly o třetinu vyšší než v předkrizovém roku 2019. Podle agentury APA to vyplývá ze zprávy o globálním módním průmyslu, kterou zveřejnila italská Mediobanca. Z celkových tržeb připadlo 62 procent na evropské společnosti. Zhruba 29 procent vytvořily severoamerické firmy.
