Severokorejský vůdce Kim Čong-un výrazně vyostřil rétoriku vůči Jižní Koreji. Prohlásil, že pokud by byla ohrožena bezpečnost jeho země, mohl by Jižní Koreu zcela zničit, a její obyvatele už „navždy“ přestává považovat za své krajany. Dialog se Soulem odmítá, možnost jednání se Spojenými státy však připouští – pouze za podmínky, že Washington uzná KLDR jako jadernou mocnost.
Severní Korea umožnila Rusku zvýšit počet raketových útoků na kritickou ukrajinskou civilní infrastrukturu tím, že dodala do Ruska více než 20 tisíc kontejnerů s municí. Moskva na oplátku poskytla Pchjongjangu údaje, které KLDR umožnily zlepšit výkonnost raket. Vyplývá to z první zprávy, kterou zveřejnil mezinárodní tým, jenž vznikl loni v říjnu s cílem dohlížet na dodržování sankcí proti Severní Koreji, napsala agentura Reuters.
Severní Korea poprvé potvrdila, že vyslala své vojáky, aby bojovali na straně Ruska ve válce s Ukrajinou. Ruský prezident Vladimir Putin vyjádřil vděčnost vůdci Severní Koreje Kim Čong-unovi za jejich účast v bojích v ruské Kurské oblasti proti ukrajinské armádě.
Severní Korea nabídla Rusku nejen své vojáky, kteří se koncem loňského roku zapojili do války proti Ukrajině a po boku ruských vojsk pomohli zastavit invazi ukrajinských vojsk do Kurské oblasti na západě Ruska. Mnohem významnější pro strategii Ruska je přísun severokorejské výzbroje a munice, která proudí na východní frontu. Za posledních 20 měsíců se miliony severokorejských dělostřeleckých nábojů dostaly do předních linií, uvedla agentura Reuters v článku o zapojení KLDR do války po boku Ruska. Článek vznikl ve spolupráci s britskou výzkumnou organizací Open Source Centre a s využitím poznatků jihokorejské a ukrajinské rozvědky (HUR).
Severní Korea odpálila patrně balistickou střelu do moře u východního pobřeží Jižní Koreje. Oznámila to podle agentury Reuters jihokorejská armáda. Také japonská pobřežní stráž uvedla, že pravděpodobně severokorejská střela dopadla do Japonského moře. Tiskové agentury zdůrazňují, že první odpal severokorejské střely za zhruba dva měsíce se odehrál během návštěvy ministra zahraničí USA Antonyho Blinkena v Soulu. Blinken i jeho jihokorejský protějšek Čo Te-jul její vypuštění odsoudili.
Čína a Rusko nadále postupují „ruku v ruce“ po spravedlivé cestě neangažovanosti, nekonfrontace a neútočení na jakoukoli třetí stranu, přičemž Peking je odhodlán přispívat ke „světovému míru“. V novoročním pozdravu adresovaném svému ruskému protějšku Vladimiru Putinovi to dnes uvedl čínský prezident Si Ťin-pching. Ruskému vládci popřál k Novému roku také severokorejský vůdce Kim Čong-un.
Ofenziva Rusů na Ukrajině v posledních dnech nepřinesla podle odborníka z Univerzity obrany Zdeňka Petráše zásadní změnu ve vývoji konfliktu. Situace se ale může vyhrotit v souvislosti s nasazením severokorejských mechanizovaných jednotek.
Severní Korea dodala Rusku v rámci podpory jeho invaze na Ukrajinu výzbroj až za 5,5 miliardy dolarů (129 miliard korun). Další stovky milionů by KLDR mohla získat z Moskvy výměnou za vyslání severokorejských vojáků na Ukrajinu, uvedla ve své studii německá Nadace Friedricha Neumanna.
Ruský prezident Vladimir Putin navštívil poprvé od července 2000 Severní Koreu. Se svým protějškem Kim Čong-unem podepsal dohodu o spolupráci, ale také se projeli autem. Oba státníci společně shlédli například i vojenskou přehlídku.
Ruský prezident Vladimir Putin v článku pro severokorejská média poděkoval KLDR za podporu ve válce proti Ukrajině, uvedla agentura Reuters.
Severokorejský vůdce Kim Čong-un nařídil armádě a zbrojnímu průmyslu urychlit přípravy na válku v důsledku podle něj bezprecedentních konfrontačních kroků ze strany Spojených států. Informovala o tom severokorejská státní média, podle nichž Kim hovořil o prioritách pro příští rok na setkání vládnoucí komunistické strany. Diktátor rovněž prohlásil, že KLDR rozšíří strategickou spolupráci s „protiimperialistickými nezávislými zeměmi“.
Generální ředitelka Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM) Kateřina Arajmu s účinností ke konci března rezignovala na svou funkci. Ke kroku se rozhodla ze zdravotních a osobních důvodů, uvedlo ministerstvo financí. Arajmu vedla majetkový úřad od ledna 2015. Do funkce ji jmenoval tehdejší ministr financí a nynější premiér Andrej Babiš (ANO).
