Ropa znovu prudce zdražuje kvůli eskalaci války mezi Spojenými státy a Íránem. Brent vystoupal nad 105 dolarů za barel a americká WTI překročila stovku. Trhy se obávají dalších útoků na lodní dopravu a energetickou infrastrukturu, zatímco v Bílém domě se podle amerických médií už diskutuje i o scénáři, že konflikt může pokračovat až do roku 2029.
Kreml připouští návrat k třístranným jednáním o Ukrajině a nevylučuje ani telefonát Vladimira Putina s Donaldem Trumpem. Konkrétní termín ani místo ale zatím nejsou na stole. Volodymyr Zelenskyj mezitím tvrdí, že klíčové územní otázky mohou vyřešit jen prezidenti Ukrajiny a Ruska.
Zlato dál oslabuje a jeho cena se dostala i pod 4 400 dolarů za unci. Silnější americký trh práce zvýšil sázky na to, že Fed zvedne sazby už příští týden, zatímco napětí na Blízkém východě žene vzhůru cenu ropy a zvyšuje inflační obavy. Podle agentury Bloomberg teď bude pro další směr zlata klíčová především inflace v USA.
Polský premiér Donald Tusk reagoval mimořádně ostře na vítězství AfD v Sasku-Anhaltsku. Podle něj se z úspěchu německé krajní pravice mohou v Polsku radovat jen „idioti nebo zrádci“. Varšava má obavy hlavně z postojů AfD k Rusku, Ukrajině a Schengenu.
Rusové začínají ve velkém hromadit hotovost. Za letošních prvních sedm měsíců její objem mimo bankovní systém vzrostl o 2,1 bilionu rublů, nejrychleji za dobu války. Nejde o útěk z bank, ale spíš o rostoucí nejistotu spojenou s dronovými útoky, výpadky internetu a obavami z dalších šoků, píše agentura Bloomberg.
Evropa vstupuje do závěru léta s nízkými zásobami plynu a může ji čekat tvrdý boj s Asií o dodávky LNG. Podle Bloombergu chybí zemím EU přes 100 terawatthodin plynu, aby dosáhly alespoň 75procentní naplněnosti zásobníků. Česko je na tom lépe a má zásoby téměř ze 70 procent, i tady ale drahý plyn postupně míří do cen pro domácnosti.
Vladimir Putin tvrdí, že stále existuje šance na mírovou dohodu s Ukrajinou a že kontakty mezi oběma zeměmi pokračují. Zároveň ale Kyjev znovu obvinil ze „státního terorismu“ kvůli varování před nebezpečím v ruském vzdušném prostoru a naznačil, že podobné kroky mírová jednání komplikují.
Německé úřady podle tamních médií identifikovaly dva muže podezřelé ze srpnového útoku dronem s výbušninou na letišti Lipsko/Halle. Jeden z nich má mít kontakty na ruskou tajnou službu, oba už ale zřejmě Německo opustili. Berlín z útoku viní Rusko, Moskva obvinění odmítá a Praha případ sleduje jako vážnou bezpečnostní hrozbu.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj varoval aerolinky a pojišťovny, že „bezpečné dny na ruském nebi skončily“ a že se nad Ruskem budou objevovat drony ve velkém množství. Moskva jeho slova označila za státní terorismus a tvrdí, že civilní leteckou dopravu vážně narušit nedovolí. Ruská letiště přitom kvůli ukrajinským dronům omezují provoz prakticky denně.
Německé závěry, podle nichž za srpnovým útokem na letiště Lipsko/Halle stojí Rusko, považuje ministr zahraničí Petr Macinka za alarmující. Po návratu z Irska chce jednat s českými zpravodajskými službami a znovu potvrdil, že si předvolá ruskou velvyslankyni Annu Ponomarjovovou. „To není nic, co by se stalo tisíc kilometrů daleko,“ upozornil s odkazem na blízkost incidentu k českým hranicím.
Zlato za tři obchodní dny ztratilo téměř šest procent a spadlo na dvoutýdenní minimum, přestože se znovu vyostřily boje mezi Spojenými státy a Íránem. Investoři se nyní více než geopolitiky obávají nové inflační vlny, růstu úrokových sazeb a silnějšího dolaru. Pravděpodobnost, že Fed zvýší sazby už v září, se přiblížila 70 procentům, píše agentura Bloomberg.
