Vladimir Putin navrhuje bezprecedentní summit s Donaldem Trumpem a Si Ťin-pchingem, na kterém by se jednalo o ukončení války na Ukrajině – bez účasti Volodymyra Zelenského. Podle The Wall Street Journal chce Kreml využít oteplení vztahů s Washingtonem a schůzku uspořádat už v listopadu v Číně. Trump zatím souhlas nedal, Peking ale podle zdrojů proti jednání nic nenamítá.
Vztahy mezi Kyjevem a Washingtonem se dál propadají a evropským lídrům dochází trpělivost s otevřenou kritikou Donalda Trumpa ze strany Volodymyra Zelenského. Podle Financial Times chtějí ukrajinského prezidenta při pátečním jednání v Bruselu vyzvat, aby svou rétoriku zmírnil. Evropa se obává, že další veřejné útoky na Trumpa mohou ohrozit americkou podporu, na níž Ukrajina i její spojenci stále závisejí.
Elon Musk odmítl odpovědnost za omezení vojenské satelitní sítě Starshield používané Ukrajinou. Podle něj o rychlosti a využívání systému rozhoduje americká vláda, armáda a v konečném důsledku prezident Donald Trump. Kyjev přitom tvrdí, že omezení narušila některé vojenské mise.
Hackeři dokázali na dálku proměnit mrazáky francouzských supermarketů v topení a způsobili škody za miliony eur. Případ ukazuje, jak zranitelná je stále propojenější civilizace a jak málo někdy stačí k narušení systémů, které považujeme za samozřejmé, píše ve svém komentáři analytik a bývalý ředitel Transparency International ČR David Ondráčka.
SpaceX v noci bez předchozího upozornění omezila některé služby Starlinku používané ukrajinskou armádou. Podle poradce prezidenta Volodymyra Zelenského to vedlo ke zmaření několika bojových misí. Zásah přichází ve chvíli, kdy Washington tlačí na Kyjev, aby přestal útočit na ruské rafinerie.
Ukrajina před posledním ruským útokem balistickými raketami na Kyjev nedostala od spojenců včasné varování. Podle prezidenta Volodymyra Zelenského přitom právě tyto informace zachraňují životy. Výpadek přichází krátce poté, co Spojené státy podle médií pohrozily Kyjevu omezením zpravodajských informací kvůli útokům na ruské rafinerie.
Německo podle ministra vnitra Alexandera Dobrindta čelí větší bezpečnostní hrozbě než za studené války. Země je terčem dezinformací, sabotáží, špionáže i kyberútoků a šéf německé kontrarozvědky varuje, že další útoky přijdou. Berlín proto chce výrazně posílit tajné služby a dát jim pravomoc aktivně zasahovat.
Hackeři zasáhli chladicí systémy zhruba 150 francouzských supermarketů a na dálku spustili jejich nucené odmrazování. Teplota v zařízeních podle médií vystoupala až k 50 stupňům a obchody musely vyhodit velké množství mraženého a čerstvého zboží. Škody mohou jít do milionů eur.
Britský premiér Andy Burnham poprvé otevřeně prohlásil, že Rusko zasahovalo do referenda o brexitu v roce 2016. Podle něj Londýn hrozbu dlouho podceňoval a nedokázal veřejnosti vysvětlit, jak silně se zahraniční aktéři snaží ovlivňovat politiku. Podobné ruské aktivity podle Burnhama pokračují i v Německu.
Evropská unie schválila dosud nejrozsáhlejší rozšíření sankčního seznamu proti Rusku od začátku války na Ukrajině. Na seznam přibylo téměř 1600 osob a subjektů, přičemž více než polovina z nich souvisí s výrobou balistických střel. „Výrazně tak Rusku ztěžujeme, zpomalujeme a prodražujeme výrobu zbraní,“ uvedla šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že o energetickém příměří s Ruskem, které dnes oznámil americký prezident Donald Trump, nevěděl. Dodal však, že je připraven jej přijmout, pokud tak učiní i Moskva. Informoval o tom zpravodajský server Axios. Trump oznámil okamžitý začátek energetického příměří mezi Ukrajinou a Ruskem s tím, že s návrhem souhlasily obě válčící strany. Moskva se k příměří zatím nevyjádřila.
