Elon Musk odmítl odpovědnost za omezení vojenské satelitní sítě Starshield používané Ukrajinou. Podle něj o rychlosti a využívání systému rozhoduje americká vláda, armáda a v konečném důsledku prezident Donald Trump. Kyjev přitom tvrdí, že omezení narušila některé vojenské mise.
Hackeři zasáhli chladicí systémy zhruba 150 francouzských supermarketů a na dálku spustili jejich nucené odmrazování. Teplota v zařízeních podle médií vystoupala až k 50 stupňům a obchody musely vyhodit velké množství mraženého a čerstvého zboží. Škody mohou jít do milionů eur.
Britský premiér Andy Burnham poprvé otevřeně prohlásil, že Rusko zasahovalo do referenda o brexitu v roce 2016. Podle něj Londýn hrozbu dlouho podceňoval a nedokázal veřejnosti vysvětlit, jak silně se zahraniční aktéři snaží ovlivňovat politiku. Podobné ruské aktivity podle Burnhama pokračují i v Německu.
Evropská unie schválila dosud nejrozsáhlejší rozšíření sankčního seznamu proti Rusku od začátku války na Ukrajině. Na seznam přibylo téměř 1600 osob a subjektů, přičemž více než polovina z nich souvisí s výrobou balistických střel. „Výrazně tak Rusku ztěžujeme, zpomalujeme a prodražujeme výrobu zbraní,“ uvedla šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že o energetickém příměří s Ruskem, které dnes oznámil americký prezident Donald Trump, nevěděl. Dodal však, že je připraven jej přijmout, pokud tak učiní i Moskva. Informoval o tom zpravodajský server Axios. Trump oznámil okamžitý začátek energetického příměří mezi Ukrajinou a Ruskem s tím, že s návrhem souhlasily obě válčící strany. Moskva se k příměří zatím nevyjádřila.
Ruský prezident Vladimir Putin přetavil těžkou ránu, kterou jeho zemi zasazují ukrajinské útoky na rafinerie, v diplomatický a ekonomický zisk. Americký prezident Donald Trump totiž uvolnil sankční omezení obchodu s ruskou naftou výměnou za příslib dodávek, k jejichž obnovení přitom Moskvu už stejně tlačily ekonomické zákonitosti. Trump tak může získat levnější naftu, kterou by ale světový trh mohl dostat i bez jeho zásahu. Putin naproti tomu získává něco, co si sám zajistit nemohl: americkou sankční výjimku.
Souboj Ukrajiny s Ruskem se přelévá daleko za evropské bojiště. Kyjev podle svědectví a zveřejněných informací podporuje tuarežské separatisty v Sahelu, kteří bojují proti malijské armádě a jejím ruským spojencům.
Vladimir Putin nabízí pomoc s ukončením konfliktu mezi Íránem a Spojenými státy. Moskva je podle něj připravena udělat vše, co je v jejích silách, aby přispěla k urovnání situace. Nabídka přichází v době, kdy samotné Rusko dál vede válku proti Ukrajině a dosavadní pokusy o její ukončení selhaly.
Moskva znovu zaútočila na Česko kvůli odstranění sochy maršála Ivana Koněva. Ruská diplomacie označila postup českých úřadů za „naprosté barbarství“, zatímco Slovensko pochválila za nový pomník na Dukle. Současně varovala NATO před dalším posilováním sil v Pobaltí.
Evropská unie může kvůli sílícím obavám z ruských hybridních útoků přitvrdit vůči Moskvě. Ve hře jsou další sankce i změny vízové politiky pro ruské občany. Návrh závěrů říjnového summitu zároveň varuje, že ruské kroky „nezůstanou bez odezvy“.
Citlivé součástky americké stíhačky F-35 se dostaly do Číny kvůli sérii logistických chyb, kterou měl spustit jediný přehlédnutý e-mail. Případ teď vyšetřuje Pentagon i ministerstvo zahraničí a v Kongresu sílí tlak na prověření dodavatelských řetězců amerických zbraní.
