Polsko by mělo mít kvůli ruské válce na Ukrajině vlastní jaderný program, uvedl prezident Karol Nawrocki v televizi Polsat News. Není podle něj jasné, zda to mezinárodní závazky a další otázky umožní, on však takový postup podporuje. Podle zástupců vládních stran země k tomuto kroku přistoupí, pokud bude nutný. Nawrockého slov si všimla i zahraniční média, píší polské servery.
Ruské regiony jsou dlouhodobě ekonomicky velmi rozdílné, ale válka na Ukrajině podle odborníků tyto rozdíly ještě výrazně prohloubila. Zatímco Moskva a oblasti napojené na vojenský průmysl zaznamenávají růst, jiné regiony – zejména exportně orientované či závislé na státním rozpočtu – čelí poklesu životní úrovně.
Spojené státy a Evropa patří k sobě, řekl americký ministr zahraničí Marco Rubio na Mnichovské bezpečnostní konferenci. USA jsou podle něj připraveny reformovat světový řád i samy, raději by to ale udělaly s Evropou, která je jejich ceněným spojencem a nejstarším přítelem. Rubio rovněž řekl, že USA stále neví, zda to Rusové myslí se snahou o ukončení války na Ukrajině vážně.
Generální tajemník NATO Mark Rutte vyzval, aby svět nepodléhal ruské propagandě. Na akci na okraj Mnichovské bezpečnostní konference prohlásil, že Rusko sice chce, aby jej ostatní vnímali jako velkého medvěda, zatím však na Ukrajině postupuje rychlostí zahradního hlemýždě.
Západní veřejnost stále častěji věří, že svět směřuje k rozsáhlému válečnému konfliktu. Vyplývá to z výsledků průzkumu serveru Politico, který probíhal na začátku února a zahrnoval více než dva tisíce respondentů v každé z pěti zemí – USA, Kanadě, Velké Británii, Francii a Německu. Ve všech státech se naprostá většina dotázaných shoduje, že svět je dnes nebezpečnější než dříve.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj přijal nabídku Spojených států na uspořádání dalšího kola jednání o ukončení ruské války proti Ukrajině. Rozhovory by se měly uskutečnit příští týden, pravděpodobně v úterý nebo ve středu, uvedl Zelenskyj v rozhovoru pro Bloomberg. Není však jasné, zda Rusko bude souhlasit s jednáním na území USA.
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov pohrozil možnou reakcí Moskvy na posilování vojenské přítomnosti západních zemí v Grónsku. Reagoval tak podle agentury AFP na nedávné nasazení malých kontingentů evropských vojsk na tomto arktickém ostrově. Evropské státy vyslaly své jednotky do Grónska poté, co americký prezident Donald Trump opakovaně vyjádřil záměr toto poloautonomní území Dánského království získat. Severoatlantická aliance dnes v arktickém regionu zahájila vojenské cvičení Arctic Sentry (Arktická stráž).
Akcie české zbrojovky Czechoslovak Group dnes dopoledne ztrácely přes pět procent. Pokud by s takovou ztrátou dnešní obchodování také uzavřely, bude to jejich nejvýraznější jednodenní pokles od vstupu firmy na burzu minulý měsíc. Citelně ztrácejí také další evropské zbrojovky, byť ne tolik jako Czechoslovak Group.
Rusko nemá v úmyslu zahájit vojenský útok na některou ze zemí NATO letos ani příští rok. Usilovně ale pracuje na obnovení svých sil v reakci na to, jak Evropa zintenzivňuje své přezbrojování. Ve své výroční zprávě to uvedla Estonská zahraniční zpravodajská služba.
Evropská unie čelí každý den a týden novým hrozbám, které nově přichází i ze Spojených států, kde převládá ideologie naladěná proti Evropě. Uvedl to francouzský prezident Emmanuel Macron v rozhovoru, který vydal deník El País. Podle něj z USA přišla jasná agrese. Macron kritizuje také strategii některých vlád, které se snaží demonstrovat svou ideologickou afinitu s americkým prezidentem Donaldem Trumpem.
Evropská unie má důležitější povinnosti a priority, než jsou sankce proti Rusku, řekl slovenský premiér Fico k návrhu Evropské komise na schválení již dvacátého balíku protiruských sankcí. Fico v diskusním pořadu veřejnoprávní stanice STVR ale neuvedl, zda Bratislava bude přijetí nových sankcí blokovat, jak zpočátku činila při podobném předchozím návrhu opatření proti Moskvě za její pokračující agresi vůči Ukrajině.
