Německý kancléř Friedrich Merz se podle serveru Politico chystá obvinit Rusko z pokusu o dronový útok na letišti Lipsko/Halle a oznámit nová rozsáhlá sankční opatření. Berlín už zároveň počítá s odvetou Moskvy a někteří úředníci mluví o „Zeitenwende 2.0“, tedy o dalším zásadním obratu v německé bezpečnostní politice.
Moldavsko oslavilo výročí nezávislosti rozsáhlou vojenskou přehlídkou v Kišiněvě, které se poprvé zúčastnili také čeští vojáci. Prezidentka Maia Sanduová přítomnost zahraničních jednotek ocenila jako důkaz mezinárodní podpory, proruská opozice naopak akci bojkotovala a označila ji za „provokaci režimu“.
Kreml pohrozil Ukrajině „tvrdou“ odvetou za útoky na ruskou hospodářskou a obchodní infrastrukturu. Moskva zároveň tvrdí, že její armáda postupuje na Donbasu a nachází se jen čtyři kilometry od Slovjansku, zatímco podle Bloombergu zvažuje i zesílení raketových útoků na Kyjev.
Kanada od 8. září zavede cla ve výši 15 až 50 procent na zhruba 700 druhů amerického zboží v hodnotě 27,6 miliardy kanadských dolarů. Ottawa tak v plném rozsahu odpoví na nová americká cla a zároveň uvolní 7,5 miliardy kanadských dolarů na pomoc firmám a pracovníkům zasaženým obchodní válkou.
Obchodní konflikt mezi USA a Kanadou nabírá další, tentokrát symbolický rozměr. Poté, co premiér Ontaria Doug Ford obvinil Donalda Trumpa ze snahy „vykrvácet“ kanadskou ekonomiku a pohrozil omezením dodávek do USA, americký prezident oznámil, že vážně zvažuje přejmenování Ontarijského jezera na Americké.
Spojené státy chtějí novými sankcemi co nejvíce izolovat Írán od světové ekonomiky a hrozí odříznutím od dolarového systému každému, kdo Teheránu pomáhá s finančními transakcemi. Největší dopad může mít americký tlak na Čínu, která odebírá zhruba 90 procent íránského vývozu ropy, ale také na SAE, Turecko, Irák a Indii.
Globální ropný trh se podle šéfa TotalEnergies Patricka Pouyanného neobvykle rozdělil. Zatímco cena samotné ropy zůstává pod úrovněmi z počátku války, rafinované produkty jako nafta výrazně zdražují kvůli drahé přepravě přes Hormuzský průliv a výpadkům ruských rafinerií. „Evropští spotřebitelé budou trpět,“ varuje Pouyanné.
Ukrajina chce mír, ale odmítá se vzdát území požadovaného Moskvou, prohlásil prezident Volodymyr Zelenskyj při 35. výročí nezávislosti země. Zároveň vyzval spojence k další podpoře a Spojené státy k jednoznačnějšímu postoji vůči Rusku.
Evropská komise schválila pro Ukrajinu další vojenskou pomoc za 6,1 miliardy eur, tedy zhruba 147 miliard korun. Peníze mají směřovat hlavně na protivzdušnou a protiraketovou obranu, rakety, munici a radary v době, kdy Rusko zesiluje své útoky.
Volkswagen se podle šéfa koncernu Olivera Blumeho ocitl přímo uprostřed „megakrize“ světového automobilového průmyslu. Německý gigant proto chystá největší transformační plán ve své historii, který má přinést omezení výroby i rušení pracovních míst. Škoda Auto zatím tvrdí, že se jí restrukturalizace přímo netýká.
Volby během pokračující války by podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského mohly zemi rozštěpit a představovaly by pro stát „cunami“. K hlasování je podle něj možné přistoupit až tehdy, pokud budou zajištěny bezpečné a demokratické podmínky pro vojáky, obyvatele frontových oblastí i miliony Ukrajinců v zahraničí.
