Prezident Petr Pavel kritizoval rozhodnutí, podle něhož se čeští vojáci nezúčastní cvičení Koalicja 26.2 v Polsku. To má prověřit, jak by evropské armády dokázaly po skončení války zajistit bezpečnost Ukrajiny i bez amerických jednotek. Zatímco Pavel tvrdí, že Česko by u podobných příprav nemělo chybět, šéf SPD Tomio Okamura říká, že vláda české vojáky do podobných aktivit posílat nechce.
Donald Trump slibuje „velkou, krásnou dohodu“, která se podle něj nemá týkat pouze Ukrajiny, ale možná celé Evropy. Americký prezident to prohlásil po jednání s Putinovým vyslancem Kirillem Dmitrijevem. Podle webu Politico Washington současně mluví o širší evropské bezpečnostní architektuře, která má vytvořit podmínky pro trvalý mír. Další kolo americkými zprostředkovaných jednání mezi Ruskem a Ukrajinou se uskuteční 10. a 11. listopadu v Abú Zabí.
Vítězství demokratů v obou komorách amerického Kongresu vzbudilo v Kyjevě naději na silnější podporu Spojených států. Volodymyr Zelenskyj doufá, že nové rozložení sil ve Washingtonu vytvoří protiváhu Donaldu Trumpovi a přinese více peněz i zbraní pro Ukrajinu. Silnější americká pomoc by podle něj mohla přimět Vladimira Putina přehodnotit pokračování války.
Evropu zasáhla během jediného dne série bombových výhrůžek namířených proti komerčním letům. Nejméně sedm spojů mířících do Polska, Španělska, Bulharska a Itálie musely prověřovat bezpečnostní složky, některá letadla byla odkloněna nebo doprovázena armádou. Výbušniny se podle dostupných informací nikde nenašly a zatím není jasné, zda spolu jednotlivé incidenty souvisejí.
Kreml se připravuje na možnost, že Donald Trump vyjde z amerických voleb do Kongresu oslabený. Moskva chce využít nové politické situace k dalšímu uvolňování sankcí a přesvědčit Washington, že s Ruskem lze obchodovat i bez ukončení války na Ukrajině. Zároveň ale Putin podle zdrojů ztrácí víru, že Trump dokáže přimět Kyjev k míru za ruských podmínek, a sází na pokračování války.
Spojené státy rozhodují o politické síle Donalda Trumpa na další dva roky. Američané volí celou Sněmovnu reprezentantů a třetinu Senátu, přičemž republikáni mohou přijít o většinu v jedné či obou komorách Kongresu. Výsledek může zásadně omezit prezidentovu legislativní agendu a v případě vítězství demokratů ve Sněmovně otevřít i cestu k impeachmentu.
Ve hře je schůzka, která by k jednomu stolu přivedla tři nejmocnější geopolitické hráče současnosti. Američtí, ruští a čínští představitelé podle Financial Times jednají o možném setkání Donalda Trumpa, Vladimira Putina a Si Ťin-pchinga v polovině listopadu v čínském Šen-čenu. Jedním z hlavních témat by mohla být válka na Ukrajině, definitivní dohoda ale zatím není.
Evropský plyn vystoupal až na 100 eur za megawatthodinu, nejvýše od prosince 2022, a proti loňskému říjnu je zhruba trojnásobně dražší. Pokud vysoké ceny vydrží, mohou podle hlavního ekonoma Trinity Bank Lukáše Kovandy citelně zasáhnout české domácnosti, průmysl i inflaci. Ve svém komentáři upozorňuje, že největší riziko hrozí odběratelům bez fixace a energeticky náročným firmám, zatímco domácnost s vyšší spotřebou může v krajním modelovém případě zaplatit ročně o desítky tisíc korun navíc.
Americká účast ve válce s Íránem už podle neveřejných údajů vyšla na více než 47 miliard dolarů, tedy přes bilion korun. Jen doplnění spotřebované munice má stát přes 29 miliard dolarů a další miliardy může spolknout oprava amerických základen po íránských útocích. Čísla se dostávají na veřejnost krátce před volbami do Kongresu, v nichž se republikáni Donalda Trumpa potýkají i s politickými dopady nepopulární války.
Americký prezident Donald Trump tvrdí, že jednání o ukončení války na Ukrajině zaznamenávají výrazný posun a že osobní schůzka Vladimira Putina s Volodymyrem Zelenským by se mohla uskutečnit velmi brzy. Jeho vyjádření přichází v době zesíleného diplomatického úsilí Washingtonu a před plánovaným listopadovým jednáním zástupců Ukrajiny, Ruska a Spojených států.
Finský prezident Alexander Stubb a norský premiér Jonas Gahr Störe otevřeli přímý komunikační kanál s Vladimirem Putinem. Severská dvojice s ruským prezidentem telefonicky probírala možnosti ukončení války na Ukrajině a navázala tak na sérii diplomatických kontaktů, do nichž jsou zapojeny Spojené státy i Kyjev. V listopadu má následovat trilaterální jednání Ruska, USA a Ukrajiny v Abú Zabí.
