Rusko podle ministra zahraničí Sergeje Lavrova nemá čekat návrat k normálním vztahům se Západem po celé generace. Šéf ruské diplomacie obvinil západní země ze lží, „drancování“ ruského majetku a snahy izolovat Moskvu. Zároveň vzkázal, že Rusko nepřistoupí na žádnou dohodu, která nebude respektovat jeho zájmy.
Rusové začínají ve velkém hromadit hotovost. Za letošních prvních sedm měsíců její objem mimo bankovní systém vzrostl o 2,1 bilionu rublů, nejrychleji za dobu války. Nejde o útěk z bank, ale spíš o rostoucí nejistotu spojenou s dronovými útoky, výpadky internetu a obavami z dalších šoků, píše agentura Bloomberg.
Evropa vstupuje do závěru léta s nízkými zásobami plynu a může ji čekat tvrdý boj s Asií o dodávky LNG. Podle Bloombergu chybí zemím EU přes 100 terawatthodin plynu, aby dosáhly alespoň 75procentní naplněnosti zásobníků. Česko je na tom lépe a má zásoby téměř ze 70 procent, i tady ale drahý plyn postupně míří do cen pro domácnosti.
Vladimir Putin tvrdí, že stále existuje šance na mírovou dohodu s Ukrajinou a že kontakty mezi oběma zeměmi pokračují. Zároveň ale Kyjev znovu obvinil ze „státního terorismu“ kvůli varování před nebezpečím v ruském vzdušném prostoru a naznačil, že podobné kroky mírová jednání komplikují.
Německé úřady podle tamních médií identifikovaly dva muže podezřelé ze srpnového útoku dronem s výbušninou na letišti Lipsko/Halle. Jeden z nich má mít kontakty na ruskou tajnou službu, oba už ale zřejmě Německo opustili. Berlín z útoku viní Rusko, Moskva obvinění odmítá a Praha případ sleduje jako vážnou bezpečnostní hrozbu.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj varoval aerolinky a pojišťovny, že „bezpečné dny na ruském nebi skončily“ a že se nad Ruskem budou objevovat drony ve velkém množství. Moskva jeho slova označila za státní terorismus a tvrdí, že civilní leteckou dopravu vážně narušit nedovolí. Ruská letiště přitom kvůli ukrajinským dronům omezují provoz prakticky denně.
Německé závěry, podle nichž za srpnovým útokem na letiště Lipsko/Halle stojí Rusko, považuje ministr zahraničí Petr Macinka za alarmující. Po návratu z Irska chce jednat s českými zpravodajskými službami a znovu potvrdil, že si předvolá ruskou velvyslankyni Annu Ponomarjovovou. „To není nic, co by se stalo tisíc kilometrů daleko,“ upozornil s odkazem na blízkost incidentu k českým hranicím.
Zlato za tři obchodní dny ztratilo téměř šest procent a spadlo na dvoutýdenní minimum, přestože se znovu vyostřily boje mezi Spojenými státy a Íránem. Investoři se nyní více než geopolitiky obávají nové inflační vlny, růstu úrokových sazeb a silnějšího dolaru. Pravděpodobnost, že Fed zvýší sazby už v září, se přiblížila 70 procentům, píše agentura Bloomberg.
Globální výprodej dluhopisů se prohlubuje. Investoři se bojí vyšší inflace kvůli drahé ropě, dalšího růstu sazeb i rostoucího zadlužení, a proto požadují za držení dluhopisů vyšší výnos. Japonské desetileté bondy poprvé po 30 letech překonaly tři procenta a české se dostaly nad 5,16 procenta, nejvýše od podzimu 2022.
Donald Trump nevyloučil, že Spojené státy přehodnotí svůj dosavadní neutrální postoj ke sporu o Falklandské ostrovy mezi Británií a Argentinou. Možný obrat by zároveň mohl posloužit jako další nástroj tlaku na Londýn, zatímco argentinský prezident Javier Milei, Trumpův blízký spojenec, na ostrovy dál uplatňuje nárok.
Masový příchod desítek tisíc migrantů do Ceuty podle španělského premiéra Pedra Sáncheze přiživily dezinformace šířené z účtů s vazbami na Rusko, Izrael a mezinárodní krajní pravici. Falešné zprávy měly vytvářet dojem, že hranice je otevřená. Izrael i Rusko Sánchezova obvinění odmítají.
