Německo se připravuje na další ruské hybridní útoky. Po incidentu na letišti Lipsko/Halle chce zpřísnit ochranu proti špionáži, sabotážím i útokům na kritickou infrastrukturu. Moskva obvinění Berlína odmítá.
Ropa znovu prudce zdražuje kvůli eskalaci války mezi Spojenými státy a Íránem. Brent vystoupal nad 105 dolarů za barel a americká WTI překročila stovku. Trhy se obávají dalších útoků na lodní dopravu a energetickou infrastrukturu, zatímco v Bílém domě se podle amerických médií už diskutuje i o scénáři, že konflikt může pokračovat až do roku 2029.
Rusko letos na jaře podle západních představitelů nacvičovalo v Arktidě nasazení tajné technologie schopné vyřadit kritické podmořské kabely bez zanechání stop. Operaci u Špicberků sledovaly Británie, Norsko a Spojené státy a ruským plavidlům zabránily cvičení dokončit. Západní zpravodajci se mezitím stále více obávají, že Moskva může v Evropě stupňovat sabotáže a jednou otestovat i soudržnost NATO.
Donald Trump před listopadovými volbami do Kongresu výrazně přitvrdil. Pokud republikáni ztratí většinu, čeká podle něj Spojené státy „peklo“. Pokud naopak vyhrají, slibuje každému dospělému Američanovi 5000 dolarů, tedy více než 100 tisíc korun.
Rusko podle ministra zahraničí Sergeje Lavrova nemá čekat návrat k normálním vztahům se Západem po celé generace. Šéf ruské diplomacie obvinil západní země ze lží, „drancování“ ruského majetku a snahy izolovat Moskvu. Zároveň vzkázal, že Rusko nepřistoupí na žádnou dohodu, která nebude respektovat jeho zájmy.
Rusko podle ukrajinské vojenské rozvědky dokáže financovat válku ještě nejméně dva roky. Zároveň ale čelí rostoucímu rozpočtovému deficitu, problémům bank a nedostatku lidí. Kyjev proto chce spolu s partnery dál omezovat přísun technologií a dalších zdrojů, které Moskva využívá pro vedení války.
Kreml připouští návrat k třístranným jednáním o Ukrajině a nevylučuje ani telefonát Vladimira Putina s Donaldem Trumpem. Konkrétní termín ani místo ale zatím nejsou na stole. Volodymyr Zelenskyj mezitím tvrdí, že klíčové územní otázky mohou vyřešit jen prezidenti Ukrajiny a Ruska.
Zlato dál oslabuje a jeho cena se dostala i pod 4 400 dolarů za unci. Silnější americký trh práce zvýšil sázky na to, že Fed zvedne sazby už příští týden, zatímco napětí na Blízkém východě žene vzhůru cenu ropy a zvyšuje inflační obavy. Podle agentury Bloomberg teď bude pro další směr zlata klíčová především inflace v USA.
Polský premiér Donald Tusk reagoval mimořádně ostře na vítězství AfD v Sasku-Anhaltsku. Podle něj se z úspěchu německé krajní pravice mohou v Polsku radovat jen „idioti nebo zrádci“. Varšava má obavy hlavně z postojů AfD k Rusku, Ukrajině a Schengenu.
Rusové začínají ve velkém hromadit hotovost. Za letošních prvních sedm měsíců její objem mimo bankovní systém vzrostl o 2,1 bilionu rublů, nejrychleji za dobu války. Nejde o útěk z bank, ale spíš o rostoucí nejistotu spojenou s dronovými útoky, výpadky internetu a obavami z dalších šoků, píše agentura Bloomberg.
Evropa vstupuje do závěru léta s nízkými zásobami plynu a může ji čekat tvrdý boj s Asií o dodávky LNG. Podle Bloombergu chybí zemím EU přes 100 terawatthodin plynu, aby dosáhly alespoň 75procentní naplněnosti zásobníků. Česko je na tom lépe a má zásoby téměř ze 70 procent, i tady ale drahý plyn postupně míří do cen pro domácnosti.
