Estonsko mění obrannou strategii kvůli obavám z budoucího střetu s Ruskem. Přesouvá vojáky blíž k hranici, buduje nové základny a pořizuje zbraně schopné zasáhnout cíle stovky kilometrů v ruském vnitrozemí. Největší obavu v Tallinnu paradoxně vyvolává možný konec války na Ukrajině.
Rusko znovu vytahuje jadernou kartu. Kreml tvrdí, že případná blokáda Kaliningradské oblasti by mohla vyvolat jadernou odpověď, a podle mluvčího Dmitrije Peskova na to ruští diplomaté upozorňují evropské země. Moskva tak reaguje na posilování NATO v Pobaltí a debaty o možném izolování ruské exklávy v případě konfliktu.
Lotyšsko výrazně posílí své dělostřelectvo. Skupina CSG se společně se slovenskými a lotyšskými firmami zapojí do projektu za stovky milionů eur, jehož součástí budou samohybné houfnice MORANA i raketometné systémy. Část techniky vznikne v Česku a na Slovensku, další výroba a kompletace se má postupně přesunout přímo do Lotyšska.
Velí jednotkám, které podle jeho slov tvoří jen zlomek ukrajinské armády, ale mají na svědomí značnou část ruských ztrát. Robert Brovdi, přezdívaný Maďar, se podle ukrajinských vojáků stal pro Moskvu natolik významným cílem, že Rusko nabízí 20 milionů dolarů za informace vedoucí k jeho vypátrání. Brovdi se navíc nedávno přihlásil k útoku, při němž měl zahynout ruský generál Anton Grunis.
Rusko se podle generálního tajemníka NATO Marka Rutteho snaží hybridními útoky zastrašit evropské země, narušit jejich jednotu a oslabit podporu Ukrajině. Moskva ale podle něj neuspěla ani na bojišti, ani ve snaze rozdělit spojence. Rutte zároveň vyzval členské státy aliance, aby na rostoucí počet incidentů reagovaly s klidem a koordinovaně.
Rusko chce v příštím roce vydat na armádu rekordních 17,1 bilionu rublů, zhruba o 27 procent více, než původně plánovalo. Rostoucí vojenské výdaje ale stále výrazněji zatěžují státní rozpočet: Moskva zvyšuje odhad deficitu, počítá s růstem dluhu a chystá další zvyšování daní.
Bitcoin po silném růstu z posledních týdnů ztrácí dech. Největší kryptoměna klesla pod 83 tisíc dolarů a spolu s dalšími rizikovými aktivy reaguje na geopolitickou nejistotu, dražší ropu a obavy, že americký Fed by mohl už v říjnu znovu zvýšit úrokové sazby.
Rusko podle šéfky unijní diplomacie Kaji Kallasové plánuje v Evropě další sabotáže a útoky, jejichž cílem má být rozdělit společnost a oslabit podporu Ukrajiny. Evropské státy zároveň hlásí více kyberútoků, narušení vzdušného prostoru i dalších hybridních operací. Přímý vojenský útok Ruska na NATO ale ministři citovaní agenturou Reuters v tuto chvíli nepovažují za bezprostřední hrozbu.
Ropa vstoupila do nového týdne prudkým růstem. Brent zdražuje o tři procenta nad 107 dolarů za barel poté, co americký prezident Donald Trump odmítl íránský mírový návrh, který měl pomoci ukončit konflikt a znovu otevřít Hormuzský průliv. Jednání mají podle Trumpa pokračovat, napětí na Blízkém východě ale dál ohrožuje dodávky z jednoho z nejdůležitějších ropných regionů světa.
Americké akcie během týdne navázaly na předchozí růst, z nových maxim ale rychle ustoupily. Investory znervózňuje návrat výnosu desetiletých amerických dluhopisů nad 5,10 procenta, silná ekonomická data i možné omezení vývozu nafty z USA. Do centra pozornosti se zároveň dostávají vysoké valuace technologických firem před očekávaným listopadovým IPO společnosti Anthropic.
Český proudový letoun L-39NG Skyfox by mohl najít novou roli v alianční obraně proti dronům. Podle vojenského experta Zdeňka Petráše z Univerzity obrany dává jeho nasazení ekonomický i vojenský smysl, protože proti levným bezpilotním prostředkům není dlouhodobě udržitelné posílat drahé stíhačky s nákladnými raketami. Rozhodující ale bude, zda Česko dokáže tuto možnost prosadit mezi spojenci v NATO.
