Tlak na amerického ministra obrany Petea Hegsetha po volebním debaklu republikánů sílí. Lídr demokratů ve Sněmovně reprezentantů Hakeem Jeffries podpořil možnost ústavní žaloby a obvinil šéfa Pentagonu ze zneužití moci, oslabení národní bezpečnosti a rozpoutání nákladné války s Íránem. Návrh na impeachment přitom může už tento týden předložit republikánský kongresman a Trumpův kritik Thomas Massie.
Spojené státy rozhodují o politické síle Donalda Trumpa na další dva roky. Američané volí celou Sněmovnu reprezentantů a třetinu Senátu, přičemž republikáni mohou přijít o většinu v jedné či obou komorách Kongresu. Výsledek může zásadně omezit prezidentovu legislativní agendu a v případě vítězství demokratů ve Sněmovně otevřít i cestu k impeachmentu.
Ve hře je schůzka, která by k jednomu stolu přivedla tři nejmocnější geopolitické hráče současnosti. Američtí, ruští a čínští představitelé podle Financial Times jednají o možném setkání Donalda Trumpa, Vladimira Putina a Si Ťin-pchinga v polovině listopadu v čínském Šen-čenu. Jedním z hlavních témat by mohla být válka na Ukrajině, definitivní dohoda ale zatím není.
Evropský plyn vystoupal až na 100 eur za megawatthodinu, nejvýše od prosince 2022, a proti loňskému říjnu je zhruba trojnásobně dražší. Pokud vysoké ceny vydrží, mohou podle hlavního ekonoma Trinity Bank Lukáše Kovandy citelně zasáhnout české domácnosti, průmysl i inflaci. Ve svém komentáři upozorňuje, že největší riziko hrozí odběratelům bez fixace a energeticky náročným firmám, zatímco domácnost s vyšší spotřebou může v krajním modelovém případě zaplatit ročně o desítky tisíc korun navíc.
Americká účast ve válce s Íránem už podle neveřejných údajů vyšla na více než 47 miliard dolarů, tedy přes bilion korun. Jen doplnění spotřebované munice má stát přes 29 miliard dolarů a další miliardy může spolknout oprava amerických základen po íránských útocích. Čísla se dostávají na veřejnost krátce před volbami do Kongresu, v nichž se republikáni Donalda Trumpa potýkají i s politickými dopady nepopulární války.
Americký prezident Donald Trump tvrdí, že jednání o ukončení války na Ukrajině zaznamenávají výrazný posun a že osobní schůzka Vladimira Putina s Volodymyrem Zelenským by se mohla uskutečnit velmi brzy. Jeho vyjádření přichází v době zesíleného diplomatického úsilí Washingtonu a před plánovaným listopadovým jednáním zástupců Ukrajiny, Ruska a Spojených států.
Finský prezident Alexander Stubb a norský premiér Jonas Gahr Störe otevřeli přímý komunikační kanál s Vladimirem Putinem. Severská dvojice s ruským prezidentem telefonicky probírala možnosti ukončení války na Ukrajině a navázala tak na sérii diplomatických kontaktů, do nichž jsou zapojeny Spojené státy i Kyjev. V listopadu má následovat trilaterální jednání Ruska, USA a Ukrajiny v Abú Zabí.
Na trzích se znovu vrací pochybnosti, zda se masivní investice do umělé inteligence a datových center dokážou investorům skutečně vrátit. Nervozitu podpořila Meta, která sice překonala očekávání výsledky, zároveň ale plánuje mimořádně vysoké kapitálové výdaje. Vedle AI se investoři soustředili také na rychle rostoucí výnosy francouzských dluhopisů a na vývoj kolem války na Ukrajině, který tlačil dolů ceny některých komodit.
Starlink se z technologické služby postupně stal jedním z nástrojů americké zahraniční a bezpečnostní politiky. Jak zjistila agentura Reuters, administrativy Joea Bidena i Donalda Trumpa opakovaně žádaly společnost SpaceX Elona Muska, aby službu v různých zemích zapínala nebo vypínala podle aktuálních zájmů Washingtonu. Současný spor kolem omezení přístupu Ukrajiny ale ukazuje i druhou stránku této závislosti: klíčová vojenská infrastruktura USA a jejich spojenců stojí na soukromé firmě, nad jejímž rozhodováním panují nejasnosti.
Ukrajina výrazně rozšířila schopnost zasahovat cíle hluboko na ruském území. Z původně omezených dronových operací se postupně stala rozsáhlá kampaň, při níž Kyjev útočí na rafinerie, plynové terminály, tankery, datová centra i vojenské cíle. Podle agentury Bloomberg stojí za tím nejen rychlý rozvoj domácí výroby, ale také satelitní snímky, zpravodajská síť a stále sofistikovanější plánování.
Německý kancléř Friedrich Merz přiostřil rétoriku vůči Rusku i domácím politickým extremistům. Na sjezdu bavorské CSU označil Rusko za obrovskou hrozbu a obvinil Moskvu ze snahy destabilizovat Německo. Zároveň znovu odmítl jakékoli otevírání dveří ke spolupráci s pravicově populistickou AfD, kolem níž se v části CDU v posledních týdnech rozhořela nová debata.
