Konflikt na Blízkém východě, který rozpoutal americký prezident Donald Trump, zřejmě hned tak neskončí a i v Bílém domě se začíná šuškat, že by mohl trvat déle než Trumpův současný mandát. Navzdory nemalým nákladům války, růstu cen ropy a zhoršujícím se vyhlídkám republikánů před volbami do Kongresu má Trump jasno: „Kdybych to měl udělat znovu, udělal bych přesně to samé,“ uvedl pro Fox News.
Rusko podle ukrajinské vojenské rozvědky dokáže financovat válku ještě nejméně dva roky. Zároveň ale čelí rostoucímu rozpočtovému deficitu, problémům bank a nedostatku lidí. Kyjev proto chce spolu s partnery dál omezovat přísun technologií a dalších zdrojů, které Moskva využívá pro vedení války.
Kreml připouští návrat k třístranným jednáním o Ukrajině a nevylučuje ani telefonát Vladimira Putina s Donaldem Trumpem. Konkrétní termín ani místo ale zatím nejsou na stole. Volodymyr Zelenskyj mezitím tvrdí, že klíčové územní otázky mohou vyřešit jen prezidenti Ukrajiny a Ruska.
Zlato dál oslabuje a jeho cena se dostala i pod 4 400 dolarů za unci. Silnější americký trh práce zvýšil sázky na to, že Fed zvedne sazby už příští týden, zatímco napětí na Blízkém východě žene vzhůru cenu ropy a zvyšuje inflační obavy. Podle agentury Bloomberg teď bude pro další směr zlata klíčová především inflace v USA.
Polský premiér Donald Tusk reagoval mimořádně ostře na vítězství AfD v Sasku-Anhaltsku. Podle něj se z úspěchu německé krajní pravice mohou v Polsku radovat jen „idioti nebo zrádci“. Varšava má obavy hlavně z postojů AfD k Rusku, Ukrajině a Schengenu.
Rusové začínají ve velkém hromadit hotovost. Za letošních prvních sedm měsíců její objem mimo bankovní systém vzrostl o 2,1 bilionu rublů, nejrychleji za dobu války. Nejde o útěk z bank, ale spíš o rostoucí nejistotu spojenou s dronovými útoky, výpadky internetu a obavami z dalších šoků, píše agentura Bloomberg.
Evropa vstupuje do závěru léta s nízkými zásobami plynu a může ji čekat tvrdý boj s Asií o dodávky LNG. Podle Bloombergu chybí zemím EU přes 100 terawatthodin plynu, aby dosáhly alespoň 75procentní naplněnosti zásobníků. Česko je na tom lépe a má zásoby téměř ze 70 procent, i tady ale drahý plyn postupně míří do cen pro domácnosti.
Vladimir Putin tvrdí, že stále existuje šance na mírovou dohodu s Ukrajinou a že kontakty mezi oběma zeměmi pokračují. Zároveň ale Kyjev znovu obvinil ze „státního terorismu“ kvůli varování před nebezpečím v ruském vzdušném prostoru a naznačil, že podobné kroky mírová jednání komplikují.
Německé úřady podle tamních médií identifikovaly dva muže podezřelé ze srpnového útoku dronem s výbušninou na letišti Lipsko/Halle. Jeden z nich má mít kontakty na ruskou tajnou službu, oba už ale zřejmě Německo opustili. Berlín z útoku viní Rusko, Moskva obvinění odmítá a Praha případ sleduje jako vážnou bezpečnostní hrozbu.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj varoval aerolinky a pojišťovny, že „bezpečné dny na ruském nebi skončily“ a že se nad Ruskem budou objevovat drony ve velkém množství. Moskva jeho slova označila za státní terorismus a tvrdí, že civilní leteckou dopravu vážně narušit nedovolí. Ruská letiště přitom kvůli ukrajinským dronům omezují provoz prakticky denně.
Německé závěry, podle nichž za srpnovým útokem na letiště Lipsko/Halle stojí Rusko, považuje ministr zahraničí Petr Macinka za alarmující. Po návratu z Irska chce jednat s českými zpravodajskými službami a znovu potvrdil, že si předvolá ruskou velvyslankyni Annu Ponomarjovovou. „To není nic, co by se stalo tisíc kilometrů daleko,“ upozornil s odkazem na blízkost incidentu k českým hranicím.
