Donald Trump vstupoval do války s Íránem s tím, že půjde o krátký konflikt. Po půl roce ale Teherán stále odolává, Hormuzský průliv funguje jen omezeně a Washingtonu se tenčí zásoby munice. Americká administrativa proto stále více sází na sankce a ekonomický tlak, píše agentura AP.
Spojené státy chtějí novými sankcemi co nejvíce izolovat Írán od světové ekonomiky a hrozí odříznutím od dolarového systému každému, kdo Teheránu pomáhá s finančními transakcemi. Největší dopad může mít americký tlak na Čínu, která odebírá zhruba 90 procent íránského vývozu ropy, ale také na SAE, Turecko, Irák a Indii.
Globální ropný trh se podle šéfa TotalEnergies Patricka Pouyanného neobvykle rozdělil. Zatímco cena samotné ropy zůstává pod úrovněmi z počátku války, rafinované produkty jako nafta výrazně zdražují kvůli drahé přepravě přes Hormuzský průliv a výpadkům ruských rafinerií. „Evropští spotřebitelé budou trpět,“ varuje Pouyanné.
Ukrajina chce mír, ale odmítá se vzdát území požadovaného Moskvou, prohlásil prezident Volodymyr Zelenskyj při 35. výročí nezávislosti země. Zároveň vyzval spojence k další podpoře a Spojené státy k jednoznačnějšímu postoji vůči Rusku.
Evropská komise schválila pro Ukrajinu další vojenskou pomoc za 6,1 miliardy eur, tedy zhruba 147 miliard korun. Peníze mají směřovat hlavně na protivzdušnou a protiraketovou obranu, rakety, munici a radary v době, kdy Rusko zesiluje své útoky.
Volkswagen se podle šéfa koncernu Olivera Blumeho ocitl přímo uprostřed „megakrize“ světového automobilového průmyslu. Německý gigant proto chystá největší transformační plán ve své historii, který má přinést omezení výroby i rušení pracovních míst. Škoda Auto zatím tvrdí, že se jí restrukturalizace přímo netýká.
Volby během pokračující války by podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského mohly zemi rozštěpit a představovaly by pro stát „cunami“. K hlasování je podle něj možné přistoupit až tehdy, pokud budou zajištěny bezpečné a demokratické podmínky pro vojáky, obyvatele frontových oblastí i miliony Ukrajinců v zahraničí.
Obchodní spor mezi Spojenými státy a Kanadou přerostl v otevřenou celní válku. Washington zavedl 50procentní clo na kanadské zboží za 20 miliard dolarů a Ottawa odpoví odvetnými tarify ve stejném objemu. „Ve válce se octnete, když jste napadeni. My jsme byli napadeni,“ prohlásil kanadský premiér Mark Carney.
Výnosy dlouhodobých státních dluhopisů rostou napříč vyspělým světem a americké ministerstvo financí už začalo proti drahému dluhu zasahovat zvýšenými odkupy. Do toho jihokorejský SK Hynix oznámil mimořádný buyback a potvrdil, že investiční horečka kolem AI zdaleka nekončí. Trhy tak vstupují do podzimu s kombinací vysokého zadlužení, slábnoucí ekonomiky a rostoucí nervozity.
Technologie a umělá inteligence zůstávají podle analytiků nejatraktivnější částí akciového trhu, zejména v USA. Investoři by ale měli být vybíravější a hledat firmy, které dokážou AI boom proměnit v růst tržeb a zisků. Zajímavou alternativou je Evropa, kde jsou valuace řady firem stále nižší.
Islanďané příští týden sice nebudou hlasovat o členství v Evropské unii, referendum je k němu však může výrazně přiblížit. Proč zrovna teď? A co to znamená pro Brusel?
