Válka na Ukrajině stojí Rusko stále více peněz a vláda hledá další zdroje pro armádu. Ministerstvo financí počítá v příštích třech letech s rozpočtovým deficitem kolem dvou procent HDP a navrhuje zvýšit několik daní, včetně těch z investic, prodeje nemovitostí či úroků z bankovních vkladů. Jen změny u těchto příjmů by se podle ministerstva mohly dotknout zhruba čtyř milionů lidí.
Výrok Roberta Fica o tom, že nechce zatáhnout Slovensko do války „kvůli nějakému článku pět“, vyvolal ostré reakce. Slovenský tisk v něm vidí zpochybnění závazků vůči NATO a do sporu se zapojil i český prezident Petr Pavel. Fico mezitím tvrdí, že Západ hledá záminky ke konfliktu s Ruskem.
Americká centrální banka zvýšila úroky navzdory tlaku Donalda Trumpa a akciové trhy po počátečním poklesu zamířily vzhůru. Index S&P 500 se vrátil k hranici 7700 bodů. Výrobci čipů však zažili opačný vývoj: obavy ze zpomalení vývoje umělé inteligence poslaly jejich akcie prudce dolů.
Trump Grónsko nekoupil, nová dohoda mu ale může zajistit dlouhodobý vliv na bezpečnost ostrova a omezit prostor pro Čínu a Rusko. Zpráva okamžitě rozhýbala akcie těžařů a ukazuje, jak roste strategický význam Arktidy, píše ve svém komentáři hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Rusko podle Donalda Trumpa útočí na spojence Ukrajiny už roky. Americký prezident tak reagoval na varování Polska před dalšími hybridními útoky, které mají podle tajných služeb zasáhnout i země NATO. Německo mezitím kvůli podezřelému incidentu v Lipsku přistoupilo k diplomatickým opatřením proti Moskvě.
Rusko poprvé pořádá parlamentní volby také na okupovaných územích jihu a východu Ukrajiny. Podle odbornic chce Kreml hlasováním demonstrovat svou svrchovanost, zatímco ukrajinské zdroje upozorňují na nátlak vůči obyvatelům. V minulosti je k volebním urnám vyzývali i členové komisí v doprovodu ozbrojených vojáků.
Donald Trump oznámil dohodu s Dánskem, která má ukončit spor o Grónsko. Spojené státy podle něj získají trvalou kontrolu nad svými bezpečnostními zájmy na ostrově a budou moci zabránit vzniku základen nepřátelských zemí. Kodaň i grónská vláda dohodu vítají.
Drony nad Evropou, požáry ve zbrojovkách i útoky na kritickou infrastrukturu. Podezření z ruských sabotáží přibývá a bezpečnostní představitelé varují před rizikem další eskalace. Kreml podle nich zkouší, kam až může zajít, aniž by vyvolal přímou reakci NATO.
Rusko podle polských tajných služeb připravuje hybridní útoky na země podporující Ukrajinu, včetně Polska. Premiér Donald Tusk varuje před drony a raketami i před snahou Moskvy oslabit odhodlání NATO. Za nejkritičtější období války označil nadcházející podzim a zimu.
V Rusku začínají parlamentní volby, jejichž výsledek zřejmě nebude tím nejzajímavějším. Pozornost se upírá spíš k tomu, kolik lidí přijde hlasovat a jak silnou podporu získá Putinovo Jednotné Rusko. Podle analýzy CNBC totiž Rusové stále citelněji narážejí na ekonomickou cenu války – růst se zadrhl, stát zvyšuje daně a rozpočet zůstává pod tlakem. Do toho sílí spekulace, že po volbách může přijít další mobilizace.
Evropa by měla spojit síly a vybudovat vlastní společný systém obrany proti balistickým raketám. Premiér Andrej Babiš projekt nazývá Euro Patriot a představuje si ho podobně jako Airbus – namísto roztříštěných národních programů by evropské státy spojily peníze, technologie i výrobní kapacity. Projekt by podle něj mohl posílit evropskou část NATO a otevřít příležitosti také českým zbrojařským firmám.
