Éra humanoidních robotů se posouvá z technologických demonstrací na burzu. Agility Robotics se chystá jako první čistě humanoidní robotická firma vstoupit na americký Nasdaq a sází na to, že její robot Digit 5 začne ve skladech a továrnách přebírat úkoly, na které firmy obtížně shánějí lidi. Za startupem přitom stojí silná jména Big Techu včetně Nvidie, Amazonu, SoftBank a Foxconnu.
Apple posouvá AI zase o krok blíž k tomu, aby byla neustále přítomná v každodenním životě. Nové funkce pro Apple Watch mají nově průběžně analyzovat okolní konverzace, shrnout jejich obsah a dokonce zpětně zobrazit posledních 15 sekund rozhovoru. Technologicky je to působivé, zároveň ale vzniká další citlivá hranice mezi užitečnou asistencí a ztrátou soukromí.
Umělá inteligence se skrývá za elegantními obrazovkami telefonů a počítačů. Odpovídá na otázky, vytváří obrázky, překládá texty a během několika sekund zvládá úkoly, které ještě nedávno zabíraly hodiny. Jenže za touto zdánlivě nehmotnou technologií stojí stále větší množství velmi hmotných staveb. Obří haly plné serverů, kabelů a chladicích zařízení, jejichž provoz vyžaduje značné množství elektřiny.
Evropa může v souboji o umělou inteligenci udělat zásadní strategickou chybu. Pokud se spokojí s průmyslovými aplikacemi a vývoj nejpokročilejších AI modelů přenechá Spojeným státům a Číně, riskuje technologickou závislost, varuje šéf francouzského Mistralu Arthur Mensch. Kontinent podle něj nepotřebuje jen chytré aplikace, ale také vlastní výpočetní kapacity a „mozky“, na kterých budou budoucí systémy stát.
Hackeři jsou čím dál vynalézavější. Po útocích na obchodní řetězce ve Francii přišla nová vlna úderů na jiné evropské řetězce. Incidenty byly hlášeny v Belgii, Irsku, Švédsku, Finsku a Estonsku. Obchodníci vyhodili jídlo za miliony eur.
Americké akciové futures rostou a technologické tituly po slabém říjnu část ztrát umazávají. Investoři sledují především další výsledky velkých firem a úterní volby do Kongresu, které mohou změnit politické poměry ve Washingtonu. Nervozita kolem vysokých investic do umělé inteligence ale z trhu nezmizela.
Bitcoin po rekordním hackerském útoku na Binance překvapivě odolává. Největší kryptoměna se obchoduje kolem 78 tisíc dolarů, tedy zhruba za 1,7 milionu korun, a od čtvrtečního maxima ztratila jen asi pět procent. Investoři podle analytiků věří, že největší kryptoburza světa dokáže ztráty ve výši 6,3 miliardy dolarů pokrýt. Nervozita na trhu ale nezmizela.
Severní Korea proměnila kybernetické útoky na kryptoměny v jeden z nejvýnosnějších zdrojů příjmů režimu. Elitní hackerská skupina TraderTraitor, kterou FBI viní z nedávné krádeže 6,3 miliardy dolarů z burzy Binance, má podle expertů využívat umělou inteligenci k rychlejším a přesnějším útokům na velké kryptoměnové firmy. Výnosy z podobných akcí mohou podle odhadů financovat značnou část severokorejských zbrojních programů.
Ani technologičtí giganti nemají bezedné kapsy. Microsoft se po devíti letech vrací na americký dluhopisový trh a chce od investorů získat nejméně 25 miliard dolarů. Důvodem jsou mimo jiné astronomické investice do umělé inteligence. Technologický sektor si přitom letos na podobné projekty půjčil už stovky miliard dolarů. A na Wall Street sílí nervozita, zda se gigantické sázky na AI vůbec vyplatí.
Americká technologická skupina Alphabet, pod kterou spadá Google, zvýšila ve třetím čtvrtletí tržby o čtvrtinu na 127,6 miliardy dolarů, tedy zhruba 2,7 bilionu korun. Čistý zisk se však meziročně propadl o 25 procent a výsledky zaostaly za očekáváním analytiků. Investory znepokojil především výrazný odliv hotovosti související s investicemi do cloudové infrastruktury. Akcie společnosti v reakci na výsledky oslabily o 8,5 procenta.
Americký technologický gigant Microsoft vstoupil do nového finančního roku s výrazným růstem. Čistý zisk společnosti meziročně vyskočil o 32 procent na 36,6 miliardy dolarů, tedy zhruba 799 miliard korun. Tržby překonaly 92 miliard dolarů. Hlavním motorem růstu zůstávají cloudové služby a poptávka po technologiích spojených s umělou inteligencí.
