Z loňských 4,6 miliardy dolarů na více než 600 miliard do roku 2030. Takový růst předpovídá americké společnosti Anthropic investiční banka Goldman Sachs. Vývojář umělé inteligence se chystá na burzu, kde chce získat až 64 miliard dolarů. Za astronomickými odhady se však skrývají obrovské náklady. Firma zatím prodělává a na výpočetní kapacity se zavázala vynaložit téměř 900 miliard dolarů.
Výprodej na světových trzích zasáhl i Evropu, tamní akcie ale zatím ztrácejí podstatně méně než Wall Street nebo Asie. Panevropský index STOXX Europe 600 odepisoval kolem 1,8 procenta, zatímco americký Nasdaq předtím spadl o 5,5 procenta a tokijský Nikkei téměř o šest procent. Evropu podle analytiků částečně chrání menší zastoupení technologických titulů napojených na boom umělé inteligence.
Americké akcie zažily nejhorší jednodenní výprodej zhruba za rok a půl. Vítězství demokratů v kongresových volbách vyvolalo na Wall Street obavy, že nová politická většina přitvrdí vůči umělé inteligenci a výstavbě datových center. Nejtvrdší zásah dostaly technologické tituly: Nasdaq se propadl o 5,5 procenta, Nvidia ztratila přes devět procent a AMD více než 17 procent.
Éra humanoidních robotů se posouvá z technologických demonstrací na burzu. Agility Robotics se chystá jako první čistě humanoidní robotická firma vstoupit na americký Nasdaq a sází na to, že její robot Digit 5 začne ve skladech a továrnách přebírat úkoly, na které firmy obtížně shánějí lidi. Za startupem přitom stojí silná jména Big Techu včetně Nvidie, Amazonu, SoftBank a Foxconnu.
Americké akciové trhy ve čtvrtek prudce oslabují a mažou část zisků, které si připsaly po středečním vítězství demokratů v kongresových volbách. Největší výprodej zasáhl technologické společnosti, především výrobce čipů pro umělou inteligenci (AI). Investoři se obávají, že změna politických poměrů ve Spojených státech může přinést přísnější regulaci rychle rostoucího odvětví.
Technologičtí miliardáři vsadili před americkými volbami stovky milionů dolarů na republikány, peníze jim ale vítězství nezajistily. Elon Musk, Marc Andreessen, Ben Horowitz nebo bratři Winklevossovi podpořili kandidáty částkami přesahujícími 600 milionů dolarů, přesto demokraté získali výrazné většiny v obou komorách Kongresu. Problémem se navíc stalo i samotné téma umělé inteligence a datových center, které podle povolebního průzkumu ovlivnilo rozhodování velké části voličů.
Odbory ve Škodě Auto přitvrzují kvůli požadavku koncernu Volkswagen na zmrazení mezd až do roku 2030. Pokud zaměstnanci nedostanou odpovídající odměny, mohou podle odborového předáka Jaroslava Povšíka omezit dobrovolné přesčasy a dosavadní flexibilitu. Stávku teď odbory nechystají, zastavení výroby ale připouštějí v případě, že by hrozilo uzavření některého z českých závodů.
Jeden z největších investičních plánů představila společnost Anthropic. V několika nadcházejících letech plánuje proinvestovat neuvěřitelných 900 miliard dolarů, z nichž většina půjde na budování nových výpočetních kapacit. Pro firmu, která zanedlouho vstoupí na burzu, jde přitom o životně důležitý krok. Bez ní by nikdy nemohla dosáhnout ziskovosti.
Apple posouvá AI zase o krok blíž k tomu, aby byla neustále přítomná v každodenním životě. Nové funkce pro Apple Watch mají nově průběžně analyzovat okolní konverzace, shrnout jejich obsah a dokonce zpětně zobrazit posledních 15 sekund rozhovoru. Technologicky je to působivé, zároveň ale vzniká další citlivá hranice mezi užitečnou asistencí a ztrátou soukromí.
Umělá inteligence se skrývá za elegantními obrazovkami telefonů a počítačů. Odpovídá na otázky, vytváří obrázky, překládá texty a během několika sekund zvládá úkoly, které ještě nedávno zabíraly hodiny. Jenže za touto zdánlivě nehmotnou technologií stojí stále větší množství velmi hmotných staveb. Obří haly plné serverů, kabelů a chladicích zařízení, jejichž provoz vyžaduje značné množství elektřiny.
Evropa může v souboji o umělou inteligenci udělat zásadní strategickou chybu. Pokud se spokojí s průmyslovými aplikacemi a vývoj nejpokročilejších AI modelů přenechá Spojeným státům a Číně, riskuje technologickou závislost, varuje šéf francouzského Mistralu Arthur Mensch. Kontinent podle něj nepotřebuje jen chytré aplikace, ale také vlastní výpočetní kapacity a „mozky“, na kterých budou budoucí systémy stát.
Ruský velvyslanec v USA Alexandr Darčijev dnes náhle zemřel ve věku 66 let, oznámilo ruské ministerstvo zahraničí bez dalších podrobností o příčině smrti či o místě diplomatova úmrtí. Ruský prezident Vladimir Putin jmenoval diplomata Darčijeva novým šéfem ruské diplomatické mise v USA loni v březnu. Stalo se tak během sbližování obou zemí, vyvolaném Putinem a americkým prezidentem Donaldem Trumpem, a to zejména v otázce Ukrajiny
