Donald Trump slibuje americkým státům bohatství z umělé inteligence a spolupráci s Bílým domem. Po volebním debaklu republikánů ale sílí opačný požadavek: nejprve ochránit obyvatele, potom povolovat další datová centra. Spor se vyostřuje zejména v Texasu, kde nastupující demokratická guvernérka žádá pravidla pro odvětví, které vedle investic přináší také obavy z dražší elektřiny a rostoucí spotřeby vody.
Technologičtí miliardáři vsadili před americkými volbami stovky milionů dolarů na republikány, peníze jim ale vítězství nezajistily. Elon Musk, Marc Andreessen, Ben Horowitz nebo bratři Winklevossovi podpořili kandidáty částkami přesahujícími 600 milionů dolarů, přesto demokraté získali výrazné většiny v obou komorách Kongresu. Problémem se navíc stalo i samotné téma umělé inteligence a datových center, které podle povolebního průzkumu ovlivnilo rozhodování velké části voličů.
Odbory ve Škodě Auto přitvrzují kvůli požadavku koncernu Volkswagen na zmrazení mezd až do roku 2030. Pokud zaměstnanci nedostanou odpovídající odměny, mohou podle odborového předáka Jaroslava Povšíka omezit dobrovolné přesčasy a dosavadní flexibilitu. Stávku teď odbory nechystají, zastavení výroby ale připouštějí v případě, že by hrozilo uzavření některého z českých závodů.
Jeden z největších investičních plánů představila společnost Anthropic. V několika nadcházejících letech plánuje proinvestovat neuvěřitelných 900 miliard dolarů, z nichž většina půjde na budování nových výpočetních kapacit. Pro firmu, která zanedlouho vstoupí na burzu, jde přitom o životně důležitý krok. Bez ní by nikdy nemohla dosáhnout ziskovosti.
Apple posouvá AI zase o krok blíž k tomu, aby byla neustále přítomná v každodenním životě. Nové funkce pro Apple Watch mají nově průběžně analyzovat okolní konverzace, shrnout jejich obsah a dokonce zpětně zobrazit posledních 15 sekund rozhovoru. Technologicky je to působivé, zároveň ale vzniká další citlivá hranice mezi užitečnou asistencí a ztrátou soukromí.
Umělá inteligence se skrývá za elegantními obrazovkami telefonů a počítačů. Odpovídá na otázky, vytváří obrázky, překládá texty a během několika sekund zvládá úkoly, které ještě nedávno zabíraly hodiny. Jenže za touto zdánlivě nehmotnou technologií stojí stále větší množství velmi hmotných staveb. Obří haly plné serverů, kabelů a chladicích zařízení, jejichž provoz vyžaduje značné množství elektřiny.
Evropa může v souboji o umělou inteligenci udělat zásadní strategickou chybu. Pokud se spokojí s průmyslovými aplikacemi a vývoj nejpokročilejších AI modelů přenechá Spojeným státům a Číně, riskuje technologickou závislost, varuje šéf francouzského Mistralu Arthur Mensch. Kontinent podle něj nepotřebuje jen chytré aplikace, ale také vlastní výpočetní kapacity a „mozky“, na kterých budou budoucí systémy stát.
Hackeři jsou čím dál vynalézavější. Po útocích na obchodní řetězce ve Francii přišla nová vlna úderů na jiné evropské řetězce. Incidenty byly hlášeny v Belgii, Irsku, Švédsku, Finsku a Estonsku. Obchodníci vyhodili jídlo za miliony eur.
Americké akciové futures rostou a technologické tituly po slabém říjnu část ztrát umazávají. Investoři sledují především další výsledky velkých firem a úterní volby do Kongresu, které mohou změnit politické poměry ve Washingtonu. Nervozita kolem vysokých investic do umělé inteligence ale z trhu nezmizela.
Bitcoin po rekordním hackerském útoku na Binance překvapivě odolává. Největší kryptoměna se obchoduje kolem 78 tisíc dolarů, tedy zhruba za 1,7 milionu korun, a od čtvrtečního maxima ztratila jen asi pět procent. Investoři podle analytiků věří, že největší kryptoburza světa dokáže ztráty ve výši 6,3 miliardy dolarů pokrýt. Nervozita na trhu ale nezmizela.
Severní Korea proměnila kybernetické útoky na kryptoměny v jeden z nejvýnosnějších zdrojů příjmů režimu. Elitní hackerská skupina TraderTraitor, kterou FBI viní z nedávné krádeže 6,3 miliardy dolarů z burzy Binance, má podle expertů využívat umělou inteligenci k rychlejším a přesnějším útokům na velké kryptoměnové firmy. Výnosy z podobných akcí mohou podle odhadů financovat značnou část severokorejských zbrojních programů.
