Vyberte si z našich newsletterů

Přihlásit odběr

Trumpova prohra. Nejvyšší soud USA zablokoval plošná cla

Americký prezident Donald Trump
ČTK
 nst
nst

Rozhodnutí poměrem šest ku třem znamená zásadní omezení prezidentských pravomocí v obchodní politice. Soud konstatoval, že zavádění cel je výlučnou pravomocí Kongresu. Verdikt vyvolal růst akciových trhů a otevřel otázku vracení již vybraných miliard dolarů.

Nejvyšší soud Spojených států amerických rozhodl, že prezident Donald Trump překročil své pravomoci, když zavedl plošná globální cla na základě zákona o mezinárodních mimořádných hospodářských pravomocích (IEEPA) z roku 1977. Podle většiny soudců se tento zákon na uvalování dovozních cel nevztahuje a ústava svěřuje daňové pravomoci výhradně zákonodárné moci.

Předseda soudu John Roberts v odůvodnění uvedl, že ústava „velmi jasně“ přisuzuje pravomoc ukládat daně, včetně cel, Kongresu. „Autoři ústavy nesvěřili žádnou část daňové pravomoci výkonné moci,“ napsal Roberts. Verdikt tak potvrdil dřívější rozhodnutí nižší instance.

Donald Trump a Jeffrey Epstein v roce 1997

David Ondráčka: Epsteinův klub vyvolených, když elity drží při sobě až příliš

Jeffrey Epstein nebyl jen zločinec – byl uzlem v síti moci, kde se potkávali miliardáři, politici i celebrity. Nově zveřejněné dokumenty ukazují svět, v němž reputace fungovala jako měna a kompromat jako pojistka loajality. Kauza odhaluje, jak snadno mohou elity přehlížet varovné signály, pokud je síť výhodná a pohodlná. A zároveň dává silnou munici konspiračním teoriím o „skryté třídě vyvolených“. Otázkou není jen to, co Epstein spáchal, ale jak mohl tak dlouho fungovat uprostřed nejvlivnějších kruhů Západu.

Přečíst článek

Žalobu podaly podniky dotčené cly spolu s dvanácti americkými státy. Administrativa Donalda Trumpa použila IEEPA k zavedení cel vůči většině obchodních partnerů USA, přestože tento zákon byl dosud využíván především k zavádění sankcí.

Nesouhlas menšiny a reakce Bílého domu

S rozhodnutím nesouhlasili tři soudci – Samuel Alito, Clarence Thomas a Brett Kavanaugh. Podle nich text zákona prezidentovi umožňoval reagovat na mimořádnou situaci i prostřednictvím cel.

Trump označil rozhodnutí za „ostudné“ a naznačil, že administrativa bude hledat jiné právní cesty, jak obchodní opatření zachovat.

Trhy vítají snížení nejistoty

Finanční trhy reagovaly růstem akcií v USA i Evropě, což investoři interpretují jako snížení regulatorní a obchodní nejistoty. Americký dolar naopak oslabil vůči koši hlavních měn a přerušil předchozí sérii zisků.

Analytici však upozorňují, že reakce může být krátkodobá. Administrativa má stále k dispozici jiné zákonné nástroje, například sektorová opatření podle zákona z roku 1962.

Otazníky nad miliardami dolarů

Rozhodnutí může mít výrazné fiskální dopady. Z plošných cel bylo podle dostupných údajů vybráno více než 175 miliard dolarů a v dlouhodobém horizontu měla přinést federálnímu rozpočtu biliony dolarů.

Soud se nezabýval otázkou, zda mají být již vybrané prostředky vráceny firmám a spotřebitelům. Právě tato otázka může vyvolat další soudní spory i administrativní komplikace. Verdikt se navíc nevztahuje na některá sektorová cla, například na dovoz oceli, hliníku či automobilů, která byla zavedena podle jiného právního rámce.

Související

Americký prezident Donald Trump

Týden tradera: Trhy uklidnil Trumpův obrat, ČEZ zasáhla politická bouře

Přečíst článek

Americká ekonomika prudce zabrzdila. Růst na konci roku zklamal očekávání

Americký prezident Donald Trump
ČTK
 nst
nst

Největší světová ekonomika na konci roku citelně zpomalila. Hrubý domácí produkt Spojených států vzrostl ve čtvrtém čtvrtletí v přepočtu na celý rok jen o 1,4 procenta, výrazně méně než ve třetím kvartálu i pod odhady analytiků. Za slabším výkonem stojí zejména rekordně dlouhé uzavření vládních úřadů a opatrnější spotřebitelé.

Tempo růstu ekonomiky Spojených států ve čtvrtém čtvrtletí výrazně polevilo. Podle prvního odhadu amerického ministerstva obchodu vzrostl hrubý domácí produkt (HDP) v celoročním přepočtu o 1,4 procenta. O čtvrtletí dříve přitom ekonomika rostla tempem 4,4 procenta.

Výsledek je zároveň výrazně slabší, než očekávali analytici oslovení agenturou Reuters. Ti předpokládali zpomalení na tři procenta. Jejich odhady však vznikly ještě před zveřejněním dat, která ukázala výrazné prohloubení obchodního deficitu USA v prosinci.

Seyček: Opravdový Green Deal se odehrává v Číně

Čína sice stále pálí uhlí, nastartovala ale obrovský boom obnovitelných zdrojů. Táhne to její ekonomiku. Jak to dopadne na Evropu, vysvětluje v komentáři Martin Seyček z investičního fondu J&T Energy. A jak do energetiky nyní investovat?

Přečíst článek

Jedním z hlavních důvodů slabšího růstu bylo rekordně dlouhé, 43 dní trvající uzavření vládních úřadů. To podle nezávislého Rozpočtového úřadu Kongresu (CBO) ubralo ekonomice ve čtvrtém čtvrtletí zhruba 1,5 procentního bodu. Omezily se federální služby, klesly vládní nákupy zboží a služeb a některé dávky byly dočasně sníženy. CBO nicméně očekává, že většina ztracené produkce bude v dalších obdobích nahrazena.

Slábla také spotřebitelská aktivita. Výdaje domácností, které jsou hlavním motorem americké ekonomiky, vzrostly jen o 2,2 procenta, zatímco ve třetím čtvrtletí to bylo 3,5 procenta.

Za celý rok 2025 americká ekonomika vzrostla o 2,2 procenta, což je méně než 2,8 procenta v roce 2024. Růst táhly především spotřebitelské výdaje a investice.

Americký prezident Donald Trump

USA chystají web, který obejde evropskou cenzuru

Americké ministerstvo zahraničí pracuje na projektu, který by mohl znovu otevřít spor o hranice svobody projevu mezi Spojenými státy a Evropou. Podle agentury Reuters vyvíjí internetový portál s doménou freedom.gov, jenž má uživatelům v Evropě i dalších částech světa umožnit zobrazit obsah zablokovaný jejich vládami.

Přečíst článek

Ekonomický vývoj přitom vykazuje několik nezvyklých rysů. Hospodářství dál roste, inflace mírně polevila a nezaměstnanost zůstává nízká. Přesto se nálada Američanů zhoršuje. V lednu klesla spotřebitelská důvěra na nejnižší úroveň od roku 2014. Domácnosti však navzdory pesimističtějšímu hodnocení situace dál utrácejí, čímž podporují ekonomickou aktivitu.

Slabší stránkou loňského vývoje je i trh práce. Podle vládních statistik vzniklo za celý rok méně než 200 tisíc pracovních míst, což představuje nejnižší roční přírůstek od pandemického roku 2020.

Ekonomové nyní očekávají, že letošní vývoj by mohly podpořit daňové škrty a vyšší investice. Otázkou však zůstává, zda půjde o návrat k rychlejšímu tempu růstu, nebo spíše o stabilizaci na umírněnější úrovni.

ZIMNÍ NEWSTREAM CLUB PRÁVĚ VYCHÁZÍ

Myslet na budoucnost. To je hlavní téma zimního vydání magazínu Newstream CLUB. Hvězdou magazínu je Rony Plesl, který v rozhovoru poodkrývá velké plány pro další roky, které chce strávit v novém ateliéru za Prahou. Dále si můžete přečíst rozhovor s miliardářem a investorem Michalem Zahradníčkem, který před rokem otevřel fond Life BioCEEd a hledá skryté poklady ve vědeckých laboratořích.

Se svými vizemi budoucnosti se podělí i další výrazné figury českého veřejného dění včetně technologického evangelisty Petra Máry nebo ekonoma a filozofa Tomáše Sedláčka. 

O zachování hodnot, tradic a budování odkazu hovoří Štěpán Laichter, který opravuje rodový dům na pražských Vinohradech od architekta Kotěry.

Čeští a slovenští dolaroví milionáři prožívají dobré časy. A to nikoli jen kvůli úspěchům v podnikání, ale také díky situaci na trzích, ukazuje nejnovější vydání Wealth Reportu, který ve spolupráci s agenturou Perfect Crowd připravila J&T Banka. Výnosy z akcií se vůbec poprvé staly hlavním zdrojem příjmů, když překonaly i výnosy z podnikání. A co je neméně podstatné: většina respondentů očekává, že dobře bude i nadále, třeba kvůli investicím do private equity. Kam dále tuzemští milionáři investují? I to zjistíte v novém vydání magazínu Newstream CLUB.

Desáté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.

Na další číslo magazínu se můžete těšit opět na jaře.

Související

Karel Pučelík: Neřešme pořád jen deficit. Je čas zamyslet se nad rozpočtem hlouběji

Ministryně financí Alena Schillerová představuje EET
ČTK
Karel Pučelík

Malý deficit – úspěšná politika. Velký deficit – apokalypsa za dveřmi? Zvykli jsme si na to, že ministři financí jsou spíše účetní než stratégové. Od rozpočtové debaty bychom však měli chtít víc než jen jednoduché „má dáti – dal“.

Politická diskuse o státním rozpočtu se točí především kolem výše deficitu. Vláda jej obhajuje, opozice se snaží působit rozpočtově odpovědně a pomocí kvaziekonomických argumentů vládní politiku kritizuje. Oběma stranám však uniká to podstatné.

Letošní rozpočet se svou výší deficitu skutečně vymyká a rozhodně není vzorem udržitelnosti. Situace však není tak vážná, jak ji kritici vykreslují. České veřejné finance jsou i po covidové smršti v poměrně dobrém stavu, alespoň ve srovnání s dalšími evropskými státy. Státní dluh se u nás pohybuje kolem 43 procent HDP, zatímco Německo má přibližně 65 procent, Polsko 50 procent, Belgie 106 procent a Itálie dokonce 138 procent.

Alena Schillerová

Rozpočet 2026: jiná vláda, stejná hra s čísly

Vyšší schodek na úrovni 310 miliard korun a porušení zákona o rozpočtové odpovědnosti nikoho nepřekvapil. Je to v souladu s komunikací zástupců nové vlády v posledních týdnech a měsících. Schodek bude vyšší, i přes příznivější odhad vývoje naší ekonomiky z prognózy MFČR, která je využita pro odhad příjmů rozpočtu. Odhadované příjmy budou s vyšším růstem ekonomiky vyšší.

Přečíst článek

Ani aktuální deficit není nijak alarmující. Národní rozpočtová rada sice upozorňuje, že neodpovídá našim pravidlům, je však třeba zdůraznit, že jde o pravidla poměrně přísná. Český zákon ukládá udržovat schodek do výše 1,75 procenta HDP, zatímco Evropská unie stanovuje hranici tří procent, do níž se vláda pohodlně vejde. Apokalypsa tedy v dohledné době nehrozí.

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO)

Rozpočet se schodkem 310 miliard prošel prvním sítem. Opozice varuje před porušením zákona

Poslanecká sněmovna schválila základní parametry státního rozpočtu na letošní rok. Počítá se schodkem 310 miliard korun, což je více než loni. Zatímco vláda návrh hájí jako realistický, opozice i rozpočtová rada mluví o rozporu se zákonem.

Přečíst článek

Po vzoru některých evropských ekonomik by deficit mohl být i vyšší. Evropská unie umožňuje limity dočasně překročit, pokud se tak neděje dlouhodobě. Vyšší schodky lze ospravedlnit například investicemi do obrany či ekologické transformace. Takto postupuje třeba Polsko, které je často označováno za středoevropského tygra.

Česká debata je však plochá. Postoj opozice i části médií lze shrnout jednoduše: malý deficit rovná se dobrý rozpočet, velký deficit rovná se špatný rozpočet. Takové zjednodušení je ale zavádějící.

V zajetí parametrických kroků

Aktuální rozpočet může být skutečně problematický – nikoli však primárně kvůli deficitu. Jen minimum pozornosti se věnuje jeho jednotlivým složkám, přestože právě struktura výdajů rozhoduje o tom, zda je rozpočtová politika kvalitní. Nejde jen o schodek. Klíčové jsou investice a dlouhodobý rámec.

Kabinet sice slíbil rekordní podíl investic, zároveň však došlo k omezení prostředků například ve školství či životním prostředí a jinak se rozpočet drží zaběhnutých kolejí.

Současná vláda – a pravděpodobně i ty budoucí – má přitom jen omezený manévrovací prostor. Podstatnou část rozpočtu tvoří mandatorní výdaje, jako jsou důchody nebo platy ve veřejném sektoru, s nimiž nelze z roku na rok zásadně manipulovat. Výhled je navíc zřejmý: důchody ani další sociální výdaje v dohledné době neklesnou, spíše naopak. Nízká porodnost a stárnutí populace budou systém důchodů i zdravotnictví dále zatěžovat.

Americký prezident Donald Trump

Trump otevírá peněženku: 10 miliard dolarů na obnovu Gazy a světový mír

Spojené státy přispějí na Radu míru, která si za úkol dává řešení mezinárodních konfliktů a obnovu Pásma Gazy, deset miliard dolarů (přibližně 206 miliard korun), uvedl na prvním zasedání této organizace americký prezident Donald Trump. Lídři některých dalších členských států nového uskupení přispěli na balíček pomoci pro Pásmo Gazy celkem více než sedmi miliardami dolarů (přibližně 144 miliardami korun), informovaly zpravodajské agentury a americká média.

Přečíst článek

Podobně problematická je i otázka úspor. Hovoří se o racionalizaci a zeštíhlení státní správy, tyto návrhy však zpravidla zůstávají na úrovni politických proklamací a nemají zásadní dopad.

Česká ekonomická politika tak zůstává v zajetí parametrických změn, přestože nutně potřebujeme hlubší reformy. Je třeba vybudovat penzijní systém tak, aby byl efektivní, udržitelný a spravedlivý. Stejně tak je zřejmé, že bez růstu – případně vyšší progresivity – daní nelze o zásadních změnách vážně uvažovat.

Směřujeme do situace, kdy budou deficity růst v důsledku zvyšujících se mandatorních výdajů a na investice nezůstane prostor. Rozhodovat se pak bude jen o tom, zda bude deficit velmi vysoký, nebo „jen“ o něco nižší.

Je proto rozumnější začít měnit strukturu ekonomiky v době, kdy se o stav veřejných financí nemusíme akutně obávat. Zdá se však, že to pro současnou vládu – a možná ani pro opozici – není prioritou. Na hlubokých reformách se totiž snadné politické body nezískávají.

Související

Doporučujeme