Spojené státy zavedly nová cla na dovoz z desítek zemí, které podle Washingtonu nedostatečně brání obchodu se zbožím vyráběným nucenou prací. Bezprostřední dopad na českou ekonomiku bude omezený. Dlouhodobě však cla oslabují export, investice i průmyslové řetězce, na nichž tuzemské hospodářství stojí.
Brusel narazil na vlastní argumenty. Když cla zavádí Donald Trump, Evropská komise je označuje za daň na spotřebitele. Když ale sama chystá tříeurový poplatek na levné zásilky z Číny, tvrdí opak. Ekonomická logika je přitom v obou případech stejná.
Zatímco investoři počítali ztráty po Trumpově celní ofenzivě, prezidentovy investiční účty přikupovaly akcie Applu, Nvidie, Amazonu či Microsoftu. O den později Trump napsal, že je „skvělý čas nakupovat“, aby vzápětí oznámil částečný ústup od cel. A spustil tím tržní rally, na které vydělal.
Levné balíčky z mimoevropských e-shopů čeká zásadní změna. EU ruší bezcelní režim pro zásilky do 150 eur a zákazníci nově zaplatí tři eura za každý typ zboží v balíčku. Výsledkem mohou být vyšší ceny, ale i rychlejší doručování ze skladů v Evropě.
Donald Trump pohrozil stoprocentním clem na zboží ze zemí, které zavedou daň z digitálních služeb na americké firmy. Výhrůžka míří hlavně na Evropu a přichází krátce před termínem pro schválení celní dohody mezi USA a EU. Francie už vzkázala, že svou digitální daň rušit nehodlá.
Evropský parlament schválil zrušení cel na většinu dovozů z USA a posunul obchodní dohodu s Washingtonem blíž k praxi. Brusel si zároveň ponechá pojistky pro případ, že by Spojené státy dohodu porušily nebo zaplavily evropský trh.
Donald Trump pohrozil Francii stoprocentním clem na víno a šampaňské, pokud Paříž nezruší digitální daň dopadající na velké americké technologické firmy. Spor o Google, Amazon, Metu či Apple tak může na summitu G7 otevřít novou obchodní roztržku mezi Washingtonem a Paříží.
Evropská unie ani po dvaceti sankčních balících nezavedla proti Rusku obecné obchodní embargo. Studie Kielského institutu navrhuje alternativu: zatížit zbylý obchod cly a vývozními poplatky. A výnos, který by mohl dosáhnout až 16 miliard eur ročně, poslat na podporu Ukrajiny.
Spojené státy hrozí novými cly, která by mohla výrazně zdražit i český export. Oficiálně jde o boj proti zboží vyrobenému nucenou prací, ve skutečnosti ale Washington podle textu otevírá další kolo protekcionistické obchodní války. Pro Evropskou unii i české firmy může jít o test, zda se křehká dohoda s USA nerozpadne jen rok po svém uzavření, píše ve svém komentáři hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Evropská unie udělala důležitý krok k naplnění obchodní dohody se Spojenými státy. Vyjednavači Evropského parlamentu, Rady EU a Evropské komise se v noci na dnešek předběžně shodli na legislativě, která má zrušit dovozní cla na průmyslové zboží z USA.
Moskva hledá způsob, jak pomoci domácímu diamantovému průmyslu. Nová cla se mají vztahovat jen na kameny, jejichž broušení se v Rusku ekonomicky vyplatí. Podle náměstka ministra financí Alexeje Mojsejeva by další odklad mohl znamenat ztrátu odborných znalostí.
Francouzská placená televize Canal+ investuje mezi lety 2028 a 2032 téměř miliardu eur (přes 24 miliard Kč) do francouzského a evropského filmu. Na síti X to dnes uvedl její šéf Maxime Saada. Krok označil za novou historickou dohodu mezi skupinou Canal+ a organizacemi francouzského filmového odvětví.
Dnes v Česku ještě zapršelo, v dalších dnech ale nastoupí slunečné a horké počasí. Od úterý meteorologové předpovídají tropické třicítky, od čtvrtka se budou teploty blížit 40 stupňům Celsia. Vyplývá to z předpovědi na webu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ), podle kterého lidi v nadcházejícím týdnu čeká extrémní zátěž teplem. Z dlouhodobého výhledu počasí vyplývá, že teplotně nadprůměrné by mělo být celé období nadcházejících čtyř týdnů.
Americký prezident Donald Trump se rozhodl pozastavit údery proti Íránu na žádost zemí, které zprostředkovávají jednání s Teheránem. V případě neúspěchu diplomacie ale Spojené státy vojenské operace obnoví. Trump to řekl serveru Axios. USA na Írán již třetím dnem neútočí.
Prezident Petr Pavel na návrh ministra spravedlnosti Jeronýma Tejce (za ANO) jmenoval 15 nových soudců a také předsedkyni Krajského soudu v Ostravě. Stala se jí dosavadní místopředsedkyně této instituce Daniela Teterová, sedmiletý mandát jí začne od 1. srpna. V dřívějších jmenovacích etapách soudců obvykle figurovalo 50 i více jmen, Tejc však po svém nástupu do úřadu avizoval, že počet kandidátů sníží.
Digitální a informační agentura a ministerstvo vnitra plánují na 13. srpna veřejný zátěžový test aplikace eDoklady před podzimními komunálními volbami. Do testování chtějí zapojit několik desítek tisíc dobrovolníků. DIA to uvedla v tiskové zprávě. Loni při sněmovních volbách systém eDokladů kolaboval.
Hasiči odpoledne ukončili zásah u výškové budovy v bývalém baťovském areálu v centru Zlína. Na facebooku to uvedla mluvčí hasičů Lucie Javoříková. Objekt začal hořet 9. července, hasiči požár zlikvidovali po téměř dvou týdnech minulý týden ve středu.
Turecké bojové letouny F-16 budou od srpna do listopadu střežit vzdušný prostor nad pobaltskými státy. Zúčastní se totiž mise NATO Baltic Air Police, napsala turecká agentura Anadolu. Na estonské základně v Amari bude umístěno pět strojů, doprovázet je bude osm desítek tureckých vojáků.
Výrobce luxusních sportovních vozů Porsche do roku 2035 zruší v okolí německého Stuttgartu dalších 5000 pracovních míst. Pozice zaniknou v hlavním závodě Stuttgart-Zuffenhausen a ve vývojovém centru ve Weissachu.
Skupina Sokolovská uhelná v loňském roce skončila v celkové ztrátě 125 milionů korun, v roce 2024 byla ztráta 2,1 miliardy korun. Zisk před zdaněním, úroky a odpisy (EBITDA) se ale dostal do kladných čísel, a to na 490 milionů korun, v roce 2024 byl tento údaj minus 1,4 miliardy korun. Tržby se pak meziročně zvýšily z 5,3 na 5,7 miliardy korun.
Vláda schválila vymezení takzvaných akceleračních zón pro rozvoj obnovitelných zdrojů energie ve výrazně menším rozsahu, než předpokládal původní plán připravený minulou vládou. Kabinet omezil rozsah území určeného pro možné zrychlené povolování větrných elektráren na zhruba 11 procent původně navržené plochy, řekl na tiskové konferenci po jednání ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO).