Německé malé a střední podniky se v důsledku amerických cel čím dál více zaměřují na domácí trh. Zároveň se kvůli obavám z nadměrné závislosti na Číně snaží diverzifikovat své dodavatelské řetězce. Vyplývá to z průzkumu, jehož výsledky zveřejnila společnost DZ Bank.
Americký prezident Donald Trump v příspěvku na své sociální pohrozil Kanadě zavedením cel ve výši 100 procent, pokud uzavře obchodní dohodu s Čínou. Zároveň americký prezident označil kanadského premiéra Marka Carneyho za „guvernéra“.
Francouzský ministr obchodu Nicolas Forissier varoval před hrozbami Spojených států uvalit cla na dovoz šampaňského a vína a zdůraznil, že Francie je připravena reagovat odvetnými opatřeními, pokud by americký prezident Donald Trump své výhrůžky naplnil, uvádí agentura Bloomberg.
Mladoboleslavská automobilka Škoda Auto má za sebou mimořádně silný rok, když celosvětově zvýšila dodávky vozů o více než 12 procent. Klíčovou roli v růstu sehrály plně elektrické modely Enyaq a Elroq, díky nimž se značka v Evropě vyšvihla mezi čtyři největší výrobce elektromobilů. Elektrifikovaná auta pomohla Škodě výrazně posílit pozici na hlavních trzích, zejména v západní Evropě. Podle člena představenstva pro prodej a marketing Martina Jahna je právě rozšiřování elektrické nabídky jedním z hlavních motorů dalšího růstu značky.
Akcie předních evropských automobilek výrazně oslabily v reakci na oznámení amerického prezidenta Donalda Trumpa, že Spojené státy plánují zavést cla na dovoz z několika evropských zemí. Trhy tak reagovaly na další eskalaci obchodního napětí mezi USA a Evropou v souvislosti s americkým tlakem na získání Grónska.
Cena zlata se vyšplhala na nové historické maximum, když se přiblížila hranici 4700 dolarů za troyskou unci, tedy více než 98 tisíc korun. Za prudkým růstem stojí sobotní vyjádření amerického prezidenta Donalda Trumpa, který v souvislosti se snahou získat Grónsko oznámil zavedení dodatečných cel na vybrané evropské země.
Americký prezident Donald Trump včera oznámil novou sadu cel, a to na osm evropských zemí – členských států NATO –, které v tomto týdnu rozhodly vyslat do Grónska dohromady několik desítek vojáků. Jedná se o Německo, Francii, Británii, Nizozemsko, Dánsko, Švédsko, Norsko a Finsko. Trump cla ve výši deseti procent hodlá zavést letos k 1. únoru a uplatňovat je tak dlouho, dokud mu evropské země neumožní Grónsko kompletně koupit. V červnu je připraven dané clo navýšit na 25 procent.
Pokud se potvrdí zvýšení amerických cel vůči několika evropským zemím, francouzský prezident Emmanuel Macron požádá o aktivaci takzvaného nástroje proti ekonomického nátlaku (ACI), který Evropská unie dosud nikdy nepoužila. Nástroj schválený teprve před dvěma lety Bruselu umožňuje sáhnout k odvetným opatřením vůči třetím státům, které vyvíjejí na členské země ekonomický tlak. Informovala o tom agentura AFP.
Americká ekonomika šokuje tempem růstu, které by ještě nedávno nikdo nečekal – a Čína poprvé zůstává pozadu. Nová data o zahraničním obchodu USA vyslala mrazivý signál do Evropy. Ta se může stát hlavním odbytištěm čínské nadprodukce. A to je scénář, který může znamenat vyšší nezaměstnanost, vyšší dluh – nebo obojí.
Hrozba nových amerických cel kvůli Grónsku vyvolala ostré reakce napříč Evropou. Prezident USA Donald Trump oznámil, že od února zvýší cla osmi evropským zemím, pokud Spojené státy neuzavřou dohodu o koupi arktického ostrova. Evropská unie to považuje za nepřijatelný nátlak a chystá koordinovanou odpověď.
Po 25 letech jednání vzniká největší zóna volného obchodu na světě. Historická dohoda EU s Jižní Amerikou slibuje miliardový byznys i politické zemětřesení. Evropští farmáři mluví o katastrofě.
