Spojené státy zavedly nová cla na dovoz z desítek zemí, které podle Washingtonu nedostatečně brání obchodu se zbožím vyráběným nucenou prací. Bezprostřední dopad na českou ekonomiku bude omezený. Dlouhodobě však cla oslabují export, investice i průmyslové řetězce, na nichž tuzemské hospodářství stojí.
Brusel narazil na vlastní argumenty. Když cla zavádí Donald Trump, Evropská komise je označuje za daň na spotřebitele. Když ale sama chystá tříeurový poplatek na levné zásilky z Číny, tvrdí opak. Ekonomická logika je přitom v obou případech stejná.
Zatímco investoři počítali ztráty po Trumpově celní ofenzivě, prezidentovy investiční účty přikupovaly akcie Applu, Nvidie, Amazonu či Microsoftu. O den později Trump napsal, že je „skvělý čas nakupovat“, aby vzápětí oznámil částečný ústup od cel. A spustil tím tržní rally, na které vydělal.
Levné balíčky z mimoevropských e-shopů čeká zásadní změna. EU ruší bezcelní režim pro zásilky do 150 eur a zákazníci nově zaplatí tři eura za každý typ zboží v balíčku. Výsledkem mohou být vyšší ceny, ale i rychlejší doručování ze skladů v Evropě.
Donald Trump pohrozil stoprocentním clem na zboží ze zemí, které zavedou daň z digitálních služeb na americké firmy. Výhrůžka míří hlavně na Evropu a přichází krátce před termínem pro schválení celní dohody mezi USA a EU. Francie už vzkázala, že svou digitální daň rušit nehodlá.
Evropský parlament schválil zrušení cel na většinu dovozů z USA a posunul obchodní dohodu s Washingtonem blíž k praxi. Brusel si zároveň ponechá pojistky pro případ, že by Spojené státy dohodu porušily nebo zaplavily evropský trh.
Donald Trump pohrozil Francii stoprocentním clem na víno a šampaňské, pokud Paříž nezruší digitální daň dopadající na velké americké technologické firmy. Spor o Google, Amazon, Metu či Apple tak může na summitu G7 otevřít novou obchodní roztržku mezi Washingtonem a Paříží.
Evropská unie ani po dvaceti sankčních balících nezavedla proti Rusku obecné obchodní embargo. Studie Kielského institutu navrhuje alternativu: zatížit zbylý obchod cly a vývozními poplatky. A výnos, který by mohl dosáhnout až 16 miliard eur ročně, poslat na podporu Ukrajiny.
Spojené státy hrozí novými cly, která by mohla výrazně zdražit i český export. Oficiálně jde o boj proti zboží vyrobenému nucenou prací, ve skutečnosti ale Washington podle textu otevírá další kolo protekcionistické obchodní války. Pro Evropskou unii i české firmy může jít o test, zda se křehká dohoda s USA nerozpadne jen rok po svém uzavření, píše ve svém komentáři hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Evropská unie udělala důležitý krok k naplnění obchodní dohody se Spojenými státy. Vyjednavači Evropského parlamentu, Rady EU a Evropské komise se v noci na dnešek předběžně shodli na legislativě, která má zrušit dovozní cla na průmyslové zboží z USA.
Moskva hledá způsob, jak pomoci domácímu diamantovému průmyslu. Nová cla se mají vztahovat jen na kameny, jejichž broušení se v Rusku ekonomicky vyplatí. Podle náměstka ministra financí Alexeje Mojsejeva by další odklad mohl znamenat ztrátu odborných znalostí.
Francouzsko-nizozemské aerolinky ✈ Air France-KLM i konkurenční německá firma Lufthansa předložily závazné nabídky na převzetí menšinového podílu v portugalské státní letecké společnosti TAP. Oznámila to portugalská státní holdingová společnost Parpública. Podle agentury Reuters tak začíná konečná bitva o jednu z posledních nezávislých leteckých společností v Evropě.
Číst více
Pokles hladiny Rýna vinou extrémního sucha může vést k nedostatku pohonných hmot ⛽ v Německu a přimět Švýcarsko čerpat strategické zásoby ropy. Ohrožena je další kriticky důležitá vodní cesta, píše agentura Bloomberg. Připomíná, že by to byla už čtvrtá přepravní oblast, která je prakticky vyřazena z provozu po Hormuzském průlivu, přístavech v Černém moři a úžině Báb al-Mandab v Rudém moři.
Číst více
Ceny ropy 🛢 dnes obnovily růst, přidávají kolem osmi procent. Trh reaguje především na vyostření situace na Blízkém východě po úderech armád Spojených států a Saúdské Arábie v Iráku a po odraženém íránském raketovém útoku na americké síly. Brent přidává 7,9 procenta na 90,70 dolaru za barel. Americká lehká ropa WTI si připisuje 7,5 procenta a prodává se kolem 85,20 dolaru za barel.
Pražská burza dnes posílila 💪. Index PX stoupl o 0,41 procenta na 2683,62 bodu. K růstu burze pomohlo především zdražení akcií bankovní skupiny Erste a energetické firmy ČEZ.
Ředitel státní agentury CzechTourism František Reismüller rezignoval, ve funkci skončí ke konci srpna. Rozhodl se tak mimo jiné kvůli přesvědčení, že cestovní ruch je v České republice nedoceněný.
Číst více
Těžební společnost Anglo American jedná o prodeji svého většinového podílu v producentovi diamantů 💎 De Beers, a to zhruba za jednu miliardu dolarů (21,3 miliardy korun). To je jen zlomek hodnoty, kterou měl podnik v minulosti. S odvoláním na informované zdroje to uvedla agentura Bloomberg.
Číst více
Staronovým členem Rady České televize bude ředitel Městské knihovny v Praze Tomáš Řehák, který v radě působil do letošního března. Senát ho dnes vybral už v prvním kole tajných voleb. Dal mu přednost před dalšími čtyřmi kandidáty, k nimž patřil například bývalý ministr kultury Daniel Herman.
Rodičovský příspěvek vzroste od příštího roku o 50 tisíc korun na 400 tisíc korun, v případě narození dvojčat a vícerčat jde o dvojnásobek částky. Zvýšení předpokládá vládní novela o státní sociální podpoře, kterou dnes schválil Senát hlasy 64 ze 76 přítomných členů. V doprovodném usnesení vyzvala horní komora kabinet k tomu, aby připravil zavedení automatické valorizace rodičovské.
Podpora na bydlení v superdávce bude vycházet od letošního října z nákladů domácností v jednotlivých okresech, nebude se stanovovat podle velikosti bydliště. Mezi zranitelné skupiny budou nově patřit samoživitelé a samoživitelky s dětmi do 15 let věku místo do sedmi let. Změny v dávce státní sociální pomoci obsahuje novela o růstu rodičovského příspěvku, kterou dnes schválil Senát. Předlohu dostane k podpisu prezident Petr Pavel.
Česko v prvním pololetí získalo ze zdrojů Evropské unie 💶 o 38,2 miliardy korun víc, než odvedlo do unijního rozpočtu. Uvedlo to ministerstvo financí. Kladnému saldu přispěly příjmy ze strukturálních fondů, peníze ze společné zemědělské politiky i příjmy z Evropského plánu na podporu oživení NextGeneration EU (NGEU). Loni v prvním pololetí byla takzvaná čistá pozice vůči unii 24 miliard korun.