Firmy z indexu S&P 500 letos ve velkém překonávají očekávání analytiků – ať už jde o zisky, nebo tržby. Logicky by se dalo čekat, že jejich akcie po zveřejnění výsledků porostou. Jenže často se děje pravý opak. Investoři se totiž nedívají zpět, ale dopředu. A výhled je momentálně plný otazníků.
Průměrná celní sazba USA na dovoz z EU – po pátečním zneplatnění recipročních cel a po sobotním zvýšení globálního cla – stoupne dovozní přirážka pro evropské firmy o necelý procentní bod, ze zhruba 11 na 12 procent. Vítězi zneplatnění jsou Brazílie, Čína či Indie.
Americké firmy se začínají domáhat vrácení miliard dolarů zaplacených na mimořádných clech prezidenta Donalda Trumpa poté, co Nejvyšší soud USA rozhodl, že jejich zavedení bylo nezákonné. Ve hře je podle dostupných údajů nejméně 130 miliard dolarů, konečná částka však může být výrazně vyšší, tvrdí server Financial Times.
Americký prezident Donald Trump uvedl, že s okamžitou platností zvyšuje své nové clo na dovoz do Spojených států ze všech zemí z deseti na 15 procent.
Americká ekonomika nesla podle člena Rady guvernérů Evropské centrální banky Fabia Panetty většinu nákladů cel zavedených prezidentem Donaldem Trumpem. Panetta to uvedl na výroční akci Assiom-Forex v Benátkách.
Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa včera během několika hodin zareagovala na zneplatnění takzvaných recipročních cel ze strany Nejvyššího soudu USA. Reakce spočívá v zavedení desetiprocentní celosvětové plošné celní sazby. Zavedení této sazby je přechodným opatřením – zákon jej umožňuje maximálně na 150 dní – a stojí na jiném právním základě, než na jakém stála zmíněná cla reciproční.
Americký prezident Donald Trump podepsal dokumenty o zavedení plošného desetiprocentního cla na dovoz ze všech zemí. Oznámil to Bílý dům s tím, že opatření vstoupí v platnost v úterý a bude platit 150 dní.
Rozhodnutí poměrem šest ku třem znamená zásadní omezení prezidentských pravomocí v obchodní politice. Soud konstatoval, že zavádění cel je výlučnou pravomocí Kongresu. Verdikt vyvolal růst akciových trhů a otevřel otázku vracení již vybraných miliard dolarů.
Německé malé a střední podniky se v důsledku amerických cel čím dál více zaměřují na domácí trh. Zároveň se kvůli obavám z nadměrné závislosti na Číně snaží diverzifikovat své dodavatelské řetězce. Vyplývá to z průzkumu, jehož výsledky zveřejnila společnost DZ Bank.
Prezident Spojených států Donald Trump pohrozil, že nepovolí otevření dokončovaného mostu mezi americkým Detroitem a městem Windsor v Kanadě. Jako důvody na své sociální síti Truth Social zmínil kanadské vlastnictví mostu, odmítání prodeje amerického alkoholu v kanadské provincii Ontario, kanadská cla na americké mléčné produkty a kanadská obchodní jednání s Čínou.
Prozatímní obchodní dohoda mezi Spojenými státy a Indií přinesla výraznou úlevu finančním trhům a posílila vyhlídky řady exportně orientovaných indických odvětví. Největšími vítězi jsou výrobci obuvi, oděvů a další pracně náročné sektory, zatímco tlak mohou pocítit rafinerské firmy a domácí producenti alkoholu.
S údery na Írán nesouhlasí 43 procent Američanů, 27 procent jim vyjádřilo v průzkumu agentury Ipsos podporu, píše Reuters. Skoro 30 procent nehodnotí.
Číst víceIzraelská armáda v důsledku pokračující války s Íránem mobilizovala 100 tisíc 🪖🪖🪖záložních vojáků. Podle serveru Times of Israel (ToI) tito vojáci posílí 50 tisíc příslušníků aktivních záloh, kteří už jsou nyní ve službě.
