Spojené státy rozhodují o politické síle Donalda Trumpa na další dva roky. Američané volí celou Sněmovnu reprezentantů a třetinu Senátu, přičemž republikáni mohou přijít o většinu v jedné či obou komorách Kongresu. Výsledek může zásadně omezit prezidentovu legislativní agendu a v případě vítězství demokratů ve Sněmovně otevřít i cestu k impeachmentu.
Čínský BYD už nechce Evropu jen zásobovat auty z Asie. Chce je na starém kontinentu také vyrábět. Automobilka počítá se třemi montážními závody a jednou továrnou na baterie, čímž chce zmírnit dopad cel, splnit nová evropská pravidla a být blíž zákazníkům. Ve hře jsou i nevyužité továrny zavedených evropských výrobců, píše Bloomberg.
Donald Trump pohrozil Evropě novými cly i omezením obchodu kvůli snaze přiblížit Kanadu k Evropské unii. Ottawa se přitom právě kvůli obchodní válce s Washingtonem snaží svou závislost na Spojených státech zmenšit a hledá užší vazby s Evropou.
Americká Sněmovna reprezentantů schválila rozsáhlý sankční balík proti Rusku. Prezident Donald Trump by podle něj mohl uvalit až stoprocentní cla na největší odběratele ruské ropy a plynu, včetně Číny a Indie. Zákon už prošel i Senátem a čeká na Trumpův podpis.
Ruské zboží i propaganda dostávají v Lotyšsku další stopku. Riga chce na obilí z Ruska a Běloruska uvalit 300procentní clo, zatímco knihy a tiskoviny z obou zemí už zakázala. Opatření zdůvodňuje bezpečností a snahou dál omezovat vazby s Moskvou.
Honda chce během příštích čtyř let ušetřit více než devět miliard dolarů a tlačí na své dodavatele, aby výrazně snížili ceny. Japonská automobilka tak reaguje na sílící konkurenci čínských výrobců a problémy své automobilové divize, píše agentura Reuters.
Británie za vlády Keira Starmera zvažovala výrazné ústupky vůči Evropské unii, aby ochránila své firmy před novými bruselskými pravidly a cly. Podle Financial Times byl ve hře vstup až 100 tisíc mladých Evropanů ročně i stejné školné pro studenty z EU jako pro domácí Británii.
Kanada od 8. září zavede cla ve výši 15 až 50 procent na zhruba 700 druhů amerického zboží v hodnotě 27,6 miliardy kanadských dolarů. Ottawa tak v plném rozsahu odpoví na nová americká cla a zároveň uvolní 7,5 miliardy kanadských dolarů na pomoc firmám a pracovníkům zasaženým obchodní válkou.
Jednání zkrachovala a místo dohody přicházejí cla, výhrůžky a osobní útoky. Kanada se chystá vrátit Spojeným státům jejich 50procentní cla ve stejném objemu, zatímco Donald Trump hrozí mnohem tvrdšími následky a dalším zásahem proti kanadskému automobilovému průmyslu. Ottawa přesto tvrdí, že dohoda ještě není mrtvá.
Obchodní válka mezi Spojenými státy a Kanadou vstoupila do nové a nebezpečnější fáze. Premiér Mark Carney odmítl další ústupky, odešel od jednacího stolu a odpověděl na Trumpova cla vlastními protiopatřeními. Kanadská média krok popisují jako politický risk, ale zároveň jako odmítnutí dohody, která by Ottawě přinesla hlavně další ústupky.
Americký dolar oslabuje. Jednoznačné vítězství demokratů v amerických kongresových volbách zmírnilo nejistotu na finančních trzích a podpořilo poptávku po rizikovějších aktivech.
Ceny ropy se prudce snižují, severomořská ropa Brent tak poprvé za čtyři týdny sestoupila pod psychologicky důležitou hranici 100 dolarů za barel. Investoři nyní posuzují, jaký vliv bude mít vítězství demokratů v amerických kongresových volbách na další postup Washingtonu ve válce s Íránem.
Republikáni utrpěli porážku ve volbách do Kongresu kvůli válce s Íránem, napsal dnes americký viceprezident J.D. Vance na sociální síti X. Připustil to i prezident Donald Trump, poznamenal. Důvod neúspěchu Republikánské strany si všichni uvědomují, což musí být začátek konverzací o jejím dalším směřování, míní Vance. Republikáni ve volbách přišli o většinu ve Sněmovně reprezentantů i Senátu.
Přinést bezpečnější on-line prostředí, přísnější pravidla pro on-line tržiště a sociální sítě má nový zákon o digitální ekonomice, který přijala Sněmovna. Zákon přizpůsobuje české zákony evropskému nařízení o digitálních službách DSA (Digital Services Act). Nařízení má například pomoci posílit ochranu dětí v kyberprostoru. Zákon poslancům už v minulém volebním období předložila bývalá vláda Petra Fialy (ODS), ale Sněmovna ho do loňských voleb nestihla schválit.
Maximální ceny pohonných hmot, které denně stanovuje ministerstvo financí, ve čtvrtek opět klesnou. Nejvyšší povolená cena nafty se oproti dnešku sníží o 21 haléřů na 48,79 korun za litr. Benzin pak budou moci čerpací stanice v Česku prodávat nejvýše za 42,64 koruny, což je o 40 haléřů méně než dnes.
Státní platby do zdravotnictví za důchodce, děti, studenty nebo nezaměstnané zřejmě vzrostou příští rok zhruba o 13 miliard korun. Vyplývá to z novely, kterou dnes schválila Sněmovna. Vláda původně navrhovala meziroční růst o 21 miliard. Dolní komora částku koaličním pozměňovacím návrhem snížila. Důvodem je očekávaný vyšší výběr pojistného i nárůst počtu pečujících osob, které rovněž patří mezi takzvané státní pojištěnce.
Ceny dálničních známek se nebudou pravidelně zvyšovat a v příštím roce zůstanou na nynější úrovni. Zákon navíc změní dosavadní jednodenní dálniční známku na známku 24hodinovou. Počítá s tím zákon, který dnes podepsal prezident Petr Pavel. Informoval o tom Hrad. Senát umožnil přijetí tohoto zákona tím, že k němu nepřijal žádné usnesení.
Rusko doufá, že výsledky kongresových voleb ve Spojených státech nebudou mít vliv na úsilí amerického prezidenta Donalda Trumpa o dosažení míru na Ukrajině. Dnes to podle agentur řekl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Trumpovi republikáni v úterních volbách ztratili většinu ve Sněmovně reprezentantů i Senátu.
Meziroční růst spotřebitelských cen v eurozóně v říjnu zrychlil na 4,0 procenta z tempa 3,8 procenta v září. Míra inflace se tak dostala nejvýše za tři roky, vyplývá z rychlého odhadu, který dnes zveřejnil evropský statistický úřad Eurostat. Za růstem inflace v zemích používajících euro stojí zejména ceny energií. Ty se meziročně zvýšily o 20,8 procenta po zářijovém růstu o 18,9 procenta.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v pondělí vyznamenal první dámu Spojených států Melanii Trumpovou Řádem kněžny Olgy I. třídy. Důvodem je její přínos humanitární podpoře Ukrajiny, napsal Zelenskyj v prezidentském dekretu. Manželka Donalda Trumpa nedávno zprostředkovala mimořádné lokální příměří v Ruskem okupovaných Oleškách.