Kanada od 8. září zavede cla ve výši 15 až 50 procent na zhruba 700 druhů amerického zboží v hodnotě 27,6 miliardy kanadských dolarů. Ottawa tak v plném rozsahu odpoví na nová americká cla a zároveň uvolní 7,5 miliardy kanadských dolarů na pomoc firmám a pracovníkům zasaženým obchodní válkou.
Americký prezident Donald Trump na poslední chvíli pozastavil zavedení 50procentních cel na širokou škálu kanadského zboží. Opatření, které mělo začít platit ve středu, odložil do 21. srpna po telefonátu s kanadským premiérem Markem Carneym. Trump mluví o dosažené dohodě, kanadská strana však upozorňuje, že jednání ještě zdaleka nekončí.
Spojené státy zavedly nová cla na dovoz z desítek zemí, které podle Washingtonu nedostatečně brání obchodu se zbožím vyráběným nucenou prací. Bezprostřední dopad na českou ekonomiku bude omezený. Dlouhodobě však cla oslabují export, investice i průmyslové řetězce, na nichž tuzemské hospodářství stojí.
Čína rozšířila svůj exportní sankční seznam o dalších 14 evropských subjektů. Firmám včetně německého zbrojního koncernu Rheinmetall nebo polské technologické společnosti Vigo Photonics s okamžitou platností zakázala dodávat zboží a technologie dvojího užití. Peking tak reaguje na nejnovější sankce Evropské unie proti Rusku, které zasáhly také čínské a hongkongské podniky.
Donald Trump se chystá znovu roztočit celní válku. Podle Financial Times má tento týden oznámit nová cla na dovoz z desítek zemí, a to navzdory varování vlastních poradců před hospodářskými otřesy. Bílý dům zároveň hledá právní cestu, jak zavést i vyšší sazby a obejít problémy, na které Trumpova cla narazila u soudu.
Americký prezident Donald Trump rozpoutává další obchodní válku. Spojené státy uvalí dodatečná padesátiprocentní cla na kanadské zboží v hodnotě téměř 20 miliard dolarů. Opatření se dotkne například vína, cementu, nábytku nebo hokejek a obejde i dosavadní výhody plynoucí ze severoamerické dohody USMCA. Trumpova administrativa krok zdůvodňuje údajnou diskriminací amerických automobilů, alkoholu a mléčných výrobků.
Volkswagen zvažuje další masivní propouštění. Vedle již dohodnutého zrušení 50 tisíc pracovních míst do roku 2030 by mohl koncern v příštích letech seškrtat stejný počet pozic navíc. Celkem by tak o práci mohlo přijít až 100 tisíc zaměstnanců. Automobilka zároveň omezuje nabídku modelů a některým německým závodům hrozí uzavření.
Brusel narazil na vlastní argumenty. Když cla zavádí Donald Trump, Evropská komise je označuje za daň na spotřebitele. Když ale sama chystá tříeurový poplatek na levné zásilky z Číny, tvrdí opak. Ekonomická logika je přitom v obou případech stejná.
Zatímco investoři počítali ztráty po Trumpově celní ofenzivě, prezidentovy investiční účty přikupovaly akcie Applu, Nvidie, Amazonu či Microsoftu. O den později Trump napsal, že je „skvělý čas nakupovat“, aby vzápětí oznámil částečný ústup od cel. A spustil tím tržní rally, na které vydělal.
Levné balíčky z mimoevropských e-shopů čeká zásadní změna. EU ruší bezcelní režim pro zásilky do 150 eur a zákazníci nově zaplatí tři eura za každý typ zboží v balíčku. Výsledkem mohou být vyšší ceny, ale i rychlejší doručování ze skladů v Evropě.
Donald Trump pohrozil stoprocentním clem na zboží ze zemí, které zavedou daň z digitálních služeb na americké firmy. Výhrůžka míří hlavně na Evropu a přichází krátce před termínem pro schválení celní dohody mezi USA a EU. Francie už vzkázala, že svou digitální daň rušit nehodlá.
