Británie čelí tlaku z Bruselu, aby zpřísnila obchodní politiku vůči Číně a přiblížila se pravidlům Evropské unie. Ve hře jsou zejména cla na čínská auta a připravovaný režim Made in Europe, který má při využívání veřejných peněz zvýhodňovat evropskou výrobu. Londýn se obává, že pokud zůstane mimo, může to zasáhnout jeho automobilový průmysl.
Honda chce během příštích čtyř let ušetřit více než devět miliard dolarů a tlačí na své dodavatele, aby výrazně snížili ceny. Japonská automobilka tak reaguje na sílící konkurenci čínských výrobců a problémy své automobilové divize, píše agentura Reuters.
Británie za vlády Keira Starmera zvažovala výrazné ústupky vůči Evropské unii, aby ochránila své firmy před novými bruselskými pravidly a cly. Podle Financial Times byl ve hře vstup až 100 tisíc mladých Evropanů ročně i stejné školné pro studenty z EU jako pro domácí Británii.
Kanada od 8. září zavede cla ve výši 15 až 50 procent na zhruba 700 druhů amerického zboží v hodnotě 27,6 miliardy kanadských dolarů. Ottawa tak v plném rozsahu odpoví na nová americká cla a zároveň uvolní 7,5 miliardy kanadských dolarů na pomoc firmám a pracovníkům zasaženým obchodní válkou.
Jednání zkrachovala a místo dohody přicházejí cla, výhrůžky a osobní útoky. Kanada se chystá vrátit Spojeným státům jejich 50procentní cla ve stejném objemu, zatímco Donald Trump hrozí mnohem tvrdšími následky a dalším zásahem proti kanadskému automobilovému průmyslu. Ottawa přesto tvrdí, že dohoda ještě není mrtvá.
Obchodní válka mezi Spojenými státy a Kanadou vstoupila do nové a nebezpečnější fáze. Premiér Mark Carney odmítl další ústupky, odešel od jednacího stolu a odpověděl na Trumpova cla vlastními protiopatřeními. Kanadská média krok popisují jako politický risk, ale zároveň jako odmítnutí dohody, která by Ottawě přinesla hlavně další ústupky.
Volkswagen se podle šéfa koncernu Olivera Blumeho ocitl přímo uprostřed „megakrize“ světového automobilového průmyslu. Německý gigant proto chystá největší transformační plán ve své historii, který má přinést omezení výroby i rušení pracovních míst. Škoda Auto zatím tvrdí, že se jí restrukturalizace přímo netýká.
Donald Trump oprášil zákon z roku 1930, který mu dává mimořádně tvrdou zbraň proti obchodním partnerům: až padesátiprocentní dodatečná cla, nebo dokonce zákaz dovozu. Kanada je první terč. Pokud nový postup obstojí, může se stejný celní kanón brzy otočit proti Evropě. A český průmysl by před jeho palbou rozhodně nezůstal stranou.
Americký prezident Donald Trump na poslední chvíli pozastavil zavedení 50procentních cel na širokou škálu kanadského zboží. Opatření, které mělo začít platit ve středu, odložil do 21. srpna po telefonátu s kanadským premiérem Markem Carneym. Trump mluví o dosažené dohodě, kanadská strana však upozorňuje, že jednání ještě zdaleka nekončí.
Spojené státy zavedly nová cla na dovoz z desítek zemí, které podle Washingtonu nedostatečně brání obchodu se zbožím vyráběným nucenou prací. Bezprostřední dopad na českou ekonomiku bude omezený. Dlouhodobě však cla oslabují export, investice i průmyslové řetězce, na nichž tuzemské hospodářství stojí.
Lotyšská letecká společnost airBaltic ✈ by mohla v rámci restrukturalizačního plánu zrušit až 700 pracovních míst v Rize, Vilniusu a Tallinnu. Oznámila to v pondělí firma, která nyní v Pobaltí zaměstnává kolem 3000 lidí. Aerolinky airBaltic se v poslední době potýkají s rozsáhlými finančními problémy. Minulý měsíc požádaly ve Spojených státech o soudní ochranu před věřiteli, nadále však pokračují v provozu.
Americký prezident Donald Trump podepsal exekutivní nařízení, kterým rozšířil přístup k daňově zvýhodněnému dieselu. V noci na dnešek o tom informovala agentura Reuters, podle které si toto zvýhodněné palivo, které bylo určeno pro zemědělské 🚜 či stavební stroje , bude moci koupit kdokoli.
Čína urychluje slučování menších, převážně venkovských bank 🏦. Chce tak posílit svůj finanční systém v době přetrvávajících obav ze zpomalení ekonomického růstu. Loni v rámci konsolidace řízené vládou bylo uzavřeno rekordních 670 úvěrových institucí, což představuje zhruba čtvrtinu bank v zemi, píše CNBC.
Ruský prezident Vladimir Putin podepsal 📝 dekret, který italské bankovní skupině UniCredit umožňuje, aby prodala část svých ruských aktivit. Informovaly o tom tiskové agentury. Společnost UniCredit v květnu podepsala nezávaznou dohodu o prodeji části ruských aktivit soukromému investorovi se sídlem ve Spojených arabských emirátech.