V uplynulých takřka deseti letech se ve vyčíslení schodku státního rozpočtu běžně prioritizoval údaj neočištěný, zahrnující pozici vůči EU. Dokládá to třeba i výroční zpráva Národní rozpočtové rady z března 2024, shrnující kromě jiného hospodaření státního rozpočtu předešlého roku.
Fialova vláda nakonec loni hospodařila s výrazně vyšším deficitem než roku 2024, a to o takřka dvacet miliard korun. Loňský schodek státního rozpočtu totiž činí 290,7 miliardy korun. Přitom roku 2024 činil schodek 271,4 miliardy korun. Fialova vláda se do svého vlastního limitu schodku pro rok 2025, 241 miliard korun, nevešla v rozsahu takřka padesáti miliard korun. Zákonný limit rozpočtu nesplnila vláda poprvé po šestnácti let, uvedla ministryně financí Alena Schillerová.
Stavební spořitelna Modrá pyramida stavební spořitelna ze skupiny Komerční banka ukončila ke konci roku 2025 poskytování vlastního hypotečního produktu Hypoúvěr. Smlouvy stávajících klientů zůstávají beze změny, nové financování bydlení skupina od začátku letošního roku nabízí výhradně prostřednictvím Hypotéky KB.
Češi nechávají na běžných účtech ležet čtyři biliony korun. Platforma Investona, která vyrostla za základech obchodníka s cennými papíry Colosseum, po přejmenování Czech Asset Investments. Chce si na trh jít právě pro tyto peníze. „Češi, přestože jsou konzervativní, v posledních letech mnohem víc přemýšlejí o investicích,“ říká Radek Stacha, spoluvlastník Czech Asset Investments.
Východní Evropa podniká dosud nejrazantnější pokus získat zastoupení v nejužším vedení Evropské centrální banky. Kandidáti z Estonska, Lotyšska a Chorvatska se ucházejí o post místopředsedy, který v květnu uvolní Luis de Guindos. I v případě neúspěchu se však regionu otevírá další příležitost – do konce roku 2027 se uvolní ještě tři ze šesti míst ve výkonné radě ECB.
Zejména mladí lidé v Evropě se obávají, že pro ně v rozpočtech jejich států nezbyde na výplatu budoucích důchodů. Nutno říci, že jejich obavy nejsou neopodstatněné, penzijní systémy, které jsou základem evropské sociální politiky, budou pod stále větším tlakem. Odpovědí politiků by měla být diskuse vedoucí k moderním reformám, které zvládnou výzvy budoucnosti a zároveň nikoho nenechají na holičkách. Politikům napříč spektrem se do toho ale nechce. Nevěří, že je pak ještě zvolí.
Splátka úroků z půjčky EU pro Ukrajinu bude činit v přepočtu zhruba 73 miliard korun ročně (neboli 3 miliard eur ročně, viz níže). O tuto splátku se každoročně podělí 24 zemí EU, a to dle výkonnosti své ekonomiky, konkrétně dle ukazatele hrubého národního důchodu.
Ve státním rozpočtu na příští rok chybí na výdaje 116 miliard korun, uvedl místopředseda SPD Radim Fiala s odkazem na ministryni financí a místopředsedkyni ANO Alenu Schillerovou (ANO). Řekl to před jednáním koaliční rady ANO, SPD a Motoristů, která se tím podle něj bude zabývat. Koalice dříve operovala s částkou o zhruba 20 miliard nižší.
Mexický miliardář a hlasitý kritik vlády Ricardo Salinas Pliego musí zaplatit na daních 51 miliard pesos, tedy téměř 59 miliard korun. Mexická prezidentka Claudia Sheinbaumová tvrdí, že jde o dluh, který mají firmy z jeho podnikatelského impéria Grupo Salinas, podle Salinase jde ale o odvetu za to, že poukazuje na korupci v nejvyšších politických kruzích. Informovala o tom agentura Bloomberg.
Bezúročná půjčka EU Ukrajině, dojednaná včera nad ránem na summitu v Bruselu, ve skutečnosti není tak úplně půjčkou, a ani ne ze strany celé EU. To zní trochu jako zpráva rádia Jerevan, leč je to tak. Zúčastnění už nyní tuší, že s velkou pravděpodobností nebude splacena a že jde tedy fakticky o grant Ukrajině. Leda že by Rusko zaplatilo Ukrajině válečné reparace, což ovšem předpokládá jeho válečnou kapitulaci. Nebo že by se půjčka splatila z ruských devizových rezerv, ve zmrazeném stavu ležících na účtech zejména v Belgii, jež ale jejich využití pro takový účel kategoricky odmítá.
Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) považuje za pravděpodobné, že se bude muset zvýšit schodek rozpočtu na příští rok. Řekla to České televizi. Návrh připravený předchozím kabinetem Petra Fialy (ODS) počítal s deficitem 286 miliard korun.
Továrna na výrobu🔋🔋🔋 baterií do elektroaut v Dolní Lutyni na Karvinsku postavena nebude, oznámil premiér Andrej Babiš (ANO). Uvedl to v příspěvku na sociální síti. Poukázal na nesouhlas místních obyvatel. Výstavbu plánovala bývalá vláda Petra Fialy (ODS). "Žádná gigafactory tam nikdy nebude," prohlásil Babiš. Na pozemcích o rozloze 278 hektarů chce připravit jinou investici, s níž budou místní obyvatelé souhlasit.
