Nový magazín právě vychází!

Objednávejte zde

Pražská burza letos předčila region i Evropu, indexy posílily až o 55 procent

Petr Koblic, šéf BCPP
BCPP
Věra Tůmová

Šéf pražské burzy Petr Koblic vnímá rok 2025 jako velmi turbulentní a současně i rekordní, protože byl pro zdejší burzu jedním z nejúspěšnějších v posledních letech. Je to vidět jak na výkonnosti indexů, tak na samotném obchodování či v porovnání s evropským trhem, sdělil.

Rok 2025 byl pro pražskou burzu rekordní a zaznamenal podle jejího šéfa Petra Koblice i největší objem obchodů za posledních 13 let. Velmi tomu podle něj napomohly vybrané třídy aktiv, a hlavně pak listované fondy. „Rok to byl turbulentní a s mnoha novými zprávami. A samozřejmě nové zprávy jsou vždy přítelem velkého obchodování a velkých objemů i poměrně slibné volatility na trzích. Objem obchodů jde ale samozřejmě ruku v ruce s tím, jak se velmi pozitivně vyvíjí i objem obchodů na jiných evropských a světových trzích. Celkový objem obchodů letos přesáhl 206 miliard korun a byl tak nejvyšší od roku 2012,“ upozornil Koblic.

Co stálo za rekordním růstem

Růst objemů byl podle něj tažený především akciemi a fondy. Nejdynamičtěji totiž rostly akciové obchody, jejichž objem se meziročně zvýšil o 51 procent (YTD 163 miliard korun). Následovaly fondy kvalifikovaných investorů (FKI) s růstem 43 procent (YTD 31 miliard korun) a dluhopisy s meziročním nárůstem objemu obchodů o 1 procento (YTD 11 miliard korun).

Koblic vyzdvihl také rozvoj primárního trhu (IPO), kdy na Burzu cenných papírů Praha vstoupily dvě nové akciové emise a díky tomu se Praha stala podle objemu nově upsaného akciového kapitálu (36,8 milionu eur) také sedmým největším trhem v Evropě. První letošní emisí byla společnost Doosan Škoda Power, která vstoupila na regulovaný trh Prime s objemem 2,5 miliardy korun. Druhou emisí v objemu 224 milionů korun pak byla společnost M2C na trhu Start, který je určený pro menší a střední firmy.

Mezi deset akcií s nejvyššími objemy obchodů letos patřily především akcie ČEZ, Erste Group Praha, Komerční banky, Monety a Colt CZ. „Absolutně nejvíce si polepšila Erste, která přidala 17 miliard korun, a relativně pak Colt CZ se svými 125 procenty,“ popsal Koblic. Další významnou roli sehrál také dluhopisový trh, kdy firmy získaly celkem 49 miliard korun prostřednictvím nových emisí korporátních dluhopisů.

Rok 2025 byl podle Koblice mimořádně zajímavý také z pohledu indexů. „Naše hlavní indexy se v průběhu roku ocitly na historických maximech. To se primárně týká hlavního akciového indexu PX a dále i dividendového indexu PX-TR. Posílil ovšem i dividendový index PX-TR, a to o více než 55 procent, a index PX pak o 47 procent,“ konstatoval Koblic. Právě PX-TR se přitom nyní řadí mezi nejrychleji rostoucí indexy v Evropě a svým zhodnocením výrazně překonává podle něj dokonce i globální akciové benchmarky, což potvrzuje dlouhodobě silnou výkonnost českých dividendových titulů. Složený průměrný růst indexu PX-TR za uplynulých deset let pak činí 17 procent.

Objemy TOP 10 akcií na pražské burze

K akciím, které táhnou růst indexu PX nejvíce, patří podle Koblice především akcie Vienna Insurance Group (103 procent), Doosan Škoda Power (70 procent) a bankovní tituly Moneta Money Bank a Erste Group Bank, které se shodně podílejí 65 procenty. Index PX si i přes silné zhodnocení stále drží také dividendový výnos a v tom je Česko podle Koblice naprostým lídrem oproti jiným trhům. Podle agentury Bloomberg má pražská burza výnos téměř šest procent (5,8 procenta) a ze zemí OECD je tak podle Koblice nejlepší.

V porovnání se světem i regionem se pražské burze podle Koblice mimořádně daří. Jen výkonnost jejích indexů byla letos 55 procent, zatímco index WIG 30, který je na další příčce, dosáhl pouze 50 procent. Pražská burza by měla být podle svého šéfa výkladní skříní české ekonomiky a podle velikosti českého kapitálového trhu by zvládla i několik IPO ročně. „Chtějí-li firmy moderně a mezinárodně růst, musí zapojit také kapitálový trh. Kde by byl dnes například Microsoft, pokud by zůstal jen u financování bankami? Pravděpodobně bychom o něm dnes ani nevěděli,“ uzavřel Koblic s tím, že firmám tak podle něj dnes v cestě k IPO nic nebrání.

České akcie vítězí. A pražská burza potřebuje nové tituly

Kdo letos vsadil na pražskou burzu, může si mnout ruce. Index PX si v roce 2025 připsal skvělý výkon, kterým strčil do kapsy i ty nejznámější světové akciové indexy. Jeho relativní výkonnost navíc masivně podpořily dividendy a silná koruna. Výzvou pro další roky bude, aby na pražské burze přibývaly nové tituly, komentuje Jan Berka z Portu.

Přečíst článek

Burzovní sucho končí. Už i evropské parkety se připravují na návrat velkých emisí

Ekonomické oživení může přivést evropské firmy zpět na burzu. Poradenská společnost EY mluví o „opatrném optimismu“. Pražská burza by mohla přivítat více nováčků i díky fondu, který založila končící vláda Petra Fialy. IPO fond 2025+ má investovat do veřejných emisí akcií na trhu Start pražské burzy.

Přečíst článek

Restauratérská skupina Coloseum letí z pražské burzy kvůli zatajovanému účetnictví

Restauratérská skupina Coloseum letí z pražské burzy kvůli zatajovanému účetnictví

Gastronomická skupina Coloseum končí na pražské burze. Firma ani přes opakované výzvy nedodala auditované výkazy, a burza proto přistoupila k definitivnímu vyřazení emise.

Přečíst článek

Premiér v demisi Petr Fiala s končícím ministrem financí Zbyňkem Stanjurou (oba ODS)

Mýtus o spálené zemi neplatí. Česká ekonomika patří k letošním premiantům

Prestižní magazín The Economist vydal pravidelný žebříček ekonomik členských států OECD. Česká ekonomika se v něm umístila na dělené čtvrté až šesté příčce, přičemž za sebou zanechala většinu zemí včetně USA, Polska či Německa. Nejlepšího výkonu za první tři čtvrtletí podle magazínu dosáhlo Portugalsko.

Přečíst článek

Související

Petr Koblic, šéf BCPP

Na pražské burze se dá na české poměry slušně vydělat, říká její šéf Petr Koblic

Přečíst článek
Šéf burzy Petr Koblic: Nikdo nechce dát ČEZ pryč z burzy. Jde jen o to, jak stát firmu „rozřízne“

Šéf burzy Petr Koblic: Nikdo nechce dát ČEZ pryč z burzy. Jde jen o to, jak stát firmu „rozřízne“

Přečíst článek
Akcie ČEZ vyletěly tak vysoko, jak nebyly od finanční krize 2008. Trhy vyhlížejí tučnou dividendu

Akcie ČEZ vyletěly tak vysoko, jak nebyly od finanční krize 2008. Trhy vyhlížejí tučnou dividendu

Přečíst článek

Koupili vilu v havarijním stavu. Dnes patří k nejzajímavějším rekonstrukcím v Praze

Rekonstrukce vily na Vinohradech
Užito se svolením Radka Úlehly
Petra Nehasilová

Technicky zdevastovaný dům, památková ochrana a vysoké nároky na komfort. Projekt, který by mnozí vzdali, se proměnil v ukázku toho, jak může vypadat moderní bydlení v historické architektuře.

V roce 2019 oslovil Ateliér Hajný investor, který se rozhodl koupit vilu na Vinohradech. Od počátku bylo zřejmé, že nepůjde o běžnou rekonstrukci. Objekt byl ve velmi špatném technickém stavu a zároveň se nacházel v památkové zóně. Je součástí unikátní vilové kolonie, kterou v roce 1912 založilo Stavební družstvo pražských novinářů a spisovatelů. Vilu navrhli a postavili architekti Tomáš Pražák a Pavel Moravec, kolaudace proběhla ve 30. letech.

Investor však měl jasnou představu. Chtěl, aby mu architekti z Ateliéru Hajný vytvořili pohodlné rodinné bydlení, které bude respektovat historickou hodnotu domu a zároveň splní nejvyšší nároky na komfort, technologie i dispozici.

Nová garáž, zahrada a citlivý zásah do exteriéru

Jedním z klíčových témat projektu byla obnova exteriéru a zahrady. Dům má přístup z ulice Benešovské i pěší vstup shora z ulice Bratří Čapků. Původní garáž, zapuštěná do terénního zlomu, byla nevyhovující jak staticky, tak kapacitně. Nahradila ji nová železobetonová konstrukce, která zároveň funguje jako opěrná stěna pro zahradu plynule přecházející na střechu garáže. Pro maximální komfort jsou garáž a obytné podlaží propojeny výtahem.

Charakteristickým prvkem původního exteriéru byly plochy z betonových cihel. Ty se v plném rozsahu uplatnily na fasádě nové garáže. Na samotné vile však byly původní cihly natolik degradované, zejména kvůli nevhodným nátěrům z minulosti, že jejich obnova nebyla možná. Po dohodě s památkáři proto architekti zvolili řešení v podobě dvoucentimetrové vrstvy cihelných pásků řezaných přímo na místě z celých betonových cihel.

Zelenkova vila v Kutné hoře

OBRAZEM: Kutná Hora bojuje s opravou slavné funkcionalistické vily. Město připlatí miliony

Rekonstrukce funkcionalistické Zelenkovy vily v Kutné Hoře se do konce roku nestihne, hotová by měla být v březnu příštího roku. Zpoždění vzniklo kvůli velké vlhkosti zdiva, problémům se střešní konstrukcí a dalším nedostatkům, s nimiž projekt nepočítal. Náklady jsou zhruba 41 milionů korun, původně měly být o šest až sedm milionů nižší. Většinu by měla pokrýt dotace, řekl novinářům starosta Lukáš Seifert (ODS). V opravené budově má vzniknout zázemí pro pečovatelskou službu.

Přečíst článek

Také další prvky exteriéru se přibližují původnímu vzhledu. Ať už je to hrubá okrová omítka, tradiční bobrovková střešní krytina nebo nová okna s původním dělením tabulí, tentokrát však s izolačními skly. Jižní fasádu doplňují repliky původních dřevěných předokenních rolet.

Původně vila sloužila jedné rodině, čemuž odpovídalo i rozvržení čtyř podlaží o ploše přibližně 120 metrů čtverečních každé. Investorovým cílem bylo vytvořit samostatné bytové jednotky také v suterénu a podkroví. To si vyžádalo zásadní dispoziční změny.

Protože původní dřevěné schodiště propojovalo pouze přízemí a patro, vzniklo v severovýchodním rohu domu nové samostatné schodiště vedoucí výhradně do podkroví. Suterénní byt byl výrazně prosvětlen novým anglickým dvorkem a vloženými okny a je přístupný jak ze zahrady, tak po schodišti z horní části pozemku.

Naopak v přízemí a patře, kde se nachází hlavní byt, zůstala dispozice do značné míry zachována. Počet i velikost místností odpovídají původnímu stavu, doplněny byly pouze koupelny a technické zázemí.

Nadčasová investice, nikoli muzeum

Při odkrývání původních vrstev během rekonstrukce bylo zřejmé, že zachovat půjde jen minimum autentických prvků. Mezi ty nejcennější patří původní schodiště a vestavěná skříň s vitrínami mezi kuchyní a obývacím pokojem, včetně posuvných dveří. Tyto prvky byly pečlivě zrenovovány a staly se přirozeným centrem interiéru.

Nové vestavěné prvky navrhl ateliér Hajný tak, aby působily současně, ale s jasným odkazem na tradici a řemeslnou kvalitu. Použity byly mořené dubové dýhy, ručně opracované zapuštěné úchytky z masivu a tradiční barevnost v odstínech slonové kosti.

Lovecký zámeček Karla Schwarzenberga je na prodej

Lovecký zámeček Karla Schwarzenberga je na prodej

Lovecký zámeček Dřevíč, kde více než třicet let žil politik a podnikatel Karel Schwarzenberg, je nyní na prodej. Exkluzivně jej nabízí realitní kancelář Svoboda & Williams za cenu 65 milionů korun.

Přečíst článek

Historický charakter doplňují detaily jako typ parket, okenní profily nebo zachované převýšené okno u schodiště, které přivádí do interiéru západní světlo. Moderní technologie jsou naopak důsledně skryté. Podlahové teplovodní vytápění je napojeno na tepelné čerpadlo země–voda, jehož dva dvousetmetrové vrty se nacházejí pod garáží.

Významnou roli v interiéru hraje také volně stojící nábytek od české firmy Modernista, specializující se na přesné repliky kubistického, funkcionalistického a art decového designu. „Cílem projektu nebylo vytvořit skanzen bydlení 30. let. V kontextu nové dispozice by to ani nedávalo smysl,“ uzavírají architekti.

Tým architektů Semela Architects

Baťa postavil město za 20 let. Dnešní regulace by to nedovolily, říkají architekti ze Zlína

Ve Zlíně je téměř všechno památkově chráněno. A přesto existuje prostor pro novou architekturu. „Chceme, aby bylo na první pohled jasné, co je původní a co současné,“ říkají architekti Pavel Šánek a Monika Zvonková z ateliéru Semela Architetcs. V rozhovoru pak vysvětlují, proč je důležité nepřetírat to staré a zároveň nemít strach přidat výraz dneška.

Přečíst článek

Letohrádek Bellarie v zahradě zámku Český Krumlov

V Krumlově zachránili ruinu. Češi rekonstruovat památky umí

Letohrádek Bellarie v českokrumlovském zámeckém parku prošel rozsáhlou rekonstrukcí. Objekt, který byl od roku 1958 spíše kulisou pro otáčivé hlediště, prošel největší obnovou své více než třísetleté historie.

Přečíst článek

Brno roste. A Praha hledá směr

Je tu nové, podzimní číslo magazínu Realitní Club. Zaměřuje na současné trendy ve výstavbě, investicích a dostupnosti bydlení.
Titulní rozhovor patří Radimu Passerovi, který otevírá pohled do zákulisí developerských projektů a rozvoje pražské Brumlovky.

Hlavní tematický blok sedmého vydání magazínu přináší detailní pohled na Brno, které se mění v jedno z nejdynamičtějších měst střední Evropy.

Exkluzivní data z Flat Zone potvrzují, že brněnský realitní trh už dávno není levnější než pražský. Magazín doplňují rozhovory s odborníky, analytiky i vizionáři, kteří určují budoucnost českého developmentu.

V rozsáhlé reportáži i rozhovorech například s Tomášem Vavříkem, šéfem brněnské developerské společnosti Domoplan, a Janem Tesárkem, ředitelem Kanceláře architekta města Brna, magazín mapuje největší proměnu Brna od meziválečného období.

Exkluzivní data z Flat Zone zase potvrzují, že brněnský realitní trh už dávno není levnější než pražský.

A magazín doplňují další rozhovory s odborníky, analytiky i vizionáři, kteří určují budoucnost českého developmentu.

Realitní Club vychází dvakrát ročně a je součástí multiplatformního projektu Newstreamu: zahrnuje rubriky na newstream.cz, tematické eventy a diskusní setkání pod hlavičkou klubu i úspěšný podcast moderovaný Petrou Nehasilovou a Daliborem Martínkem.

Aktuální číslo je k dostání u dobrých prodejců tisku, online a v předplatném na SENDu. Digitální verze magazínu je dostupná na newstream.cz.

Související

Horská chalupa na Kukačkách

Za pár týdnů k hotové chalupě: Moderní technologie mění krkonošskou architekturu

Přečíst článek
Rekonstrukce domu ze 70. let v Plzni

OBRAZEM: Rodinný domek v Plzni ze 70. let přetvořili architekti na zmenšeninu Tugendhatu

Přečíst článek

Patová situace ohledně ruských aktiv trvá. Belgie odmítá ústupky EU

Bart De Wever
ČTK
 ČTK

Belgie odmítla navrhované ústupky Evropské komise, které měly vést k odblokování použití zmrazených ruských aktiv v EU na takzvanou reparační půjčku Ukrajině. Patová situace podle bruselského listu nadále pokračuje. Dohody se tak nejspíš nepodaří dosáhnout předem a řešení bude až na unijních prezidentech a premiérech, kteří se zúčastní summitu EU.

Dva dny před klíčovou schůzkou se komise snaží vynaložit poslední úsilí, aby přesvědčila členské země EU k podpoře reparační půjčky. Velvyslanci jednotlivých zemí při EU budou o tématu opět jednat během dnešního dne a nejspíš i ve středu.

Předmětem sporů je forma budoucí finanční podpory pro Ukrajinu na roky 2026 a 2027. Evropská komise pro jednání navrhla dvě možnosti, první je půjčka od Evropské unie, druhou reparační půjčka zajištěná zmrazenými ruskými aktivy.

Válka na Ukrajině

Žádné ústupky. Kreml zareagoval na současný vývoj mírových jednání

Moskva se nechystá při mírových jednáních o Ukrajině učinit ústupky ohledně Donbasu, „Novoruska“ a Krymu, prohlásil podle tiskových agentur náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Rjabkov. Rusko za žádných okolností ani nebude souhlasit s rozmístěním vojsk členských států NATO na Ukrajině, dodal diplomat.

Přečíst článek

Ruská aktiva za biliony

Unie blokuje kolem 210 miliard eur (5,1 bilionu korun) ruských aktiv. Hlavní část, asi 185 miliard eur, je držena v evropském depozitáři cenných papírů Euroclear v Belgii, zbývajících 25 miliard eur je v pěti bankách, nejvíce v Belgii a Francii. Belgie se obává možných právních rizik a toho, že by se mohla dostat do problémů, pokud by Rusko žádalo odškodnění či bylo třeba peníze urychleně uvolnit. Belgický premiér Bart De Wever proto požaduje po ostatních zemích záruky, že „pokud bude peníze nutné vrátit, bude se na tom podílet každý členský stát“. Pro Česko by to podle dostupných údajů znamenalo přibližně 89 miliard korun. Nový český premiér Andrej Babiš se o víkendu nechal slyšet, že Česko nebude za nic ručit.

K Belgii se se svými výhradami minulý týden v pátek připojily Itálie, Bulharsko a Malta se společným prohlášením, v němž vyzvaly Evropskou komisi, aby prozkoumala „alternativní řešení s předvídatelnými parametry a výrazně menšími riziky“.

Komise podle listu Politico v pondělí přišla s právními změnami svého návrhu ve snaze zajistit si politickou podporu Belgie. Zemi poskytla mimo jiné právní ujištění, že Belgie by v případě jakéhokoli scénáře mohla získat až 210 miliard eur v případě, že by čelila právním nárokům nebo odvetným opatřením ze strany Ruska. Dále EK uvedla, že Ukrajině by neměly být poskytnuty žádné peníze, dokud členské státy EU neposkytnou finanční záruky pokrývající alespoň 50 procent vyplacených peněz.

Americký prezident Donald Trump

Trump otevřel globální válku s médii. Po BBC žádá odškodné deset miliard dolarů

Americký prezident Donald Trump zažaloval stanici BBC za údajnou pomluvu kvůli sestříhanému záznamu projevu ze 6. ledna 2021, který vyvolával dojem, že vyzýval své příznivce k útoku na Kapitol. Podle žaloby, o níž informují světové tiskové agentury, Trump po britské veřejnoprávní stanici žádá odškodné pět miliard dolarů za každý ze dvou bodů žaloby, tedy celkem až deset miliard dolarů (207 miliardy korun). Šéf Bílého domu tak podle Reuters otevřel mezinárodní frontu ve svém boji proti médiím, které o něm podle jeho názoru informují nepravdivě či nespravedlivě. BBC zdůraznila, že se hodlá bránit.

Přečíst článek

V dalším ústupku komise vyzvala všechny země EU, aby ukončily své bilaterální investiční smlouvy s Ruskem, aby se zajistilo, že Belgie „v tom nezůstane sama“, když bude potřeba řešit případná odvetná opatření ze strany Moskvy. Belgie ale na setkání velvyslanců při EU v pondělí večer uvedla, že jí navržená ujištění stále nestačí, potvrdily Politiku diplomatické zdroje. „Až do summitu EU nebude žádná dohoda,“ uvedl jeden z nejmenovaných diplomatů.

Zatímco Francie nadále veřejně podporuje plán na použití zmrazených aktiv a tento postoj dnes v Bruselu zopakoval i francouzský ministr pro evropské záležitosti Benjamin Haddad, zdroje blízké prezidentu Emmanuelu Macronovi tvrdí, že je Paříž „neutrální“. Tedy že je připravena podpořit využití ruských aktiv, nicméně nebrání se i použití společné půjčky EU, aby zabránila bankrotu Ukrajiny.

Například Německo ale trvá na tom, že žádná jiná skutečná volba než použití ruských aktiv neexistuje. Společný dluh navíc podle Berlína není proveditelný, protože tento krok vyžaduje jednomyslné schválení. Pro reparační půjčku je zapotřebí jen kvalifikovaná většina.

Související

EU, ilustrační foto

Lukáš Kovanda: Debakl Evropské komise. Financování války na Ukrajině z ruských rezerv Japonci odmítli

Přečíst článek
Doporučujeme