Na pražské burze se začal obchodovat první ETF fond, který pasivně kopíruje vývoj hlavního indexu burzy. Fond vznikl ve spolupráci obchodníka s cennými papíry Wood & Company a Burzy cenných papírů Praha. Fond investuje do podkladových aktiv, tedy akcií firem kotovaných na pražské burze, v poměru odpovídajícím složení indexu.
Pražská burza výrazně zrychlila pokles a index PX se propadl o 2,95 procenta na 2650,35 bodu. Hlavním tahounem poklesu byly akcie energetické společnosti ČEZ, které ztratily více než 11 procent. Z hlavních titulů si polepšil pouze výrobce nápojů Kofola. Česká koruna mírně oslabila vůči euru, naopak výrazně posílila k dolaru.
Šéf pražské burzy Petr Koblic vnímá rok 2025 jako velmi turbulentní a současně i rekordní, protože byl pro zdejší burzu jedním z nejúspěšnějších v posledních letech. Je to vidět jak na výkonnosti indexů, tak na samotném obchodování či v porovnání s evropským trhem, sdělil.
Pražská burza je jednou z neúspěšnějších burz v Evropě. Umístit na ní akcii své firmy se skutečně vyplatí. Ačkoliv o tom není moc slyšel, lze na ní vložit podíl velmi velké firmy, na české poměry, a velmi na tom vydělat. V současnosti se například mluví o vstupu Rohlíku na pražskou burzu. Zároveň je tématem úvah, kam se nyní, při vládnutí Donalda Trumpa, přesouvá světový kapitál, A jak se to dotýká pražské burzy. „Trh reaguje na nejistotu. Nemá ji rád,“ říká šéf pražské burzy Petr Koblic.
Pražská burza pokračuje podobně jako další světové trhy v rychlém oslabování. Index PX dnes odepsal 2,51 procenta na 1902,59 bodu. Po začátku obchodování se ale krátce dostal i pod hranici 1800 bodů. Později ztrátu částečně zmírnil. V červeném skončily všechny tituly. Aktivita na trhu byla výrazně nadprůměrná, celkový objem obchodů byl 2,37 miliardy korun.
Pražská burza letos překonává naprostou většinu světových akciových indexů. Od začátku roku hlavní index PX posílil o téměř 15 procent na rekordní úroveň. Vyplývá to z burzovních statistik. Důvodem lepší výkonnosti PX je podle analytiků nižší předchozí ocenění hlavních firem burzy, především bank. Za poklesem amerických akcií jsou kroky prezidenta USA Donalda Trumpa, uvedli.
Objemy obchodů na akciovém trhu pražské burzy loni meziročně klesly o 12,5 procenta na 107,9 miliardy korun. Pokles nastal podruhé v řadě, předtím byly tři roky nárůstů. Vyplývá to ze statistik, které Burza cenných papírů Praha. Ještě v roce 2007 obchody překročily bilion korun.
Pražská burza v prvním obchodním dni roku 2025 zavřela na nejvyšší hodnotě za 17 let. Po otevření trhu se index PX dokonce krátce dostal nad 1770 bodů, nakonec posílil o 0,19 procenta na 1763,58. Silnější závěr měl naposledy v lednu 2008. Nahoru mu pomohly především akcie energetické společnosti ČEZ a také Komerční banky.
Zatímco velké americké akciové indexy posílily o 15 až 30 procent, v Evropě to bylo v průměru jen 10 procent. Lépe se vedlo také asijským cenným papírům. Tuzemští investoři si ale mohou mnout prsty. Akcie pražské burzy jim letos vydělaly přes 24 procent.
Na hlavní akciový trh pražské burzy Prime by příští rok mohly vstoupit jedna až tři firmy, uvedl generální ředitel pražské burzy cenných papírů (BCPP) Petr Koblic. Podotkl, že pokud se v roce 2025 uskuteční alespoň jeden ze vstupů, bude to podle něj v evropských poměrech úspěch. Na trhu Prime se nyní obchoduje deset emisí.
Sněmovna večer znovu přerušila debatu o opozičním návrhu na vyslovení nedůvěry vládě Andreje Babiše (ANO). Jednání bude pokračovat třetím dnem ve čtvrtek, kdy by poslanci mohli také hlasovat. V běžné debatě chce vystoupit ještě 37 z původních šesti desítek zákonodárců, v drtivé většině z opozičního tábora.
Dnešek byl nejteplejším dnem letošního babího léta, uvedli meteorologové, na dvou místech naměřili přes 26 stupňů Celsia. Na dalších osmi stanicích pak teploměr ukázal letních 25 stupňů a víc, napsal Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) na síti X
Rusko obnovilo masivní údery na energetickou infrastrukturu Ukrajiny, uvedl premiér Serhij Koreckyj. Útok z dnešní noci byl podle něj v tomto ohledu největší od konce minulé topné sezóny. Podle prezidenta Volodymyra Zelenského byla hlavním cílem energetická zařízení v Kyjevě a v Kyjevské oblasti.
Americký dolar oslabuje vůči koši předních světových měn. Může za to nejnovější statistika ze Spojených států, která ukázala pomalejší nárůst inflace, než předpokládali investoři.
Nafta bude podle analytiků v příštích dnech zlevňovat, její průměrná cena by se mohla brzy dostat až ke 4️⃣8️⃣ korunám za litr. Projevit by se měl začátek vládních regulací i nedávný pokles cen na trhu. Naopak u benzinu analytici i přes opatření výraznější změny nečekají, jeho cena by se měla pohybovat kolem 46 korun za litr.
Francie a Španělsko by 👍 uvítaly návrat Británie do Evropské unie. Shodli se na tom dnes francouzský prezident Emmanuel Macron a španělský premiér Pedro Sánchez po společném jednání v Madridu, informují tiskové agentury. Vyjádřili se krátce poté, co britský premiér Andy Burnham nevyloučil návrat do EU jako jednu z možných variant posílení vztahu své země s evropským blokem.
Státní podnik Lesy České republiky (LČR) v prvním pololetí přes nižší těžbu 🌲 dřeva zvýšil hrubý zisk meziročně o 23 procent na 3,95 miliardy korun. Tržby za vlastní výrobky a služby podniku vzrostly o sedm procent na 8,9 miliardy korun, těžba dřeva klesla o osm procent na 3,92 milionu metrů krychlových.
Německý automobilový koncern Volkswagen přezkoumá budoucí mzdovou dohodu s odborovým svazem IG Metall a k 31. prosinci letošního roku ❌ vypoví několik stávajících kolektivních smluv, aby získal větší prostor pro plánované snižování počtu zaměstnanců. Odbory oznámený krok označily za velké zklamání a pohrozily vyhrocením sporu včetně stávek.
Hrubý domácí produkt Spojených států se ve druhém čtvrtletí v celoročním přepočtu 📈 zvýšil o 2,2 procenta, uvedlo dnes americké ministerstvo obchodu. Zpřesnilo tak svůj předchozí odhad, podle kterého HDP vzrostl o 1,5 procenta.
Ukrajinská vláda se snaží pokrýt výpadek ve financování svých válečných výdajů ve výši 2️⃣7️⃣ miliard dolarů (581 miliard korun), aby mohla pokračovat v bojových operacích i v roce 2027. Celkové náklady na vedení Ruskem rozpoutané války letos na straně Ukrajiny dosáhnou 155 miliard dolarů (3,3 bilionu korun). Podle agentury Reuters to dnes uvedl ukrajinský premiér Serhij Koreckyj. Nedostatek prostředků chce řešit i s partnery.