Pražská burza jede i bez velkého domácího IPO. Investoři letos zobchodovali akcie už za více než 91 miliard korun a dál hledají nové příležitosti. Zájem vzbudil duální listing Czechoslovak Group, první ETF i přesun KARO Leather na hlavní trh.
Šéf pražské burzy Petr Koblic vnímá rok 2025 jako velmi turbulentní a současně i rekordní, protože byl pro zdejší burzu jedním z nejúspěšnějších v posledních letech. Je to vidět jak na výkonnosti indexů, tak na samotném obchodování či v porovnání s evropským trhem, sdělil.
Pražská burza je jednou z neúspěšnějších burz v Evropě. Umístit na ní akcii své firmy se skutečně vyplatí. Ačkoliv o tom není moc slyšel, lze na ní vložit podíl velmi velké firmy, na české poměry, a velmi na tom vydělat. V současnosti se například mluví o vstupu Rohlíku na pražskou burzu. Zároveň je tématem úvah, kam se nyní, při vládnutí Donalda Trumpa, přesouvá světový kapitál, A jak se to dotýká pražské burzy. „Trh reaguje na nejistotu. Nemá ji rád,“ říká šéf pražské burzy Petr Koblic.
Pražská burza pokračuje podobně jako další světové trhy v rychlém oslabování. Index PX dnes odepsal 2,51 procenta na 1902,59 bodu. Po začátku obchodování se ale krátce dostal i pod hranici 1800 bodů. Později ztrátu částečně zmírnil. V červeném skončily všechny tituly. Aktivita na trhu byla výrazně nadprůměrná, celkový objem obchodů byl 2,37 miliardy korun.
Pražská burza letos překonává naprostou většinu světových akciových indexů. Od začátku roku hlavní index PX posílil o téměř 15 procent na rekordní úroveň. Vyplývá to z burzovních statistik. Důvodem lepší výkonnosti PX je podle analytiků nižší předchozí ocenění hlavních firem burzy, především bank. Za poklesem amerických akcií jsou kroky prezidenta USA Donalda Trumpa, uvedli.
Objemy obchodů na akciovém trhu pražské burzy loni meziročně klesly o 12,5 procenta na 107,9 miliardy korun. Pokles nastal podruhé v řadě, předtím byly tři roky nárůstů. Vyplývá to ze statistik, které Burza cenných papírů Praha. Ještě v roce 2007 obchody překročily bilion korun.
Pražská burza v prvním obchodním dni roku 2025 zavřela na nejvyšší hodnotě za 17 let. Po otevření trhu se index PX dokonce krátce dostal nad 1770 bodů, nakonec posílil o 0,19 procenta na 1763,58. Silnější závěr měl naposledy v lednu 2008. Nahoru mu pomohly především akcie energetické společnosti ČEZ a také Komerční banky.
Zatímco velké americké akciové indexy posílily o 15 až 30 procent, v Evropě to bylo v průměru jen 10 procent. Lépe se vedlo také asijským cenným papírům. Tuzemští investoři si ale mohou mnout prsty. Akcie pražské burzy jim letos vydělaly přes 24 procent.
Na hlavní akciový trh pražské burzy Prime by příští rok mohly vstoupit jedna až tři firmy, uvedl generální ředitel pražské burzy cenných papírů (BCPP) Petr Koblic. Podotkl, že pokud se v roce 2025 uskuteční alespoň jeden ze vstupů, bude to podle něj v evropských poměrech úspěch. Na trhu Prime se nyní obchoduje deset emisí.
Index PX pražské burzy hlavně díky růstu bankovních titulů posílil o 1,34 procenta na 1704,75 bodu. Nad 1700 body uzavřel naposledy před zhruba 16 a půl lety, v květnu 2008.
Prezident Petr Pavel na návrh ministra spravedlnosti Jeronýma Tejce (za ANO) jmenoval 15 nových soudců a také předsedkyni Krajského soudu v Ostravě. Stala se jí dosavadní místopředsedkyně této instituce Daniela Teterová, sedmiletý mandát jí začne od 1. srpna. V dřívějších jmenovacích etapách soudců obvykle figurovalo 50 i více jmen, Tejc však po svém nástupu do úřadu avizoval, že počet kandidátů sníží.
Digitální a informační agentura a ministerstvo vnitra plánují na 13. srpna veřejný zátěžový test aplikace eDoklady před podzimními komunálními volbami. Do testování chtějí zapojit několik desítek tisíc dobrovolníků. DIA to uvedla v tiskové zprávě. Loni při sněmovních volbách systém eDokladů kolaboval.
Hasiči odpoledne ukončili zásah u výškové budovy v bývalém baťovském areálu v centru Zlína. Na facebooku to uvedla mluvčí hasičů Lucie Javoříková. Objekt začal hořet 9. července, hasiči požár zlikvidovali po téměř dvou týdnech minulý týden ve středu.
Turecké bojové letouny F-16 budou od srpna do listopadu střežit vzdušný prostor nad pobaltskými státy. Zúčastní se totiž mise NATO Baltic Air Police, napsala turecká agentura Anadolu. Na estonské základně v Amari bude umístěno pět strojů, doprovázet je bude osm desítek tureckých vojáků.
Výrobce luxusních sportovních vozů Porsche do roku 2035 zruší v okolí německého Stuttgartu dalších 5000 pracovních míst. Pozice zaniknou v hlavním závodě Stuttgart-Zuffenhausen a ve vývojovém centru ve Weissachu.
Skupina Sokolovská uhelná v loňském roce skončila v celkové ztrátě 125 milionů korun, v roce 2024 byla ztráta 2,1 miliardy korun. Zisk před zdaněním, úroky a odpisy (EBITDA) se ale dostal do kladných čísel, a to na 490 milionů korun, v roce 2024 byl tento údaj minus 1,4 miliardy korun. Tržby se pak meziročně zvýšily z 5,3 na 5,7 miliardy korun.
Vláda schválila vymezení takzvaných akceleračních zón pro rozvoj obnovitelných zdrojů energie ve výrazně menším rozsahu, než předpokládal původní plán připravený minulou vládou. Kabinet omezil rozsah území určeného pro možné zrychlené povolování větrných elektráren na zhruba 11 procent původně navržené plochy, řekl na tiskové konferenci po jednání ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO).
Novým německým ministrem dopravy bude poslanec Křesťanskodemokratické unie (CDU) Steffen Bilger. Oznámil to mluvčí německé vlády Stefan Kornelius. Kancléř Friedrich Merz minulý týden představil změny na některých ministerských postech, očekávané odvolání dosavadního ministra dopravy Patricka Schniedera ale neoznámil.
Mlékárna Olma loni snížila čistý zisk o 35 procent na 117,7 milionu korun z 181,4 milionu korun v roce 2024. Její tržby naopak meziročně vzrostly o 8,5 procenta na 4,888 miliardy korun, což je nejvyšší hodnota v historii mlékárny. Zisk Olmy loni klesl druhý rok po sobě. V roce 2024 se jeho hodnota snížila o třetinu na 181,4 milionu korun z rekordních 282,3 milionu korun v roce 2023. Údaje jsou z výroční zprávy Olmy, která patří do skupiny Agrofert.
Firmy s deseti a více zaměstnanci na českém trhu letos za nástroje umělé inteligence (AI) letos zaplatí okolo půl miliardy korun. V příštím roce by to mohlo být mezi jednou a dvěma miliardami. Mezi lety 2024 a 2025 se výdaje za AI služby téměř zečtyřnásobily a jen za první pololetí roku 2026 firmy utratily za AI více než za celý předchozí rok.