Pražská burza jede i bez velkého domácího IPO. Investoři letos zobchodovali akcie už za více než 91 miliard korun a dál hledají nové příležitosti. Zájem vzbudil duální listing Czechoslovak Group, první ETF i přesun KARO Leather na hlavní trh.
Šéf pražské burzy Petr Koblic vnímá rok 2025 jako velmi turbulentní a současně i rekordní, protože byl pro zdejší burzu jedním z nejúspěšnějších v posledních letech. Je to vidět jak na výkonnosti indexů, tak na samotném obchodování či v porovnání s evropským trhem, sdělil.
Pražská burza je jednou z neúspěšnějších burz v Evropě. Umístit na ní akcii své firmy se skutečně vyplatí. Ačkoliv o tom není moc slyšel, lze na ní vložit podíl velmi velké firmy, na české poměry, a velmi na tom vydělat. V současnosti se například mluví o vstupu Rohlíku na pražskou burzu. Zároveň je tématem úvah, kam se nyní, při vládnutí Donalda Trumpa, přesouvá světový kapitál, A jak se to dotýká pražské burzy. „Trh reaguje na nejistotu. Nemá ji rád,“ říká šéf pražské burzy Petr Koblic.
Pražská burza pokračuje podobně jako další světové trhy v rychlém oslabování. Index PX dnes odepsal 2,51 procenta na 1902,59 bodu. Po začátku obchodování se ale krátce dostal i pod hranici 1800 bodů. Později ztrátu částečně zmírnil. V červeném skončily všechny tituly. Aktivita na trhu byla výrazně nadprůměrná, celkový objem obchodů byl 2,37 miliardy korun.
Pražská burza letos překonává naprostou většinu světových akciových indexů. Od začátku roku hlavní index PX posílil o téměř 15 procent na rekordní úroveň. Vyplývá to z burzovních statistik. Důvodem lepší výkonnosti PX je podle analytiků nižší předchozí ocenění hlavních firem burzy, především bank. Za poklesem amerických akcií jsou kroky prezidenta USA Donalda Trumpa, uvedli.
Objemy obchodů na akciovém trhu pražské burzy loni meziročně klesly o 12,5 procenta na 107,9 miliardy korun. Pokles nastal podruhé v řadě, předtím byly tři roky nárůstů. Vyplývá to ze statistik, které Burza cenných papírů Praha. Ještě v roce 2007 obchody překročily bilion korun.
Pražská burza v prvním obchodním dni roku 2025 zavřela na nejvyšší hodnotě za 17 let. Po otevření trhu se index PX dokonce krátce dostal nad 1770 bodů, nakonec posílil o 0,19 procenta na 1763,58. Silnější závěr měl naposledy v lednu 2008. Nahoru mu pomohly především akcie energetické společnosti ČEZ a také Komerční banky.
Zatímco velké americké akciové indexy posílily o 15 až 30 procent, v Evropě to bylo v průměru jen 10 procent. Lépe se vedlo také asijským cenným papírům. Tuzemští investoři si ale mohou mnout prsty. Akcie pražské burzy jim letos vydělaly přes 24 procent.
Na hlavní akciový trh pražské burzy Prime by příští rok mohly vstoupit jedna až tři firmy, uvedl generální ředitel pražské burzy cenných papírů (BCPP) Petr Koblic. Podotkl, že pokud se v roce 2025 uskuteční alespoň jeden ze vstupů, bude to podle něj v evropských poměrech úspěch. Na trhu Prime se nyní obchoduje deset emisí.
Index PX pražské burzy hlavně díky růstu bankovních titulů posílil o 1,34 procenta na 1704,75 bodu. Nad 1700 body uzavřel naposledy před zhruba 16 a půl lety, v květnu 2008.
Česko podle dat Eurostatu loni investovalo do výzkumu a vývoje 43,3 miliardy korun. Meziročně se jedná o asi desetiprocentní nárůst, což představuje desáté nejrychlejší tempo v EUi. Země se díky tomu zařadila na 16. místo v rámci sedmadvacítky. Uvedla to Asociace pro aplikovaný výzkum v IT (AAVIT), která dopočítala, že česká vláda nyní dává do výzkumu a vývoje 0,51 procenta HDP, zatímco průměr EU činí 0,69 procenta.
Obchodování s českou měnou po čtvrtečním rozhodnutí České národní banky o úrokových sazbách dnes bylo poklidné. K euru koruna oslabila o dva haléře na 24,26 Kč/EUR, vůči dolaru o dva haléře zpevnila na 21,00 Kč/USD. Vyplývá to z informací serveru Patria Online.
Pražská burza na konci pracovního týdne sestoupila z rekordních hodnot a vrátila se pod hranici 2800 bodů. Index PX dnes odepsal 0,71 procenta na 2785,07 bodu. Ztrácely zejména finanční tituly a zbrojovka CSG, k růstu burze nepomohly ani zisky zbrojovky Colt a energetické společnosti ČEZ.
Americký federální odvolací soud nařídil zastavit stavbu tanečního sálu Bílého domu, který si naplánoval prezident Donald Trump. Podle soudu je nutné, aby byl projekt za 400 milionů dolarů 💲 (8,4 miliardy korun) schválen Kongresem. Informují o tom agentury AP a Reuters. Ta krok hodnotí jako vážný neúspěch Trumpa v případu, který prověřuje rozsah prezidentských pravomocí.
Maďarská vládní strana Tisza v sobotu rozhodne o svém kandidátovi na nového prezidenta. Parlament hlavu státu zvolí v úterý, uvedl dnes maďarský premiér Péter Magyar. Zvolení nového prezidenta je klíčovým prvkem Magyarova plánu na rozbití mocenských bašt bývalého premiéra Viktora Orbána, poznamenala agentura Reuters.
Poslanec Jaroslav Foldyna (SPD) podal stížnost proti rozhodnutí Okresního soudu v Děčíně o jeho vykázání z domu kvůli údajnému násilí. Informoval o tom server iROZHLAS. O předběžné opatření požádala děčínský soud poslancova manželka. Nejprve musel z domu na dva týdny, soud ale 24. července lhůtu prodloužil o měsíc.
V bratislavské rafinerii Slovnaft hoří 🔥🔥🔥, slovenskou metropolí se šíří hustý černý dým. Slovenský zpravodajský server Denník N napsal, že budovami v okolí areálu otřásl výbuch. Příčina požáru je zatím neznámá, uvedl server Aktuality.sk.
Číst více
Liberecký kraj vypsal soutěž na dopravce, který bude od prosince 2029 zajišťovat 15 let vlakové spojení 🚉 z Liberce směrem na Hradec Králové a Pardubice. Ročně by měl najet kolem 1,5 milionu kilometrů, řekl náměstek hejtmana Daniel David. Kraj, který požaduje moderní hybridní vlaky, odhaduje hodnotu zakázky na základě tržních konzultací na 6,1 miliardy korun bez DPH.
Saúdská Arábie, Turecko a Pákistán dnes v Rijádu podepsaly 📝 obrannou dohodu, píše agentura Reuters s odvoláním na pákistánské ministerstvo zahraničí. Dohoda by měla podle ministerstva prohloubit spolupráci mezi těmito třemi regionálními mocnostmi v době rostoucích obav o bezpečnost v regionu.
Světové ceny potravin se v červenci vyšplhaly na nejvyšší 🔝 úroveň asi za tři a půl roku. Vyplývá to z dnešní zprávy Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO). Za růstem cen stojí mimo jiné nepříznivé počasí, negativní dopady rusko-ukrajinské války na dodávky a rostoucí náklady na energie související s konfliktem na Blízkém východě.