Bezúročná půjčka EU Ukrajině, dojednaná včera nad ránem na summitu v Bruselu, ve skutečnosti není tak úplně půjčkou, a ani ne ze strany celé EU. To zní trochu jako zpráva rádia Jerevan, leč je to tak. Zúčastnění už nyní tuší, že s velkou pravděpodobností nebude splacena a že jde tedy fakticky o grant Ukrajině. Leda že by Rusko zaplatilo Ukrajině válečné reparace, což ovšem předpokládá jeho válečnou kapitulaci. Nebo že by se půjčka splatila z ruských devizových rezerv, ve zmrazeném stavu ležících na účtech zejména v Belgii, jež ale jejich využití pro takový účel kategoricky odmítá.
Belgický premiér Bart De Wever požaduje, aby celá Evropská unie nesla riziko při využití ruských zmrazených aktiv v EU na pomoc Ukrajině. Chce od ostatních závazné písemné záruky. De Wever to řekl v belgickém parlamentu před začátkem summitu EU, který má rozhodnout o financování Ukrajiny na roky 2026 a 2027.
Ukrajina má problémy s financováním svých potřeb, a proto má pro ni klíčový význam případné rozhodnutí Evropské unie využít zmrazená ruská aktiva na podporu Ukrajiny, upozornil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Podle agentury Reuters vysvětlil, že ruská aktiva by pomohla Kyjevu nahradit klesající podporu od některých partnerů.
Belgie odmítla navrhované ústupky Evropské komise, které měly vést k odblokování použití zmrazených ruských aktiv v EU na takzvanou reparační půjčku Ukrajině. Patová situace podle bruselského listu nadále pokračuje. Dohody se tak nejspíš nepodaří dosáhnout předem a řešení bude až na unijních prezidentech a premiérech, kteří se zúčastní summitu EU.
Ruská centrální banka podala žalobu na belgickou společnost Euroclear, od které požaduje náhradu škody ve výši 18,2 bilionu rublů (4,75 bilionu korun), což je plná hodnota zmrazených státních aktiv Ruska, oznámil podle agentury Reuters moskevský soud. Euroclear, který funguje jako centrální depozitář cenných papírů, spravuje většinu ruských státních aktiv zmrazených v Evropské unii po zahájení ruské vojenské invaze na Ukrajinu. Žaloba je reakcí Moskvy na plány EU využít tyto prostředky k finanční podpoře Ukrajiny.
Politici stran končící vlády považují vyjádření designovaného premiéra Andreje Babiše (ANO) k financování Ukrajiny za ostudu či nebezpečný obrat české zahraniční politiky. Babiš ve videu na síti X řekl, že Evropská komise musí najít jiné způsoby financování Ukrajiny, Česko podle něj nemá peníze pro jiné státy a nebude za nic ručit.
Evropská unie se opět dostává pod tlak v klíčové otázce financování pomoci Ukrajině. Krátce před důležitým prosincovým summitem EU, kde by se mělo rozhodnout o dalším finančním balíku pro Kyjev, Itálie vstoupila do skupiny zemí, které odmítají plán Evropské komise použít zmrazená ruská aktiva k podpoře Ukrajiny, informoval server Politico.
Evropská komise musí najít jiné způsoby financování Ukrajiny, Česko nebude za nic ručit, řekl premiér Andrej Babiš (ANO) ve videu, které zveřejnil na síti X. Finančními potřebami Ukrajiny v letech 2026 a 2027 se bude zabývat summit EU, který začne příští čtvrtek. Evropská komise pro jednání navrhla dvě možnosti, první je půjčka od Evropské unie, druhou reparační půjčka zajištěná zmrazenými ruskými aktivy.
Evropská komise zoufale usiluje poslat tisíce miliard korun Ukrajině na další dva roky války, ale naráží na odpor zemí, které zmrazené ruské rezervy – z nichž mají finance jít – drží. Nyní Evropská komise nepochodila ani v Japonsku, které drží ruské rezervy za 630 miliard korun.
Japonsko odmítlo nabídku Evropské unie, aby se připojilo k jejímu plánu použít zmrazená ruská aktiva k financování Ukrajiny. Tokio tak zmařilo naděje EU, že pro tuto iniciativu získá globální podporu, napsal server Politico.
Německý kancléř Friedrich Merz a šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová včera nepochodili u belgického premiéra Barta De Wevera. Belgie totiž po včerejšku nadále rezolutně nesouhlasí s tím, aby Evropská komise poslala na Ukrajinu v přepočtu minimálně zhruba 2,2 bilionu korun ze zmrazených ruských devizových rezerv. Kyjev by penězi mohl financovat válku s Ruskem po další dva roky.
Úřad evropského veřejného žalobce zahájil trestní řízení kvůli vyplácení dotací holdingu Agrofert. Reaguje tak na 📜 trestní oznámení, které v únoru podali Piráti kvůli údajnému střetu zájmů premiéra Andreje Babiše (ANO). Žalobci prověřují mimo jiné politiky a úředníky, kteří vyplácení dotací umožňují.
Bývalý srbský ministr dopravy Goran Vesić nakonec stane před soudem kvůli zřícení přístřešku na nádraží v Novém Sadu, kde zemřelo 1️⃣6️⃣ lidí. Podle agentury AFP to v pondělí potvrdil odvolací soud. Incident vyvolal v zemi silné protesty, které dávaly do souvislosti zřícení stavby na nedávno renovovaném nádraží a korupci ve veřejných zakázkách.
Americká armáda ✅ dokončila další vlnu úderů na Írán, kde útočila na pobřežní obranné systémy, odpalovací zařízení pro střely a drony a na námořnictvo. Na síti X to dnes nad ránem oznámilo americké velitelství CENTCOM, které koordinuje síly USA na Blízkém východě.
Prezident Spojených států Donald Trump navzdory novým americkým útokům na Írán a jeho odvetným úderům věří, že Teherán s Washingtonem mohou uzavřít mírovou 🤝 dohodu. Trump to v pondělí v Bílém domě řekl v rozhovoru s novináři, napsala v noci na dnešek agentura AFP.
Český premiér 👴 Andrej Babiš na pondělním jednání takzvané koalice ochotných v Paříži vyzval k vytvoření společného projektu protivzdušné obrany. Úřady vlády to oznámil v tiskovém prohlášení. Babiš stávající protivzdušnou obranu v Evropě považuje za roztříštěnou a bez potřebné koordinace výroby.
