Bezúročná půjčka EU Ukrajině, dojednaná včera nad ránem na summitu v Bruselu, ve skutečnosti není tak úplně půjčkou, a ani ne ze strany celé EU. To zní trochu jako zpráva rádia Jerevan, leč je to tak. Zúčastnění už nyní tuší, že s velkou pravděpodobností nebude splacena a že jde tedy fakticky o grant Ukrajině. Leda že by Rusko zaplatilo Ukrajině válečné reparace, což ovšem předpokládá jeho válečnou kapitulaci. Nebo že by se půjčka splatila z ruských devizových rezerv, ve zmrazeném stavu ležících na účtech zejména v Belgii, jež ale jejich využití pro takový účel kategoricky odmítá.
Belgický premiér Bart De Wever požaduje, aby celá Evropská unie nesla riziko při využití ruských zmrazených aktiv v EU na pomoc Ukrajině. Chce od ostatních závazné písemné záruky. De Wever to řekl v belgickém parlamentu před začátkem summitu EU, který má rozhodnout o financování Ukrajiny na roky 2026 a 2027.
Ukrajina má problémy s financováním svých potřeb, a proto má pro ni klíčový význam případné rozhodnutí Evropské unie využít zmrazená ruská aktiva na podporu Ukrajiny, upozornil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Podle agentury Reuters vysvětlil, že ruská aktiva by pomohla Kyjevu nahradit klesající podporu od některých partnerů.
Belgie odmítla navrhované ústupky Evropské komise, které měly vést k odblokování použití zmrazených ruských aktiv v EU na takzvanou reparační půjčku Ukrajině. Patová situace podle bruselského listu nadále pokračuje. Dohody se tak nejspíš nepodaří dosáhnout předem a řešení bude až na unijních prezidentech a premiérech, kteří se zúčastní summitu EU.
Ruská centrální banka podala žalobu na belgickou společnost Euroclear, od které požaduje náhradu škody ve výši 18,2 bilionu rublů (4,75 bilionu korun), což je plná hodnota zmrazených státních aktiv Ruska, oznámil podle agentury Reuters moskevský soud. Euroclear, který funguje jako centrální depozitář cenných papírů, spravuje většinu ruských státních aktiv zmrazených v Evropské unii po zahájení ruské vojenské invaze na Ukrajinu. Žaloba je reakcí Moskvy na plány EU využít tyto prostředky k finanční podpoře Ukrajiny.
Politici stran končící vlády považují vyjádření designovaného premiéra Andreje Babiše (ANO) k financování Ukrajiny za ostudu či nebezpečný obrat české zahraniční politiky. Babiš ve videu na síti X řekl, že Evropská komise musí najít jiné způsoby financování Ukrajiny, Česko podle něj nemá peníze pro jiné státy a nebude za nic ručit.
Evropská unie se opět dostává pod tlak v klíčové otázce financování pomoci Ukrajině. Krátce před důležitým prosincovým summitem EU, kde by se mělo rozhodnout o dalším finančním balíku pro Kyjev, Itálie vstoupila do skupiny zemí, které odmítají plán Evropské komise použít zmrazená ruská aktiva k podpoře Ukrajiny, informoval server Politico.
Evropská komise musí najít jiné způsoby financování Ukrajiny, Česko nebude za nic ručit, řekl premiér Andrej Babiš (ANO) ve videu, které zveřejnil na síti X. Finančními potřebami Ukrajiny v letech 2026 a 2027 se bude zabývat summit EU, který začne příští čtvrtek. Evropská komise pro jednání navrhla dvě možnosti, první je půjčka od Evropské unie, druhou reparační půjčka zajištěná zmrazenými ruskými aktivy.
Evropská komise zoufale usiluje poslat tisíce miliard korun Ukrajině na další dva roky války, ale naráží na odpor zemí, které zmrazené ruské rezervy – z nichž mají finance jít – drží. Nyní Evropská komise nepochodila ani v Japonsku, které drží ruské rezervy za 630 miliard korun.
Japonsko odmítlo nabídku Evropské unie, aby se připojilo k jejímu plánu použít zmrazená ruská aktiva k financování Ukrajiny. Tokio tak zmařilo naděje EU, že pro tuto iniciativu získá globální podporu, napsal server Politico.
Německý kancléř Friedrich Merz a šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová včera nepochodili u belgického premiéra Barta De Wevera. Belgie totiž po včerejšku nadále rezolutně nesouhlasí s tím, aby Evropská komise poslala na Ukrajinu v přepočtu minimálně zhruba 2,2 bilionu korun ze zmrazených ruských devizových rezerv. Kyjev by penězi mohl financovat válku s Ruskem po další dva roky.
Americký Národní úřad pro letectví a 🚀🚀🚀 vesmír (NASA) změnil plán programu Artemis, jehož cílem je návrat astronautů na Měsíc. Přistání na Měsíci, které je nyní plánované na rok 2028, se uskuteční až v misi Artemis IV. Dosud se přitom počítalo, že to bude již v rámci mise Artemis III, oznámil dnes NASA podle agentury Reuters.
Americká společnost OpenAI získala v posledním kole financování od tří velkých technologických firem 110 miliard dolarů (2,3 bilionu korun). Celková hodnota firmy, která stojí za chatbotem s prvky umělé inteligence (AI) Chat GPT, se tak zvýšila na 840 miliard dolarů.
Jihokorejský elektrotechnický koncern Samsung do letošního května postupně ukončí výrobu televizorů ve své továrně na Slovensku, ve které pracuje asi 800 lidí. S odvoláním na oznámení slovenské divize Samsung Electronics o tom dnes informovala slovenská média.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj pozval slovenského premiéra Roberta Fica na Ukrajinu k projednání všech existujících otázek mezi oběma zeměmi. Oznámila to ukrajinská prezidentská kancelář po telefonátu mezi oběma představiteli. Pozvání následovalo po sporu mezi Bratislavou a Kyjevem o dodávky ruské ropy ropovodem Družba.
Automobilka 🚗🚗🚗 Škoda Auto otevřela ve svém hlavním závodě v Mladé Boleslavi novou halu na montáž bateriových systémů pro elektromobily. Jde o investici za 205 milionů eur, což je v aktuálním přepočtu 4,97 miliardy korun. Podle firmy se tím stala největším výrobcem bateriových systémů v koncernu Volkswagen, ročně jich vyrobí až 335 tisíc.
Akcie na evropských trzích jsou na rekordu, jejich hlavní index STOXX Europe 600 dopoledne zdolal hranici 636 bodů. Za celý měsíc má k dobru asi čtyři procenta a únor je zároveň osmým růstovým měsícem v řadě. To je nejdelší růstová série, jakou tento index zaznamenal od roku 2013, ukazují burzovní statistiky.
Počet středních a velkých fúzí a akvizic v ČR se loni meziročně zvýšil o devět na 98 transakcí. Rekordní byl prodej komerčních nemovitostí, který se na přelomu listopadu a prosince během 18 dnů vyrovnal předchozím 18 měsícům. Vyplývá to z M&A Indexu, který sestavuje poradenská společnost Deloitte. Za střední a velké transakce označuje transakce nad 400 milionů korun.
Agrofert rozšířil představenstvo o pět nových členů, celkem jich bude mít 12 namísto dosavadních osmi. Agrofert o tom informoval v tiskové zprávě. Novými členy jsou Martin Kubů, Michal Jedlička, Jiří Tvrdík, Martin Rada a Pavel Hanus. Představenstvo naopak opustil Jiří Haspeklo. Předsedou představenstva nadále zůstává Zbyněk Průša.
Číst více
Indie, která je druhým největším dovozcem termálního uhlí na světě 🏭, letos plánuje snížit jeho dovoz pro své elektrárny nejméně o 30 procent. Vláda provozovatele elektráren vyzvala, aby testovali vyšší podíl přimíchávání domácího uhlí. S odkazem na informované zdroje to uvedla agentura Reuters.
Evropská unie začne prozatímně provádět rozsáhlou obchodní dohodu se skupinou latinskoamerických států Mercosur, přestože ji Evropský parlament ještě neschválil. Oznámila to šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová. Reagovala tak na čtvrteční krok Uruguaye a Argentiny, které obchodní dohodu ratifikovaly.
