Bezúročná půjčka EU Ukrajině, dojednaná včera nad ránem na summitu v Bruselu, ve skutečnosti není tak úplně půjčkou, a ani ne ze strany celé EU. To zní trochu jako zpráva rádia Jerevan, leč je to tak. Zúčastnění už nyní tuší, že s velkou pravděpodobností nebude splacena a že jde tedy fakticky o grant Ukrajině. Leda že by Rusko zaplatilo Ukrajině válečné reparace, což ovšem předpokládá jeho válečnou kapitulaci. Nebo že by se půjčka splatila z ruských devizových rezerv, ve zmrazeném stavu ležících na účtech zejména v Belgii, jež ale jejich využití pro takový účel kategoricky odmítá.
Belgický premiér Bart De Wever požaduje, aby celá Evropská unie nesla riziko při využití ruských zmrazených aktiv v EU na pomoc Ukrajině. Chce od ostatních závazné písemné záruky. De Wever to řekl v belgickém parlamentu před začátkem summitu EU, který má rozhodnout o financování Ukrajiny na roky 2026 a 2027.
Ukrajina má problémy s financováním svých potřeb, a proto má pro ni klíčový význam případné rozhodnutí Evropské unie využít zmrazená ruská aktiva na podporu Ukrajiny, upozornil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Podle agentury Reuters vysvětlil, že ruská aktiva by pomohla Kyjevu nahradit klesající podporu od některých partnerů.
Belgie odmítla navrhované ústupky Evropské komise, které měly vést k odblokování použití zmrazených ruských aktiv v EU na takzvanou reparační půjčku Ukrajině. Patová situace podle bruselského listu nadále pokračuje. Dohody se tak nejspíš nepodaří dosáhnout předem a řešení bude až na unijních prezidentech a premiérech, kteří se zúčastní summitu EU.
Ruská centrální banka podala žalobu na belgickou společnost Euroclear, od které požaduje náhradu škody ve výši 18,2 bilionu rublů (4,75 bilionu korun), což je plná hodnota zmrazených státních aktiv Ruska, oznámil podle agentury Reuters moskevský soud. Euroclear, který funguje jako centrální depozitář cenných papírů, spravuje většinu ruských státních aktiv zmrazených v Evropské unii po zahájení ruské vojenské invaze na Ukrajinu. Žaloba je reakcí Moskvy na plány EU využít tyto prostředky k finanční podpoře Ukrajiny.
Politici stran končící vlády považují vyjádření designovaného premiéra Andreje Babiše (ANO) k financování Ukrajiny za ostudu či nebezpečný obrat české zahraniční politiky. Babiš ve videu na síti X řekl, že Evropská komise musí najít jiné způsoby financování Ukrajiny, Česko podle něj nemá peníze pro jiné státy a nebude za nic ručit.
Evropská unie se opět dostává pod tlak v klíčové otázce financování pomoci Ukrajině. Krátce před důležitým prosincovým summitem EU, kde by se mělo rozhodnout o dalším finančním balíku pro Kyjev, Itálie vstoupila do skupiny zemí, které odmítají plán Evropské komise použít zmrazená ruská aktiva k podpoře Ukrajiny, informoval server Politico.
Evropská komise musí najít jiné způsoby financování Ukrajiny, Česko nebude za nic ručit, řekl premiér Andrej Babiš (ANO) ve videu, které zveřejnil na síti X. Finančními potřebami Ukrajiny v letech 2026 a 2027 se bude zabývat summit EU, který začne příští čtvrtek. Evropská komise pro jednání navrhla dvě možnosti, první je půjčka od Evropské unie, druhou reparační půjčka zajištěná zmrazenými ruskými aktivy.
Evropská komise zoufale usiluje poslat tisíce miliard korun Ukrajině na další dva roky války, ale naráží na odpor zemí, které zmrazené ruské rezervy – z nichž mají finance jít – drží. Nyní Evropská komise nepochodila ani v Japonsku, které drží ruské rezervy za 630 miliard korun.
Japonsko odmítlo nabídku Evropské unie, aby se připojilo k jejímu plánu použít zmrazená ruská aktiva k financování Ukrajiny. Tokio tak zmařilo naděje EU, že pro tuto iniciativu získá globální podporu, napsal server Politico.
Německý kancléř Friedrich Merz a šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová včera nepochodili u belgického premiéra Barta De Wevera. Belgie totiž po včerejšku nadále rezolutně nesouhlasí s tím, aby Evropská komise poslala na Ukrajinu v přepočtu minimálně zhruba 2,2 bilionu korun ze zmrazených ruských devizových rezerv. Kyjev by penězi mohl financovat válku s Ruskem po další dva roky.
Americká blokáda u íránských břehů skončí, uvedl dnes bez bližších podrobností americký prezident Donald Trump. Dodal, že míří na schůzku se svými poradci v takzvané situační místnosti, kde rozhodne o aktuálním návrhu dohody s Íránem.
Ceny ropy se snižují, za jejich dnešním poklesem stojí zprávy o dohodě mezi Spojenými státy a Íránem o prodloužení příměří. Severomořská ropa Brent krátce půl čtvrté vykazovala pokles o 1,8 procenta a pohybovala se nedaleko 92 dolarů za barel. Americká lehká ropa West Texas Intermediate (WTI) ztrácela téměř 1,6 procenta a nacházela se v těsné blízkosti 87,50 dolaru za barel.
Pražský Institut klinické a experimentální medicíny (IKEM) od června povede Romana Benešová, která působila v poradenské společnosti KPMG nebo skupině Kaprain. Dosavadní ředitelka IKEM Helena Rögnerová se vrátí na ministerstvo. Bude působit jako poradkyně ministra zdravotnictví pro oblast veřejného zdravotního pojištění a řízení nemocnic
Poslanec za Motoristy a někdejší velvyslanec Karel Beran (59) se dnes ve Sněmovně vzdal mandátu. Učinil tak notářským zápisem, uvedl předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD). Ve Sněmovně by Berana podle volebního serveru mohl nahradit jihlavský podnikatel ve stavebnictví a provozovatel čerpacích stanic Libor Forman.
Evropská unie uvolní Maďarsku přes 16 miliard zmrazených eur z evropských fondů. Brusel tak učiní s ohledem na pokrok, kterého Maďarsko dosáhlo či ještě dosáhne v oblasti reforem pod vedením nové vlády, oznámila dnes podle tiskových agentur předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová.
Cenový strop na🛢️🛢️🛢️ pohonné hmoty, který denně stanovuje stát, o víkendu opět o více než půl koruny na litr klesne. Litr benzinu v Česku zlevní o 61 haléřů na 42,57 koruny. Cena nafty pak po delší době klesne pod 40 korun za litr, čerpací stanice ji budou moci prodávat nejvýše za 39,72 koruny za litr, což je o 54 haléřů méně než dnes.
Souhrnný čistý zisk tuzemských spořitelních družstev loni meziročně vzrostl o více než třetinu na 101 milionů korun. Jejich bilanční suma naopak klesla o pětinu na 7,5 miliardy. Vyplývá to z dat, která zveřejnila Česká národní banka.
Dluhy domácností v Česku u bank se v dubnu meziměsíčně zvýšily o zhruba 24 miliard na 2,67 bilionu korun. Objem úvěrů pro nefinanční podniky stoupl přibližně o 26 miliard na 1,58 bilionu Kč. Vyplývá to z předběžných údajů, které dnes zveřejnila Česká národní banka. V meziročním srovnání u domácností dluhy vzrostly asi o 236 miliard a u firem zhruba o 111 miliard korun.
Prezident Petr Pavel označil zásah obytného domu v Rumunsku ruským dronem za zcela nepřijatelný. Podpořil zároveň apel rumunského prezidenta Nicušora Dana na silnou mezinárodní odpověď, spojenci by podle Pavla neměli zůstat jen u společného odsouzení. Rusko musí jasně pochopit, že si podobné útoky nenecháme líbit, napsal Pavel na síti X.
Od ledna do konce dubna 2026 v ČR přibylo 7440 firem, meziročně o 33 procent více. Jde o nejvyšší přírůstek podniků v tomto období za posledních šest let. Vzniklo 13.473 společností, což je o 16 procent více než ve stejném období loňského roku. Zaniklo jich 6033, meziročně o procento více. Vyplývá to z analýzy, kterou ČTK poskytla společnost CRIF - Czech Credit Bureau
