Reklama

Nový magazín právě vychází!

Objednávejte zde

Šéf burzy Petr Koblic: Nikdo nechce dát ČEZ pryč z burzy. Jde jen o to, jak stát firmu „rozřízne“

Šéf burzy Petr Koblic: Nikdo nechce dát ČEZ pryč z burzy. Jde jen o to, jak stát firmu „rozřízne“
BCPP
Dalibor Martínek

Kolem zestátnění části společnosti ČEZ se nyní vedou zákulisní debaty. Petr Koblic, který bude příští rok dvacátým rokem šéfovat pražské burze, se nachází v roli poradce či pozorovatele politického rozhodování. Nicméně akcie ČEZ jsou tahounem „jeho“ burzy. Pokud by z volného trhu odešly, mohlo by to mít fatální dopad na český kapitálový trh. Co se kolem dělení ČEZ děje? A jak celou situaci vnímá muž, který se energetikou „soukromě“ zabývá víc než dvacet let a jak říká, je jeho vášní?

Reklama

Nyní se veřejně vyjadřujete k energetickým otázkám. V době, kdy se vláda rozhoduje, zda zestátní část ČEZ, který je tahounem „vaší“ pražské burzy. Stal se z vás nyní expert na energetiku?

Jsem původně fyzik, studoval jsem matfyz. Zakládali jsme u nás energetickou burzu. Osmnáct let energetický trh sleduji. Byl jsem deset let v dozorčí radě firmy, která vlastní největší plynový zásobník ve střední Evropě. Myslím, že jsem celkem pronikl do obchodování s energiemi a energetiky jako takové.

ČEZ rozjel miliardový tendr na nové generátory pro elektrárnu Temelín

ČEZ rozjel miliardový tendr na nové generátory pro elektrárnu Temelín

Energetická společnost ČEZ vypsala miliardový tendr na dodávku dvou generátorů pro jadernou elektrárnu Temelín. Firmy se do výběrového řízení na klíčové zařízení, které vyrábí elektřinu pro pětinu Česka, mohou hlásit do 9. června. Generátory chce ČEZ měnit v letech 2028 až 2030, informoval mluvčí temelínské elektrárny Marek Sviták.

Přečíst článek

Irituje mě obrovská úroveň neznalosti základních procesů, zejména u cenotvorby a fungování celoevropského trhu. Každý si v této oblasti hraje vlastní lobbistickou hru a vydává ji za boj o energetickou bezpečnost, a přitom vědomě nebo nevědomě ignoruje realitu a fakta.

Reklama

O co se tedy nyní hraje v české energetice?

Stát chce postavit jadernou elektrárnu s výkonem 1200 megawatt. ČEPS k tomu vydá souhrnnou zprávu, že je potřeba postavit zdroje základního výkonu, protože prý od roku 2026 bude málo elektrické energie. Tady si říkám, moment, něco nesedí. My začínáme plánovat výstavbu jaderné elektrárny, jejíž průměrná doba výstavby v Evropě je dvacet let, když za pár let nebude elektřina?

Jádro miluji, ale...

A vezměte si, že průměrné předražení projektů jaderných elektráren v Evropě je 2,2krát. Miluji jádro, ale jen to, co už stojí. Stavět teď toto klasické jádro v Evropě nedává ekonomický smysl. Výsledkem tedy sice může být, že za dvacet, a možná více, let budeme mít díky novému jadernému bloku o 1200 megawatt víc energie. Ale energii budeme potřebovat o dvacet let dříve.

Takže jste také zastáncem malých jaderných reaktorů, o kterých se nyní hodně mluví?

Vypadá to, že v Kanadě se dotáhne první takový projekt, tedy, že to mají v konsorciu GE Hitachi promyšlené. Už mají i nacenění výroby. Největší překážkou využití takovýchto malých reaktorů nejsou technologie, ale legislativní důvody.

Generální ředitel ČEZ Daniel Beneš

Vedení ČEZ si rozdělilo tučné bonusy

Rekordní zisk 81 miliard je jedním z hlavních důvodů pro schválení bonusů pro osm čelních představitelů energetické společnosti. Z celkových 135 milionů si nejvíc odnese generální ředitel Daniel Beneš.

Přečíst článek

Celý problém jaderné energetiky je gigantická bezpečnostní, čímž myslím legislativně-politická, zátěž, která je kolem toho navalená. Pokud jsem to pochopil dobře, aby se úspěšně postavily levnější SMR zdroje, je třeba dost překopat pohled na jadernou bezpečnost a na tuto oblast pokrývající zákony.

Po začátku války na Ukrajině však nastal fatální problém s cenami energií. Což možná dovedlo českou vládu k záměru zestátnit část ČEZ…

V první řadě, zatím jsem osobně nepotkal takového pošetilce, co by si myslel, že když stát bude vlastnit výrobu, bude prodávat energii nějakým vybraným subjektům pod tržní cenou. Takže tuto linku vylučme.

Ale co tyto fantazie vlastně vyvolalo? Došlo k tomu, že všechny energetické firmy, jako je ČEZ, E.ON a ostatní v Evropě, měly v roce 2022 zčásti prodáno. Což je v pořádku. Zjednodušeně řečeno, obvyklá praxe výrobců energie je prodat čtyřicet procent produkce na příští rok, třicet procent na další rok, deset procent na ještě následující. A část produkce si nechávají na spotový trh. Zhruba, neberte mě za slovo.

Akcie ČEZ prudce klesly

Analytička: Doporučení na ČEZ jsem neměnila přes dva roky

Teresa Schinwaldová z rakouské Raiffeisen Bank pro Newstream.cz uvedla, že poslední doporučení na akcie energetického gigantu ČEZ vydala v lednu 2021. V uplynulém týdnu se analytička stala terčem tvrdé kritiky na sociálních sítích, když se objevily zprávy, že očekává výrazný propad akcií polostátní firmy. Mělo jít o chybu na terminálech společnosti Bloomberg, který analytiky vydaná doporučení na akciové tituly sleduje.

Přečíst článek

A stalo se, že když měly společnosti prodáno dejme tomu za sto, a cena byla najednou čtyřikrát vyšší, tak clearing (vypořádací systém – pozn. red.) burz vidí, že tyto firmy na obchodech prodělávají. Což samozřejmě je u výrobce trochu zkreslený pohled. On přece tu energii vyrobí. Ale finančně je „ve ztrátě“, a tuto ztrátu musí denně dorovnat. Jmenuje se to margin calls. Funguje to na termínových trzích stovky let, a je na to přesná směrnice EU.

A důsledek?

Všechny velké energetické firmy šly před rokem za svými vládami, aby dostaly podporu na zajištění prodejních obchodů. A skoro všechny je dostaly. A pak byly některé energetiky, které od vlád zajištění nedostaly, vlády je v tom nechaly vykoupat. Tyto energetiky pak s gigantickou ztrátou musely dokupovat energii na volném trhu.

Lukáš Kovanda: ČEZ těžce krvácí, za poslední týden přišel o 100 miliard své hodnoty.

Lukáš Kovanda: ČEZ za poslední týden přišel na hodnotě o 130 miliard. Zločinecká akce, bouří se minoritní akcionáři

ČEZ těžce krvácí i dnes, za týden přišel o 130 miliard své hodnoty. Důvodem je zjevná snaha vlády de facto vytěsnit menšinové akcionáře za pro ně na až tak výhodných podmínek, někteří z nich proto hovoří o „zločinecké akci“, upozorňuje hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.

Přečíst článek

A kdo to prodával? Chytří privátní účastníci trhu. Ten výlet ze 400 eur za megawatthodinu na tisíc eur, a do týdne zpět, byl klasický jev nazvaný „short squeeze“. Tedy nucené zavírání krátkých pozic. Nikdo si reálně nemyslel, že energie v Evropě může stát v roce 2023 přes tisíc eur.

Popisujete jakási zákoutí obchodování s energiemi. Co z toho plyne pro budoucnost, pro ceny energií či setrvání ČEZ na pražské burze?

Energetika je mojí vášní. A irituje mě, že takto komplexní pohled na trh s energiemi má málokdo. Od mého prvního velkého rozhovoru v televizi na toto téma se můj názor příliš nemění. A pro potěšení mého ega musím říct, že jsem měl dost pravdu.

Akcie ČEZ zažily prudký pád.

Kryštof Míšek: Panika může být přehnaná. Ale akcie ČEZ se dostaly na rozcestí

Rozmohl se nám tady takový nešvar. Vládnoucí středopravicová vláda se rozhodla definitivně skoncovat s Pražskou burzou, a to prostřednictvím nejvíce likvidního titulu v podobě energetického gigantu ČEZ. Od oznámení, že se vláda posunula vpřed s novou legislativou zaměřenou proti menšinovým akcionářům, akcie ztratily přes 18 procent. Jakým směrem se bude situace kolem ČEZ dále vyvíjet? Odpověď na tuto otázku se snaží ekonom a analytik Kryštof Míšek.

Přečíst článek

Říkal jsem, že Evropa bude schopná diverzifikovat dodávky plynu – stalo se, a celou zimu plyn byl. Říkal jsem, že cena energie půjde do konce roku pod jarní úroveň, a stalo se. A bude dále klesat, až se v červnu dotkne skoro nuly. Minulý víkend byla cena na vnitrodenním trhu devět euro za megawatthodinu. A bude dále klesat. Mám pokračovat? Třeba, plyn bude do budoucna v Evropě opět velmi levný a elektrická energie bude na jaře a v létě velmi levná…

Vláda ČEZ na burze ponechá

Jak to podle vašich informací bude s akciemi ČEZ? Mluví se o zestátnění výrobní části této energetické společnosti, a akcie ČEZ jsou tahounem pražské burzy. Nyní kvůli těmto spekulacím propadly. Mají mít akcionáři obavy?

Nemám relevantní informace. Slyším spoustu různých zaručených i nezaručených zpráv. Samozřejmě s politiky komunikuji. Specificky s ministrem financí, který si uvědomuje význam ČEZ pro český kapitálový trh. A potvrdil mi, že nechat podstatnou část ČEZ na burze je i vládní záměr. Nepotkal jsem nikoho z klíčových lidí z ministerstev nebo energetického sektoru, který by považoval za správné, aby stát koupil celý ČEZ, a tím zlikvidoval kapitálový trh.

LNG

Evropa tak horlivě řešila energetickou krizi, až jí hrozí nadbytek LNG terminálů

Evropa se nyní prostřednictvím dovozu zkapalněného zemního plynu (LNG) snaží kompenzovat výpadky v dodávkách z Ruska. Podle agentury Bloomberg je nicméně možné, že plány na výstavbu nových evropských terminálů pro dovoz LNG již zašly příliš daleko. Kapacity terminálů by po roce 2030 mohly výrazně převyšovat poptávku, protože evropské země budou čím dál více využívat energii z obnovitelných zdrojů. Hrozí tak, že infrastruktura v hodnotě miliard eur se stane zbytečnou, píše Bloomberg.

Přečíst článek

A úplně obecně, stát má sedmdesát procent největšího výrobce. Má energetický regulační úřad, ČEPS, tvorbu zákonů. Pro kontrolu energetického trhu v České republice nepotřebuje ani jedinou akcii ČEZ navíc.

K čemu směřují zákulisní debaty?

Současná myšlenka je dělení, a nechat velkou část ČEZ na burze. Nyní je otázkou, kudy by vedl řez při tomto dělení. Všichni si uvědomují, že kapitálový trh je podstatný. Jeho rozvoj je v programovém prohlášení vlády. Zlikvidovat kompletně největší titul na burze a způsobit tím, že bychom byli jako země přeřazeni na základě indexové klasifikace zemí do nižší kategorie, by bylo nejhorší, co by se dalo udělat.

Třeba i z pohledu penzijní reformy, kdy by české penzijní fondy musely investovat do zahraničních akcií, a tak dále. Pro ty, co berou poslední větu banálně, tak to přeložím: české penzijní peníze budou financovat růst zahraničních firem. Už je jasné, kde je ta absurdita?

Akcie ČEZ prudce klesly v reakci na vládní návrh zákona, který otevírá cestu k rozdělení této klíčové polostátní firmy na plně státní a soukromou část.

Akcie ČEZ zamířily strmě dolů v reakci na možné rozdělení firmy

Akcie energetické společnosti ČEZ klesly o osm procent na 1041 korun. Výrazným poklesem reagovaly na vládní návrh zákona, který otevírá cestu k rozdělení této klíčové polostátní firmy na plně státní a soukromou část. K zestátnění podniku či jeho části je potřeba souhlas 90 procent akcionářů, nově by ale stačilo 75 procent. Stát přitom vlastní zhruba 70 procent ČEZ.

Přečíst článek

Na druhé straně stojí problematika energetické bezpečnosti, kdy vláda tvrdí, že je potřeba zajistit českou energii pro budoucí generace. Moje replika zní v několika rovinách. Za prvé, Česko není energetický ostrov. Je naprosto propojené s energetikami okolních zemí. V nejstrašnější energetické krizi od sedmdesátých let si všechny země posílaly navzájem elektřinu i plyn. A jinak to nebude, a kdo říká opak, nedokáže zpracovat základní fakta, nebo je ruský dezinformátor.

Evropa dostane jakékoliv množství plynu

Úvahy o energetickém nacionalismu jsou mimo?

Jaký zájem by mělo Německo nás energeticky škrtit? Mají tu fabriky, jsme spojenec, jsme sousední země. Ale tedy jedním dechem dodávám, že jak Německo, tak Rakousko, jako „odnaučení kuřáci,“ tedy země, které odstoupili od jádra, budou v kuloárech dělat cokoliv, aby se české jádro nepostavilo. Takže je potřeba veškeré budoucí energetické zdroje počítat v rámci celé oblasti. Energetická bezpečnost je z tohoto pohledu poněkud relativní pojem.

Burzovní palác

Přežila války i komunisty. Pražská burza si připomíná 30 let po znovuotevření

Novodobé obchodování na Burze cenných papírů v Praze bylo se sedmi emisemi zahájeno 6. dubna 1993. Historie pražské burzy je ale mnohem delší. Psát se začala už 17. dubna 1871, tedy před téměř 152 lety. Přestála světové války i komunisty.

Přečíst článek

Druhou věcí je ekonomická stránka. Energetika se změnila za poslední dobu k nepoznání. A změna bude pokračovat. Evropa postavila mnoho terminálů na zkapalněný plyn. Plynu je ve světě na desítky nebo stovky let dost. Mírný, ale vcelku levně řešitelný problém je logistika jeho přepravy. A možná se zase jednou otevřou dveře plynu z Ruska, který ze severní Sibiře nemůže mířit nikam jinam než do Evropy. A ten plyn bude nakonec extra levný.

Evropa dostane jakékoliv množství plynu, které bude potřebovat. Máme v Evropě plyn z Norska, Británie, Holandska, Rumunska, Turecka, Kavkazu, severní Afriky, v krátké době z Izraele, Libanonu, Kypru. A hlavně, pravděpodobně i z Ukrajiny. A to nemluvím o zkapalněném plynu z USA a Blízkého východu.

ČEZ chce využít nerozdělený zisk na investice do obnovitelných zdrojů a energetických služeb

ČEZ chce využít nerozdělený zisk na investice do obnovitelných zdrojů a energetických služeb

Energetický gigant plánuje využít největší část peněz ze zbylého zisku, který nerozdělí akcionářům, na rozvoj obnovitelných zdrojů energie a na investice do energetických služeb (ESCO) v Česku i v zahraničí. Podpořit chce ČEZ také investice do distribuce nebo k vylepšení svého portfolia, řekl finanční ředitel skupiny Martin Novák.

Přečíst článek

Když to porovnáte, tak 1200 megawatt plynového zdroje postavíte třeba za pět let. Z jádra nejdřív za dvacet let. A výstavba zdroje na plyn bude stát patnáctinu nákladů na jádro. Teď tady máme absurdní situaci, že ČEPS je nucen vypínat solární elektrárny, protože je přetlak výroby elektřiny, a její cena je záporná. Takže abychom uchránili uhelné a jaderné elektrárny, které nelze operativně vypínat a zapínat, vypínáme soláry, které tlačí cenu dolů. To je absurdistán.

Musíme předělat českou energetiku

Musíme předělat celou českou energetiku. Plynovky jsou v zásadě správně, jdou perfektně regulovat a mají nízké náklady na stavbu. Ale pokud chce stát 1200 megawatt za dvacet let z jádra jako energetickou pojistku, sice s tím nesouhlasím, ale akceptuji to jako politické rozhodnutí.

Ale ať to udělá bez dopadů na penzijní reformu nebo kapitálový trh. Což znamená oddělení co nejmenší části ČEZ. Co největší část by měl nechat na burze. Proč by si stát měl kupovat třicet procent výroby z vodních, solárních a plynových elektráren jen proto, aby postavil jeden jaderný zdroj. To nedává smysl.

Zisk ČEZ se propadl o desítky procent. Ale dividenda bude rekordní

AKTUALIZOVÁNO: Zisk ČEZ se propadl o desítky procent. Ale dividenda bude rekordní

Zisk ČEZ propadl v prvním čtvrtletí o 60 procent na 10,8 miliardy korun. Představenstvo polostátního energetického gigantu ale navrhlo rekordní dividendu z loňského zisku ve výši 117 korun na akcii. Firma to uvedla na svých webových stránkách.

Přečíst článek

Jste jako šéf burzy nervózní z možného rozhodnutí vlády, že stáhne nejobchodovanější akcii z vašeho trhu?

Teď to skutečně neví vůbec nikdo. Jsme ve fázi, kdy to zřejmě různí poradci někde draftují. Já jsem to neviděl a viděl to málokdo v této zemi. A je to asi správně, je to kurzotvorná informace, a já ji nepotřebuji vědět. Bylo by dobré, kdyby na burze zůstala velká část společnosti, i kvůli udržení se v indexech.

Máte informace, jak situaci kolem ČEZ vnímá majoritní akcionář pražské burzy, tedy Wiener Börse?

Jsem v představenstvu Wiener Börse. Samozřejmě o tom diskutujeme, máme scénáře dopadů. Ve Vídni to mám na starosti já. Diskutuji to s dozorčí radou, informujeme se.

Start nám dělá radost

Rozjel jste na burze projekt Start, kde své akcie emitují spíše střední až menší společnosti. Nyní se na této platformě obchoduje třináct firem. Jaký je další plán se Startem?

Se Startem jsme nepokrytě spokojeni. Pro emitenty je to nepochybně pozitivní. Některé akcie šly nahoru a některé dolu, ale nesporně jsme přinesli čerstvý vítr na kapitálový trh. Některé firmy uvažují, že by přešly na hlavní trh. Postupujeme v takové sinusoidě, někdy bylo dost emitentů a poradců, ale málo investorů. A někdy to bylo naopak. Teď si nám to začíná sedat, na trhu se vyprofilovalo čtyři pět poradců, kteří jsou schopní emisi připravit. Rozrůstá se počet institucionálních investorů, například penzijní fondy již normálně investují na Startu.

Výroby v gigafactory VW

O těžbě lithia z Cínovce rozhodne ČEZ ještě letos

Společnost ČEZ chce letos rozhodnout o těžbě lithia na Cínovci v Krušných horách. Uvedla to mluvčí společnosti Soňa Holingerová. Surovina se využívá mimo jiné při výrobě baterií do elektroaut. Továrnu na baterie zamýšlí ČEZ postavit na místě bývalé hnědouhelné elektrárny v Prunéřově na Chomutovsku. ČEZ nyní oficiálně odstoupil od toho, že by na gigafactory čerpal peníze z fondu spravedlivé transformace. Řekla to krajská radní Iva Dvořáková (ODS).

Přečíst článek

Je investice do firem ze Startu dlouhodobě bezpečná?

Jestli akcie půjde nahoru nebo dolu, to vám nikdo negarantuje. Ale po pěti letech fungování Startu tam všechny firmy jsou. Opustila ho pouze jedna realitní firma, která to udělala jako výsledek valuace v realitním cyklu. Ale investoři vydělali. Nemám žádné indikace, proč by firmy ze Startu neměly za pár let existovat.

Často to funguje tak, že management firmy říká: chci jít pro anonymní akcionáře, chci se stát veřejně obchodovanou firmou, a nevadí mi, že budu muset víc reportovat, nemám co skrývat. Ale nechci se stát součástí nějakého family office, nechci se vzdát kontroly nad firmou. Děje se to tak, že přijde firma a přemýšlí, jestli financovat svůj rozvoj přes burzu nebo přes soukromé finance. Řekneme jim výhody a nevýhody, rozhodnutí je na majitelích.

Petr Koblic (52)

Generální ředitel Burzy cenných papírů Praha, člen představenstva Wiener Börse a mimo jiné prezident Evropské federace burz.

Na kapitálových trzích se pohybuje od roku 1993, kdy nastoupil do Živnostenské banky. Na Burze cenných papírů Praha působí od roku 2004.

Magazín newstream CLUB

Hlavním tématem letního čísla magazínu Newstream CLUB je Česko-Slovensko, s podtitulem Dvě země, jeden trh. 

V rozhovoru se představuje Karel Vágner, marketér a podnikatel v řadě úspěšných projektů, známý také spoluprací s manželkou a úspěšnou modelkou Simonou Krainovou.

Další osobnosti jako Igor Rattaj se zamýšlejí nad rozdíly mezi podnikáním v Česku a na Slovensku. O umělé inteligenci hovoří česko-slovenská investorka Andrea Ferancová Bartoňová, o veřejnosti a kultuře slovenský bestsellerista Jozef Karika. Uznávaný chef Marcel Ihnačák prozrazuje, která z obou kuchyní je „lepší“. Marketér Milan Šemelák s klientem Williamem Rudolfem Lobkowiczem mluví o tom, jak přetvořit odkaz šlechtického rodu do moderní doby.

Magazín přináší inspirativní čtení, které má čtenáře motivovat k tomu, aby zkusili i ve své profesi či hobby vytvářet věci s trvalejší vizí. 

K dostání je v síti PNS i online. Nově také v elektronické podobě v našem e-shopu.

Související témata 

Nástupnictví

Miliardáři

Umění

Filantropie

Reklama

Související

Akcie ČEZ vyletěly tak vysoko, jak nebyly od finanční krize 2008. Trhy vyhlížejí tučnou dividendu

Akcie ČEZ vyletěly tak vysoko, jak nebyly od finanční krize 2008. Trhy vyhlížejí tučnou dividendu

Přečíst článek
Reklama
Reklama
Reklama
Doporučujeme