Nový magazín právě vychází!

Objednávejte zde

OBRAZEM: Kutná Hora bojuje s opravou slavné funkcionalistické vily. Město připlatí miliony

Zelenkova vila v Kutné hoře
ČTK
 ČTK

Rekonstrukce funkcionalistické Zelenkovy vily v Kutné Hoře se do konce roku nestihne, hotová by měla být v březnu příštího roku. Zpoždění vzniklo kvůli velké vlhkosti zdiva, problémům se střešní konstrukcí a dalším nedostatkům, s nimiž projekt nepočítal. Náklady jsou zhruba 41 milionů korun, původně měly být o šest až sedm milionů nižší. Většinu by měla pokrýt dotace, řekl novinářům starosta Lukáš Seifert (ODS). V opravené budově má vzniknout zázemí pro pečovatelskou službu.

Práce začaly loni na podzim. Během roku město avizovalo několikaměsíční zpoždění. Nakonec mělo být vše hotovo na konci roku, ale ani to se podle starosty nestihne. Pomalejší postup si podle něj vyžádala skutečnost, že město k rekonstrukci přistupovalo, jako by šlo o památku. Restaurování některých prvků se však ukázalo jako velmi složité. „Díky našemu zásahu se Zelenkova vila jednou památkou bude moci stát,“ uvedl starosta.

FOTOGALERIE: Podívejte se do Zelenkovy vily

Stav podloží, základů a konstrukcí pod dostavbami se ale ukázal být horším, než se čekalo. Město se proto rozhodlo upravit projekt a dostavby odstranit. Dělníci také odhalili původní okna, která byla později zazděna. Kvůli značné vlhkosti zdiva bylo nutné nejen vysoušení, ale i provedení hydroizolace. Všechny nepůvodní přístavby byly podle Seiferta špatně založené. Kdyby nešlo o architektonicky hodnotnou stavbu, bylo by podle něj jediným řešením budovu zbourat.

Po dokončení rekonstrukce chce město u vily již bez dotace vybudovat komunitní zahradu. Využívat by ji měli hlavně senioři ze sídlišť Hlouška a Šipší.

Tým architektů Semela Architects

Baťa postavil město za 20 let. Dnešní regulace by to nedovolily, říkají architekti ze Zlína

Ve Zlíně je téměř všechno památkově chráněno. A přesto existuje prostor pro novou architekturu. „Chceme, aby bylo na první pohled jasné, co je původní a co současné,“ říkají architekti Pavel Šánek a Monika Zvonková z ateliéru Semela Architetcs. V rozhovoru pak vysvětlují, proč je důležité nepřetírat to staré a zároveň nemít strach přidat výraz dneška.

Přečíst článek

Bývalou továrníkovu vilu v Masarykově ulici obývali ve letech 1939 až 1942 manželé Leo a Gréta Reinigerovi. Dvoupodlažní budovu ve stylu funkcionalismu pro ně navrhl významný český architekt, scénograf a designér František Zelenka. Reinigerovi kvůli židovskému původu skončili v koncentračním táboře, z nějž se už nevrátili. Později byly v Zelenkově vile jesle nebo speciální školka pro postižené děti. Budova podstoupila řadu adaptací a přístaveb.

Suterén vily sloužil za původních majitelů jako technické zázemí s kotelnou, skladem uhlí, prádelnou, sušírnou a bytem domovníka. Ve zvýšeném přízemí byla kuchyň, jídelna, prostorná hala s přilehlou pracovnou a zimní zahradou. V domě byly i pokoje členů rodiny, vychovatelky, služebných a hostinský pokoj.

Vychází jarní Realitní CLUB

Zbourat, nebo zachovat a dát nový smysl? Právě na tuto otázku hledá odpovědi jarní vydání magazínu Realitní CLUB, které se věnuje fenoménu rekonstrukcí a adaptací stávajících budov pro současné využití. Hvězdou magazínu je Fancesco Kinský dal Borgo.

Magazín ukazuje rekonstrukce v celé jejich šíři: od historických objektů proměněných v moderní restaurace přes revitalizace brownfieldů až po projekty, které dávají vzniknout novým rezidenčním čtvrtím. Nechybí ani pohledy významných osobností realitního trhu.

Rozhovory s Janem Sadilem, šéfem společnosti JRD, či architektem Janem Klaškou, který působí v americké pobočce ateliéru dánského studia BIG (Bjarke Ingels Group), přinášejí zkušenosti z praxe i vhled do toho, jak se proměňuje uvažování investorů a developerů.

Magazín Realitní CLUB s Francescem Kinským dal Borgo na obálce vychází právě nyní. Digitální verzi magazínu si můžete objednat na stránkách newstream.cz, distribuci tištěného magazínu zajišťuje Send.

Související

Interiér Müllerovy vily, která bude po dokončené rekonstrukci znovu otevřena pro veřejnost, 30. září 2026, Praha. Muzeum vilu uzavřelo v únoru 2025 kvůli rekonstrukci střešních teras a interiérů.

Funkcionalistický klenot se otevírá po rekonstrukci. Müllerova vila zpřístupní i dosud skrytá místa

Přečíst článek

D3 i Masarykovo nádraží pod lupou kriminalistů. Dálnice se měla prodražit o dvě miliardy

Stavba příhraničního úseku dálnice D3, Dolní Dvořiště
ČTK
 ČTK

Kriminalisté se v souvislosti s úterním zásahem v sídlech Správy železnic a Ředitelství silnic a dálnic zabývají mimo jiné zakázkami na modernizaci Masarykova nádraží v Praze či dostavbu dálnice D3. Tendr na stavební práce na dálničním tahu na jihu Čech byl podle detektivů předražený, napsal server Odkryto.cz. Podle generálního ředitele ŘSD Radka Mátla však bylo navýšení ceny transparentní a v souladu se zákonem, řekl Mátl.

Kriminalisté z Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ) zasahovali kvůli zakázkám ŘSD a SŽ v úterý na několika místech. Nikoho nezadrželi ani neobvinili. Z firem si odnesli dokumenty.

Předražený úsek dálnice D3?

Z listin podle serveru vyplynulo, že se případ týká Mátla, ředitele Správy železnic Jiřího Svobody a jejich vazeb na podnikatele Jaroslava Veverku a advokáta Martina Páska. Policisté prověřují podle Odkryto.cz několik miliardových zakázek. Například tendr na stavební práce v úseku dálnice D3 mezi Úsilným a Hodějovicemi na Českobudějovicku se měl prodražit o téměř třetinu, tedy o dvě miliardy korun.

„Všechny procesy na ŘSD včetně změn D3 proběhly plně transparentně v souladu se zákonem. Na D3 došlo zatím k navýšení ceny o asi 27 procent z důvodu nutných změn technologie tunelu a kompenzace za neočekávaný narůst cen, což je ale dlouhodobě známá záležitost a pod zákonnými limity, která se řešila na všech úrovních včetně ministerstva dopravy. Vše je řádně zveřejněno v registru smluv,“ řekl Mátl. Dodal, že firma detektivům poskytla veškeré podklady.

Server již dříve uvedl, že se policie zajímá také o zakázky na budování nádraží v Brně. Zásah se podle něj týkal i tendru na obnovu železničního uzlu v Pardubicích. Jeho rekonstrukce stála téměř sedm miliard korun bez DPH a trvala téměř čtyři roky. Skončila loni v květnu.

Maďarský premiér Viktor Orbán

Orbán se připravuje na krizi, nikdo neví proč

Co se zase v Maďarsku děje, lámou si hlavu investoři.

Přečíst článek

VYŠEL PODZIMNÍ NEWSTREAM CLUB 

Lepší život jako téma čísla

Změna k lepšímu je jedním z témat aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Šířeji pak je tématem longevity, nebo obecněji lepší život. A to nejen každého konkrétního člověka, ale také společnosti nebo firem.

Na obálce magazínu je hvězdný šéfkuchař Radek Kašpárek. Radek Kašpárek je nový člověk, alespoň to říká v titulním rozhovoru. „Byl jsem prudší, výbušnější, taková neřízená střela. Celkově jsem se časem zklidnil, dostal se do větší pohody a tím se ve mně uklidnilo i ego,“ říká.

V novém magazínu tak čtenáři najdou například rozhovor s Pavlem Loudou. Jeho jméno patří k synonymům tuzemského vozoparku, protože je jedním z nejúspěšnějších prodejců aut u nás. Ale zároveň koupil také sklárny, v nichž pracovali jeho rodiče, investoval do nich stamiliony a dnes již může zhodnotit, jak se tato investice vyplatila.

Na rady rodičů vzpomíná také Barbara Paldus, dcera českých emigrantů, která se narodila v Kanadě, uspěla v Silicon Valley a dnes vyrábí kosmetiku, jež vychází z přírodních tradic, ale je podpořená high-endovou vědou. „Na magii sice nevěřím, ale umím věřit věcem, které zatím neumíme vysvětlit,“ říká vědkyně.

A o to, jak razantně změnit život po šedesátce, se podělí Hana Janata, lékařka, která v 55 začala profesionálně tančit a po šedesátce se stala modelkou. A spolupracuje s nejprestižnějšími značkami světa.

Třinácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.

Související

Miloslav Ludvík

David Ondráčka: Kauza Ludvík ukazuje, jak je na tom české zdravotnictví. Miliardy přitékají, systém zůstává

Přečíst článek

Strnadova CSG získala dvě prestižní ocenění za financování i emisi dluhopisů

Czechoslovak Group (CSG) získala dvě prestižní ocenění v oblasti korporátního financování
CSG, užito se svolením
 nst
nst

Průmyslově-technologická skupina Czechoslovak Group (CSG) podnikatele Michala Strnada získala dvě významná mezinárodní ocenění v oblasti korporátního financování. Na letošních Global Banking & Markets Awards uspěla v kategoriích Corporate Treasury and Funding Team of the Year a Global Banking & Markets Deal of the Year. Vyhlášení proběhlo 26. listopadu na slavnostním ceremoniálu v Istanbulu, kde CSG zastupoval člen představenstva a finanční ředitel Zdeněk Jurák.

První ocenění skupina získala za inovativní přístupy při řízení treasury a financování, které využívá v rámci svých rozsáhlých mezinárodních aktivit. Druhá cena byla udělena za úspěšnou zahraniční emisi dluhopisů v hodnotě 1 miliardy eur a 1 miliardy dolarů, na níž se podílela čtveřice globálních bank: BNP Paribas, JPMorgan, Morgan Stanley a UniCredit. Právní poradenství pro CSG zajišťovala kancelář Clifford Chance, banky zastupovala White & Case.

„Tento úspěch je důkazem tvrdé práce a vysoké odbornosti našeho finančního týmu, který dokázal provést CSG komplexními finančními trhy a zajistit stabilní růst naší skupiny,“ uvedl CFO Jurák. Dodal, že mezinárodní uznání je pro skupinu potvrzením její dlouhodobé strategie a profesionality v řízení financí.

Global Banking & Markets Awards patří mezi nejprestižnější ocenění v oboru. Hodnocení probíhá na základě detailní znalosti finančních trhů a nezávislého posouzení organizátora, které vyzdvihuje inovativní transakce a přístupy korporací, finančních institucí i státních subjektů.

Alena Schillerová, Andrej Babiš a Karel Havlíček

Lukáš Kovanda: Český lid i švýcarští bankéři věří, že nová vláda zrychlí ekonomický růst, i kdyby na dluh

Čeští spotřebitelé důvěřují české ekonomice nejvíce od roku 2019. Vyplývá to z údajů, které tento týden zveřejnil ČSÚ. Letos v listopadu se tak důvěra spotřebitelů vůbec poprvé srovnává s úrovněmi právě roku 2019. Tedy posledního „normálního“ roku bez pandemie, války, energetické krize či inflační vlny.  

Přečíst článek

CSG zároveň pokračuje v silném růstu. Za první tři čtvrtletí roku 2025 vykázala rekordní konsolidované tržby ve výši 4,49 miliardy eur, což představuje meziroční nárůst o 82,4 procenta. Upravený provozní EBIT vzrostl na 1,10 miliardy eur a upravená EBITDA dosáhla 1,22 miliardy eur, s marží 27,1 procenta.

Na tuzemském trhu letos skupina emitovala dluhopisy za 10 miliard korun, klíčovou roli však hrály právě zahraniční emise v eurech a dolarech. Ty podle skupiny významně posílily její kapitálovou strukturu, umožnily refinancování starších závazků a vytvořily prostor pro další expanzi.

Skupina CSG působí v obranném, automobilovém, leteckém i železničním průmyslu a patří k nejrychleji rostoucím podnikům ve střední Evropě.

Související