Co vlastně dělá dobré bydlení? Velikost bytu, jeho dispozice, nebo čtvrť, ve které stojí? Architekti Jaroslav Wertig a Boris Redčenkov ze studia A69 v rozhovoru pro Newstream přemýšlejí o proměně pražského bydlení, překvapivých kvalitách panelákových bytů i o tom, proč nové čtvrti potřebují víc než jen hezké domy. A také o Praze, v níž by sami chtěli žít.
Na západním okraji Česka, pár kilometrů od německých hranic, stojí vedle sebe dvě stavby, které přežily velkou část bouřlivého 20. století. Jedna je roubená a patřila babičce dnešního majitele, druhá vznikla v roce 1852 z místního kamene. Místo demolice dostaly nový život.
Na jižním okraji Brna, mezi zahrádkářskými koloniemi, novou rezidenční výstavbou a průmyslovými provozy, vznikl rodinný dům, který se místo otevírání do okolí obrací dovnitř. Architekti Petr Štukheil a Vladimír Šobich na parcele o pouhých 307 metrech čtverečních vytvořili minimalistický bílý monolit se dvěma atrii a ochlazovacím bazénem.
Koberce, tapety, zaprášené záclony a místnosti zaplněné nábytkem. Tak vypadal velký byt v centru Prahy před rekonstrukcí. Architekti ze studia Facha ho rozebrali téměř na kostru a znovu poskládali jako dvě samostatná bydlení. Původní dveře a parkety přitom nechali vedle modré kuchyně, oranžové sedačky a současného umění.
Secesní činžovní domy na Masarykově nábřeží vznikaly před více než stoletím jako reprezentativní bydlení na jedné z nejexponovanějších pražských adres. Rekonstrukce bytu v domě architektů Josefa Brzáka a Františka Weyra z let 1903 až 1905 ukazuje, jak lze takový prostor přizpůsobit současnému životu, aniž by přišel o svou historickou hodnotu.
Jevany mají pověst jedné z nejprestižnějších vilových adres za Prahou a po desetiletí přitahují umělce, podnikatele i známé osobnosti. Právě tady vznikl Lesní rodinný dům architektů Tomáše Hladíka a Antonína Hůly. Z ulice působí téměř nenápadně, ve svažité zahradě se ale otevírá dvěma podlažími do lesa a velkými prosklenými plochami vtahuje okolní zeleň přímo do interiéru.
Na prudkém svahu nad Rokytnicí nad Jizerou stála stará krkonošská roubenka v ne právě dobrém technickém stavu. Místo demolice ale přišla citlivá rekonstrukce, která zachovala maximum původních materiálů i charakter domu. Uvnitř dnes vznikly tři apartmány, sauna a zázemí pro současné pohodlné bydlení i pronájem.
Původně tmavý mezonet v pražském Břevnově prošel radikální proměnou. Architekti otevřeli dispozici světlu, přidali střešní zahradu, subtilní kovové schodiště i výrazné modré boxy. Výsledkem je byt, který podle autorů působí spíš jako samostatný rodinný dům.
Z nevzhledného okolí nádraží má vzniknout čtvrť s byty, obchody a dvěma náměstími. Vítězný návrh slibuje pohodlnější přestupy i nový veřejný prostor. O termínu výstavby a její ceně ale investoři zatím nemluví.
Praha se po desetiletích znovu vrací k výstavbě velkých městských čtvrtí. Podle architektů Jaroslava Wertiga a Borise Redčenkova z ateliéru A69 Architekti je správné, že se development přesouvá z okrajů města zpět na brownfieldy a do širšího centra. Nové čtvrti ale podle nich nemají být jen souborem domů. Potřebují ulice, náměstí, parky, různorodost a jasný vztah k charakteru Prahy.
Více než sto let se ve Vršovicích vyráběly patentky a kovová galanterie. Teď se bývalý Koh-i-noor mění v nový kus města. PSN zahájila přestavbu téměř dvouhektarového areálu, kde má vzniknout kolem 600 jednotek, obchody, restaurace i veřejný prostor. Industriální minulost ale nezmizí úplně. Zůstanou památkově chráněné budovy i tovární komín. Investice má dosáhnout tří miliard korun.
Ředitelství silnic a dálnic v prosinci otevře nové nadjezdy nad Pražským okruhem mezi Ořechem a Slivencem. V ulici K Austisu bude zprovozněn 18. prosince, v ulici K Zadní Kopanině o dva dny později. Nové mosty se staví kvůli plánovanému rozšíření této části okruhu ze čtyř na šest pruhů. Nové jízdní pruhy by se totiž pod původní nadjezdy nevešly.
