Staré hospodářské stavby už nemusí končit jako ruiny. V Panoším Újezdu vznikl z kamenného chlívku minimalistický byt, který ukazuje, jak může vypadat současný český venkov. Projekt se uchází o Českou cenu za architekturu.
Před třiceti lety rozdělil Prahu, dnes ji definuje. Tančící dům se stal symbolem moderní architektury, zatímco město za celou dobu nedokázalo přijít s ničím podobně výrazným. Kulaté výročí teď připomíná výstava, která odhaluje nejen jeho vznik.
Začal s odpadky a pár sazenicemi. Po dvaceti letech stojí na místě bývalé skládky resort za 12 milionů korun.
Na břehu Sázavy vyrostla chata, která nevznikla na zelené louce, ale místě původní. Z té po požáru zbyla jen kamenná podezdívka.
Starý byt z 20. let ve Valencii ztratil během let svůj charakter i funkčnost. Architekti ale místo kompromisů zvolili radikální přístup. Kompletně přepsali dispozici a udělali z kuchyně centrum dění. Výsledkem je moderní bydlení, které mění zažité představy o tom, jak má byt fungovat.
Rýsuje se podoba chystaného nového centra Špindlerova Mlýna. Do finále postupují návrhy tří aktérů soutěže, českého ateliéru ADR, OV Architekti a slovenského studia Sadovsky&Architects. Jejich návrhy budou vystaveny a představeny obyvatelům i návštěvníkům Špindlerova Mlýna šestého června v centru města.
Nenápadný projekt na Vysočině může být důležitější, než se zdá. Ve Žďáru nad Sázavou roste jeden z prvních vícepodlažních bytových domů ze dřeva v Česku – a zároveň ukázka, jak by mohlo vypadat dostupné nájemní bydlení budoucnosti.
Na první pohled nenápadná stavba o pouhých 20 metrech čtverečních. Ve skutečnosti ale jde důmyslně navržený prostor, který zvládne plnohodnotné bydlení bez kompromisů, a navíc zcela mimo sítě. Víkendový „tiny nouse“ s výhledem na západy slunce nad Rakouskem stála 4,5 milionu korun.
Ještě nedávno čistě zemědělská firma, dnes sází na inovace a vývoj. Kanceláře za 410 tisíc eur jsou symbolem této proměny.
Byt v panelovém domě z 50. let v pražských Holešovicích prošel kompletní rekonstrukcí. Architektky ze studia B² Architecture odstranily většinu příček a do středu dispozice vložily výraznou zelenou vestavbu, která organizuje celý prostor.
Rekonstrukce bytu v Praze nemusí stát miliony. Byt na Letné o velikosti 68 metrů čtverečních prošel proměnou za 360 tisíc korun. Architekt Prokop Hartl vsadil na odstranění necitlivých zásahů, jednoduché materiály a chytrá řešení místo drahých vestaveb.
