Nenápadná revoluce na Pražském hradě. A nejde jen o světla
RealityNa Pražském hradě probíhá nenápadná, ale systematická proměna. Jednotlivé projekty ukazují posun od nahodilých zásahů k dlouhodobému řízení areálu.
Na Pražském hradě probíhá nenápadná, ale systematická proměna. Jednotlivé projekty ukazují posun od nahodilých zásahů k dlouhodobému řízení areálu.
Architektura, která léčí, zpomaluje i šetří místo. Česká architektonická scéna zažívá tichou změnu a výsledky jsou vidět od regionů až po velká města.
Desítky let opuštěná budova z éry socialismu se změnila v prémiový apartmánový dům v jedné z nejpřísněji chráněných lokalit Slovenska.
Technicky zdevastovaný dům, památková ochrana a vysoké nároky na komfort. Projekt, který by mnozí vzdali, se proměnil v ukázku toho, jak může vypadat moderní bydlení v historické architektuře.
Rekonstrukce malých bytů bývá často kompromisem mezi ambicemi a rozpočtem. V případě 35metrového bytu v pražských Holešovicích však architektkám ze studia Plus One Architects stačilo minimum finančních prostředků
Regulace v Krkonoších dlouho svazovaly ruce architektům i investorům. Nový projekt studia edit! architects však ukazuje, že tradiční tvar může skrývat velkorysou a moderní vnitřní architekturu. Výsledek mění zaběhlé představy o tom, jak má vypadat horská chalupa 21. století.
Donald Trump přeskupil tým u svého dosud nejambicióznějšího stavebního projektu v Bílém domě – obřího tanečního sálu, jehož cena se vyšplhala až na 350 milionů dolarů. Výměna hlavního architekta, nejasnosti kolem financování i zapojení velkých donorů z byznysu znovu otevírají otázku, nakolik Trump mísí soukromé zájmy s veřejnou funkcí.
Dům u Kolína zaujme na první pohled: černá „stodola“ s panoramatickým oknem nabízí moderní a úsporné bydlení přímo v krajině.
Ve věku 96 let zemřel ve svém domě v Santa Monice kanadsko-americký architekt Frank Gehry. Informoval o tom list The New York Times. Gehry patřil k nejvlivnějším architektům druhé poloviny 20. a počátku 21. století. Jeho smrt znamená konec jedné epochy – epochy, v níž architektura neměla jen sloužit funkčně, ale měla budit emoce, provokovat a proměňovat města. Gehry byl jeden z autorů Tančícího domu na Rašínově nábřeží v Praze.
Rekonstrukce bytu v posledním patře činžovního domu z počátku 20. století se vyšplhala na 1,5 milionu korun, ale výsledek stojí za to. Architekti dokázali staré dispozici vtisknout nový život – nebáli se bourání ani neobvyklých řešení.
Ve Zlíně je téměř všechno památkově chráněno. A přesto existuje prostor pro novou architekturu. „Chceme, aby bylo na první pohled jasné, co je původní a co současné,“ říkají architekti Pavel Šánek a Monika Zvonková z ateliéru Semela Architetcs. V rozhovoru pak vysvětlují, proč je důležité nepřetírat to staré a zároveň nemít strach přidat výraz dneška.