Červený kolos, na jehož střeše se dá běhat, ovládl českou architekturu. Horácká aréna v Jihlavě od Chybik + Kristof porazila 300 konkurentů a získala nejen hlavní cenu odborné poroty, ale i respekt veřejnosti. Mezi architektonickou elitu se probojovalo také futuristické nádraží v pražských Bubnech, škola připomínající lesní klášter či starý chlívek proměněný v designový skvost.
Ve znojemském historickém centru stojí dům s kořeny ve 13. století, který Valerie a David Kozelští postupně obnovují už řadu let. Památkově chráněný objekt rekonstruovali z velké části svépomocí, zachovali původní historické prvky a doplnili je střídmým současným designem. Dnes Stará Pekárna funguje jako komorní boutique hotel a ukazuje, že i staletý dům může dostat nový život bez ztráty svého charakteru.
Na západním okraji Česka, pár kilometrů od německých hranic, stojí vedle sebe dvě stavby, které přežily velkou část bouřlivého 20. století. Jedna je roubená a patřila babičce dnešního majitele, druhá vznikla v roce 1852 z místního kamene. Místo demolice dostaly nový život.
Na jižním okraji Brna, mezi zahrádkářskými koloniemi, novou rezidenční výstavbou a průmyslovými provozy, vznikl rodinný dům, který se místo otevírání do okolí obrací dovnitř. Architekti Petr Štukheil a Vladimír Šobich na parcele o pouhých 307 metrech čtverečních vytvořili minimalistický bílý monolit se dvěma atrii a ochlazovacím bazénem.
Koberce, tapety, zaprášené záclony a místnosti zaplněné nábytkem. Tak vypadal velký byt v centru Prahy před rekonstrukcí. Architekti ze studia Facha ho rozebrali téměř na kostru a znovu poskládali jako dvě samostatná bydlení. Původní dveře a parkety přitom nechali vedle modré kuchyně, oranžové sedačky a současného umění.
Secesní činžovní domy na Masarykově nábřeží vznikaly před více než stoletím jako reprezentativní bydlení na jedné z nejexponovanějších pražských adres. Rekonstrukce bytu v domě architektů Josefa Brzáka a Františka Weyra z let 1903 až 1905 ukazuje, jak lze takový prostor přizpůsobit současnému životu, aniž by přišel o svou historickou hodnotu.
Jevany mají pověst jedné z nejprestižnějších vilových adres za Prahou a po desetiletí přitahují umělce, podnikatele i známé osobnosti. Právě tady vznikl Lesní rodinný dům architektů Tomáše Hladíka a Antonína Hůly. Z ulice působí téměř nenápadně, ve svažité zahradě se ale otevírá dvěma podlažími do lesa a velkými prosklenými plochami vtahuje okolní zeleň přímo do interiéru.
Na prudkém svahu nad Rokytnicí nad Jizerou stála stará krkonošská roubenka v ne právě dobrém technickém stavu. Místo demolice ale přišla citlivá rekonstrukce, která zachovala maximum původních materiálů i charakter domu. Uvnitř dnes vznikly tři apartmány, sauna a zázemí pro současné pohodlné bydlení i pronájem.
Původně tmavý mezonet v pražském Břevnově prošel radikální proměnou. Architekti otevřeli dispozici světlu, přidali střešní zahradu, subtilní kovové schodiště i výrazné modré boxy. Výsledkem je byt, který podle autorů působí spíš jako samostatný rodinný dům.
Z nevzhledného okolí nádraží má vzniknout čtvrť s byty, obchody a dvěma náměstími. Vítězný návrh slibuje pohodlnější přestupy i nový veřejný prostor. O termínu výstavby a její ceně ale investoři zatím nemluví.
Praha se po desetiletích znovu vrací k výstavbě velkých městských čtvrtí. Podle architektů Jaroslava Wertiga a Borise Redčenkova z ateliéru A69 Architekti je správné, že se development přesouvá z okrajů města zpět na brownfieldy a do širšího centra. Nové čtvrti ale podle nich nemají být jen souborem domů. Potřebují ulice, náměstí, parky, různorodost a jasný vztah k charakteru Prahy.
