Zchátralá památka, do které roky zatékalo, se proměnila v živé kulturní centrum. Rekonstrukce Arnoldovy vily v Brně ukazuje, že citlivá památková obnova může být zároveň ekonomicky udržitelným městským projektem.
Dům se v průběhu let mění stejně jako lidé, kteří v něm žijí. Tahle proměna na Břevnově není o návratu do minulosti, ale o tom, jak se v domě žije dnes.
Na místě starého rodinného domu, který ztratil přístup i smysl, dnes stojí terasová bytovka. V pražské Krči vzniklo bydlení, které se nesnaží svah zkrotit, ale využít jeho potenciál.
Z bývalých hald vznikají nové čtvrti, radnice dostává soudobou přístavbu a světová architektura míří do centra města. Ostrava přestává žít minulostí a krok za krokem se zapisuje na mapu evropských měst, která se nebojí budoucnosti.
Nejsou to mrakodrapy ani okázalé ikony. Nejlepší evropská architektura roku 2026 vzniká z omezení, rekonstrukcí a veřejných investic. A jeden z projektů, které dnes porota Mies van der Rohe Awards považuje za klíčové, najdeme překvapivě v Karlových Varech.
Architektura, která léčí, zpomaluje i šetří místo. Česká architektonická scéna zažívá tichou změnu a výsledky jsou vidět od regionů až po velká města.
Desítky let opuštěná budova z éry socialismu se změnila v prémiový apartmánový dům v jedné z nejpřísněji chráněných lokalit Slovenska.
Technicky zdevastovaný dům, památková ochrana a vysoké nároky na komfort. Projekt, který by mnozí vzdali, se proměnil v ukázku toho, jak může vypadat moderní bydlení v historické architektuře.
Rekonstrukce malých bytů bývá často kompromisem mezi ambicemi a rozpočtem. V případě 35metrového bytu v pražských Holešovicích však architektkám ze studia Plus One Architects stačilo minimum finančních prostředků
Regulace v Krkonoších dlouho svazovaly ruce architektům i investorům. Nový projekt studia edit! architects však ukazuje, že tradiční tvar může skrývat velkorysou a moderní vnitřní architekturu. Výsledek mění zaběhlé představy o tom, jak má vypadat horská chalupa 21. století.
Donald Trump přeskupil tým u svého dosud nejambicióznějšího stavebního projektu v Bílém domě – obřího tanečního sálu, jehož cena se vyšplhala až na 350 milionů dolarů. Výměna hlavního architekta, nejasnosti kolem financování i zapojení velkých donorů z byznysu znovu otevírají otázku, nakolik Trump mísí soukromé zájmy s veřejnou funkcí.
