Na západním okraji Česka, pár kilometrů od německých hranic, stojí vedle sebe dvě stavby, které přežily velkou část bouřlivého 20. století. Jedna je roubená a patřila babičce dnešního majitele, druhá vznikla v roce 1852 z místního kamene. Místo demolice dostaly nový život.
Na prudkém svahu nad Rokytnicí nad Jizerou stála stará krkonošská roubenka v ne právě dobrém technickém stavu. Místo demolice ale přišla citlivá rekonstrukce, která zachovala maximum původních materiálů i charakter domu. Uvnitř dnes vznikly tři apartmány, sauna a zázemí pro současné pohodlné bydlení i pronájem.
Původně tmavý mezonet v pražském Břevnově prošel radikální proměnou. Architekti otevřeli dispozici světlu, přidali střešní zahradu, subtilní kovové schodiště i výrazné modré boxy. Výsledkem je byt, který podle autorů působí spíš jako samostatný rodinný dům.
Z nevzhledného okolí nádraží má vzniknout čtvrť s byty, obchody a dvěma náměstími. Vítězný návrh slibuje pohodlnější přestupy i nový veřejný prostor. O termínu výstavby a její ceně ale investoři zatím nemluví.
Praha se po desetiletích znovu vrací k výstavbě velkých městských čtvrtí. Podle architektů Jaroslava Wertiga a Borise Redčenkova z ateliéru A69 Architekti je správné, že se development přesouvá z okrajů města zpět na brownfieldy a do širšího centra. Nové čtvrti ale podle nich nemají být jen souborem domů. Potřebují ulice, náměstí, parky, různorodost a jasný vztah k charakteru Prahy.
Více než sto let se ve Vršovicích vyráběly patentky a kovová galanterie. Teď se bývalý Koh-i-noor mění v nový kus města. PSN zahájila přestavbu téměř dvouhektarového areálu, kde má vzniknout kolem 600 jednotek, obchody, restaurace i veřejný prostor. Industriální minulost ale nezmizí úplně. Zůstanou památkově chráněné budovy i tovární komín. Investice má dosáhnout tří miliard korun.
Zateplit, vyměnit okna a fasádu rozdělit do několika barevných pásů. Tak skončila řada rekonstrukcí českých paneláků. Dům v pražských Strašnicích ukazuje jinou cestu. Architekt Radek Novotný mu místo dekorací přidal větší lodžie, více světla a venkovní prostor, který se dá skutečně používat.
Na pozemku, který vypadal spíš na rodinný dům, vznikla třináctibytová bytovka. Architekti museli dostat poměrně velký dům mezi zahrady rodinných domů, aniž by jim vzali soukromí. Výsledkem je zalomená stavba s 13 byty, terasami, zahradami a výraznými balkony.
Nejdřív byl starý dům v centru Kutné Hory. Pak přišly vlastní peníze, tři roky na stavbě, památkáři, řemeslníci a spousta rozhodnutí, která se nedala odložit na zítřek. Architektka Jana Zadák si vyzkoušela, co se stane, když se z člověka navrhujícího domy stane jejich investor i budoucí provozovatel.
Kruhová střecha, pravoúhlý dům a borovice kolem. V Kersku vzniklo bydlení na pomezí vily a chaty, které záměrně nemá předek ani zadek.
Cihelný domek z roku 1929 stojí na krásném pozemku u Vltavy, dlouho ale nedokázal využít ani zahradu, ani výhled na řeku. Architekti proto místo dalšího lepení přístaveb navrhli radikální zásah: část domu zbourali a doplnili ji novou kamennou hmotou se sklem.
Letošní senátní volby Sněmovnu neobměnily. V nynějším finále výběru členů horní komory neuspěli dva adepti z řad poslanců, zůstal jim tedy mandát v dolní komoře. Do Senátu kandidovala letos čtveřice poslanců, dva vypadli už v prvním kole před týdnem. Senátní volební finále prohráli poslanci Jitka Volfová na Českolipsku a Petr Vrána na Přerovsku (oba ANO).
