Lovecký zámeček Karla Schwarzenberga je na prodej
Lovecký zámeček Dřevíč, kde více než třicet let žil politik a podnikatel Karel Schwarzenberg, je nyní na prodej. Exkluzivně jej nabízí realitní kancelář Svoboda & Williams za cenu 65 milionů korun.
Zámeček se nachází v křivoklátských lesích mezi Nižborem a Lány, zhruba půl hodiny jízdy od Prahy. Jde o barokní objekt z počátku 18. století, stojící na místě starší myslivny z roku 1572. Schwarzenberg jej na začátku 90. let nechal kompletně zrekonstruovat.
Součástí nabídky je hlavní budova o užitné ploše 401 metrů čtverečních, samostatný dům pro hosty (289 m²), starší správcovský dům, kaple sv. Huberta a drobné stavby v okolí. K areálu patří také 25hektarový pozemek, tvořený mixem lesů a luk. V posledních letech byl modernizován zejména dům pro hosty, zatímco správcovský objekt vyžaduje rekonstrukci. Zámeček samotný je po rozsáhlé obnově z 90. let v udržovaném stavu.
První stavba na místě dnešního Dřevíče je doložena už roku 1572, kdy zde na pokyn arciknížete Ferdinanda vznikla myslivna. Současný zámeček nechal na jejím místě počátkem 18. století postavit kníže Josef Vilém z Fürstenberka, majitel křivoklátského panství. Šlo o menší barokní lovecký objekt s mansardovou střechou, který později, v 19. století, prošel úpravami.
Areálem prošly různé osobnosti své doby. V první polovině 19. století zde pobýval Jindřich Fügner, pozdější spoluzakladatel Sokola. Po roce 1929 přešel Dřevíč do majetku státu a sloužil jako sídlo lesní správy. Za druhé světové války zde občas pobýval prezident Emil Hácha, v padesátých letech Marta Gottwaldová. Později se objekt využíval pro rekreační a školící účely státního podniku.
Schwarzenbergova éra: rekonstrukce a politické zákulisí
Rok 1991 znamenal zásadní obrat. Dřevíč koupil Karel Schwarzenberg, který zde žil až do roku 2023. V první polovině 90. let nechal objekt kompletně zrekonstruovat. Na návrhu a realizaci se podíleli architekti Markéta Cajthamlová, Lev Lauermann a rakouský architekt Hermann Czech, který vytvořil nové interiéry.
Dřevíč byl v 90. letech místem neformálních politických setkání. Probíhala zde například jednání související s přípravou Česko-německé deklarace a v roce 1999 zde vznikla Dřevíčská výzva. Schwarzenberg zde hostil řadu domácích i zahraničních návštěv, včetně tehdejších politiků a diplomatů.
Karel Schwarzenberg měl ještě podle Echo24 v roce 2014 sepsal darovací smlouvu, na jejímž základě sídlo po jeho smrti přešlo na Roberta Schmiedlehnera, tiskového mluvčího rakouského Muzea zinkenbašské malířské kolonie. Podle dostupných informací má jít o vzdáleného rodinného příslušníka rodu Schwarzenbergů.
Bylo tam vězení i rekreační areál ČKD. Teď se stát snaží barokního zámku Bezdružice zbavit. Zatím ale o něj nikdo neprojevil zájem, ani po několika milionovém zlevnění. Historická památka má našlápnuto na to, stát se dalším ležákem v majetku státu. 
OBRAZEM: Ze zámku Bezdružice by klidně mohl být luxusní hotel. Ale nikdo ho nechce
Reality
Situace na trhu s historickými nemovitostmi není předvídatelná a nehodnotí se tak snadno jako ostatní segmenty realitního trhu, říká Lenka Munter, makléřka z realitní kanceláře Luxent, která se na prodej zámků věnuje. Pravidelně také odhaduje hodnotu majetku britské královské rodiny pro americký časopis Forbes. A jak se podle ní cena zámků vyvíjí? „Nezaznamenala jsem ani nárůst ani pokles, cena každé takové nemovitosti je stanovena velmi individuálně,“ říká Munter.
Makléřka: Rusové se zámků zbavují, kupují je Češi. Ti se o ně lépe starají
Reality
Vychází podzimní Realitní Club
Vychází nové podzimní číslo magazínu Realitní Club. Společným jmenovatelem čísla jsou investice. Nejen ty finanční, ale také investice do kvalitního návrhu, dobré lokality a dlouhodobě fungujícího města.
Na obálce jsou architekti Jaroslav Wertig a Boris Redčenkov ze studia A69. V titulním rozhovoru upozorňují na paradox současného bydlení, kdy se z bytů stále častěji stává investiční produkt a prodejní metry mohou dostávat přednost před kvalitou každodenního života.
O byznysu kolem kulturních nemovitostí mluví Albert Čuba, zakladatel ostravského Divadla Mír. V rozhovoru popisuje, jak kolem kultury vybudoval fungující podnikatelský model a proč už jsou banky ochotné financovat i divadelní nemovitosti.
O největších developerských investicích mluví v magazínu Rudolf Vacek, šéf Penta Real Estate. Popisuje proměnu pražských brownfieldů, budoucnost Bubnů i projekty na Florenci, Budějovické nebo Vítězném náměstí.
Hlavní téma čísla se vrací také k nejtradičnější české realitní investici – bytu na pronájem. Češi totiž dál považují nemovitosti za jednu z nejjistějších cest, jak dlouhodobě uložit peníze. Jenže investiční byt už není automat na peníze. Ceny výrazně vzrostly, financování je dražší a čistý výnos z nájemného se u běžného bytu často pohybuje jen kolem tří procent. Do výsledku navíc stále více promlouvají náklady na opravy, kvalita domu, správa, nájemníci i přísnější podmínky financování.
„Doba, kdy byl investiční byt téměř automaticky dobrou investicí, končí. Dnes mnohem víc rozhoduje kvalita, lokalita a dlouhodobá udržitelnost projektu. Právě na to se nové číslo Realitního Clubu dívá z pohledu architektů, developerů i investorů,“ říká Petra Nehasilová, šéfredaktorka magazínu Realitní Club.
Magazín Realitní CLUB. Digitální verzi magazínu si můžete objednat na stránkách newstream.cz, distribuci tištěného magazínu zajišťuje Send.
