V Krumlově zachránili ruinu. Češi rekonstruovat památky umí

Každý rok je to stejný rituál, Nejvyšší kontrolní úřad vydá zprávu a znovu varuje, že český dotační systém se chová jako stroj na utrácení peněz bez ohledu na cíl a výsledky.

Hory papírů, stovky úřadů, miliardy korun, a malý efekt. Zjednodušení systému nepřišlo ani s touto vládou, ani se nad ním nevede politická diskuse. Vystačíme si s ideologickým odmítnutím, a to nic neřeší. Kdo má na „správné lidi“, kteří v dotační džungli znají tajné cestičky, ten vyhrál jackpot.

Stvořili jsme monstrum složené z desítek agentur a úřadů, které se neustále přejmenovávají. Postavili jsme spousty zprostředkovávacích institucí a neustále je měníme a transformujeme. Jen jejich názvy stačí sledovat už jen opravdový insider. Některé orgány v ČR totiž administrují národní i „evropské“ dotace a v podstatě tak ‘provozují’ paralelní administrativní struktury. Kolem administrace fondů jsme si navíc postavili obludný aparát, který nikdo pořádně neřídí. Paralelní struktury, přejmenované agentury, úřady, jejichž názvy znají jen insiders. Výsledkem je chaos, ve kterém ani stát sám neví, co přesně považuje za dotaci a jak ji vykazuje. Proto také existuje tolik různých čísel, tolik metodik, tolik nejasností.

Dotační safari: kdo má průvodce, ten loví miliardy

Česko se naučilo čerpat dotace rychle, ale nikoli rozumně. Jak říká prezident NKÚ Miloslav Kala: „Čerpat a rozhazovat umíme, ale o hodnotu za peníze moc nejde.“ Přeloženo: evropské i národní fondy se často mění v samoúčelný byznys pro ty, kdo mají na to najmout „správné lidi“. Malé a střední firmy, pro něž jsou dotace původně určeny, to mnohdy raději vzdají – protože kdo by měl nervy na takovou papírovou hydru. Zato velcí hráči? Ti v tom umí chodit. A ještě jim tleskáme.

Pro přesnost je třeba říct, že terminologii není jednoznačná. Je trochu nejasnost, co všechno přesně považujeme za dotaci, co tam započítáme. Co je nárokové, co nenárokové, co je transfer ze státního rozpočtu. Není v tom přehlednost a různé metodiky to mohou brát různě, proto se občas liší čísla.

Dotace oligarchům, proč?

Proč, nepotřebují je. Je absurdní, že dotujeme fosilní oligarchy typu Tykač a Křetínský, kteří na dotacích králivsky bohatnou (nejen v Česku, ale po celé Evropě). Jak vypočítává studie organizace Re-set, bavíme se o desítkách miliard, které jen ti dva a jejich firmy ze státních rozpočtů získali. A pak to srovnejte s drobnými, které jdou na jiné, potřebné projekty. V zemi, kde školy živoří a zdravotnictví, školy i obce lepí rozpočty, sypeme desítky miliard lidem jako Tykač a Křetínský. Proč by oligarcha měl dostat kapesné od státu? Ale systém jim to umožňuje, a malým, kteří by pomoc využili nejvíc, zavírá dveře.

Stanjura a jeho tupé škrty, bez koncepce

Pak přijde Stanjura a vymyslí jednoduché a nefunkční řešení, škrtáme všechno, přemýšlíme až pak. Ministr financí v první verzi návrhu státního rozpočtu navrhl škrtnout vše. To je ale nesmyslný, tupý přístup amatérského účetního, tam není politicky nic inovativního. To by způsobilo rozvrat spousty veřejných služeb, chaos v sociálních a vzdělávacích službách. Takto to není možné dělat, škrtnout všechno, bez rozmyslu, bez koncepce. Takhle se neřídí stát, ale maximálně trafika v okresním městě.

Registr dotací

Registr dotací pořád chybí. Stejně jako máme registr smluv, potřebujeme jednoduchou databázi, kde by každý občan mohl dohledat, kdo, kolik a na co dostal. Bez toho zůstane kontrola jen prázdným slovem a prostor pro dvojí čerpání – nebo rovnou podvody – otevřený dokořán.

Obdobně, jako jsme před lety udělali registr smluv pro veřejné zakázky, a vše si můžete najít na jednom serveru, je to dohledatelné, a v nějaké míře tím pádem kontrolovatelné. Tak tohle potřebujeme i pro dotace a EU fondy. le u dotací ne – protože by se najednou ukázalo, kdo, kolik a na co dostává. Protože jinak není možné se vyhnout situaci, kdy někdo přes několik struktur žádá o dotace na stejný projekt na více místech. A to se bohužel dějeTak raději necháváme prostor pro dvojí čerpání a pro dotační kouzelníky, kteří zvládnou požádat o stejný projekt na několika místech najednou.

Promyšlený úklid

Potřebujeme promyšlený úklid. Jasnou definici, co je dotace. Jednotnou administraci napříč ministerstvy. Ale strategicky a chytře, ne plošně a ideologickye. Protože jinak zůstaneme v dotační džungli bloudit dál – a budou na tom vydělávat jen ti, kteří už bohatí jsou. Omezení přebujelé byrokracie. A hlavně smysl: aby podpora skutečně mířila tam, kde přináší užitek, a ne tam, kde má někdo šikovné lobbisty. Správci dotačních titulů by například měli usilovat o jednotnou strukturu pro administraci všech dotací, které poskytují. A digitalizace i v této oblasti je zatím jen nakročením.

A je to akutní téma. Teď se řeší dělení EU fondů na další roky. A jsou dotace, které bychom měli použít strategicky a účelně, pro budoucí prosperitu. A pro kontext, na evropských dotacích získala ČR za uplynulých 20 let, kdy je členem EU, více než bilion korun. Proplatilo se více než 170 tisíc projektů, které administrovalo 221 subjektů. Není divu, že tento bující ekosystém živí ty, kterým systém vyhovuje. Letos začneme vyjednávat o podmínkách programového období 2028+. To je pro nás velká příležitost směrovat prostředky tam, kde přinesou skutečný výsledek.

David Ondráčka: Vekslácká doba Pelty je pryč. Kouzlo českého fotbalu objevili oligarchové

Názory

Česká oligarchie postupně kupuje většinu strategických firem a konsoliduje svou kontrolu nad ekonomikou. A kromě chleba lid potřebuje i hry, tedy hlavně sledovaný fotbal. Kellnerová vlastní vysílací práva na ligu, Komárek ligu sponzoruje, a souboj o titul bude brzy probíhat jako souboj Tykač, Křetínský a Strnad (který má zájem o Plzeň). A to je pak radost si vybrat, komu vlastně fandit.. Ještě že máme ten Baník, jeho majitel Brabec je přece jen jiná byznysová váha.

David Ondráčka

Přečíst článek

Jindřichohradecké místní dráhy (JHMD) mají nového majitele. A až toho druhého v pořadí. Získal je méně známý miliardář.

Zkrachovalé Jindřichohradecké místní dráhy koupí společnost Fexlin za cenu 78,8 milionu korun, rozhodli věřitelé. Informovaly o tom Hospodářské noviny a server Zdopravy. O koupi měl zájem Albert Fikáček a jeho společnost Gepard Express. Ta dokonce letos v červnu uspěla v tendru na koupi úzkokolejek s cenou 83 milionů korun. Nestihla však složit celou částku do půlnoci z 1. na 2. září. Sice požádala věřitelský výbor o prodloužení lhůty do 19. září, ale bylo již pozdě. A to i přesto, že k dnešku se společnosti podařilo cenu za úzkokolejky doplatit v plné výši.

Podle vyjádření insolvenčního správce Davida Jánošíka pro web Zdopravy.cz neměl věřitelský výbor jinou možnost, než Fikáčka z řízení vyloučit a přijmout druhou nabídku ve výši 78,8 milionu korun.

Neprovedená transakce

Zaplatit celou částku se podle firmy Gepard Express nepodařilo „z důvodu neprovedení transakce ze strany jednoho z partnerů na účet insolvenčního správce včas“. Společnosti k včasnému zaplacení celé částky nepomohl ani prodej autobusové dopravy firmě RegioJet, ani dvacetimilionová půjčka od města Jindřichův Hradec. „Rozhodnutí věřitelského výboru svěřit trať firmě Fexlin přijímáme s pokorou,“ řekl HN Fikáček. Doufá, že pod novým vlastníkem se tratě znovu rozjedou a najdou smysluplné využití.

Za firmou Fexlin podle webů stojí Otakar Moťka. Sedmašedesátiletý podnikatel už zachránil a stal se majitelem skláren Kavalier nebo textilky Veba. Zatímco Fikáčkův Gepard Express plánoval aspoň symbolické obnovení provozu letos v září, Moťka zřejmě bude postupovat obezřetněji, uvedly HN.

8 fotografií v galerii

K prodeji bylo 15 nádraží včetně budov, sedm z nich lze využívat pro rekreační ubytování. Dále se prodávaly dvě úzkorozchodné tratě z Jindřichova Hradce do Nové Bystřice a z Jindřichova Hradce do Obrataně, lokomotivy a vagony, různá vozidla, vybavení apartmánů, dopravních kanceláří, čekáren, kanceláří a opravny vozidel.

JHMD loni získala povolení k provozu na tratích Nová Bystřice – Hůrky a Jindřichův Hradec – Kamenice nad Lipou. Vlaky jezdily jen v úseku Nová Bystřice a Hůrky. Věřitel Jan Kysela připravil reorganizační plán, který ale většina věřitelů letos v únoru nepřijala a Kysela následně plán stáhl. Českobudějovický soud pak na konci března vyhlásil konkurz.