Michelinky, ale i venkovské hospůdky. Které restaurace vyhledávají nejbohatší Češi?

Po dvou slabších ročnících mají letos vinaři na jižní Moravě důvod k optimismu. Stabilní počasí posledních týdnů slibuje úrodu nad dlouhodobým průměrem, a to jak z hlediska kvality, tak i množství hroznů. Sklízet se začalo už u raných odrůd, například Solaris či Irsai Oliver, hlavní část vinobraní se ale naplno rozběhne v příštích dnech a vyvrcholí tradičně v polovině září.

„Po nižších výnosech v uplynulých dvou letech mají vinaři konečně naději na zlepšení. Zatím to vypadá na sklizeň odpovídající dlouhodobému průměru. Klíčové ale budou další týdny – delší deště nebo extrémní teploty by mohly kvalitu ohrozit,“ uvedl prezident Vinařské unie Ondřej Beránek.

Sklizeň hroznů na jihu Moravy

[[[[[gallery:2209]]]]

]Počasí ale zatím vinařům přeje. Chladné noci a teplé dny podporují růst cukernatosti, což je zásadní pro výslednou kvalitu vín. „Po loňském časném začátku a předchozích letech, kdy vinobraní uspíšily deště, se snad letos dočkáme tradičního postupného sklízení jednotlivých odrůd,“ říká Pavel Pavloušek z Mendelovy univerzity.

Vinice v dobré kondici

Dobrou kondici vinic potvrzují i jednotlivá vinařství. „Úroda vypadá dobře, jen kvůli suchu mají bobule méně moštu, než bychom chtěli,“ uvedl šéf Znovínu Znojmo Karel Matula. Dle Ivy Šantavé z Vína Blatel prospěl révě zejména deštivější červenec. „Očekáváme vyšší výnos než loni,“ dodala.

Příznivé je i to, že letošní vinice nezasáhly plošně jarní mrazy ani krupobití. Podle odborníků má réva vyrovnaný růst a hrozny vypadají zdravě. To vinařům dává jistotu, že i přes určité regionální rozdíly bude letošní ročník patřit k těm lepším.

Konkurence pro vína z Moravy. Ta ze severních Čech zažívají renesanci

Enjoy

Litoměřicko, malebná oblast severních Čech, má vinařskou tradici sahající až do středověku. V posledních letech zdejší vinice znovu ožívají díky místním víno milujícím patriotům.

Zdeněk Pečený

Přečíst článek

Klimatická změna je pro vinaře příležitostí

Optimismus panuje také u Svazu vinařů, který vidí v měnícím se klimatu příležitost. „České vinařství má díky klimatickým změnám velký potenciál. Naším strategickým cílem je dosáhnout 40procentní soběstačnosti, což by znamenalo produkci kolem 90 milionů litrů domácího vína,“ připomíná prezident svazu Martin Chlad. Podle propočtů by to znamenalo i vyšší příjmy pro státní rozpočet – jen z DPH až o 400 milionů korun ročně více.

Čeští vinaři letos navazují na strategický plán pro období 2025–2045. Dokument kromě posílení soběstačnosti zahrnuje také rozšíření ekologického vinohradnictví a volá po legislativních změnách, které by omezily levné nekvalitní dovozy. „Evropské vinařství se nachází ve složité situaci. Pokud ale dokážeme rychle nastartovat potřebné reformy, může z rozvoje vinařství profitovat celá společnost,“ zdůrazňuje Chlad.

Starci na chmelu už jsou minulostí. Letošní sklizeň jde do finále, sklízejí stroje

Zprávy z firem

Chmel, základ výroby pivovarů, má sklizeň téměř za sebou. Letos se česalo na více než 4,8 tisíce hektarů chmelnic, přičemž tradiční žatecký poloraný červeňák stále tvoří drtivou většinu. Zatímco dnes sklizeň probíhá s pomocí strojů, senzorů a počítačů, ještě před několika desetiletími znamenala především tvrdou ruční práci a nezapomenutelné brigádnické zážitky.

Michal Nosek

Přečíst článek

Obce se chystají na vinobraní

V Česku je podle dat unie aktuálně 17 tisíc hektarů vinic. Největšími vinařskými obcemi zůstávají Velké Bílovice s 771 hektary, Valtice s 567 hektary a Mikulov s 511 hektary. Právě v těchto regionech se v následujících dnech rozběhnou i tradiční vinobraní, která kromě sklizně přilákají tisíce návštěvníků.

Odborníci i vinaři se shodují, že letošní ročník může být důležitým povzbuzením pro celý sektor. Ten v posledních letech čelil nejen výkyvům počasí, ale i rostoucí konkurenci ze zahraničí. Dobrá sklizeň by proto mohla posílit sebevědomí tuzemských producentů a znovu ukázat, že české víno má na trhu pevné místo.

Starci na chmelu už jsou minulostí. Letošní sklizeň jde do finále, sklízejí stroje

Zprávy z firem

Chmel, základ výroby pivovarů, má sklizeň téměř za sebou. Letos se česalo na více než 4,8 tisíce hektarů chmelnic, přičemž tradiční žatecký poloraný červeňák stále tvoří drtivou většinu. Zatímco dnes sklizeň probíhá s pomocí strojů, senzorů a počítačů, ještě před několika desetiletími znamenala především tvrdou ruční práci a nezapomenutelné brigádnické zážitky.

Michal Nosek

Přečíst článek

Když byl Andrej Babiš v letech 2014 až 2017 ministrem financí v Sobotkově vládě, na jeho poradách bývalo takové ticho, že by byl slyšet i pád špendlíku. Babišův občasný řev byl ovšem slyšet až za dveře. Řídit stát jako firmu, to je Babišův narativ. Newstream přináší sérii profilů lídrů stran kandidujících v říjnových volbách. První je favorit voleb, Andrej Babiš. Následovat ho bude již zítra Petr Fiala a další šéfové stran zase příští víkend.

Jak řídil firmu? Je veřejným tajemstvím, že zemědělské podniky získával tak, že jim dodával hnojiva na dluh, a když zemědělci nebyli schopni dluh splácet, přebíral je.

Hnojiva jsou základní cihlou jeho podnikání. Někdo si možná myslí, že Babišův Agrofert vyrábí klobásy, kuchá kuřata a dojí mléko. Ano, to také dělá. Ale Babiš je především největším výrobcem hnojiv v Evropě.

Babiš manažer

V Česku má Lovochemii, na Slovensku Duslo Šaľa. To v roce 2023 přispělo do holdingu 2,3 miliardami korun zisku. V roce 2023 koupil Babiš rakouského výrobce hnojiv Borealis. Byla to transakce za dvacet miliard korun. Společnost, nyní přejmenovaná na LAT Nitrogen, má výrobní závody v Rakousku a ve Francii. A zlatou slepicí v oboru hnojiv je německá chemička SKW Stickstoffwerke Piesteritz. Na stamiliardových tržbách Agrofertu má skoro desetinový podíl, dosahuje pravidelně zisky v řádu miliard korun.

Newstream spouští Předvolební audit. Nabídne profily lídrů

Politika

Do voleb zbývá přesně měsíc. Již za čtyři týdny vyrazí zhruba 73 procent oprávněných voličů předat svůj hlas. A na základě toho pravděpodobně v dalších týdnech vznikne vláda. Portál newstream.cz nachystal na zářijové víkendy Předvolební audit. Budeme se věnovat jednotlivým lídrům a rekapitulaci toho, co se jim podařilo, v čem naopak selhali a také tomu, co od nich můžeme v dalším období očekávat. Startujeme v sobotu 6. září Andrejem Babišem, lídrem hnutí ANO s nejvyššími preferencemi.

nst

Přečíst článek

Agrofert měl v loňském roce zisk po zdanění sedm miliard korun a obrat přes 200 miliard. Kvůli lex Babiš, účelovému zákonu z roku 2017, který neumožňoval premiérovi podnikat, celou skupinu převedl do svěřenského fondu. Jeho správcem byl Zbyněk Průša, ředitel Agrofertu.

Všem bylo jasné, že firmu nadále vlastní Babiš. Takže si ji, už jako pouhý poslanec, koncem loňského roku opět nechal převést na sebe.

Jeho impérium zahrnuje přes 200 firem z mnoha oborů. Pekárny, zemědělské podniky, chemičky, lesnické společnosti, reality. Je rozkročený po celé Evropě. V závěru roku 2023 například získal většinový podíl v rumunském obchodníkovi s obilím a olejninami East Grain, který prodává do Srbska či Maďarska.

Babiš rozhodně nemá zájem vystupovat z EU.

Jak vlastě vznikl Agrofert? To už je všem jedno. Čas běží a lidé zapomínají. To je Babišova sázka, ztráta paměti lidí. Tak pro připomenutí. Agrofert vznikl jako česká pobočka podniku zahraničního obchodu Petrimex, který měl sídlo v Bratislavě. A před sametovou revolucí pečoval o obchody československých chemiček. V roce 1996 se o vlastnictví podniku dělily tři firmy, neratovická Spolana držela deset procent akcií, chemička Duslo z jihoslovenského města Šaľa 25 procent a švýcarská společnost O.F.I. 65procentní podíl.

Kolem švýcarského podniku dodnes zůstává nejvíc nejasností. Babiš tvrdí, že firmu založili jeho bývalí spolužáci z ženevského lycea. Podivné tvrzení, ale to už nikoho nezajímá. Nakonec se Babiš stal jediným vlastníkem holdingu, který nazval Agrofert. Jakože zemědělství. Ale to už dávno neplatí.

Boj o moc

Babiš se z podnikání do politiky vrhnul v roce 2012, kdy založil své ANO. Rok na to, před volbami, si koupil i Mafru, největší český mediální dům. Asi je jasné, proč. Úvodní tvrzení bylo, že chce bojovat proti korupci. Jeho předchozí vazby na politiky, například na ministerstvu průmyslu, které mu pomáhaly v růstu firmy, jaksi obmlčel.

Ve své straně se obklopil loajálními lidmi, strana jako firma. To trvá dosud. Když vyhrál volby v roce 2017, dal legendárního „hubana“ svému marketingovému guru Markovi Prchalovi. Loajalita skončila, skončil i Prchal. Kdo není loajální, je nepřítel. Je to vidět i na jeho aktuálních setkáních s občany, kdy za ním v obcích Moravskoslezského kraje, kde je Babiš lídrem kandidátky, stojí jako fackovací panák bývalý moderátor televizního pořadu Medúza Aleš Juchelka, nyní poslanec a dvojka na kandidátce.

Aktuálně je Babiš jasným lídrem všech předvolebních průzkumů. Podle těch je třetina voličů ochotna volit člověka, který v minulosti donášel komunistické státní bezpečnosti, čert ví, jak přišel k miliardám korun, a který si neoprávněně vzal padesát milionů korun dotaci na výstavbu Čapího hnízda. A svého syna, na kterého „Čapák“ připsal, poslal na Krym, aby na něj neměli dosah zvědaví novináři.

Za celou aféru by měl sedět ve vězení. Je to zločin většího rozsahu. On nesedí, je to lídr předvolebních průzkumů. Pro Čechy je evidentně passé boží přikázání nelhat a nekrást. Jeden bláznivý občan nyní vzal Babiše na předvolebním mítinku přes záda berlou. Byla z toho aféra, Babiš vynechal jeden den předvolební kampaně. Při které jinak jezdí jako fretka od vesnice k vesnici. To by mohl premiér Fiala závidět. Nyní je ovšem zpátky, v Ostravě představil předvolební program.

Dalibor Martínek: Babiš vrací Česko k socialismu. Aby vyhrál, slíbil všechno všem

Názory

Andrej Babiš vede předvolební kampaň vlastně celé čtyři roky, po které je v opozici. Od začátku letošního roku objíždí vesnice ve svém volebním kraji. I jinde. Nakonec dostal holí po zádech. Nyní představil oficiální volební program.

Dalibor Martínek

Přečíst článek

Byla to hezká akce pro televize. Slíbil všechno všem, hlavně peníze. Důchodcům, mladým rodinám, firmám sníží daně. Kdo to nakonec zaplatí, Babiš neřeší. Je mu jednasedmdesát. Je mu to jedno. Hlavně chce na sklonku života řídit něco většího než Agrofert, který má třicet tisíc zaměstnanců. Chce řídit stát, jako firmu.

Co se Babišovi povedlo. A co nikoli

Úspěchy

Babiš už od jara objíždí veškeré vesnice ve svém volebním okrsku. Nikdo, kromě Karla Havlíčka, korunního prince ANO, není tak aktivní. Aktivitu má Babiš rád. Z 27 procent voličů, které získal v minulých volbách, se nyní permanentně pohybuje v preferencích kolem 32 procent. Bude skládat novou vládu.

Ve sněmovně nemohl vybojovat prakticky nic proti 108 vládních poslanců. Po vykopnutí Pirátů z vlády proti 104. Nicméně se mu povedlo intenzivním ostřelováním vlády navýšit preference svého hnutí.

Na Facebooku má 453 tisíc sledujících. Petr Fiala, úhlavní politický nepřítel, jenom 138 tisíc. Babiš, ačkoliv mu je 71 let, dokáže skvěle pracovat se sociálními sítěmi. Dokonce představil v rámci zahájení kampaně i mladé ANO.

Neúspěchy

Babišovi se nepovedlo sprovodit ze světa dotační kauzu Čapí hnízdo, která se s ním táhne již téměř dvacet let. Je v ní stále veden jako obžalovaný, podezřelý z dotačního podvodu. Vrchní soud případ vrátil pražskému soudu k novému projednání, již třetímu. Po volbách se sněmovna opět bude muset zabývat vydáním či nevydáním Andreje Babiše k trestnímu stíhání.

Chtěl zrušit Jurečkovu penzijní reformu. Hnal to až k Ústavnímu soudu. Nelíbilo se mu, že by se věk odchodu do důchodu měl zvyšovat ze současných 65 let na 67. Neuspěl, reforma platí. Lidé se dožívají vyššího věku, čili mohou podle soudu déle pracovat.

Rána berlí do hlavy či do zad, záleží na výkladu. Babiš jede kontaktní kampaň prakticky v každé vesnici ve svém volebním Moravskoslezském kraji. Získává tím voliče, ale vysloužil si i bezprecedentní útok berlí od nespokojeného důchodce. Nic se mu nestalo, ale byl kolem toho pěkný tyátr.

Dalibor Martínek: Důchody, koule na noze české prosperity

Názory

Ministr Marian Jurečka oznámil, že průměrný starobní důchod vzroste od ledna o 668 korun. Dosáhne tak téměř 22 tisíc korun. Stát od příštího roku vydá na důchody o 22 miliard korun více, celkem přes 720 miliard korun. Důchody tvoří asi třetinu výdajů státu.

Dalibor Martínek

Přečíst článek